Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi výboru branného,
p. posl. Vaverkovi.
Zpravodaj posl. Vaverka: Vážená sněmovno!
Moje úloha v doslovu bude lehká. Pokud zde mluvili
jednotliví pánové o osnově po té
stránce, kde má sloužiti zájmům
obrany státu, vyslovovali se k ní skoro všichni
kladně a dokonce nalezli pro ni slova příznivého
ocenění, které jsme zde slyšeli o málokterých
osnovách jiných. Byl to jedině opět
pan kolega Suroviak, který vyslovil určité
obavy, a to z důsledků ustanovení odst. 3
§u 119. Považuji proto za nutné říci,
že tyto obavy spočívají na omylu. Otázka
ponechání osob povinných činnou vojenskou
službou a tedy samozřejmě i železničářů
na místech jejich občanského povoláni
za branné pohotovosti státu nemohla býti
ani v projednávané osnově řešena,
poněvadž byla již vyřešena branným
zákonem, jakož i brannými předpisy podle
něho vydanými. Podle branných předpisů
může býti zproštění povoleno
v míru nebo až za branné pohotovosti státu.
Při zproštění v míru se postupuje
opět podle platných předpisů, a to
tím způsobem, že žádosti o zproštění
svých zaměstnanců podávají
přímo vojenské správě jednak
provozní správy soukromých drah, za druhé
jednotlivá ředitelství státních
drah a za třetí ministerstvo železnic, pokud
jde o zproštění zaměstnanců,
přidělených ústřednímu
úřadu.
Z toho, co jsem zde uvedl, je tedy zřejmo, že zprošťování
železničních zaměstnanců se děje
podle zásady decentralisace. A když přihlížíme
k této skutečnosti, pokládáme obavu
pana kolegy Suroviaka tím spíše za neodůvodněnou,
poněvadž zde již bylo konstatováno, že
obě ředitelství státních drah
na Slovensku jsou vedena Slováky.
Vážená sněmovno! Jiných připomínek
nemám a znovu se připojuji k doporučení
předcházejících pánů
kolegů zpravodajů, aby osnova byla přijata
v předloženém znění, schváleném
čtyřmi výbory. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
Hlasovanie o tomto bode odložíme na dobu pozdejšiu
a pristúpime k prejednávaniu odstavca ďalšieho.
(Námietky neboly.)
Námietok niet.
Pristúpime k prejednávaniu ďalšieho odstavca,
ktorým je:
2. Zpráva výboru ústavně-právního
o usnesení senátu (tisk 695) o vládním
návrhu zákona (tisky sen. 273 a 303), jímž
se mění a doplňuje zákon ze dne 11.
prosince 1934, č. 251 Sb. z. a n., kterým se mění
a doplňují některá ustanovení
zákonů o občanském řízení
soudním, o řízení exekučním
a o řízení nesporném tisk 707).
Podľa usnesenia predsedníctva navrhujem, aby rokovanie
o tejto osnove slúčené bolo s rokovaním
o osnove, ktorá je na poriadku ako ďalší
odst. 3, to je:
3. Zpráva výboru ústavně-právního
podle § 35 jedn. řádu o usnesení senátu
(tisk 714) k vládnímu návrhu zákona
(tisky sen. 324 a 341), kterým se prodlužuje účinnost
některých zákonných ustanovení
v oboru trestního soudnictví a některých
ustanovení zákona ze dne 23. května 1922,
č. 168 Sb. z. a n. (tisk 716).
Dôvodom pre navrhované slúčenie je,
že v oboch osnovách ide o záležitosti
súdne.
Sú snáď nejaké námietky proti
návrhu na slúčené prejednávanie
týchto dvoch odstavcov? (Námitek nebylo.)
Niet ich. Prejednávanie bude teda podľa návrhu
slúčené.
Zpravodajcom pri oboch týchto zprávach je pán
posl. F. Richter. Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. F. Richter: Slavná sněmovno!
Předložená osnova jenom prodlužuje účinnost
t. zv. odlehčovací novely pro nejvyšší
soud (zákon č. 251/1934) neměníc nic
podstatného na jejím obsahu. Ustanovení citovaného
zákona se osvědčila, avšak ve lhůtě
do konce r. 1936 se nemohla plně projevit a uvésti
chod věcí u nejvyššího soudu do
normálních kolejí.
