Tretí prípad: maďarský rolník - to je jeden, ktorý z najlepších platí,
poznám ho, zaplatil riadne daň dôchodovú. Naraz dostane ešte raz vyrúbenie
dane dôchodovej o voľačo viac. Boly jarné práce, přišiel ku mne chudák,
neovláda reč slovenskú, prosil ponížene: "Prosím, zajdi za mňa na
berný úrad, lebo ja to mám zaplatené, mám šek, ale chcú odo mňa ešte raz
daň dôchodovú". Prídem k referentovi - vo vačku som mal schovaný šek
ako doklad, že je to zaplatené a pýtam sa, prečo tomu chudákovi vyrubili
druhý raz daň dôchodovú? Referent hovoril, že to nie je možné. "No,
ráčte pozreť", ukázal som mu šek. Pol hodiny trvalo, než na to prišiel,
že omylom po druhý raz vyrubili daň dôchodovú. Dobre, nechal som mu tam
platebný rozkaz a riekol som: "Toto je mýlka, preto vám to tu nechám,
aby ten chudák nemusel druhý raz platiť". "Nie, on musí apelovať
a apeláciu musí kolkovať a dať 5 Kč kolok!" To mňa rozhorčilo a riekol
som: "Buďte rád, že o tejto veci vôbec nič nepoviem."
Všeobecne pri svojej skúsenosti, keď chodím s týmito ľuďmi, mnohoráz
som počul, že mnohý platil riadne daň na miesto brata, švagra atď., platí
zo svojho, tí druhí neplatia vôbec nič. Dostane rozkaz berného úradu, aby
zaplatil daň. On dokáže ale tomu referentovi, že je to omyl, že to platí
za tých a tých. Dostane odpoveď: "To je nám všetko jedno, môžte žalovať,
my to budeme na vás vymáhať, lebo len vy platíte." A tak nútia toho
chudáka do pravoty, aby si vzal pravotára a aby vymáhal daň ten privátny
človek a nie ten berný úrad.
Ja viem, že to sem nepatrí, až k priamym daniam, ale ten ekvivalent
vyrubujú aj z osypu, a toto sa robí za dr Kelemena alias Kleina v Banskej
Bystrici; ďalej 1/2 % služobného paušálu tiež vyrubujú nielen zo služobného
platu, ale aj od rolí, od nemovitého majetku. Maloremeselníkom vyrubujú
daň bez toho, že by sa dozvedeli, či vôbec tí chudáci to môžu platiť; práve
dnes som si vytiahol z novín, že len v obvode košickej komory toho roku
v prvom štvrťročí 479 živností bolo odhlásené, a keď idem po Topolčiankach,
Banskej Štiavnici a inde, všade vidím, že kde mali tovarysov a učňov, teraz
ich niet a že na takýchto chudákov vyrubujú tisíce a daniach, ktoré ani
brutto nevideli, a nie že by ich mohli platiť.
A tu mi prišlo vhod v nedelnom našom "Slovenskom deníku",
nie tedy opozičnom, ale vládnnom časopise, že finančné úrady vyháňajú hostí
zo slovenských kúpeľov. Daňová komisia v Trenčíne posiela na kúpelných
hosťov výzvy, v ktorých sa odvoláva na § 301 zákona o priamej dani a žiada
pod pokutou 100 Kč, aby sdelili, koľko zaplatili za lekárske ošetrenie,
ako dlho sa zdržali v byte, koľko platili za stravovanie, či majú vedomosť,
že boli riadne prihlásení atď. To je namierené proti hotelom, kúpeľom a
je to v rozpore s nedávnym vyhlásením ministra financií dr Trapla
a predsedu vlády dr Hodžu, ktorí vyhlásili verajne, že pomer medzi
bernými úrady a obecenstvom je nezdravý a neudržiteľný a že sa musí zmeniť
na pomer dôvery a nie šikány a upodozrievanie, ako je v tomto prípade.
A to sa robí, prosím, nielen s tými, ale vôbec na celej čiare.
Teraz ešte pár slov o obecnom hospodárstve. Viem to od starostov, notárov
a z krajinského výboru, kde som bol niekoľko rokov. To sú pomery nemožné.
