Přítomni:
Předseda dr Soukup.
Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Kahler, Klofáč.
Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.
Celkem přítomno 101 členů podle presenční listiny..
Zástupci vlády: ministři Bradáč, dr Černý, dr Šrámek.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupce dr Trmal.
Předseda dr Soukup zahájil schůzi ve 14 hodin 34 minut.
Sdělení předsednictva.
Dovolené
dal předseda na dnešní schůzi sen. Csehymu, Hlávkovi, Kelloovi, dr Kovalikovi, Langerovi, Pavelkovi, Rejmonovi.
Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát udělil k jeho návrhu hlasováním zdravotní dovolenou do konce července t. r. sen. Šelmecovi.
Rozdané tisky.
Zprávy tisky 1365, 1366, 1371 až 1374.
Interpelace tisk 1375.
Zápisy o 271. a 272. schůzi senátu N. S. R..Čs.
Předseda (zvoní): Navrhuji změnu pořadu dnešní schůze v tom směru, abychom 2. odstavec pořadu položili na místo prvého. (Námitky nebyly.)
Námitek není, budeme tedy tak postupovati.
Projednáme nejprve odst. 2 pořadu:
2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk 1370) k vládnímu návrhu zákona, kterým se propůjčuje vládnímu nařízení ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, platnost zákona (tisk 1374) [podle §u 35 jedn. řádu].
Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický sen. dr Havelka, za výbor rozpočtový sen. Foit.
Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor soc.-politický - panu sen. dr Havelkovi.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Vláda předložila poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se propůjčuje vládnímu nařízení ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., platnost zákona. V důvodové zprávě uvádí vláda, že zamýšlela předložiti Národnímu shromáždění novelu zákona ze dne 9. října 1924, č. 222 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří vzhledem k důležitosti jeho obsahu jako návrh zákona.
Nezbytná nutnost, aby v zájmu neodkladné sanace nemocenského pojištění byla novela zákona č. 221/24 vydána ještě před 1. červencem 1934, přiměla vládu, že na podkladě zákona č. 95/33 o mimořádné moci nařizovací vydala vládní nařízení o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří ze dne 15. června 1934, č. 212 Sb. z. a n., nabývající platnosti 1. července 1934. Rovněž projednávaný návrh zákona má nabýti účinnosti zákona dnem 1. července letošního roku.
Finanční stav nositelů nemocenského pojištění je velmi neutěšený a žádá si okamžitého vyřešení. Začal býti svízelným již od roku 1929, kdy zejména chřipková epidemie vypuknuvší počátkem roku měla v zápětí vysoký náklad nemocenských pojišťoven jednak v léčebné péči, jednak na nemocenském. Průběhem téhož roku projevily se již účinky světové hospodářské krise, které postupem následujících let dolehly velmi citelně na nemocenské.pojišťovny, což mělo v zápětí citelný úbytek pojištěnců a tím příjmů na pojistném, jednak i nedochvilné placení pojistného. Tím reservní fondy nemocenských pojišťoven se ztenčovaly, ba namnoze byly vyčerpány.
Naproti tomu vydání nositelů pojištění úměrně se nesnižovalo a tak vykázalo hospodaření nositelů nemocenského pojištění rostoucí ztráty. Schodkům těm nebylo možno čeliti ani zvyšováním sazeb pojistného na nemocenské pojištění. Různá administrativní opatření Ústřední soc. pojišťovny a akce svazů nemocenských pojišťoven nebyla s to čeliti tomuto tíživému stanu nemocenských pojišťoven, proto se ukázala nezbytná nutnost zásahu legislativního. Tak došlo k vydání vládního nařízení čís. 112/1934 Sb. z. a n.
Obsah vládního nařízení jmenovaného je v podstatě tento. Sleduje dvě základní myšlenky. Na jedné straně ulevuje nositelům nemocenského pojištění tím, že omezuje některé dávky nemocenského pojištění. Tak na př. dosavadní dvoudenní absolutní doba karenční v pojištění nemocenském změněna na třídenní a omezen okruh. rodinných příslušníků, kteří jsou účastni rodinného pojištění nemocenského. U nemocenských pojišťoven, jež mají pojistné 4.8% (u pojišťoven se sídlem ve Velké Praze nad 5%) středního denního výdělku, snižuje se pro prvních 14 dnů výměra nemocenského, u pojišťoven, které mají pojistné vyšší než 6% (po uplynutí 3 let vyšší než 5.5%), se vyplácí snížené nemocenské po dobu 90 dnů a rovněž se poskytují po tu dobu jen ve snížené výměře dávky v těhotenství a šestinedělí.
Proti tomu dostává se pojištěncům a jejich rodinným příslušníkům některých cenných zlepšení v pojištění invalidním a starobním. Tak bezpodmínečný důchod vdovský poskytuje se již při dosažení 60 roků věku místo dosavadních 65 roků věku. Upouští se od maximální hranice při úhrnu důchodů sirotčích.
