Na budějovické manifestaci bylo zdůrazněno, že je třeba nejen náhradního průmyslu, že je třeba podpory investičního podnikání nejen samosprávy, nýbrž aby i stát sám průbojně zasahoval do hospodářského života svými veřejnými stavbami a jinými účelnými investicemi. Bylo si také stěžováno - a to chci zde zdůrazniti - že na kraje nejvíce postižené není brán dostatečný zřetel ve věci státních dodávek. Tady se stávají věci, které nejen volají po protestu s tohoto místa, nýbrž oprávněně nás stavějí před otázku: Proč někdy cestami velmi podivnými se zadávají důležité práce mimoplzeňským a mimokrajovým dodavatelům a zadávají se podnikatelům pražským? Takový případ jsme měli nedávno v Plzni, když byl zadáván projekt na stavbu budovy policejního ředitelství. Máme tam schopné architekty, jejichž projekty byly uznány za prvořadé a dobré, ale projekt byl zadán pražskému architektovi. Teď se zadávala stavba. Měli jsme v Plzni kvalifikované podnikatele, kteří byli v pořadí lacinější. Nedostal však stavbu plzeňský podnikatel, nýbrž podnikatel pražský. (Posl. Špaček: To je na Ostravsku také!) A nyní se zadávají práce řemeslnické. Kamenická schopná firma oferovala, byla nejlacinější, se zárukou, že použije dobrého západočeského kamene. Nedostala zadávku a zemský úřad navrhuje, aby to dostal dražší podnikatel pražský. (Posl. dr Neuman: To je nemožné!) Ano, musíme si na tyto případy stěžovat, poněvadž je to notorické. Je to věc poškozující, ale také vedoucí k různým domněnkám. Byli bychom neradi, kdybychom se musili stále těmito samozřejmostmi obírati a žádati, aby bylo dbáno zvláště těch výrobců a podnikatelů, kteří mají velmi obtížnou situaci za doby krise, která zejména velmi těžce postihla Plzeňsko a jižní Čechy.

Je třeba, aby vedle investic a dodávkových věcí bylo přihlíženo k tomu, že v krajích, kde byla nejprudší krise a kde máme ještě desetitisíce nezaměstnaných, bude nutno přikročiti k jiným prostředkům řešení této krise. Musí to ovšem být měřítko celostátní a musíme jíti i na otázky, které se u nás zdají neřešitelné, přestože v mnohých zemích již řešeny byly a jsou. Poukazuji tu zejména na otázku zkrácení pracovní doby. To je problém, bez jehož řešení se naše republika neobejde. Je-li prokázáno, že racionalisace vyřadila a nahradila spoustu pracovní síly lidské, musí se upraviti pracovní doba tak, aby přespočetný stav byl opět vklíněn do výroby. Jiné cesty není. (Posl. Špaček: Ovšem všude, ve všech státech!) Jsme pro mezinárodní řešení, ale někdo musí začít. A poněvadž už začali v jiných zemích, je třeba, abychom se u nás v republice, kde jsou podmínky nejhorší, chopili tohoto příkladu a tuto otázku vyřešili.

Stejně tak je pořád otevřena otázka prodloužení školní docházky, otázka úpravy hranice věkové v sociálním pojištění a velmi důležitá otázka kolonisační, čili pokračování v pozemkové reformě, aby se nesoběstačným existencím na venkově dostalo dostatečné výměry půdy k soběstačné výživě, a konečně aby i kolonisační cestou byla umožněna existence mnoha tisíc těch, kteří nemohou nalézt zaměstnání v továrnách. Zdůrazňujeme, že je nejvýš třeba, aby vláda věnovala těmto otázkám pozornost, a vítáme-li právě projednávanou osnovu, chceme od vlády, aby ve své činnosti pokračovala.

