Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Šverma. Dávám mu slovo.

Posl. Šverma: Vážená sněmovno, dovolte mi především, abych jménem klubu komunistických poslanců přečetl toto prohlášení (čte):

"Jménem všech pracujících lidí Československa, jménem všech demokratů vítáme v Praze zástupce demokratické republiky, vyslance španělské vlády Louise Jimeneze de Asua. (Potlesk komunistických poslanců.) Vítáme jej jako představitele hrdinného španělského národa, který s takovými nesmírnými obětmi vede boj proti fašistickým pučistům a proti celé mezinárodní fašistické intervenci - boj za evropskou demokracii a mír.

Vyslanec Louis Jimenez de Asua je zástupcem jediné legální vlády španělské, která jest uznávána celým civilisovaným světem i republikou Československou. Tím více musí pobouřiti veškeré demokratické občanstvo republiky, že vláda dosud neučinila nic, aby španělské vyslanectví, které bylo uloupeno stoupencem fašistů, jakýmsi panem Tovarem, bylo vráceno zástupci legální španělské vlády. A tím více musí pobouřiti, že vyslanec Louis Jimenez de Asua nebyl při svém příjezdu do Prahy přijat zástupci vlády tak, jak toho vyžaduje jeho postavení i poměr Československa k republice Španělské.

Žádáme proto okamžitý zákrok vlády. Žádáme, aby vláda předala španělské vyslanectví do rukou skutečného zástupce legální španělské vlády a vypověděla pana Tovara z území republiky. Žádáme, aby španělskému vyslanci se dostalo veškerých práv, která mu jako zástupci Španělské republiky přísluší." (Potlesk komunistických poslanců.)

Nyní, vážená sněmovno, k předložené osnově zákona. Vláda předkládá návrh zákona o vlajkách, uniformách, symbolech. Parlament má přijmouti celý nový komplex paragrafů, jimiž se dává byrokracii nová moc, aby komandovala úctu ke státní vlajce, aby se starala, kolik kde vlajek vlaje, aby zkoumala dokonce, jak jsou ty vlajky veliké či malé.

Pánové z koalice v ústavně-právním výboru při odůvodňování tohoto nového zákona mluvili o tom, že tento zákon je velmi důležitý, že tu jde o politický krok, že je to součást obrany ohrožené republiky, obrany proti fašismu a Hitlerovi. Jaké byly hlavní důvody koaličních řečníků v ústavně-právním výboru? Především se mluvilo o tom, že je nutno zajistiti zákonem úctu ke státní vlajce, k symbolu demokratické republiky, která je dnes ohrožena.

Dovolte mi několik slov o této úctě ke státní vlajce. My komunisté v celém širém světě bojujeme pod rudým praporem, pod tím starým ctihodným rudým praporem, který je symbolem nejlepších tradic boje o svobodu, který je dnes v rukou vedoucích činitelů Sovětského svazu, je záštitou míru a demokracie a který zítra jistě stane se jediným a velikým symbolem nové lidské společnosti.

Ale my komunisté zůstávajíce vždy věrni svému revolučnímu rudému praporu dělnického hnutí zároveň prohlašujeme, že chceme přidružiti své revoluční prapory do jednotné fronty se všemi vlajkami a symboly, které representují síly ochotné a schopné skutečně bojovati proti fašismu a válce, za demokracii a mír. My komunisté zůstávajíce věrni svému revolučnímu rudému praporu také prohlašujeme, že nám naprosto není lhostejno, kdo dnes třímá v ruce vlajku republiky Československé, na jakém místě ve světové mezinárodní areně vlaje vlajka Československé republiky, jaký je poměr lidu k vlajce Československé republiky. My bychom si přáli, aby vlajka demokratické republiky vlála vždy na čestném místě v boji o mír po boku rudé vlajky sovětské; aby vlajka demokratické republiky Československé vlála na čestném místě ve světovém boji mezi demokracií a fašismem - po boku francouzské trikolory, po boku praporu španělské demokracie; my bychom si přáli, aby pracující lid Československa mohl ve vlajce demokratické republiky viděti symbol své svobody a zajištění lidské existence.