Podle zprávy k vládnímu návrhu, předloženému
v senátě, trvalo vyřízení věci
u nejvyššího soudu, do účinnosti
zákona č. 251/1934, pravidelně přes
2 roky. V r. 1935 po účinnosti zákona
klesl proti r. 1934 počet nově přibylých
věcí civilně-právních v obvodu
vrchního soudu pražského a brněnského
o 14 %. Stav agendy byl ke konci r. 1935 takový, že
ve skupině slovenské byly přiděleny
k rozhodnutí věci asi po 6-7 měsících,
ve skupině českomoravské ještě
po 20 měsících. Podle názoru presidia
nejvyššího soudu dá se však očekávati,
že do konce r. 1936 zbudou ve skupině slovenské
k vyřízení věci asi do 3-6 měsíců
a že ve skupině českomoravské budou
věci přidělovány asi po 15 měsících,
takže tu k vyřízení dojde asi po 1 1/2
roce. Z toho je patrno, třebaže je to doba sama o
sobě dlouhá, že přeci jen účinek
novely č. 251/34 se již příznivě
projevuje a také prodloužení zákona
je tím odůvodněno. Nemohu ovšem pominout,
že zásluhu má také rozšíření
počtu členů senátu nejvyššího
soudu. obsazení všech systemisovaných míst,
jakož i úporná a pilná práce
všech členů gremia nejvyššího
soudu.
Původní vládní osnova počítala
s účinností zákona do 30. června
1938. Senát změnil osnovu v tom bodě, že
účinnost zákona není vůbec
terminována. Předpokládá se, že
v dohledné době bude ústavně projednán
zákon o civilním a exekučním řádu,
do něhož některá ustanovení tohoto
zákona mají býti recipována, čímž
skončí účinnost odlehčovací
novely a vyloučí se možnost zákonného
vacua. I s tímto názorem senátu nutno souhlasit.
Změna ve čl. II jen přesně formuluje.
co se v zákoně č. 251/34 Sb. z. a n. předpokládalo
jako samozřejmé. Navrhuji tedy jménem výboru
ústavně-právního, aby osnova tato
byla schválena i s nadpisem a úvodní formulí
v tom znění, jako byla přijata senátem.
Nyní dovoluji si podat zprávu jménem ústavně-právního
výboru k druhé osnově k třetímu
bodu dnešního pořadu. Touto druhou osnovou,
která senátem byla rovněž přijata,
a to úplně podle znění vládního
návrhu, se prodlužují na 3 léta, do
konce r. 1939, některá zákonná ustanovení
různé povahy.
Především se prodlužují předpisy.
které mají za účel odlehčiti
zvýšené agendě trestních soudů.
Je to zejména snížení počtu senátních
členů v trestních senátech ze 4 na
3 a snížení počtu členů
trestních senátů u vrch. soudů v zemi
České a Moravskoslezské z pěti na
tři. Dále se prodlužují předpisy
o přesunutí příslušnosti se soudu
porotního na trestní senát krajského
soudu, navrhuje-li veřejný žalobce potrestání
podle snížené trestní sazby, potom instituce
samosoudců, předpisy, jimiž se prodlužuje
lhůta k sepsání rozsudku ze tří
na osm dnů, a zjednodušuje sepisování
důvodů trestních rozsudků soudů
okresních a brigádních.
Všecky tyto předpisy, z nichž některé
jsou v účinnosti už 15 let, se osvědčily
a mají býti převzaty do chystaných
trestních zákonů a trestních řádů
jakožto ustanovení trvalá. Předpisů
těchto je také potřebí z toho důvodu,
že trestní agenda v uplynulých letech neklesla
a za dřívějších předpisů
by byla nezdolatelná.
Obligatorní ustanovení obhájce pro případ,
že se navrhuje veřejným žalobcem snížená
sazba trestní pro delikt jinak náležející
před senát a že věc se proto projednává
před samosoudcem, se zachovává. Ústavně-právní
výbor došel k tomu názoru, že v příštích
definitivních zákonech toto ustanovení jako
zbytečné možno vypustiti nebo nahraditi jen
ustanovením obhajoby fakultativní.
Druhá skupina zákonných ustanovení
prodlužuje účinnost provisorní úpravy
řízení tiskového v zemi Slovenské
a Podkarpatoruské, které bylo konformováno
s řízením ve věcech tiskových,
platným na ostatních územích republiky,
a úpravou řízení stanného.
Konečně ve třetí skupině se
prodlužují předpisy, kterými bylo uloženo
vládě, aby odvolala nařízení,
vydaná podle zák. čl. LXIII/ 1912, dále
podle zákona č. 307/1917 ř. z., jakož
i nařízení ministerstva s plnou mocí
pro správu Slovenska, pokud není již příčin,
pro které byla vydána. Tato do jisté míry
depurační práce je v ministerstvu pro sjednocení
už takřka hotova a bude pravděpodobně
provedena v roce příštím. Z opatrnosti
se však tyto předpisy prodlužují na další
tři roky.