Prirážky berný úrad nechce vyplácať, len dľa svojej ľubovôle. Posiela akési
ideálne rozpočty, výpočty vraj ideálne, ale do nich nemôže nahliadnuť ani
starosta, ani notár, ani nikto. Len ku príkladu vám tu spomeniem dve obce.
Obec Jagersek má u berného úradu 100.000 Kč. Toľko jej dlží berný úrad
s prirážkami. Celá obec má 1200 obyvateľov a má celej daňovej základne
15.000 Kč. Ráčte mi povedať, ak môže tá obec hospodáriť? Súsedné Výčapy
majú daňovú základňu 17.000 Kč. Je to tiež malá obec, a berný úrad jej
dlhuje 126.000 Kč. To dobre viem, že berný úrad dlhuje nielen obciam, ale
dlhuje i okresom, krajinám, zemiam. Nevládzem, nerozumiem natoľko štatistike,
ale sú tu páni od finančnej správy, ktorí by ľahko vyrátali, koľko dlhuje
berná správa, povedzme rovne štátna kasa, obciam, okresom a zemiam dohromady.
O tom mi jeden dosť vysoko postavený úradník povedal: Prosím, to je jeden
tajný dlh štátu, ktorý sa v žiadnej štatistike nenachodí. Že takto hospodáriť
v obciach je nemožné, musí uznať nielen pán minister financií, ale celá
vysoká vláda. K tomu úrokov obciam nikdy nedávajú. To som sa dozvedel presne.
Z tých statisícov, dohromady milionov nikdy obec nedostane úroky, a keď
obec je dlžná, vtedy sa jej vždycky zarátajú.
Najhoršie sú na tom tie obce, kde sú veľkostatky. Ako som už spomenul,
veľkostatkom sa dane odpúšťajú od buka k buku na všelijaké intervencie
veľkých pánov. Pravda, od priamych daní idú prirážky a tie sú tiež odpúšťané.
Tedy v tej obci chudáci platia dane, ale veľkostatkom a veľkokapitalistom
sú odpúšťané, a tak tá obec nevládze hospodáriť.
Tu mimochodom spomeniem, čo veľmi zaráža na Slovensku, prosím, nadovšetko
v Nitrianskej doline, ale myslím, že je to všade tak, že sa hovorí medzi
ľudom, keď berňáci idú po ľovať na veľkostatok každú nedeľu, už je isté,
že bude mať dane odpúšťané a odpísané. Tu by som veľmi prosil, aby na toto
pán minister hľadel. Mne v jednom bernom úrade bolo sdelené, že to majú
zakázané. Ale dozvedel som sa, že berné úrady chodia na veľkostatky poľovať.
Prosím, tým obciam, ktoré nevládzu hospodáriť, na začiatku t. zv. sanačný
fond ešte pomáhal. Ale aj vtedy boli voľaktorí chytráci, ktorí vymo hli
pre svoje obce sanáciu. Iní sa nestarali, bola doba konjunktúry. Uznávame,
že v historických zemiach pri vyššej kultúre to využily obce aj okresy
a stavaly silnice, školy a všetko možné, narobily dlhy a sanačný fond to
potom, ako sme neskôr na krajinskom úrade konštatovali, vyplatil. Na Slovensku
je ľud zaostalejší a nie je tak chytrý, nestaval nič a teraz sa už fond
scvrkol, teraz sa už nevolá ani sanačný, lež vyrovnávací fond, teraz už
pri najlepšej vôli nemožno obce sanovať.
Ešte voľačo o katastri. Vieme, že podľa neho sa vyrubuje pozemková daň
a podľa nej prirážky. V katastri sú ohromné nesrovnalosti. Zprávy o prevodoch
prichádzajú z pozemkovej knihy veľmi neskoro, takže keď majetok prejde
darom alebo kúpou, tak je v daniach ohromný neporiadok. Navrhoval by som
a prosil by som finančnú správu, aby nariadila, že by každý majiteľ alebo
presnejšie rečené každý majetok mal svoj zvláštny katastrálny hárok. Pri
tom, vysokoctená snemovňa, podám riadne vystrojené tri krátke návrhy, ktoré
prečítam.