Ale, pánové, každému rozumnému člověku jest jasno, že těchto cílů nelze dosíci žádným zákonným opatřením, žádným komandováním se strany okresních hejtmanů. Vzpomeňte si, jak staré Rakousko na konci své existence věšelo černožluté prapory na každý kandelábr - a přece byly tyto prapory jen rubášem jeho smrti, protože to byly prapory, které představovaly symbol nejhoršího národního, sociálního a politického útlaku. Chcete-li, aby vlajka republiky vlála na čestném místě, hleďte na Francii, hleďte na Španělsko. (Výkřiky.) V osnově zákona chcete dosíci toho, aby při dělnických projevech vlál stejný počet rudých praporů a státních vlajek. Nuže, pánové, ve Francii vlaje vedle rudých praporů francouzská trikolora, francouzský lid vztyčuje vedle svých symbolů třídního boje francouzskou trikoloru. Proč tak činí? Protože ví, že francouzská trikolora s rudým praporem je symbolem jeho bojovné jednoty proti kapitalistům, reakcionářům a Hitlerovým spojencům. A dokud bude francouzský lid dobrovolně vyvěšovat francouzskou trikoloru vedle rudých praporů, dotud je dobře s francouzským lidem, jeho svobodou a nezávislostí Francie. Ale běda francouzskému národu, běda Francii, kdyby se reakčním agentům podařilo rozbíti lidovou frontu a kdyby snad jednou měli policejní prefekti nařizovat trikoloru, jako to chcete udělat u nás.

Hleďte na Španělsko! Prapor republiky Španělské tu vlaje s rudým praporem nad bojujícími kolonami proti fašistům a hitlerovským agentům: prapor republiky, který je skutečně symbolem demokracie a nezávislosti Španělska; prapor rudý, prapor dělnické třídy, která je nositelem velikého národního boje proti fašismu, národního boje španělského národa za evropskou demokracii a za mír.

Mluvíte o úctě ke státní vlajce, ale tuto úctu chcete komandovat starými rakouskými byrokratickými prostředky. Ale my vám říkáme: Žádné byrokratické nařízení úcty ke státní vlajce nepřidá. Vlajka republiky se vztyčí na toto místo, až ji tam vztyčí sjednocený lid, a ten to učiní tenkráte, až v ní uvidí symbol své bojovné jednoty proti fašismu a proti nepřátelům lidu a spojencům Hitlerovým, jako ve své rudé vlajce vidí symbol své lepší budoucnosti.

Na obhajobu této osnovy zákona se uváděl další politický důvod: Mluvilo se o neudržitelných poměrech v Sudetech. Páni vládní poslanci vypravovali, jak je vlajka zneuctívána henleinovskými organisacemi, a rozčilovali se nad bílými punčochami atd. Jak to stojí s těmito důvody? V Sudetech jsou dnes absolutně nenormální poměry, ale tu není ohrožena jen vlajka republiky, tu jsou poměry, které ohrožují osud lidu, osud republiky, osud Československa.

Nedávno jsme slyšeli nepříčetné štvanice norimberských pánů proti bolševismu, proti Sovětskému svazu, který na ně odpověděl grandiosními manévry své velké rudé armády, při nichž hitlerovským pánům běžel mráz po zádech. Ale každému, pánové, je jasno, každému politickému dítěti, že tyto štvanice nejsou namířeny jen proti komunismu, a že se za nimi skrývají plány německého imperialismu, plány staré Vilémovské říše. A my, kteří dnes mluvíme o vlajce, musíme si uvědomiti, že v těchto plánech má hrát Československo velikou úlohu, úlohu kovadliny a že je daleko více ohroženo než sám Sovětský svaz. A proto, pánové, mluvíte-li o úctě k vlajce, hleďte na všechny tyto neslýchané štvanice hitlerovského tisku proti symbolům republiky jako na štvanice proti Československé republice samé. Hitlerovský tisk neustupuje před žádnými urážkami. My čteme ve "Westdeutscher Beobachter" o tom, že Československo je jakýmsi slepým střevem a že v zájmu uklidnění Evropy, aby se nenakazil organismus Evropy, toto slepé střevo má býti okamžitě vyříznuto. A tyto tóny ve "Westdeutscher Beobachter" nejsou jenom tóny "Westdeutscher Beobachter", to jsou tóny celého hitlerovského tisku, který zneuctívá jak československou státní vlajku, tak i Československou republiku. Pánové, mám zde oběžník daný celému hitlerovskému tisku, podepsaný panem Bornemanem, zástupcem Göbbelse, datovaný ze 7. července t. r. V tomto fermanu píše se otevřeně (čte):

1. V otázce sudetských Němců musí se postupovati s hlediska versailleského mírového diktátu zvláště s poukazem na mírovou smlouvu saint-germainskou, která přidělila 3 1/2 mil. Němců k Československu.