Pan kol. Špaček dovolí, abych se zmínil několika slovy o otázce, o které zde diskutoval, totiž o otázce emigrace. Je pravda, že náš stát musí býti velmi opatrný ve všech věcech, které jsou ve spojitosti se zahraniční a světovou politikou. S tím úplně souhlasím. Ale je také pravda, že my jsme mravně zavázáni už svou emigrační tradicí všem, kteří ve své vlastní vlasti nemají útulku, byli z ní hanbou, smrtí, žalářem a mučením vyhnáni a nalezli útulek u nás. (Výkřiky posl. Špačka.) Náš Komenský (Posl. dr Neuman: Naši legionáři!) našel v nejtěžších dobách našeho národa pohostinnost v cizí zemi. On i celá naše emigrace z jeho dob vděčila také, že cizí země jim dala více než země, ze které museli odejíti. A naši legionáři nalezli také útulek v zemích, kterými prošli, a byli tam přátelsky chováni. (Posl. Špaček: Ale, pane kolego, my jsme pracovali v intencích, které tenkrát vedly ty státy, ty byly tenkrát proti Rakousku a Komenský byl také ve válce Švédska proti Rakousku!) Konstatuji, že emigrace, která je u nás, tedy emigrace rakouská a německá, není emigrací protistátní, neboť jak němečtí, tak i rakouští emigranti byli největší oporou státu. (Potlesk. - Posl. Špaček: Ale dnes pracují proti svému státu a ne pro nás!) V našem tisku se této emigraci velmi křivdí, a zvyšuje-li se akce proti ní, musíme konstatovat, že rakouské dělnictvo položilo své životy za stát (Tak jest!) nejen v té veliké, nešťastné době občanské války; rakouské dělnictvo za svůj stát bojovalo a chránilo jej již dříve, chránilo legalitu, svobodu a demokracii. Totéž můžeme říci o německé emigraci. Ta není protistátním živlem. Tradice německého dělnictva nám naznačuje, že právě v této emigraci je největší státotvorná síla. (Potlesk.) Emigrace německá musela utéci ze své země, protože ji tam pronásledovala smrt pro svobodné a demokratické smýšlení. (Výborně! - Potlesk.) A mohlo-li se rozšířit o této emigraci mínění, že není našim zájmům vhodnou a přátelskou, musíme zdůrazniti, že jak rakouská, tak i německo-říšská emigrace není proti našemu státu. Naopak: její demokratická ideologie a svobodné smýšlení není v rozporu s ideologií československé demokracie a republikanismu. (Výkřiky posl. Špačka. - Posl. Ivák: Nemáme zamestnanie pre našich ľudí, o to sa tu jedná! - Místopředseda Košek zvoní.)

Pánové, říkáte, že jisté věci nemají býti posuzovány s materialistického hlediska. Prosím, můžeme souditi člověka, který má vědomí, že vrátí-li se do své země, upadne do oprátky, koncentračního tábora nebo bude mučen? Máme se dívati do jeho žaludku, že tam má také kousek z našeho krajíce chleba? (Hluk. - Výkřiky.)

Místopředseda Košek (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Pik (pokračuje): Souhlasíme s tím, aby emigrace nedělala výstřední politiku, která je v rozporu s principy demokracie a svobody a která by byla v rozporu s myšlenkou a zájmem státu. Pane kol. Špačku, vy jste velmi správně odsoudil nestoudnou činnost Jehliczkovu za hranicemi. To, co vydal Jehliczka v poslední době ve své brožuře, již není politická činnost, to již je zvrhlost. (Výkřiky posl. dr Goldsteina a Špačka.)

Místopředseda Košek (zvoní): Prosím, aby řečník nebyl vyrušován.

Posl. Pik (pokračuje): Vy jste, pane kol. Špačku, úplně vyslovil odpor proti této činnosti Jehliczkově, a já chci jenom říci, že poslední jeho pamflet je toho druhu, že se až otřásáme všichni vědomím, že tento člověk někdy žil mezi Slováky. Nezapomeňte, že tento Jehliczka a ti druzí jsou podporováni nejenom mravně, nýbrž i finančně těmi, kteří si stěžují na emigraci u nás. (Výborně! - Tak jest!) Podporují Jehliczku, tedy emigranta, který intrikuje a volá do odboje proti našemu státu, a podporují ho peněžně i mravně. Ale na nás si stěžují, že dáváme pohostinství emigraci německé a rakouské. Emigrace u nás nedělá nic podobného, co dělá Jehliczka. (Posl. Špaček: Když to nedělá, nemáme nic proti tomu!) V tomto směru musíme činiti také rozdíly mezi ideologiemi emigrace, neboť emigrace Jehliczkova je jistě zcela jiného druhu nežli emigrace rakouských a německých emigrantů. A, pánové, nezapomínejte: jestliže tolerujeme a jsme-li oportunními naproti emigraci ruské, která má také svoji ideologii, musíme býti stejně spravedlivými k emigraci rakouské a říšskoněmecké.