Nejcennější však zlepšení nastalo zavedením t. zv. věkového příplatku, podle něhož pojištěncům, kteří v r. 1926 překročili věk 27 let, započítává se nepojištěná doba jednou třetinou. Obdobně se zvyšují odvozené důchody vdovský a sirotčí. Tato nová úpravu přijde ku prospěchu hlavně pojištěncům starším i nejstarším s delší dobou pojištění, kteří jsou blízcí nápadu důchodu, a týče se také důchodců, jichž důchod napadl již před 1. červencem 1934.
Vládní nařízení přihlíží k nynější obtížné hospodářské a finanční situaci zemědělské výroby, poskytuje přechodné úlevy pro invalidní a starobní pojištění zemědělských zaměstnanců po dobu dvou let ve způsobu snížení pojistného pro pojištění invalidní a starobní, dále zvláštní úpravou hodnocení naturálních požitků a vyjmutím určitých skupin osob z pojistné povinnosti invalidního a starobního pojištění.
Ke snížení pojistnému pojištění invalidního a starobního bude stát odváděti Ústřední soc. pojišťovně úhrnný peníz 1,100.000 Kč měsíčně.
Tolik, slavný senáte, pokud se týče obsahu vládního nařízení čís. 112/1934.
Vzhledem k důležitosti látky předložila vláda návrh, aby zmíněnému vládnímu nařízení byla propůjčena platnost zákona. Vzhledem k účelnému obsahu vládního nařízení nutno s tímto rozhodnutím vlády jen souhlasiti.
Soc. - politický výbor projednal ve svých schůzích konaných dne 10. a 11. července 1934 usnesení posl. sněmovny a usnesl se navrhnouti slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona v souhlase s posl. sněmovnou a ve znění, jak jest obsažena v senátním tisku 1370.
Zároveň se usnesl soc.-politický výbor slavnému senátu navrhnouti přijetí resoluce, která je ve zprávě otištěna. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. Foit. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. Foit: Slavný senáte! Nebudu opakovati slova pana zpravodaje výboru soc.-politického kol. dr Havelky a uvedu jen stručně některé okolnosti týkající se výboru rozpočtového.
Je samozřejmé, že situace nemocenského pojištění je neutěšená a právem dožaduje se rozřešení. Příčiny této krise jsou všeobecně známy. Již r. 1929 projevila se všeobecná krise, která měla velmi neblahý vliv na finanční stav pojišťoven, a to mimo jiné v důsledku velkého úbytku pojištěnců. Takto vlivem krise se fondy nemocenských pojišťoven velmi vyčerpaly, v mnohých případech vznikly dokonce dosti značné ztráty, ze kterých se pojišťovny nevybavily ani zvýšením sazeb. To odůvodňuje plně zásah rázu legislativního a bylo proto vydáno zvláštní nařízení čís. 112 z r. 1934. Toto nařízení ulevuje nositelům nemocenského pojištění a omezuje některé jeho dávky.
Naproti tomu snaží se zlepšiti některé dávky pojištění invalidního a starobního. Vládní nařízení vychází vstříc též dlouholetému přání a volání zemědělského lidu, který jest již po dlouhá léta v obtížné a těžké hospodářské a finanční situaci, a to tím, že poskytuje na přechodnou dobu úlevy pro invalidní a starobní pojištění zemědělských zaměstnanců; zjednodušuje totiž pojištění tím, že určité skupiny osob vyjímá z pojištění invalidního a starobního.
Ke snížení pojistnému starobnímu a invalidnímu bude stát odváděti Ústřední sociální pojišťovně 1,100.000 Kč.
Toto vládní nařízení bylo předloženo Národnímu shromáždění z důvodů opatrnosti, aby se neopakovala velmi nepříjemná věc, kde v obdobném případě u zmocňovacího zákona o pachtech bylo mnoho různých výkladů, zejména u některých soudů. Také některé listy psaly, že je to akt protiústavní.
Slavný senáte. doporučuji, aby osnova zákona tisk 2690 byla přijata tak, jak se na ní usnesla posl. sněmovna. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zahájíme rozpravu. Navrhuji lhůtu řečnickou 1/4 hodiny. (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku, panu sen. Füssymu. (Hlasy: Není přítomen!)
Poněvadž není přítomen, uděluji slovo pí sen. Hajníkové.
Sen. Hajníková: Vážený senáte! Kdyby se poctivě myslilo na to, aby zákonem, který zde má býti dnes odhlasován, bylo pomoženo pracující třídě, pak bychom nedostali do rukou těchto několik slov (ukazuje tisk sen. 1370), pak bychom dostali k tomuto papíru důvodovou zprávu. Jestliže jsme však dnes dopoledne dostali tohleto (ukazuje tisk posl. sněm. 2690), může každý vidět, že není možno za těch několik hodin ani 1/4 toho přečíst, natož pak prostudovati. Není možno s čistým svědomím vysloviti se pro tento návrh zákona. (Sen. Votruba: Zde nejde o čtení, nýbrž o odhlasování!) Vážení pánové, potřebujete to odhlasovat, ale my zde nejsme k tomu, abychom hlasovali, aniž bychom věděli, o čem hlasujeme.