Prvý návrh vzťahuje sa k §u 3 zákona č. 76/1926 a žiada, aby odst. 1
tohoto paragrafu mal znenie (čte):
"Od dôchodovej dane sú ďalej oslobodené osoby, ktorých celkový,
v dobe pre zdanenie rozhodný (§ 4) dosiahnutý dôchod nepresahuje 8000 Kč.
U osôb so 4 príslušníkmi rodiny (§ 5) zvyšuje sa táto čiastka na 9200 Kč,
u osôb s 5 takými príslušníkmi rodiny na 10.200 Kč; a konečne so 6 takými
príslušníkmi rodiny na 12.000 Kč; tento pre dane prosté minimum stanovený
počet príslušníkov rodiny (§ 5) snižuje sa u vdovcov (vdov) vždy o jedného
takého príslušníka."
Druhý návrh žiada, aby odst. 1 §u 18 zákona č. 76/1926 znel (čte):
"Dôchodová daň obnáša ročne:
vo stupni |
z dôchodu pres tisíc Kč |
až včetne do tisíc Kč |
percent z dôchodu |
menej o Kč |
1. |
- |
8 |
- |
- |
2. |
8 |
10 |
1 |
50 |
3. |
10 |
15 |
2 |
100 |
4. |
15 |
20 |
3 |
250 |
5. |
20 |
30 |
4 |
450 |
6. |
30 |
40 |
5 |
750 |
7. |
40 |
60 |
6 |
1150 |
8. |
60 |
80 |
7 |
1750 |
9. |
80 |
90 |
8 |
2550 |
10. |
90 |
100 |
9 |
4350 |
11. |
100 |
110 |
10 |
5350 |
12. |
110 |
130 |
11 |
6460 |
Ja to vidím totiž tak, že v novele z r. 1927 sú veľké skoky, a preto
som to tak zhotovil podľa tých samých smerníc z r. 1927, ale už približne,
na pr. od 8 do 10 tisíc, od 10 do 15 tisíc, od 15 do 20 tisíc, od 20 do
30 tisíc atd. a podľa toho 1, 2, 3, 4% z dôchodku atď. a srážky také a
také.
Rezolučný návrh, ktorý podávam, znie (čte):
"Vláde sa ukladá, aby cestou nariadenia oslobodila maloroľníkov
do 50 kat. jutár od komplikovaného priznania k dania a aby vydala pre nich
zvlášť jednoduché tlačivá a to tiež v každom j azyku menšinovom. Priznanie
nech je platné na dva roky a len v prípade výnimeč nom na jeden rok. Taktiež
pre živnos tníkov a obchodníkov, ďalej pre duchovných správcov, pre varhaníkov
a pre zvláštnych úradníkov majú sa vydať potrebné, zvláštnym požiadavkám
vyhovujúce tlačivá."
Končím svoju reč a prosím, aby slávna snemovňa ráčila prijať moje návrhy.
Místopředseda Langr (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl.
Birke. Dávám mu slovo.
Posl. Birke (německy): Slavná sněmovno!
Předloženou daňovou novelu považujeme i my za důležitou a významnou.
Ve výboru jsme se prostřednictvím svých zástupců poctivě namáhali provésti
na této novele dalekosáhlá zlepšení. Bohužel bylo tomu - právě jako vždy
- tak, že všechny naše dobře míněné, všemu obyvatelstvu státu užitečné
podněty a návrhy byly většině případů zcela zamítnuty, a kde se to nestalo,
byly předělány podle mínění koalice.
K otázce samé bude zde ještě mluviti kamarád dr Peters. Ale když
v souvislosti s touto daňovou novelou, prací, kterou se cítíme povinni
vykonati pro tuto novelu v zájmu veškerého lidu a tím i státu, stále dokazujeme,
že jsme jako oposice ochotni k positivní spolupráci, přece musíme konstatovati,
že pro to není dalekosáhlého porozumění.
