Místopředseda Mlčoch (zvoní): Uděluji slovo dalšímu zapsanému řečníku, jímž je p. posl. Frank.

Posl. Frank (německy): Slavná sněmovno!

Podle zásad vytyčených jejím zakladatelem a předsedou Konrádem Henleinem v České Lípě dne 21. října 1934 a na příkaz parlamentního klubu Sudetsko-německé strany mám čest učiniti za své druhy toto prohlášení:

Sudetsko-německá strana, vybavená legitimací více než dvou třetin 3 1/2-milionového národa Němců v Československé republice, vstupuje na půdu zákonodárných sborů, aby zde přes všechno záští, nedorozumění a překážky zahájila svou vážnou, odpovědnosti vědomou práci pro národ a vlast. (Potlesk stoupenců. - Výkřiky komunistických poslanců.) Vidí v ústavě ze dne 29. února 1920 státní základní zákon, jenž stejně zavazuje většinu a oposici politicky, právně a mravně. Zatím co sudetsko-německá strana jest ochotna vzíti na se všechny povinnosti ke státu, státní formě, zákonu a politické morálce, činí zároveň nárok na všechna práva, která, zaručená ústavou, přísluší sudetským Němcům, ale která jim zákonodárství, správa a nalézání práva buď odpíralo nebo omezovalo. (Potlesk.) Pro dosažení těch práv bude sudetsko-německá strana vždy bojovati s veškerým úsilím. (Potlesk.)

Ani my nejsme s to, jak to dosud zde ve sněmovně bylo zvykem, abychom se vzdali úplné odpovědnosti sněmovny jako samosprávného zákonodárce. (Potlesk.) Zahájíme tedy zásadní právní boj o zdokonalení jak právních základů státu, tak i demokracie a všech jejích forem. Jsme přesvědčeni, že touto cestou můžeme právě tak provozovati konstruktivní oposici jako býti užitečni sudetským Němcům.

Zatím co sudetsko-německá strana prohlašuje tímto oprávněnost a zákonitost své parlamentní práce, staví ji do služby státního celku, k němuž byli sudetští Němci po historických událostech v letech 1918 a 1919 připojeni proti své vůli a proti svému jasnému nároku na právo sebeurčení. Stejně jako to učinily všechny německé strany v zásadním prohlášení ze dne 24. září 1919, jsme odhodláni v mezích československého státu vybojovati sudetským Němcům samosprávu jejich národních věcí a podati ruku k vnitřnímu míru, (Potlesk.) jsouce přesvědčeni, že jest možno v mezích Československé republiky založiti národně a sociálně na vzájemném zřeteli k životním právům vybudovaný, hospodářsky stejný nárok zaručující a politicky úplné ústavní svobody a práva zajišťující poměr mezi všemi národy Československé republiky. (Potlesk.)

S tímto míněním dne 19. května 1935 souhlasilo 1,249.497 sudetsko-německých voličů a tím vytvořilo v německém táboře novou, ale jasnou situaci. (Souhlas stoupenců.) Česká politika nevyvodila z toho státně-politických důsledků, nýbrž zesílila prostředky politického pronásledování a jednostranného nadržování, a tím, že do vlády přibrala malé skupiny, pokračovala v soustavě německé bezvýznamnosti, ačkoliv sudetští Němci při volbách zcela zřetelně odmítli takovou soustavu tak zvané účasti Němců na moci. (Potlesk.) Zase jsou k jednotné vůli českého národa připoutány pouze trosky sudetských Němců a odsouzeny k tomu, aby vlastnímu národu a cizině předstíraly zdání národního uspokojení.

