Místopředseda Langr (zvoní): Sněmovna
je způsobilá se usnášeti.
Vykonáme nyní oddělené hlasování
o každé ze společně projednávaných
osnov a budeme hlasovati nejprve o odst. 1 pořadu schůze,
jímž jest:
Ad 1.
Hlasování o osnově zákona o dalším
poskytování poplatkových úlev při
splynutí (fusi) nebo při přeměně
právního útvaru některých podniků
(tisk 265).
Zpravodajem jest p. posl. Bergmann.
Osnova zákona má dva články, nadpis
a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími dvěma články, nadpisem a
úvodní formulí podle zprávy výborové,
ve znění shodném s předchozím
usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém, a to ve znění
shodném s předchozím usnesením senátu.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Nyní vykonáme hlasování o 2. odstavci
pořadu.
Zpravodajem jest p. posl. R. Chalupa.
Osnova zákona má dva články, nadpis
a úvodní formuli.
Poněvadž byl podán pozměňovací
návrh, dám hlasovati takto:
Nejprve bychom hlasovali o čl. I v úpravě
návrhu posl. Zápotockého a Schenka;
nebude-li přijata, podle zprávy výborové
a pak o čl. II, nadpisu a úvodní formuli
podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s článkem I v úpravě
návrhu posl. Zápotockého a Schenka,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítnuto.
Kdo souhlasí s čl. I podle zprávy výborové,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Čl. I přijat je
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s čl. II, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Čl. II, nadpis zákona
a úvodní formule přijaty jsou podle
zprávy výborové.
Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu
zákona ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen je druhý odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
Návrh na prodloužení lhůt jest potřebí
proto, poněvadž osnovy tyto nebude možno projednati
ve lhůtě, která končí dnem
23. ledna t. r.
Navrhuji tudíž, aby pro každou z těchto
osnov prodloužena byla lhůta k projednání
sněmovnou o 2 1/2 měsíce.
K této věci je přihlášen řečník,
zahájím proto rozpravu.
Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu
řečnickou 15 minut.
Námitek není. Navržená lhůta
je schválena.
Přihlášen je na straně "proti"
p. posl. Kendra.
Dávám mu slovo.
Posl. Kendra: Slávny snem, veľavážené
dámy a páni! V každom kultúrnom a civilizovanom
štáte chvalitebné je to, keď životy
a majetky občanov sú dostatočne chránené.
Dovolím si prehovoriť o ochrane poľnohospodárskeho
majetku v smysle návrhu tohoto zákona, ktorý
má byť dnes predĺžený.
Na celom svete majetok živnostníkov a obchodníkov
uskladnený je v skladoch, majetok priemyselníkov
uskladnený je v skladoch tiež v mestách, ktoré
stráži policia a četníctvo. Jedine majetok
roľníkov nie je chránený. Rastie v prírode,
a je v nebezpečenstve tým, že ho ohrožuje
živelná pohroma, krupobitie, pandravy atď. a
ešte k tomu i nesvedomití ľudia, čiže
zlodeji.
Výrobok roľníka, ktorý živí
celé ľudské pokolenie, by mal byť dostatočne
chránený. Oproti tomu predlžuje sa zákon
zo dňa 12. júla 1928 o ochrane poľného
majetku. Ako roľník, v mene klubu poslancov Hlinkovej
slovenskej ľudovej strany, dovolím si povedať
toto: Tento zákon vstúpil do života r. 1928.
Na Slovensku bol platný zákon uhorský, dľa
ktorého poľných hájnikov platily mestá
a obce. Plat týchto bol preliminovaný v každom
roku v obecnom rozpočte a poľní hájnici
boli zamestnancami mest a obcí. Zamestnancov ako poľných
hájnikov platil každý, kto platil obecné
prirážky. Bolo to celkom správne, lebo tí,
ktorí bývajú v mestách a okolitých
dedinách, prispievajú v svojich prirážkach
na to, aby z týchto prirážok boli platení
všetci zamestnanci mest a obcí. Teda keď prispievajú
roľníci, ktorí majú pozemky na chotári
mesta, roľníci, ktorí v mestách bývajú,
majú nárok aj na to, aby mestá prispievaly
na poľných hájnikov tak ako prispievajú
na všetkých zamestnancov mesta. Pýtam sa, prečo
je nie v tomto zákone pojaté - a zákon
je zmenený - že roľníctvo na týchto
svojich poľnohospodárskych zamestnancov musí
dnes prispievať osobitne, na základe pozemkovej dane
dľa katastrálneho výnosu. Keď roľníci
so svojimi prirážkami platia povedzme na kanalizáciu
mesta, na vodovod, na vydržovanie trotoárov, tedy
majú právo žiadať, aby aj mestá
maly povinnosť prispievať na to, čo roľník
potrebuje, totižto na plat poľných hájnikov.