Tento zákon, přijmete-li jej - a vy jej přijmete, poněvadž jej přijmouti musíte - má platiti už od 1. července t. r. Tedy zákon je už v platnosti a vy mu dnes máte dáti pouze své požehnání.
Pánové, nemyslíte, že vám všem dělnictvo řekne, že je to komedie? Nemyslíte, že dělnictvo ztratí důvěru v ten váš ť slavnýŤ zákonodárný sbor?
V rozpočtovém výboru nám bylo řečeno, že se o tomto vládním návrhu jedná již přes půl roku. Pánové, s kým bylo jednáno? Byli k jednáni přizváni zástupci dělníků - ovšem vyjímám zdejší zástupce dělníků - byli přizváni zástupci odborových organisací, skuteční zástupci dělníků? Nebyli. Hostinský dělal účet bez hostů a zákon tento podle toho vypadá.
Ve vašich časopisech statisticky přiznáváte, že zaměstnavatelé dluží přes půl miliardy zdefraudovaných nemocenských příspěvků, a předložený zákon odůvodňujete tím, že chcete ozdraviti nemocenské pojištění. Ale pánové, jak chcete donutiti zaměstnavatele, aby příspěvky, které dělníci platí ze svých hubených mezd, odváděl-nemocenským pojišťovnám? Jak chcete trestati defraudanty za to, že neodvádějí příspěvky, které jsou povinni odváděti?
V návrhu zákona povídáte něco o nějakých pořádkových pokutách. Věří z vás někdo, že pořádková pokuta přinutí zaměstnavatele, aby odváděl příspěvky tam, kam patří? Dělnictvo již dávno přestalo věřiti.
V rozpočtovém výboru byl dnes dopoledne žádán úředník ministerstva soc. péče, aby nám předložil soupis zdefraudovaných nemocenských příspěvků. Čekala jsem, že ten soupis dostaneme při odpoledním jednání v plenu, ale nestalo se tak. Jak máme jednati a rozhodovati o ozdravení nemocenského pojištění, když nevíme - píše se o tom jen v hádankách - kolik je zdefraudováno, kolik tam má býti a kolik tam není, a když se nikdo nenajde, kdo by nám řekl pravdu. Vymlouváte se, že nejsou peníze na soc. pojištění. Komunističtí poslanci podali v posl. sněmovně návrh - my zde také podáváme opravný návrh zákona - ve kterém navrhují, aby se z miliard, které vláda dává na jiné věci, dala jedna miliarda na sanaci nemocenských pojišťoven. V posl. sněmovně byl ovšem tento návrh zamítnut, protože to byl návrh komunistů, a dělnictvo je dále klamáno tím, že chcete nemocenské pojištění ozdraviti.
Říkají-li pánové, že tento návrh zákona znamená dobro pro dělnictvo, musím poukázati na to, jak dnešní pan předseda soc.-politického výboru - tehdy byl poslancem - Johanis v září r. 1928, když se jednalo o zúžení a vyřazení sezonního dělnictva ze soc. pojištění, prohlásil: ťToto ustanovení, aby vládním nařízením vyloučila vláda kategorii dělnictva nejhůře placeného, je pro nás naprosto nepřijatelné.Ť Když měly býti služebné zařazeny do nižší kategorie, prohlásil p. posl. Johanis: ťTo je další dalekosáhlá koncese národně-demokratickým paničkám. Doufejme, že toto dílo, i když je katansky provedete, bude jen chvilkové.Ť Zákon o zhoršení nemocenského pojištění prováděli katansky tehdy, když tito pánové nebyli ve vládě. Dnes se ovšem dívají na věci poněkud jinak. Také český socialista Langr 18. září 1928 prohlásil: ťProhlašujeme, že se nevzdáme práva při první příležitosti, která se nám naskytne, odstraniti ze zákona vše, co přes náš protest bude vládní většinou do zákona pojato. Odpovědnost za toto nesolidní, protidělnické dílo padá na dnešní reakční, protilidovou vládu.Ť Ovšem připomínám znovu: tehdy nebyli pánové ve vládě, tehdy to byly reakční zákony. Tehdy to bylo katanské provádění a dnes, ačkoli je to daleko horší návrh zákona, je to prováděno prý pro dobro pracující třídy!
Pánové, jak vypadá dnes situace venku mezi pracujícím lidem? Nezaměstnanost stoupá. Podle statistiky je prý nezaměstnaných méně, než bylo před 2 - 3 měsíci. Ale proč je jich méně? Protože okresní úřady škrtají nezaměstnané ze seznamů, aniž by dovedly nebo chtěly dáti práci nezaměstnaným dělníkům. (Výkřiky sen. Kindla.) Prostě má-li starý pensista 200 nebo 250 Kč pense, jeho dospělí synové, i kdyby byli tři nebo čtyři, ztrácejí právo na podporu v nezaměstnání, protože otec má příjem. Ba jsou případy, pánové. že dělník, který pobírá 7 Kč měsíčně, ztrácí nárok na žebračenky, byl žalován pro podvod, poněvadž v domnění, že na ně má právo, bral žebračenky. Byl žalován a byl odsouzen pro podvod. (Výkřiky sen. Kindla.)