Ačkoliv sudetsko-německá strana jest ochotna k odpovědné a poctivé spolupráci, nebude nikdy považovati za dorozumění mezi národy zastoupení sudetských Němců darovanými ministerskými křesly ve vládě. (Potlesk.) Bude potírati všechny, kdož takto obětují národní zájmy a účastní se ničivých ran zasazovaných vlastnímu národu. (Potlesk.) Sudetsko-německá strana varuje český národ - připomínajíc mu jeho demokratickou a realistickou tradici - aby se sám neklamal nebo nedal klamati o vážnosti národnostní otázky takovými zdánlivými řešeními a opotřebovanými vládními prostředky. (Souhlas. - Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Fakt, že dosavadní vedení státu i s pomocí německých stran odpíralo sudetským Němcům stejné právo, mohl by sudetsko-německou stranu zdržeti, aby nevstupovala na cestu positivní politiky, kdyby nevěřila v nevyčerpatelnou a vítěznou sílu práva. Bude kráčeti touto cestou, plna důvěry v sebe a s odvahou, která jest výsadou mládí. Snad chybí dnes sudetsko-německé straně mladistvý společník na druhé straně, jenž rovněž oproštěn od tradicí a vzpomínek má stejnou odvahu k novému uspořádání a utváření. (Potlesk.)

Dnešní bezútěšné národnostní poměry v československém státě jsou věrným obrazem neklidné Evropy od ukončení světové války, jež vytvořilo nestejné právo mezi vítězi a poraženými. I zde nezadržitelně spěje k plnému uplatnění zásada rovnocennosti všech kulturních národů, vyslovená v nesčetných mezistátních smlouvách. (Německé výkřiky komunistických poslanců: Vypravujte něco o třetí říši!) Sudetsko-německá strana bude podporovati každou skutečně evropsky orientovanou zahraniční politiku, která poctivě usiluje o evropskou solidaritu a tím o uklidnění této pevniny. Tento cíl však nestrpí nadvlády jediného národa nebo státu a nelze ho dosíci dohodami, které konec konců zvěčňují nerovnost národů.

V souhlase s národní myšlenkou XX. století ve světě nemohou se sudetští Němci nikdy vzdáti nezrušitelné duševní a krevní spojitosti s veškerým německým národem. (Potlesk.) Jak sudetští Němci chápou, že všechny evropské národy přes moře a hranice prohlašují a organicky provádějí společenství svých rodáků, žádají i pro sebe stejnou svobodu a volnost pohybu. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Ale v popředí všech našich úvah a myšlenek jest úzkostlivá starost o udržení životní úrovně části našeho národa ... (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Frank (pokračuje): ... která byla již velmi bolestně a citelně snížena ohromnou ničivou vlnou hospodářské krise, naprosto nedostatečnou činností proti tomu v této zemi a nestejnou státní péčí. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) Parlamentní klub sudetsko-německé strany zná kategorický imperativ této bídy a nepovažuje nic za tak vážného a závazného jako právě splnění tohoto donucovacího příkazu lidskosti a mravnosti. Neoddává se žádné ilusi o velkých organisačních těžkostech a ani o hranicích finančně možné pomoci proti takové živelní pohromě; ale domnívá se, že ještě nebyly vyčerpány všechny možnosti, že ještě nebyly otevřeny všechny prameny pomoci, že ještě nebyly provedeny všechny úkony státu, které by mohly toto neštěstí našemu obyvatelstvu do jisté míry učiniti snesitelným. (Hluk.)

Sudetsko-německá strana sestavila vlastní plán pro opatření práce a jest ochotná ke každé součinnosti při řešení této závažné státní otázky, ale očekává, že při tom se nebude dbáti stranicko-politických výhrad a že se učiní vše, aby byl zadržen další osudný úpadek hmotných a ideálních statků nejen obyvatelstva, nýbrž i státu. Jako strana zahrnující všechny vrstvy odmítá sudetskoněmecká strana každé protekční, prakticky již jako neúčinné prokázané nadržování a výpomoc jednotlivým jistě významným, ale nikdy odděleně od veškerenstva k blahobytu spějícím třídám a stavům; neboť ochromení vší výroby a práce může býti napraveno jen stejnoměrným a záměrným oživením a přihlížením ke všem tvůrčím a výdělečným stavům, ochranou drobných proti velkým v obchodu, průmyslu a živnostech, stejně jako společnou frontou proti finančnímu kapitálu. (Posl. Ježek: Pane předsedo, to je prohlášení? - Posl. Zeminová: To je čtení řeči!)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid. (Hluk.)