2. Říká se hitlerovskému tisku centrální direktiva: v brzku budou dány k disposici nové serie nových německých map, ukazující přesnou hranici posic německého národa v Československu. Z toho vyplývá, že území sudetsko-německé je krajem německé řeči a patří k Německé říši. Zde možno poukázati na první bod programu strany a na první stránku vůdcovy knihy "Mein Kampf".

Pánové! Mluvíme-li o obraně vlajky proti zneuctívání, zamysleme se nad těmito štvanicemi, zamysleme se nad tímto zneuctěním jak vlajky, tak i republiky se strany hitlerovského tisku, zamysleme se nad tím, že za těmito štvanicemi je velká reálná síla a dalekosáhlé úmysly, že tu nejde jen o tisk, že tu nejde jen o agitaci, nýbrž že jsou tu připravovány násilné činy, aby strhly vlajku republiky a nahradili ji německým hákovým křížem. (Výkřiky. - Předsednictví převzal místopředseda Langr.)

Anglický list "New Statesman and Nation", velmi dobře informovaný, uveřejnil dne 26. září velmi zajímavou zprávu o plánech Německa. Tento anglický časopis píše, že vojenský plán Německa (Výkřiky.) - pánové, to je i pro vás velmi poučné - je tento (čte): "V okamžiku, kdy vzplane válka a německé divise z Bavorska a Saska překročí československé a rakouské hranice, pak skoro automaticky vzplane povstání nacistů ve Vídni, Štýrsku a Tyrolích. V Čechách vzbouří se Henleinovci a Československá republika bude zároveň napadena s maďarské strany. Rumunští fašisté se pozvednou a s pomocí dvora a armádních kruhů budou budovati součinnost s reakční dohodou v Podunají." Tolik prozrazuje anglický tisk a prozrazuje pouze podrobnosti veřejného tajemství.

Pánové, mluvíme-li o úctě k vlajce a o budoucnosti vlajky a republiky, pak si uvědomme, že Hitler nemusí ani sáhnouti k válce, že hitlerovský imperialismus má ještě jiné prostředky, aby prosadil své plány v Československu. Proto vy, kteří mluvíte o úctě k vlajce a o nutnosti zajistiti republiku, vzpomeňte si na Rakousko, vzpomeňte si, jak v Rakousku hitlerovský imperialismus organisoval puč, povstání a občanskou válku, aby se zmocnil Rakouska, vzpomeňte si na Španělsko, kde hitlerovský imperialismus organisoval puč a občanskou válku, aby prosadil své plány. A vy, obhájcové vlajky republiky, vezměte na vědomí, že německý imperialismus použije prvé příležitosti, aby v Československu organisoval puč a občanskou válku, aby pomordoval v Sudetech obhájce demokracie a aby snad potom v Československu ustavil vládu z těch nadšených obdivovatelů Hitlera, kteří jsou ochotni vládnouti českému lidu třeba pomocí bajonetů SA a SS. Ano, v Sudetech je vlajka ohrožena - ale není ohrožena jen vlajka, je ohrožena i republika, je ohrožen osud národa.

A pánové, kdo je nositelem těchto plánů? Nejsou to jen hnědé bataliony v Třetí říši. Nositelé jsou i u nás. V ústavně-právním výboru se pánové rozčilovali nad bílými punčochami, bojovalo se o § 18, kde jsou bílé punčochy obsaženy, ale my říkáme: Nedívejte se henleinovským pánům jen na nohy a na jejich punčochy, ale podívejte se jim na ruce, na prsty, podívejte se do jejich hlav.

Henleinovští páni se chlubili v ústavněprávním výboru, že na obálce svého časopisu mají starého českého lva, ale henleinovci zapomněli při tom říci, že pod touto lví obálkou je jejich skutečný symbol, hákový kříž. A my říkáme: V Sudetech nejde jen o vlajku, v Sudetech jde o útok hitlerovského fašismu, který má svůj přímý nástroj v Henleinově straně. (Hluk. - Různé výkřiky.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Šverma (pokračuje): Henleinova strana je přímým podporovatelem hitlerovského imperialismu v Sudetech.

Pánové, kteří chcete bránit čest vlajky republiky, slyšte tato fakta: Pan Henlein byl nedávno, jak známo, v Londýně. Prý tam jednal o útlaku Němců, o Machníkově výnosu, který je mimochodem řečeno stejnou hloupostí jako snahy bránit pomocí četníků vlajku republiky, ale pan Henlein v Londýně jednal také o jiných věcech. Anglický tisk přináší informace o Henleinově jednání s anglickými reakcionáři, s anglickými konservativci, s podporovateli snah po reparacích.