Pánové, nezaměstnaní i zaměstnaní žijí čím dále tím hůře. Vidíte, jak stoupá drahota, jak se snižují mzdy dělníkům, a teď, aby míra neštěstí byla dovršena, budou zdražovány obilniny, bude zdražována mouka a všechno, co pracující člověk do své domácnosti potřebuje. Vy jste nechali dojíti na monopol. V důsledku toho se budou diktovati, a již se diktují, ceny všeho, čeho dělnická třída potřebuje. A důsledek toho, pánové? Podvýživa, nemoci z podvýživy. A vy místo abyste se postarali o zlepšení nemocenského pojištění v důsledku špatného žití pracující třídy, zhoršujete nemocenské pojištění, zhoršujete sociální pojištění.
Pánové, mluvím-li o sociálním pojištění u nás, je potřeba, abych se zmínila o sociálním pojištění v zemi, kterou jste sice nedávno uznali, ale na kterou se všichni díváte jako na něco neznámého. V Sovětském svazu je sociální pojištění takovéto: Pojištění tam nemá charakter srážky ze mzdy, nýbrž naopak příspěvku ke mzdě, a to velmi vysokého příspěvku ke mzdě, když se uváží, že příspěvky pojišťovací placené podniky v běžném roce činily 5.500 milionů rublů, tedy více než 5 miliard rublů a že celá tato obrovská suma s výjimkou zcela nepatrného správního nákladu, který nečiní ani 1%, pánové, přichází k dobru výhradně dělníkům a zaměstnancům ve formě sociálních dávek. Právo disponovati pojišťovacími penězi, jakož vůbec celým sociálním pojištěním je výhradně a jedině v rukou odborových organisací. Jednotlivé správní úřady a výplatní pokladny soc. pojištění jsou v závodech samých a spravuje je závodní rada.
Odst. I sociálního pojištění v SSSR stanoví výdaje na podpor u a renty částkou 1.514,200.000 rublů. Z toho připadá na podporu v nemoci, v těhotenství a při porodu více než 823 mil. rublů, na renty v invaliditě a opatření příslušných možností lehké práce pro invalidy 675 a 1/2 milionu rublů, na subvence pro závodní pomocné pokladny dělníků 15 milionů rublů. Odst. Il tvoří jediná, ale vysoká položka, lékařská pomoc, 1.040 milionů rublů. V obou těchto odstavcích je nápadná především výše částky. Ve III odst. Překvapuje nejen výše vynaložené částky, nýbrž jedná se tu také o pojmech, které dělníkům v kapitalistických zemích jsou zcela neznámé. To je na př. obsluha dětí pojištěnců 327 milionů rublů, z čehož připadá na péči o kojence 70 milionů, na mléčnou kuchyni pro děti 5 milionů rublů, na dětské jesle 120 milionů rublů, na dětské zahrádky 63 milionů rublů, na dětské domovy 20 milionů rublů, příspěvek ke školnímu stravování 37 milionů, na tábory průkopníků a dětská sanatoria 9,700.000 rublů. Mléčné kuchyně a všechno, co pro děti se dělá v Sovětském svazu, je u nás nedosažitelná pohádka. Kdo se u nás stará o děti? U nás se sice propaguje heslo ťvše pro dítěŤ, ale jděte o prázdninách a podívejte se na naše děcka, jak se válejí v prachu ulic, jak nesmějí do státních lesů jíti se nadýchati zdravého vzduchu, jak jsou trestána, jak jest jim zakazována všechna volnost.
Zde v tomto úseku jsou obsaženy hlavní výdaje již existujících dětských ústavů. O stavbě nových ústavů mluví oddíl 6 a také tyto výdaje činí, přepočtou-li se, osminásobný naklad. jaký si vyžádala stavba pověstného německého panceřového křižníku A, který dětem německého proletariátu snědl jejich mléko i teplou polévku s jejich talíře.
Odst. IV a V obsahují výdaje, jaké si může dovoliti jen vládnoucí proletariát: dělnické zotavovny, dělnická sanatoria, dělnické lázně, rovněž jen na běžná vydání 215.300.000 rublů. Odst. V dietní kuchyně pro děti a zaměstnance 57.500.000 rublů. Pánové v Sovětském svazu dietní kuchyně, pro dělníky a zaměstnance, a jak to -vypadá s nemocnými dělníky u nás. Kolik případů do roka se stane, že dělník, který se ráno u závodního lékaře, u lékaře z nemocenské pojišťovny, hlásí nemocným, jest uznán simulantem, je uznán úplně zdravým a do večera nebo druhý den ráno leží na prkně. Tak to vypadá s nemocnými dělníky u nás ve státě, kde vládnou kapitalisté.