I k této osnově navrhuji jménem ústavněprávního
výboru posl. sněmovny, aby osnova s nadpisem a uvozovací
formulí byla schválena ve znění, jak
se na něm usnesl senát Národního shromáždění.
(Souhlas.)
Místopředseda dr. Markovič (zvoní):
K slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.
Ak nebude námietok, odložím hlasovanie o týchto
dvoch odstavcoch na dobu pozdejšiu a pristúpime k
prejednávaniu odstavcov ďalších. (Námitky
nebyly.)
Námietok niet.
Budeme tedy prejednávať 4. odstavec poriadku, ktorým
je:
4. Zpráva výborů živn.-obchodného
a zahraničného o vládnom návrhu (tisk
583), ktorým sa predkladá Národnému
shromaždeniu k prejavu súhlasu dodatková dohoda
k obchodnej úmluve medzi republikou Československou
a kráľovstvom Maďarským zo dňa
14. júna 1935, podpísaná v Prahe dňa
15. júna 1936 a uvedená v prezatýmnu platnosť
vládnou vyhláškou zo dňa 19. júna
1936, č. 162 Sb. z. a n. (tisky 659).
Podľa usnesenia predsedníctva navrhujem, aby pojednávanie
o tejto veci bolo slúčené s pojednávaním
o predlohách, ktoré sú na poriadku ako ďalšie
odstavce 5 až 8, to je:
5. Zpráva výborů živn.-obchodního
a zahraničního o vládním návrhu
(tisk 604), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu dodatková
dohoda k dodatkové úmluvě mezi republikou
Československou a královstvím Jugoslavií
ze dne 30. března 1931 k československo-jihoslovanské
obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu
1928, sjednaná výměnou not ze dne 16. července
1936 a uvedená v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 24. července 1936, č.
234 Sb. z. a n. (tisk 660).
6. Zpráva výborů živn.-obchodního
a zahraničního o vládním návrhu
(tisk 610), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu dodatková
úmluva k československo-německé hospodářské
dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne
10. července 1936 a uvedená v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 7.
srpna 1936, č. 244 Sb. z. a n. (tisk 662).
7. Zpráva výborů zahraničního
a živn.-obchodního o vládním návrhu
(tisk 605), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu dodatková
úmluva k obchodní dohodě mezi republikou
Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května
1921, č. 14 Sb. z. a n., podepsaná dne 2. dubna
1936, se závěrečným protokolem z téhož
dne a s dodatkovým protokolem ze dne 9. července
1936, jež byly uvedeny v prozatímní platnost
vládní vyhláškou ze dne 9. července
1936, č. 233 Sb. z. a n. (tisk 666).
8. Zpráva výborů zahraničního
a živn.-obchodního o vládním návrhu
(tisk 656), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu dohoda
sjednaná výměnou not ze dne 29. června
1936 a ze dne 7. července 1936, kterou se mění
ustanovení přílohy III. závěrečného
protokolu k obchodní smlouvě mezi republikou Československou
a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou ze
dne 28. prosince 1925 č. 262 Sb. z. a n. (tisk 681).
Dôvodom pre navrhované slúčenie je,
že ide o predlohy upravujúce naše medzinárodné
pomery a styky.
Sú snáď nejaké námietky proti
návrhu na slúčené prejednávanie
týchto päti odstavcov? (Námitky nebyly.)
Niet ich.
Prejednávanie bude tedy podľa návrhu slúčené.
Zpravodajci o odst. 4 poriadku sú: za výbor živn.-obchodný
p. posl. Benda, za výbor zahraničný
za omluveného posl. Světlíka p. posl. Stunda.
Dávam slovo zpravodajcovi za výbor živn.-obchodný,
pánu posl. Bendovi.
Zpravodaj posl. Benda: Vážená snemovňa!
Vláda republiky Československej predkladá
vládny návrh č. 583, ktorý sa týka
schválenia dohody k obchodnej dohode medzi republikou Československou
a kráľovstvom Maďarským zo dňa
14. júna 1935, ktorá bola podpísaná
v Prahe dňa 15. júna 1936 a uvedená v prezatýmnu
platnosť vládnou vyhláškou zo dňa
19. júna, č. 162 Sb. z. a n.
Pri periodickej revizii obchodnej dohody medzi republikou Československou
a kráľovstvom Maďarským, ktorá
sa konala vo dňoch 16. až 30. apríla 1936,
skúmali dve delegácie tiež chod vzájomnej
výmeny tovaru, ktorá bola upravená podľa
ustanovení tejto dohody pre r. 1936 obchodne-politickými
jednaniami, skončenými v Budapešti dňa
22. decembra 1935.