"Times" z 1. září píší o informační cestě Henleinově toto (čte): "Spolupracovníci Henleinovi jdou ve svých požadavcích mnohem dále. Žádají utvoření separátní německé jednoty uvnitř státu a nedávno Herr Henlein sám požadoval "definitivní uznání rozdělovací hranice mezi Čechy a Němci." (Výkřiky posl. Špačka.) Mluvíme o vlajce a úctě k vlajce v Sudetech. Slyšte dále:

Anglický časopis "Statesman" píše 4. září o informační cestě p. Henleina toto (čte): "Jestli napětí mezi Německem a Československem nepoleví, může se očekávati, že sudetští Němci budou dohnáni k daleko ostřejším činům. Mohou nastati takové poměry, že Německo pocítí morální povinnost zakročiti ve prospěch sudetských Němců." Tak píše anglický tisk o informační cestě pana Henleina.

Co znamenají tyto informace p. Heinleina se stanoviska obrany vlajky republiky a republiky samé? Pan Henlein žádá vytvoření hranice mezi Chebem, Libercem a Prahou, ale to znamená strhnouti hranice mezi Chebem, Libercem a Třetí říší. Pan Henlein slibuje ostřejší činy. (Hluk. - Různé výkřiky.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Šverma (pokračuje): Kdo by nevzpomněl na Rakousko, na Španělsko, na pučistické povstání hitlerovských agentů, na rozpoutání občanské války. Pan Henlein mluví o tom, že Německo bude mít mravní povinnost zasáhnouti ve prospěch sudetských Němců. Kdo by si při tom nevzpomněl na rakouské legie, které vpadly z Německa do Rakouska, kdo by si nevzpomněl na letce SA a SS ve Španělsku, kteří jsou účastníky občanské války ve Španělsku proti lidu?

Pan Henlein žádal separaci Sudet, pan Henlein hrozil otevřeně pučem. Ale, pánové, vlajka republiky je v Sudetách ještě více ohrožena. Vždyť pan Henlein nebyl pouze v Londýně, pan Henlein byl také v Berlíně! (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany.) A s kým mluvil pan Henlein v Berlíně? Pan Henlein mluvil nejenom s Adolfem Hitlerem, on mluvil také s panem Bohlem. A kdo je to pan Bohl? Pan Bohl je generální sekretář Svazu zahraničních Němců, té organisace, která vede iredentistickou práci v Rakousku, Klajpedě, Alsasku a v Československu. A o čem mohl jednat pan Henlein s panem Bohlem, jestliže dokonce v Londýně naznačoval své plány anglickým konservativcům? m Není to jasné, o čem mohl pan Henlein jednat? A najde se v Československu vyšetřující soudce, který si zavolá Konráda Henleina a - zeptá se ho, co jednal s Hitlerem a co s panem Bohlem v Německu?

Ti, kteří mluví o ohrožené vlajce v Sudetách, ať se podívají také na samou práci henleinovské strany v Sudetách, u nás v Československu. Vždyť henleinovská agitace v Československu odpovídá plně londýnským a berlínským jednáním. Pan Henlein prohlašuje, že dva dny před útokem se o plánech nemluví. - (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany a poslanců komunistických. - Hluk.) A jaké jsou to plány, odkud hrozí tento útok, to dokazuje nejlépe pan Sebekowski, který v Teplicích přísahal věrnost své vlasti a symbolicky se díval na německé hranice, k Drážďanům a k Berlínu. Vidíte, pánové, že vlajka republiky je v Sudetách ohrožena a že tu nejde jen o vlajku, o bílé punčochy, nýbrž o dalekosáhlé spiknutí.

Ale, pánové, v Sudetách nejde jen o agitaci, jde také o přímé činy. My obviňujeme Henleinovu stranu, že se již dnes připravuje, aby se zítra mohla státi podle rozkazu Berlína organisátorkou puče v Sudetách. (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany.)

Chcete-li mluvit o ochraně vlajky, slyšte následující skutečnosti:

Dne 2. října přijela do obce Jähstadt v Sasku, .... (Výkřiky a projevy odporu poslanců sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Šverma (pokračuje): .... obce je 5 minut od československých hranic, 10 nákladních aut, obsazených SS muži a naložených bednami se zbraněmi. Tato auta tam zůstala do noci, ráno odjela, ale bez beden se zbraněmi. Bedny se zbraněmi a s municí byly pašovány přes hranice do Československa a dostaly se do rukou agentů Třetí říše v Československu.