K této řadě výdajů, nikdy neslýchaných v kapitalistických zemích, možno připojiti odst. VI s ohromným nákladem okrouhle 3/4 miliardy na sociálně-kulturní úkoly. Největší část těchto výdajů věnuje se na stipendia pro studující dělníky, jež si vyžadují 705 milionů. Zbytek určen je na vydržování vědeckých dělnických ústavů.
Odst. VII obsahuje výdaje na stavbu nových zařízení během běžného roku. Jde tu především o stavbu dělnických bytů nákladem 697.5 mil. rublů. Je to jen malá část celkového nákladu na stavbu dělnických bytů v Sovětském svazu. V rozpočtech státu a obcí, jakož i v jednotlivých velkých závodech jsou poukazovány ještě další miliardy na stavbu bytů. Pak následuje stavba nových nemocnic a dětských jeslí se 134 mil. rublů. Také na tomto poli je sociální pojištění jen jednou z mnoha institucí, které ve svém rozpočtu vykazují podobná vydání. K existujícím již dělnickým zotavovnám, sanatoriím a lázeňským místům, v nichž v minulém roce načerpalo nových sil 11/2 milionu dělníků, přistupují v běžném roce nové ústavy se stavební hodnotou 43.5 mil. rublů. Zbytek celkové částky 885 milionů rublů skládá se z výdajů na domy invalidů (4 mil. rublů); parky kultury a oddychu a sportovní hřiště (pro oba druhy po 3 mil. rublů).
Pánové, jak to vypadá se sportem u nás v demokratické republice Československé? 1. července bylo veřejné vystoupení Jednoty proletářské tělovýchovy v Kladně a protože v důsledku uznání SSSR de jure dělníci, kteří šli v průvodu, volali: ťAť žije Sovětský svazŤ a ostatní hesla, která mluví o poměrech v Sovětském svazu, byl hned v pondělí zatčen starosta Jednoty proletářské tělovýchovy a činnost této jednoty byla zastavena, protože prý se míchala do politiky.
Odst. VIIl ukazuje, že také dělnická inspekce nalezá se v rukou odborových organisací. Pamatuje se na ni částkou 41 mil. rublů. Velmi skromně je pamatováno na správní výdaje částkou 50 mil. (odst. IX), při celkovém nákladu 5 miliard zůstává 170 mil. rublů jako reserva pro nepředvídané sociální vydání. (Výkřiky sen. Kindla. - Předseda zvoní.)
Pánové, srovnejte cifry, které jsou věnovány na správní výdaje sociálního a nemocenského pojištění u nás, s částkou věnovanou na správní výdaje v Sovětském svazu!
Ve vládním nařízení, které potvrzuje tento rozpočet sociálního pojištění, vyzývány jsou odborové organisace, aby přibíraly dělnictvo ze závodů v nejširším měřítku.k bezprostřední kontrole nad prováděním všech opatření sociální o pojištění. To se děje hlavně prostřednictvím pojišťovacích delegátů, jichž počet dosahuje dnes již přes 100.000. (Předseda zvoní.) Ihned skončím!
Pánové, tam se volají dělníci ke kontrole. U nás dělnictvo nemůže se dovolati voleb do nemocenských pojišťoven, kde sedí někteří snad doživotně. A je to jen přirozené, co jsem zde říkala, neboť sovětská moc znamená, že vládne dělnická třída, že dělnická třída uvádí do pohybu vše, co může sloužiti nepřetržitému zlepšování jejího života. Pánové, to je ukázka ze sociálního pojištění v Sovětském svazu a dnes se nám zde dá několik slov a máme tím připraviti miliony dělníků o to nejposlednější, o to málo, co ještě mají. Pánové, jménem komunistické strany prohlašuji, že podáváme pozměňovací návrh. Věřím a vím předem, jak s ním bude naloženo, jako se všemi návrhy komunistů. Ale přes to nás neumlčíte. Půjdeme mezi dělníky a budeme ukazovati na to, jak se zde tyto zákony dělají, budeme ukazovati na to, jaký je rozdíl mezi vašimi slovy a mezi vašimi činy, budeme ukazovati na to, že je potřebí, aby dělnictvo bez rozdílu politického přesvědčení šlo do jednoho houfu nejenom se brániti útokům buržoasie, ale také se brániti klamání se strany vaší, kteří o sobě říkáte, že jste zástupci socialističtí, že jste zástupci dělnictva. Půjdeme mezi dělnictvo a budeme ukazovati, že od obrany musíme přejíti k útoku, budeme přecházeti tak dlouho, až zvítězíme nad těmi, proti kterým vy jste také, pánové, bojovali a proti kterým zapomněli jste bojovat. Zvítězíme nad těmi, kteří po cela desetiletí deptají dělnickou třídu, kteří neustále berou chudým a dávají bohatým. A my povedeme dělnictvo tak dlouho, až budeme bráti bohatým a dávati chudým. (Potlesk komunistických senátorů.)
Předseda (zvoní): Slovo má dále pan sen. Füssy.