Tento zákon vstúpil do života v r. 1928, a
v r. 1929, keď bol pojednávaný rozpočet
mesta Košíc, vtedy bolo proti rozpočtu podané
odvolanie z toho dôvodu, aby roľníci
si vydržovali poľných hájnikov sami. A
keď rozpočet bol poslaný na krajinský
úrad do Bratislavy, ten ho vrátil s tým,
aby poľní hájnici ostali zamestnancami mesta,
ale aby si ich vydržiavali sami roľníci. Keď
sa toto stalo, všetky mestá na východnom Slovensku
nielen že vyberaly príspevok na poľných
hájnikov za jeden rok, totiž 1930, ale vyberaly príspevky
na poľných hájnikov s trojročnou zpiatočnou
platnosťou; roľníci museli totiž zaplatiť
za rok 1930, 1931, 1932 a 1933. Nemám nič proti
tomu, keď sa v mestách predpisujú dane pozemkové
roľníkom osobitne dľa katastrálneho výnosu,
ale v tých našich dedinách je to celkom iné.
Tam sú len poľnohospodári, teda roľníci,
ale dnes ani na našich dedinách nemôže
sa dať do rozpočtu plat na poľných hájnikov
ako do toho času, a to je veľká chyba. Starosta
obce nemôže doterajším spôsobom daň
vyberať, a preto vyberie na hájnika od roľníkov
paušálne, to znamená, či má roľník
málo alebo veľa, platí rovnako. Prečo
by nebolo možno brať do obecného rozpočtu
plat na poľných hájnikov?
Týmto zákonom sa nepomohlo nášmu roľníkovi,
naopak škodilo sa mu. Poviem príklad: Roľník,
ktorý platí daň na poľných hájnikov,
povedzme v mestách alebo na dedine, platí daň
v prirážkach tak, aby poľný hájnik
bol v týchto daniach zarátaný. Keď to
vezmeme všeobecne, že obec alebo mesto vybere prirážky,
čo sa stane? Roľník zaplatí mestu alebo
obci prirážky a hájnik je zamestnancom mesta
naďalej. Keď sa stane škoda na poli, musí
preto za ňu niekto brať odpovednosť. U nás
v Bardejove v noci sobrali a odviezli kopy sena a keď si
šli roľníci sťažovať na policiu
a povedali, čo sa robí, že sa na poľné
hospodárstvo, na obilie a na seno nedozerá, bolo
im hovorené: My vám budeme strážiť
vaše pole? Keď má roľník škodu
na pozemku, musí preca za ňu niekto brať zodpovednosť.
Roľník nemá len povinnosť platiť,
ale má aj právo, aby mu bola škoda, ktorá
sa stala na jeho pozemku, nahradená. Bolo by nesporne na
čase, aby si mestá zaradily do svojich rozpočtov
toľko, aby poľní hájnici mohli byť
platení ako do týchto čias, a to preto, lebo
roľníci prispievajú veľkými prirážkami,
niekedy aj 300 %. Poviem príklad: V Bardejove je zavedená
všeobecná daň činžovná.
Podľa štatistiky, napísanej r. 1930, padlo mesto
Bardejov pod všeobecnú daň činžovú.
Roľníctvo musí znášať túto
ťarchu, ktorá je taká veľká, že
niektorý roľník musí zaplatiť na
všeobecnej dani činžovej 250 až 300 Kč,
keďže dane domovnej triednej platil 80, 75, niekedy
i 50 Kč.