Včera jsme konali venku v Chebu náš hlavní sjezd. Na tomto hlavním sjezdu
pronesl předseda naší strany Konrád Henlein zásadní projevy. Považovali
jsme za nutné uveřejniti celé doslovné znění této řeči, poněvadž jsme zatím
musili konstatovati, že pražský časopis "Montagsblatt" vytrhl
právě jen několik míst, podle starého zvyku je obroubil několika slovy
a tak je nyní jako "Montagsblatt" předložil zvědavým pondělním
čtenářům. Aby se vysvětlily omyly, které byly a asi měly býti způsobeny,
byli jsme nuceni uveřejniti řeč v plném obsahu ve zvláštním vydání našeho
časopisu "Rundschau". Ale musili jsme se dožíti toho, že část
byla zabavena, a to ta část, ve které Konrád Henlein zásadně mluví o samosprávě
národního života. Místa zde zabavená, o nichž sotva můžeme pochopiti, proč
se musí něco takového zabavovati v zemi, kde je svoboda tisku, kde jest
demokracie základem státní ústavy, znějí (čte):
"Úplně jasně konstatuji: I když Češi v nejnovější době prohlašují,
že vůbec není uzavřeného území osídleného sudetskými Němci, nýbrž jen smíšené,
musím takové tvrzení odmítnouti jako nepravdu a uvádění v omyl. Na tom
nemění ničeho ani to, že se do německého území překládá stále více českých
úředníků. Nedáme si již líbiti, když Češi žádají, aby česká národní hranice
byla posunuta až ke státním hranicím. To jest imperialismus nejčistšího
zrna. Zde panují odnárodňovací úmysly, které odporují lidskosti a právu.
Nedáme si sáhnouti na svou německou vlast, neboť jest to země, ve které
odpočívají naši předkové, kterou naši předkové svou prací a péčí a krví
učinili naší německou vlastí. Jest to kus posvátné půdy, se kterou jsme
příliš hluboce spjati a které jsme velmi hluboce zavázáni. Musíme protestovati
proti všem odnárodňovacím úmyslům, ať se provádějí otevřeně nebo zakrytě.
[ ]."
A další zabavené místo zní: "Není jiné možnosti, aby se věci uspořádaly
od základů, než splniti požadavek bezpodmínečné samosprávy našeho národního
života."
Slavná sněmovno! To, co zde bylo napsáno nebo co pravil Konrád Henlein,
jest míněním všech sudetských Němců, jest požadavkem, který patří ryze
do kulturního národního oboru, jest spravedlivým požadavkem a žasneme,
že se našel censor, který se do mníval, že musí rozhodně toto místo zabaviti
z programní řeči vůdce největší strany ve státě. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké
strany.)
Místopředseda Langr (zvoní): Přerušuji rozpravu, jakož
i projednávání pořadu schůze.
Sdělení předsednictva.
Dovolené
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi na dnešní den: posl. inž. Richter,
Frank, Sandner, Hirte, Axmann, dr Hodina,
Fr. Nitsch, Illing, Nickerl, dr Rosche, Wagner,
inž. Karmasin, Wollner.
Omluvil se
nemocí posl. inž. Künzel.
Ze senátu došlo.
Předseda senátu NSRČ sdělil přípisem ze dne 17. června t. r., že senát
projednal ve 37. schůzi dne 17. června t. r. a přijal osnovu zákona, kterým
se prodlužuje účinnost některých ustanovení tiskových zákonů (k tisku 231-IV
sen. 1936).
Rozdaný tisk
mezi schůzí: interpelace tisk 521 (I až XI).
Místopředseda Langr sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby
se příští schůze konala ve středu dne 24. června 1936 o 10. hod. dopol.
s
pořadem:
1. Zpráva výboru rozpočtového o návrhu posl. Teplanského, dr inž. Brdlíka,
dr Meissnera, dr Klapky, dr Nováka, Ostrého, Tauba, a Viereckla (tisk 448)
na změnu zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n., o dani z masa
(tisk 541).
2 až 5. Nevyřízené odst. 1 až 4 pořadu 55. schůze.
Schůze skončena v 7 hod. večer.