Kol. Špaček žádá, abychom byli opatrní v projevech, které se dotýkají zájmů jiných států. I my musíme listům, které píší o věcech světových a o konfliktech ve světě, stejně velmi důtklivě říci, aby, nechtějí-li býti lidskými, byli aspoň opatrní. To se týká španělského problému. Pánové, když čteme v jisté části našeho tisku, jak se píše o vojsku legální vlády, která byla napadena a která brání republiku a demokracii proti těm, kteří povstali proti republice a lidu, když čteme v části našeho tisku tak hrozné věci, útoky (Výkřiky. - Místopředseda Košek zvoní.), snižování, podezřívání, napadání, položme si, pánové, otázku (Výkřiky posl. Špačka.), je-li zdrávo, abychom se takovýmto způsobem vměšovali do věcí, kde běží o zájmy legální vlády španělské, která obhajuje ústavu, která hájí pořádek, která chce zákonitost. (Výkřiky. - Potlesk.)

Místopředseda Košek (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Pik (pokračuje): Nechci, aby páni počítali s tou okolností, že jsme svázáni osudem s Francií, a počítají-li s tím (Posl. Špaček: To je samozřejmé, že s tím počítají!), je nepochopitelné, že projevují radost, že španělští povstalci proti legální vládě vyhrávají. (Výkřiky. - Místopředseda Košek zvoní.) Víme velmi dobře, co znamená výhra povstalců. (Výkřiky.) Výhra povstalců znamená oslabení Francie, čili znamená oslabení naše. (Potlesk.) Pánové, chcete-li opatrnost, úplně s tím souhlasíme, ale doporučte opatrnost pravicovým listům, aby měly více rozumu, zejména ve španělské otázce. (Výkřiky. - Potlesk.)

Místopředseda Košek (zvoní): Ke slovu již není nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji p. posl. Martináskovi. (Hluk.)

Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Martinásek: Slavná sněmovno!

Jsem rád, že mohu konstatovati, že předložená osnova nalezla u všech řečníků pochopení a podporu a že nikdo, pokud se merita věci týče, se nevyslovil proti. Z tohoto faktu je viděti, že celá slavná sněmovna osnovu tuto chápe jako část podpory našeho hospodářského života, našeho exportu, neboť je si patrně vědoma toho, že náš (Hluk. - Místopředseda Košek zvoní.) malý národ s tak dobře vyvinutým průmyslem na jedné straně a zemědělstvím na druhé straně, z toho titulu také dělnictvem a živnostmi, potřebuje expanse za hranice, potřebuje vývozu, a slavná sněmovna také jest si vědoma, že nesmíme propásti dnešní vhodnou dobu určitého začátku zlepšení hospodářských poměrů světových, a proto s takovým zájmem tuto otázku přijímá.

Doporučuji proto znovu slavné sněmovně, aby tuto osnovu přijala, jak jsem si dovolil v úvodním slově navrhnouti. (Souhlas.)

Místopředseda Košek (zvoní): Přistoupíme nyní k hlasování.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Osnova zákona má dva paragrafy, nadpis a úvodní formuli. (Hluk. - Místopředseda Košek zvoní.)

Prosím o klid.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se nově určuje výše státních záruk za vývozní úvěry podle zákonů o podpoře zahraničního obchodu (tisk 782).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Martinásek: Nejsou.

Místopředseda Košek (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím jest vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přerušuji projednávání pořadu této schůze.

Předsednictvo se usneslo, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 18. února 1937 o 11. hod. dopol. s

1. Zpráva výboru rozpočtového podle §u 35 jedn. řádu o vládním návrhu (tisk 687), aby

byl dán Národním shromážděním souhlas podle čl. XIII finančního zákona republiky Československé ze dne 19. prosince 1934, č. 256 Sb. z. a n., kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1935.

2. Zpráva výboru rozpočtového podle §u 35 jedn. řádu o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1935 spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 616).

3 až 6. Nevyřízené odst. 3 až 6 pořadu této schůze.