Slyšte další případ: Dne 10. října byly dopraveny veliké transporty SS mužů do obcí Börenstein a Satzung v Sasku na hranicích. Tam byly organisovány noční manévry ve střelbě a těchto manévrů SS se zúčastnilo na 200 henleinovců z Československa. (Výkřiky odporu poslanců sudetskoněmecké strany. - Hlasy: Oh! Oh!) Pánové, oh, budeme mít ještě příležitost v nejbližší době podat nové důkazy o vaší práci. O čem mluví tyto zprávy? Tyto zprávy mluví o tom, že Henleinova strana se chystá, aby jako věrný nástroj německého imperialismu přešla také k činům, k organisování puče, občanské války v Československu. (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany a poslanců komunistických. - Hluk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Šverma (pokračuje): Pánové, tyto zprávy jsou většinou známy vládě republiky, která dnes projevuje takovou starost o symboly ... (Výkřiky posl. dr Neuwirtha.)

Místopředseda Langr (zvoní): Žádám pana posl. dr Neuwirtha, aby nevyrušoval řečníka.

Posl. Šverma (pokračuje): .... a to právě v Sudetách. A my klademe tady otázku: Proč vláda republiky dosud nenařídila, aby byl po všem tom zatčen Konrád Henlein, jak je to v zájmu republiky? Proč vláda republiky nepoužila nejostřejších opatření proti Henleinově straně, jak toho vyžaduje vlajka, úcta k vlajce a zájem republiky? Proč vláda nevyšla vstříc oprávněným požadavkům národním i sociálním sudetskoněmeckého lidu, čímž by byla dána nejtěžší rána henleinovské agitaci? Vláda neučinila nic z těchto opatření. Mluvíc o obraně republiky, o ohrožení Sudet, předkládá nám zde osnovu zákona o vlajce, o symbolech, o uniformách a bílých punčochách. Pánové, jak je to možné? Je-li tomu tak, pak to není pouze z hlouposti, nýbrž je to výraz poměrů ve vládním táboře. Je-li tomu tak, pak je to proto, že vedoucí křídlo vládní strany plně podporuje toto spiknutí henleinovských pučistů.

Páni z agrární reakce v ústavně-právním výboru nás napadli proto, že nechceme hlasovati pro osnovu zákona o vlajkách. Ale co dělají tito páni tváří tvář velkému nebezpečí, které ohrožuje nejen symbol republiky, nýbrž samu demokratickou republiku? Pan Beran, vůdce a předseda agrární strany, promluvil politickou řeč. Ani slovem se nezmínil o nebezpečí henleinovských agentů Hitlerových, nýbrž vyhlásil svatou válku komunismu, tomu komunismu, jehož síly, ztělesněné v Sovětském svazu, v lidové frontě Francie a Španělska, představují hlavní oporu míru a svobody národů. A aby bylo úplně jasno, kam směřuje agrární reakce, v týž den, kdy vyšel projev Beranův, napsal pan Kahánek článek o Henleinově sjezdu, kde vítal mírumilovné projevy Henleinovců, volal po jednotné frontě s henleinovou stranou, a aby nebylo žádných pochyb, uveřejňuje "Venkov" hned den po tom oficielní článek parlamentního činitele, kde docela hitlerovsky se říká, že demokracie slouží pouze bolševismu a že je třeba zúčtovat s demokracií vůbec.

Pánové měli velký strach o vlajku, symboly. Ale pánové z agrární české reakce nemají strachu o samu republiku, spojují se s henleinovskou agenturou Hitlera. Hazardují republikou, hazardují osudem Československa.

A, pánové, ani tady nezůstává při slovech, u české reakce tato slova jsou provázena činy. Chcete-li mluviti o obraně vlajky, republiky, proti pravici, reakci, slyšte tyto činy. Agrární reakce znovu navazuje jednání s hitlerovskou stranou. Víme, že v září a prosinci minulého roku pan Stoupal jednal v Chebu s Henleinem a že z toho vzešly prosincové události. O čem dnes jednají tito pánové a jaké nové strašné nebezpečí chtějí postaviti před pracující lid a celou republiku? Česká reakce navazuje, třeba neoficielně, styky se zahraniční fašistickou kontrarevolucí. Choť pana Kahánka, rodem Maďarka, podniká velmi časté výlety do Budapešti a do Berlína. A máme zprávy, že tyto výlety nejsou nikterak zábavnou cestou, nýbrž že skrývají nebezpečné pikle proti republice.