Posl. Frank (pokračuje): Obyvatelstvo, aby mohlo účinně při tom společně budovati, musí získati novou důvěru v nestrannost a velkorysost vedení státu a býti schopno i samo vyvíjeti iniciativu. Proto sudetsko-německá strana má za to, že by se okruh vlivu státu měl moudře omezovati, nikoliv aby se diktátorsky rozšiřovala státní moc v hospodářství, nýbrž, jak to již učinil Konrád Henlein v České Lípě ... (Hluk. - Výkřiky: Ať nečte. - Hluk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid! (Hluk.)

Prosím pana řečníka, aby pokračoval! (Posl. Zeminová: Prohlášení je pětiminutově! A nyní tady čte 35 minut, a my to tady poslouchat nebudeme. Ať se dodržuje jednací řád také u henleinovců! - Místopředseda Taub zvoní.)

Posl. Frank (pokračuje): ... bude podporovati přísné sankce proti výstřelkům individualistického, sobeckého, vykořisťovatelského hospodářství a stranictví, které dopřávají místa užitkovatelům, kteří se opovažují zaměňovati svůj osobní zájem se zájmy národa a státu. Konečnou, neodpovědně dlouho odkládanou úpravu peněžnictví, úvěru a úrokové míry, rychlou reformu veřejné správy, především berní, zmodernisování a praktické přizpůsobení zákonů a celých souborů zákonů, nejvyšší šetrnost ve státních výdajích, sestavení promyšleného a účelného plánu hospodářského a investičního a přísnou kontrolu správy parlamentem bude považovati za prostředky, jimiž vedení státu může čeliti úpadku hospodářství a může své vydání zcela podstatně doplniti pro podporu v nezaměstnanosti, především ... (Hluk. - Výkřiky posl. Hodinové-Spurné. - Posl. Zeminová: Tady není žádná beseda Henleinova, to je parlament, tady mluvte s patra! Jednací řád platí pro každého! - Výkřiky posl. Schenka a Beuera.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Prosím pana řečníka, aby pokračoval.

Posl. Frank (pokračuje): ... produktivní.

Ovšem hospodářská a pracovní otázka nezávisí jen na vnitrostátním vývoji: Československá republika může vyživiti značnou část svého obyvatelstva jen prací pro cizinu, tedy jen vývozem surovin a průmyslových výrobků a cizineckým ruchem. (Hluk trvá.) Proti této střízlivé skutečnosti stál dosud ovšem jak světový vývoj, tak i zahraniční obchodní politika silně ovlivňovaná politickými hledisky, ale sebe větší politické úspěchy dosavadní zahraniční politiky nemají ve svém účinku vlivu na živobytí obyvatelstva a nedovedou zadržeti zchudnutí. Ani zde se neoddává sudetsko-německá strana žádným utopiím, ale hledí odvážně do tváře skutečnosti a žádá od zahraniční politiky, aby správně oceňovala obchodně-politické potřeby a uznávala všechny důsledky tohoto oceňování. Vývoz rdousí dnes omezení a ustanovení, která především svými vysokými tresty podlamují iniciativu a kterých bychom se dnes mohli vzdáti, poněvadž již nejsou nutná. S druhé strany vyžaduje celá zahraniční obchodní politika nové organisace, abychom konečně dosáhli přehledu a jednotnosti v jednom jediném úřadě. (Stálé výkřiky komunistických poslanců.)

Naše obchodně-politické styky - jimž právě tak překáží směr soběstačnosti stejně jako bezpečnostní opatření jiných států týkající se měnové politiky - nejsou schopny, aby učinily přítrž poklesu zahraničního obchodu a tím stupňovaly zaměstnání domácí výroby. Zatím co vláda pomalu začíná nahlížeti, že obrat musí býti zvýšen, Národní banka pro své vládnoucí stanovisko a při tom pro příliš úzkostlivou úvěrovou a měnovou politiku klade odpor a překáží rozšíření objemu obchodu, především s naším, kdysi tak významným odběratelem Německem. Nouze obyvatelstva, nutnost poskytnouti práci a zajištění státní pokladny, která tím rovněž silně trpí, vyžaduje střízlivého, klidného, ale při tom iniciativního uvážení všech možností vývozu, ovšem i reformy finanční správy v hlavě a údech. (Hluk trvá.) Naše finanční politika je zbyrokratisována, národohospodářsky bez zájmu, sobecká a konec konců je mechanismem, který bezohledně vyssává peníze. Tato daňová politika a zneužívání poplatkového trestního práva jest i psychologicky pochybené, poněvadž podkopává důvěru a jistotu a přivádí především sice obyvatelstvo na kraj zoufalství, konec konců však působí, že zdroje příjmů vysychají. Když se sudetskoněmecká strana bude věnovati těmto rozhodujícím otázkám s vážností a pochopením, domnívá se, že i zde staví svou positivní politiku do služeb veškerenstva.