Tento zákon sa predlžuje. V §e 5 sa hovorí,
že "polního hlídače ustanovuje
obecní zastupitelstvo". Vydanie na poľného
hájnika uhradia účastníci podľa
§u 25 zákona zo dňa 12. augusta 1921,
č. 329 Sb. z. a n., o prechodnej úprave finančného
hospodárstva obcí a mest s právom municipálnym,
vo znení doplnenom podľa §u 15 zák. zo
dňa 15. júna 1927, č. 77 Sb. z. a n., o novej
úprave finančného hospodárstva sväzkov
územnej samosprávy. Ak nenastane iná dohoda,
sú jednotliví účastníci povinní
prispeť na úhradu podľa miery dane pozemkovej,
predpísanej z pôdy, o ktorú ide. Účastníkom
treba dať príležitosť, aby sa vyjadrili
aj o osobe, ktorá má byť ustanovená,
ako i o znení služobnej smluvy. Ten, pre ktorého
vyslovujú sa účastníci, ktorí
dohromady by platili viac než polovicu výdavkov na
poľného strážcu, nech je za poľného
strážcu ustanovený, ak má náležitosti,
potrebné na to, aby mohol byť úradom potvrdený
a vzatý pod sľub. Keď zákon predpisuje,
aby krajinské úrady, po prípade i ministerstvá
daly k tomu doplnok, aby mestá, najmä keď už
nie celou sumou, teda aspoň čiastkou, prispievaly
na platy hájnikov, žiadame i to, aby obce, ktoré
nemajú iného obyvateťstva, len roľníctvo,
braly do obecného rozpočtu každý rok
príslušnú čiastku tak, ako do týchto
čias. (Místopředseda Langr zvoní.)
Končím tým, že naša strana nebude
hlasovať. (Potlesk poslanců slovenskej strany ľudovej.)
Místopředseda Langr (zvoní): Ke
slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena.
Návrh na odklad hlasování ani na přikázání
výboru podán nebyl, přistoupíme proto
ke hlasování.
Kdo tedy souhlasí, aby pro osnovy svrchu jmenované
navrženo bylo senátu prodloužiti lhůty
dané poslanecké sněmovně o 2 1/2 měsíce,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh jest přijat.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
Senát usnesl se v 16. schůzi dne 21. prosince 1935
požádati posl. sněmovnu za prodloužení
lhůt stanovených §em 43 ústavní
listiny o 3 měsíce pro každou osnovu.
Ke slovu se nikdo nepřihlásil, ani nebyl podán
návrh na odklad hlasování nebo na přikázání
výboru, dám tudíž hlasovati o návrzích
senátu podle §u 78 jedn. řádu sněmovny.
Kdo souhlasí, aby posl. sněmovna o 3 měsíce
prodloužila senátu lhůty k projednání
jmenovaných 2 usnesení poslanecké sněmovny,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Žádaná prodloužení
lhůt jsou tedy povolena.
Tím vyřízen jest poslední odstavec
pořadu.
Posl. Krejči oznámil zároveň
s klubem poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei",
že stal se členem tohoto klubu.
Dne 16. ledna 1936 poštou rozeslaný vládní
návrh tisk 262 přikázán byl
výboru rozpočtovému a k návrhu
místopředsedy Langra byla jmenovanému
výboru k podání zprávy o tomto vládním
návrhu uložena lhůta do čtvrtka dne
23. t. m. do 10 hod. dopol.
K návrhu místopředsedy Langra byla
výboru rozpočtovému pro státní
závěrečný účet tisk
71 stanovena k podání zprávy. lhůta
do 31. ledna 1936.
podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil
předseda na dnešní den posl. Knotkovi.
Místopředseda Langr sdělil, že
se předsednictvo usneslo, aby se příští
schůze konala ve čtvrtek dne 23. ledna t. r. v 10
hod. dopol. s
1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 262) zákona o mimořádné
dani postihující dividendy a úroky z některých
cenných papírů pevně zúročitelných
(podle §u 35 jedn. řádu).
2. Druhé čtení osnovy zákona o dalším
poskytování poplatkových úlev při
splynutí (fusi) nebo při přeměně
právního útvaru některých podniků
(tisk 265).
3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon ze dne 15.
června 1927, č. 78 Sb. z. a n., o stabilisačních
bilancích (tisk 264).
4. Zpráva výboru zemědělského
o usnesení senátu (tisk 245) o vládnom
návrhu zákona (tisky sen. 42 a 69), ktorým
sa opätne predlžuje účinnosť zákona
zo dňa 27. marca 1930, č. 43 Sb. z. a n., o úprave
užívania niektorých pastvín v zemiach
Slovenskej a Podkarpatoruskej v ročných pastevných
obdobiach 1930-1932 (tisk 267) (podle §u 35 jedn. řádu).
5. Volba náhradníka Stálého výboru
podle §u 54 úst. listiny.
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Petra (tisk
217).
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Pardubicích v trest. věci posl. Novotného
(tisk 219).