Sen. Füssy (maďarsky): Ctený senát! Práve prejednávaný návrh vlády je zákonodarnou zvláštnosťou, podivnosťou. Národné shromaždenie povyšuje vládny návrh na hodnosť zákona. Avšak nielen podivnou, ale i nebezpečnou vecou je to, lebo veď potom i pánu ministrovi financií môže napadnúť, aby zvýšil niektorú alebo niektoré dane, a dá toto svoje nariadenie dodatočne uzákoniť Ako sa zdá, zostane dokonca tajomstvom, prečo by nebolo bývalo možno zmeny zákona o sociálnom poistení prejednať tak, ako by sa to slušelo k zákonu. Národné shromaždenie uzákoní nariadenie a týmto faktom zároveň dáva výraz tomu, že toto nariadenie bolo veru nezákonné.
Dnes však prežívame tak ťažkú politickú krízu, že na také malé chyby krásy, zda niektoré nariadenie je zákonné a či nie, sa nie veľa ohliadame. Že práve prejednávané ťuzákonenieŤ neišlo tak hladko a tak rýchlo, ako si toho vláda priala, z toho nanajvýš je zjavné len to, že i strany väčšinové by maly určité slová a výtky tiež k iným vládnym nariadeniam, ak by vláda umožnila zákonodarstvu, by sa ono mohlo s týmito otázkami zaoberať. Avšak vláda rieší sociálne poistenie, na ktorom sú zúčastnení zamestnávatelia a miliony delníkov, zemedelskú výrobu, otázky interesujúce obrovský priemysel mlynský, obilný monopol nariadeniami a zároveň predkladá Národnému shromaždeniu návrhy zákonov o výhodách pre plynárny, o taxách hasičských a o iných podobných malichernostiach. Nuž či to není výsmech zákonodarstva?
Předseda (zvoní): Pane kolego, nesmíte číst.
Sen. Füssy (pokračuje): Tento zákon, ktorý vláda povyšuje z nariadenia na zákon, neznamená výhody pre nikoho, ani pre živnostníka, ani pre obchodníka ani pre gazdu ani pre ich zamestnancov, ba týmto sa nedostane z neho ani toľko, kolko toho užívali dosiaľ. (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Vy ste to užívali!) Ale pane kolega, dovolávam sa len jedného precedentu, čo sa s mojím robotníkom stalo, ktorý bol nemocný dopravený do nemocenskej pokladnice, vo voze sa zhrútil a v nemocenskej pokladnici predsa ho neuznali za nemocného. Tento prípad najlepšie nasvedčuje tomu, do akej miery slúži dnešné zákonodarstvo blahu robotníkov.
Že vydané nariadenie ničím neprospeje robotníctvu, to je vidno z toho, že robotníci, a to sociálni demokrati a komunisti spoločne protestovali proti kazeniu nemocenského poistenia. Deputácie chodily za zákonodarcami a sociálne demokratickí a komunistickí robotníci zasielali telegrami senátorským klubom, aby vraj sa neopovážily odhlasovať nudzové nariadenie, ktorým sa kazí zákon o sociálnom a nemocenskom poistení. (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Tieto telegramy zasielali komunisti!) Veď áno, robotníci ich zasielali, ovšem že nie riaditeľia delnických nemocenských pokladieň. Myslím, pane kolega, že i vy ste z nich dostali, avšak ste to zatajili!
Očakávali sme, že reformný zákon a nie takéto bastardné nariadenie vyrieši niektoré otázky, ktoré v pôvodnom zákone nie sú zvlášte upravené alebo ktoré sa vyskytly pri prevádzaní pôvodného zákona. O tom však tuná nieť ani slova, lebo veď tento zákon je vlastne uzákonením nariadení už prv vydaných. (Sen. Mikulíček [maďarsky]: Tak jest! - Veselost. - Sen. dr Farkas [maďarsky]: Vidíte, ako pekne sa z vás bavia!) A ja sa z vás bavím. Je dosť k po ľutovaniu, že takáto vážna vec je pre vás zábavou. Ukážte len tiež pred svojmi voličmi, ako sa dovedete baviť, keď tisíce trpia hladom, keď nemocný dostane v nemocenskej pokladnici na boľavú nohu aspirin. Ráčte sa pánovia z toho pobaviť, z toho sa možno baviť. (Výkřiky sen. dr Farkase.) Práve pan kolega by mal vedeť, že zákonodarstvo by malo byť vážné a vy ste si z neho urobili zábavu. (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Veľmi zriedka dochádzate sem, pane senátor, škoda že tak zriedka premluvíte! Aká pekná zabava by to bola!) Prichádzam sem vždy tak často a vždy sa tiež tak často chápem slova ako vy, pane kolega.
Ostatne nechcem debatovať, chcem iba vykonávať kritiku nad návrhom zákona, lebo je to moje právo i povinnosť. Vy prirodzene nebudete tento návrh zákona kritizovať, lebo vy patríte do tábora tých, ktorí tento zákon tuná navrhovali. Dozaista i vy, pane kolega, čakáte na dajaké riaditeľské miesto v nemocenskej pokladnici. (Sen. dr Farkas [maďarsky]: Ja nie!)