Sudetsko-německá strana nevidí jen vážnou situaci sudetských Němců, nýbrž i státu; neklame se, že jsou spolu spjati. Ví, že zde nemůže pomoci sobecká stranická politika, nýbrž jen chytrý, rozvážný, tvůrčí smysl pro pospolitost. Ale ví také, že národně politické úspěchy v hospodářství, jimiž se český národ klame proti pravému vývoji, nezadrží úpadku všeobecného blahobytu a nejsou cestou do lepší budoucnosti státu.

Sudetsko-německá strana ve svém prvním sněmovním prohlášení zdůrazňuje zvláště otázku, o které je přesvědčena, že se vší tvrdostí a krutostí stojí mezi českým národem a námi a proto neslýchaně zostřuje národnostní svár: boj o německou půdu a denní chléb.

Německé zemědělství ve státě, které jest již zeměpisnou a klimatickou situací v nevýhodě, trpí po léta nepříznivým vývojem cen jeho výrobků, proti kterému se jeho výtečná organisace a sebeochranná opatření ukázala příliš slabými. Sudetsko-německá strana plně oceňuje hospodářský a národní význam rolníků a bude, aniž věří, že by se vynětím jejich otázek z celohospodářské spletitosti dala zlepšiti jejich situace, působiti při všech návrzích, které směřují k nezbytnému zajištění výnosnosti zemědělství.

S mravního i politického hlediska nelze snésti a udržeti, že se našemu lidu omezuje sociální nárok na práci a výdělek, jen poněvadž jde o Němce, že se nám na každém kroku odnímá sociální životní úroveň a že se z nás pomalu stává národ žebráků a bezzemků. Nehledě k nemravnosti, jíž jest stálé, z národnostních důvodů proti zákonu a ústavě zahájené vytlačování sudetských Němců nejen z veřejného, nýbrž i ze soukromého pracovního místa, musíme označiti jako politický nerozum, že se část našeho lidu sociálně a hospodářsky a tím i politicky vydává v šanc každému zoufalství. (Potlesk.) Tomuto sociálnímu a hospodářskému vyvlastňování našeho národa, které trvá již 17 let, musí se tedy učiniti přítrž, než by sudetsko-německá strana mohla býti před těžce trpícím německým obyvatelstvem odpovědna za to, že se spojila ke společnému budování ve státě s těmi, kdož toto vyvlastňování nejen trpí, nýbrž i soustavně veřejně a tajně podporují. (Potlesk. - Hluk trvá.)

Sudetsko-německá strana musí právě tak rozhodně říci českým krajanům, kteří se přistěhovali do německého území: I pro vaši sociální existenci může platiti jen zákon řádné soutěže, ale žádné sociální nadržování, žádná národnostní rozpínavost! Nemůžete býti živlem neklidu! Musíte nám ponechati ten trošek chleba a místa, jejž máme! Přicházejí k nám z českého území neznajíce národního rozvrstvení, které jest u nás historické, a ve skutečnosti, neznajíce našich mravů a životních forem, vybičováni štváčským tiskem a s dobyvačným úmyslem národnostních bojovných svazů. Cítí se tedy provokováni již tím, že prostě jsme, a nepovažují žádný prostředek za zakázaný a zapovězený, jehož by bezohledně a proti jakékoliv humanitě neužili v boji i proti kolegům, soudruhům v povolání a stavu a jejich rodinám. Stejně jako my sami chceme dbáti práv a svobod, jakož i povinností státních občanů, obsažených v páté hlavě ústavní listiny, jako základu smírného spolužití, musíme neomezeně žádati, aby se i naši čeští spoluobčané v německém území podrobili státnímu základnímu zákonu, a nejde-li to jinak, byli donuceni, aby se podle něho řídili. (Potlesk.)