Výsledky revízneho jednania pozostávajú
jednak v rade zlepšení a zjednodušení
postupu pri prevádzaní úpravy vymeny tovaru
pre r. 1936, v ďalšom usnadnení cudzineckého
ruchu, v úprave niektorých otázok rázu
finančného a pod., ktoré podľa svojho
obsahu nevyžadujú ústavného schválenia
vo smysle ústavnej listiny.
Pri dnešnom stave obchodne-politických stykov s Maďarskom
je vývoz čsl. tovarov do Maďarska podmienený
vývozom maďarského tovaru k nám, lebo
Maďarsko by nemohlo platiť tovar od nás dovezený,
keby zároveň k nám nevyviezlo svoje výrobky
a ich predajom nezískalo u nás pohľadávky,
ktorými sa potom kompenzačnou cestou platí
náš vývoz do Maďarska. Rozsah tejto vzájomnej
výmeny tovarov pre r. 1936 bol, jako už bolo podotknuté,
upravený obchodne politickými jednaniami, ktoré
boly skončené v Budapešti 22. decembra
1935.
Poneváč sa pri jednaniach ukázalo, že
niektoré kontingenty by zostaly z dôvodov colnetechnických
nevyčerpané, takže by bol tým zároveň
i brzdený čsl. vývoz do Maďarska, a
preto, aby tiež bolo zabránené vzniku zamrzlých
pohľadávok, bolo treba umožniť vyčerpanie
týchto zmienených kontingentov zjednaním
predkladanej colne-tarifnej dodatkovej dohody k obchodnej dohode
zo dňa 14. júna 1935.
Z dôvodov shora uvedených poskytuje Československo
Maďarsku colné sľavy na višne, maďarské
šumivé vína, speciálne maďarské
syry a sušenú cibuľu a česnek.
Tieto Maďarsku poskytnuté colné výhody
boly kompenzované radom colných výhod, ktoré
sme obdržali od Maďarska, a to:
Sľavu na prírodnú žriedelnú Karlovarskú
soľ a prírodnú žriedelnú soľ
z Mariánskych Lázní, sľavu colnej sadzby
na sklenené gombíky, ďalej sme obdržali
viazanie bezcolnosti telegrafných tyčí (neimpregnovaných)
a viazanie bezcolnosti banských krajín, ktoré
vyvážame do Maďarska zo Slovenska a Podkarpatskej
Rusi. (Předsednictví se ujal předseda
Malypetr.)
Konečne bolo ešte dosiahnuté viazanie cla na
automobilové chassis a rady colných prirážok
na automobilové karoserie. Tieto colné sľavy
na automobilové chassis a karoserie boly poskytnuté
Maďarskom smluvne Francúzsku a viazaním si
tieto zaisťujeme i pre prípad, keby došlo medzi
Maďarskom a Francúskom k zrušeniu týchto
výhod.
Československý obchod s Maďarskom sa vyvíjal
v posledných rokoch takto: R. 1932 vyviezli sme viac o
80.597, r. 1933 o 23.585, r. 1934 o 25.542, r. 1935 o 5.824.
Zo štatistík je patrné, že sa javí
tendencia k vyrovnaniu obchodnej bilancie. Tým sa zamedzuje
tvorenie sa zamrzlých pohľadávok, ktoré
možno pri terajšom viazanom hospodárstve v Maďarsku
ťažko likvidovať.
Končím ešte pripomienkou, aby pre budúcnosť
pamätovalo ministerstvo obchodu a ministerstvo zahraničia
tiež na iné tovary, ktoré by sme mohli vymeniť,
ako na pr. umelý hodváb. Čsl. republika stavia
pod Tatrami novú továreň, tých tovarov
bude mať spústu, a myslím, že nebude možné,
aby potom Maďarsko nám ešte dovážalo
umelý hodváb. To tiež sa týka dovozu
maďarského uhlia k nám.
Vieme, že tieto obchody sa kompenzujú vývozom
koksu z Mor. Ostravy do Budapešti atď., ale preca len
treba uvažovať, či by sa snáď nenašiel
vhodnejší tovar, ktorý by umožnil, aby
československým baniam maďarské uhlie
nekonkurovalo v takom smysle, ako je tomu dosiaľ.
Odporúčam Národnému shromaždeniu,
aby vyslovilo súhlas s dodatkovou dohodou k obchodnej smluve
medzi republikou Československou a kráľ. Maďarským.
(Souhlas.)