Keďže pán dr Farkas povedal, že je to zábava, ja sa však zábavou nezabývam, lebo chápem vec o veľa vážnejšie, prejavujem v mene svojej strany, že návrh neprijímam.
Předseda (zvoní):Další slovo má pan sen. Stolberg.
Sen. Stolberg (německy): Slavný senáte! Máme se nyní zabývati jednou z nejdůležitějších a nejvýznamnějších materií našeho zákonodárství. Způsob, jakým je parlament nyní bezprostředně před uzavřením vrat zaměstnán reformou sociálního pojištění, dlužno rozhodně považovati za novum a státoprávní kuriosum. Parlament má prohlásiti, že nařízení, které vláda vydala na základě zmocňovacího zákona, že nařízení, jehož zákonitost právem se béře v pochybnost, nabývá moci zákona. Následkem toho postupu jest, že je parlamentu odňata jakákoli diskuse o předloze samé, ježto mu jen zbývá předlohy buďto en bloc přijmouti nebo zamítnouti. To je rozhodně nová methoda v zákonodárství, která se zde provádí, methoda, která určitě není ve smyslu a v duchu naší ústavy. Dokazuje to také, že parlament není více schopen dostáti svým zákonodárným úkolům.
Prohlašujeme však rádi, že komise pro reformu sociálního pojištění velmi důkladně toto nařízení připravila a že tato komise také jednotlivá ustanovení tohoto nařízení.velmi zevrubně a důkladně odůvodnila a můžeme proto také s většinou ustanovení tohoto nařízení projeviti svůj souhlas.
Nařízení zabývá se reformou nemocenského pojištění. Poněvadž zkušenost ukázala, že nelze dosíci rovnováhy mezi pojistnými příspěvky na jedné straně a správními pojistnými dávkami na druhé straně a že většina nemocenských pojišťoven je obrovsky zadlužena, pak nezbývá přirozeně nic jiného, nežli jednak zvýšením příspěvků, jednak snížením dávek hledět obnoviti ztracenou rovnováhu. Příspěvky mají se zvýšiti pružným systémem, který je přizpůsoben dávkám, na druhé straně mají býti dávky sníženy, prodloužením karenční lhůty, omezením okruhu osob, které spadají do rodinného pojištění a mnoha jinými ustanoveními, která jistě znamenají zhoršení pojištění a kterých dlužno velmi litovati, která však konečně dlužno považovati za snesitelná, ježto také v jiné příčině právě v oboru rodinné podpory bylo možno dosíci určitého zlepšení.
Při starobním a invalidním pojištění zjistila komise pro reformu sociálního pojištění potěšitelným způsobem, že na základě výpočtů možno zvýšiti dávky pojistníka. Obzvláště vítáme snížení stáří pro nápad důchodu a vítáme také, že zvýšení důchodů dosíci možno zvýšením zvyšovacích částek. Proto jsme s články 1, 2 a 4 nařízení úplně srozuměni a můžeme s nimi souhlasiti.
Naproti tomu nemůžeme zamlčeti své velmi vážné pochybnosti proti ustanovením článku 3 § 4 nařízení, ustanovením, kterými se nespravedlivě zemědělští dělníci proti všem jiným dělníkům rozlišují. Podle toho § 4 článku 3 se značná část zemědělských dělníků, která dosud požívala dobrodiní pojištění, z tohoto pojištění vylučuje. Jsou to všichni ti, kteří jsou poukázáni na denní mzdu, z ní žijí, avšak během tří měsíců nepracují 16 dní u téhož zaměstnavatele. Do této kategorie dělníků spadá velká část vesnických obyvatelů, a to hlavně dívky a ženy, které dosud si mohly svou pracovní silou u různých zemědělců v obci opatřiti byť tak malé, tož přece jen jisté zaopatření a svou prací si vydělati příspěvek na výbavu pro případ provdání. Co se stane z nároků, kterých tito lidé dosud nabyli, o tom nařízení nemluví.
Těžce postižena je také jiná kategorie zemědělských dělníků, kteří sice pojištění nepozbývají, jejichž nároky však mimořádně jsou sníženy: jsou to deputátníci a stálí nádeníci. Chtěl bych uvésti na příkladech, jak velice tito lidé jsou nařízením poškozeni. Stálý dělník - jde hlavně o kategorii dívek a žen - v prvé a druhé mzdové třídě mohl dosud po 40leté době pracovní činiti nárok na důchod 2.205 Kč. Podle dnešních ustanovení tohoto nařízení přísluší mu jen 1.050 Kč důchodu, tedy o 1.200 Kč méně. Nárok na důchod se zkracuje, poněvadž zvyšovací příspěvek pro tyto dělníky, i když sebe déle slouží, nepřichází v úvahu. Ve třetí mzdové třídě mohl takovýto dělník po 40leté době pracovní počítati na důchod 2.750 Kč, kdežto nyní má již jen nárok na 1.750 Kč. Je tedy o 1.000 Kč zkrácen. Celá kategorie zemědělských deputátníků, která dosud patřila do čtvrté mzdové třídy, mohla po 40leté době pracovní počítati na důchod 3.350 Kč, kdežto její nárok činí nyní již jen 1.750 Kč.