Kdo žije mezi námi jako klidný, mírumilovný a osobní spoluobčan, toho chceme ctíti, nevzdávajíce se však nikterak pracovního místa naší vlasti. I zde nabízíme ruku ke smíru.

Český národ měl by ze své nedávné minulosti, z vlastní zkušenosti znáti ještě úzkostlivost a citlivost, především v kulturních otázkách, kterou jest obdařen národ ohrožený ve své samostatnosti. Jako český národ marně bojoval o svou druhou universitu, nutí nás, abychom bojovali o udržení všech našich škol a o jejich vědeckou úroveň; když mohl kdysi českou menšinovou školu nedůstojně umístěnou v stodole přibíti na pranýř jako obžalobu Rakouska, můžeme nyní ukázati životu nebezpečné kliniky, sanatoria, přeplněné třídy, zanedbané vysoké, střední a obecné školy jako paškvil pečlivé školské správy. (Výkřiky posl. Špačka.) Zákon o menšinových školách podporoval dosud proti doslovnému svému znění nemírně pouze školství české většiny, zatím co mnoho přání skutečných národních menšin zůstalo nesplněno. Sudetsko-německá strana jest pro své mládí, které zde ztělesňuje, bez viny na dřívějším provinění, ale také volna od malicherné prestiže. Čeho žádá a oč chce vášnivě bojovati, jest stejné právo a takové zajištění německého školství, vzdělání, umění a výchovy, jaké přísluší sudetským Němcům jako národní skupině velkého německého kulturního národa. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců a posl. Jaksche.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid!

Posl. Frank (pokračuje): Sudetsko-německá strana se ohrazuje proti policejním metodám školního dozoru, při čemž zvláště konstatuje, že se německému obyvatelstvu nic nezdá více nesmyslným, než když se obviňuje z přátelství k Habsburkům. Žádá, aby byl rychle vyřízen zákon o újezdních měšťanských školách, aby ze sociálních důvodů mohlo býti napraveno odstrčení v tomto druhu škol. Očekává, že se co nejdříve budou konati vážné porady o školské reformě vůbec a že zemské a okresní školní rady získají zase svá dřívější práva podle demokratického ústroje škol. V oboru středního školství žádá, aby byla napravena nerovnost, která zvláště loni byla způsobena sudetskému a karpatskému střednímu a odbornému školství, a bezvýhradné zrovnoprávnění ve vzdělání učitelů, jemuž se nyní brání.

Pro svou nyní zahájenou parlamentní činnost činí si sudetsko-německá strana nárok na to, že jest stejně smýšlející společností, která na místo sobeckého já staví zavazující my. Odmítá velmi ostře třídní boj a materialistické pochopení dějin stejně jako kořistnictví kapitalismu, dále boj všech proti všem, nadržování a nadvládu jednoho stavu, vidí ve svých zásadách a ve svém složení záruku dosažení nového politického a mravního jednání a předpoklad pro splnění nového společenského a sociálního života. (Výkřiky: Jak dlouho ještě bude čísti? - Posl. Remeš: Co pak pro vás neplatí jednací řád?)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid, pánové, já vám dám potom vysvětlení.

Posl. Frank (pokračuje): Sudetsko-německá strana jako sudetsko-německá lidová pospolitost vůbec (Potlesk. - Hluk.) dává každému spoluurčovací právo a jest již na základě této skutečnosti demokratickou stranou, (Potlesk.) ovšem nikoli v běžném smyslu moci a strany, nýbrž ve smyslu pravé lásky k národu a skutečné služby pro veškerenstvo (Potlesk.), umí zhodnotiti cenu pravé demokracie především pro sudetské Němce, ale právě proto se musí co nejostřeji obrátiti proti tomu, aby se vláda lidu změnila v surové hospodářství stran. Sudetsko-německá strana jest stranou národní, ale nikoli podle vzoru národnostního šovinismu starého, bohužel silně převládajícího rázu, nýbrž v duchu kulturního, positivního, tvůrčího a proto jiný národ ctícího sebevědomí. (Potlesk. - Různé výkřiky.) Sudetsko-německá strana jest strana ve všech svých činnostech sociálně smýšlející, aniž však předstírá pracujícím lidem klam příštího ráje na tomto střízlivém, ubohém světě. (Různé výkřiky.)