Je nyní nevysvětlitelno, jak bylo možno celou kategorii dělníků vyloučiti vůbec z pojištění, jinou kategorii však takovouto měrou poškoditi. Je to snad vysvětlitelno jen tím, že zemědělské dělníky lze těžko organisovati, že žijí roztroušeně a že jim nebylo možno, aby se přiměřeným způsobem bránili proti takovémuto zásahu do svých práv. Nutno také říci, že odůvodnění komise,která jinak ustanovení nařízení velmi zevrubně odůvodňovala, přes tato poslední ustanovení zkrátka přechází. Uvádí se jen, že špatná situace zemědělství zavdala příčinu k těmto ustanovením. Jsem přesvědčen, že tato komise zcela určitě nerada dala pojmouti tato ustanovení do nařízení. Plně připouštím a vím sám, že zemědělství pracuje za mimořádně obtížných poměrů a že každou úsporu vítá. Ale máme konečně mnoho jiných oborů podnikání které pracují rovněž za obtížných poměrů, a rád bych uviděl, co by se řeklo, kdyby se snad jiná kategorie dělníků, na příklad textilní dělníci. vyňala z pojištění jen proto, poněvadž textilní průmysl pracuje za obtížných poměrů.
Je pravda, že všechna ustanovení, proti kterým zde bojujeme, mají platiti jen pro přechodnou dobu dvou let. Co se stane potom, prozatím nevíme. Chtěl bych jen doufati, že za dva roky bezpráví, které se nyní děje zemědělským dělníkům, bude zase napraveno. Ale přece jen znamená toto rozlišování zemědělských dělníků proti jiným dělníkům mimořádně nebezpečný prejudic pro budoucnost. (Sen. Böhr [německy]: Hodné děti se těší, hodné děti nic nedostanou!) To je to!
Ustanovení § 4 v třetím oddílu tohoto nařízení nám tudíž znemožňují, abychom odevzdali svůj hlas pro předloženou osnovu zákona. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Rozprava je skončena.
Byl mně podán dostatečně podporovaný pozměňovací návrh sen. Kindla, Hajníkové a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Pozměňovací návrh sen. Kindla, Hajníkové a soudr.:
§ 1 budiž nahrazen zněním:
ť(1) Vládní nařízení ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., se zrušuje s okamžitou platností.
(2) Vládě se ukládá, aby do 14 dnů předložila senátu N. S. R. Čs. k projednání návrh zákona o všeobecném sociálním pojištění zaměstnanců pro případ neschopnosti k práci, vybudovaný na těchto zásadách:
1. Sociální pojištění zaměstnanců musí býti všeobecné a musí zahrnovati všechny námezdně pracující bez výjimky.
2. Sociální pojištění zaměstnanců musí poskytovati léčebnou péči zdarma a zajišťovati podporu aneb-o důchod po celou dobu neschopnosti k práci bez ohledu na její trvání a ve výši poslední mzdy nebo platu všem pracujícím bez výjimky a krácení.
3. Pojišťovací příspěvky pro zajištěni sociálního pojištění. zaměstnanců musí platiti celé zaměstnavatelé a nesmějí je v žádném případě převaliti na zaměstnance.
4. Správu sociálního pojištění musí bezpodmínečně prováděti a pojištění spravovati volené orgány ze řad pojištěnců, zaměstnanci samými volené, s vyloučením zaměstnavatelů z jakéhokoli rozhodování.Ť
Předseda (zvoní): Slovo k doslovu si vyžádal pan zpravodaj sen. dr Havelka.
Zpravodaj. sen. dr Havelka: Slavný senáte! Doporučuji zamítnutí přečteného návrhu, a to z toho důvodu, že zvláště odst. 2 by měl za následek, že by nastalo t. zv. vacum iuris.
Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.
Senát je způsobilý se usnášeti.
Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to nejprve o návrhu sen. Kindla, Hajníkové a soudr.; bude-li zamítnut, budeme hlasovati.o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou. (Námitky nebyly.).
Námitky nejsou.
Budeme tudíž tak hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Kindla, Hajníkové a soudr.,nechť zvedne rukn. (Děje se.)
To je menšina. Návrh se zamítá.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválen a ve čtení prvém podle zprávy výborové souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1370.
Podle §u 54 jedn. řádu z usnesení předsednictva senátu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se propůjčuje vládnímu nařízení ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, platnost zákona (tisk 1374).
Táži se pánů zpravodajů - za výbor soc.-politický sen. dr Havelky, za výbor rozpočtový sen. Foita - zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoli.
Zpravodaj sen. Foit: Rovněž ne.
Předseda (zvoní): Návrhů není.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém. také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválen a podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 1370.
Kdo souhlasí s resolucí, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce se přijímá.