Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

3. Zpráva výborů kulturního, soc.-politického a rozpočtového k návrhu posl. Dlouhého, inž. dr Tumlířové, Uhlíře, Otáhala, K. Chalupy a Kirpalové (tisk 512) na vydání zákona o úpravě platových poměrů školních inspektorů jakož i školních inspektorů, ředitelů a učitelů národních škol přidělených školním úřadům (orgánům) (tisk 802).

Zpravodaji jsou: za výbor kulturní p. posl. Dlouhý, za výbor soc.-politický p. posl. Dubický, za výbor rozpočtový p. posl. Otáhal.

Dávám slovo prvému p. zpravodaji, za výbor kulturní, p. posl. Dlouhému.

Zpravodaj posl. Dlouhý: Slavná sněmovno!

Považuji za velmi čestný úkol, mám-li dnes za kulturní výbor ... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Dlouhý (pokračuje): ... doporučiti slavné sněmovně ke schválení osnovu zákona o platových poměrech okresních školních inspektorů, jakož i profesorů, ředitelů a učitelů národních škol přidělených školním úřadům. Tyto kategorie zaměstnanců, jichž se osnova zákona týká, čekaly na úpravu platových poměrů trpělivě celých 18 let, a proto uskutečnění této osnovy zákona nebude ničím jiným nežli uznáním jejich práce. Bude to akt spravedlnosti vůči nepočetnému, ale ve školské a osvětové práci velmi důležitému úřednictvu, a nejen to, bude to také uznání práce učitelstva, které tyto kategorie zastupují. Bude to spravedlivé zhodnocení práce učitelstva, které je přikázáno na místa za okresní školní inspektory, ředitele i učitele a má vliv na vnesení klidu do školské práce.

Hmotné poměry okres. škol. inspektorů nebyly dosud řešeny cestou zákona. Ač okr. škol. inspektoři vykonávali tuto funkci státního dozoru, přece jenom byli pro tuto funkci pouze jmenováni nebo pověřováni. Ve skutečnosti konají funkci státního úředníka, ale státními úředníky nejsou. Prvé zákonné předpisy pro zemi Českou a Moravskou, zemský zákon český čís. 17/1873, zemský zákon moravský čís. 3/1870, neřešily hmotné poměry okr. školních inspektorů stejně tak, jako poslední zákon čís. 292/1920 Sb. z. a n., jenž se týká okr. školních inspektorů menšinových národních škol státních. Všechny tyto zákony upravovaly pouze odměny za cesty. Hmotné příjmy okr. školních inspektorů zůstávaly takové, v jakém postavení se úřad školního inspektora nastupoval: buď jako ředitel nebo jako učitel. Mohu říci, že všichni tito učitelé doposud vykonávali úřad dozorčí pod ztrátou příjmů, které jim byly jinak dosažitelné po školní práci na různých školách pokračovacích, lidových a obchodních. Ředitelé škol na místech okr. školních inspektorů ztráceli i možnosti používání lacinějších naturálních bytů.

Zvýšení počtu škol, vnitřní přerod národní školy po státním převratě však ukládal stále větší a větší práci státnímu dozoru, t. j. školním inspektorům. Oni mají a musí býti znalci, vůdci, poradci i dozorci a zvláště musí býti organisátory veškeré práce školské ve svých okresech. Proto sami musí býti důkladně obeznámeni se všemi zásadami a metodami vyučovacími a vychovávacími, musí stále sledovati nové směry školské práce, znáti důkladně školské zákony a předpisy. Musí býti stále učiteli a při tom i právníky.

Jejich práce však nemůže se odbývati pouze ve zdech úřední kanceláře, nýbrž musí stále udržovati osobní styk s učitelstvem i s činiteli z řad občanstva jak s místními školními radami, tak s obecními úřady a hlavně pak s rodiči. Práce jak v kanceláři, tak i mezi občanstvem není malá. Srovnáme-li jen počet okresnímu školnímu výboru došlých a vyřízených dopisů i jejich obsah s počtem v době předválečné, musí každý nepředpojatý uznat, že práce ta se zněkolikanásobila. A proto není divu, že takové množství důležité a odpovědné práce vyžaduje nejen vyšší kvalifikace, nýbrž i stálého studia a námahy duševní i tělesné. Vyšší kvalifikace je také od r. 1932 nadřízenými úřady požadována, a čekatelé na místa okr. školních inspektorů se musí podrobiti přísným zkouškám z oboru školské prakse i teorie a znalostí práva.

Proto jen náležitě připravený a hmotně zajištěný školní inspektor může vykonati odpovědný úkol, který žádá nový státní celek a nové uspořádání státní. Má-li okr. školní inspektor účinně zasáhnouti do přerodu naší školy v tak velikých úsecích územních, vyžaduje tato úloha značné námahy. Při povolání inspektorském nelze dodržovati úředních pracovních hodin. Jsou okresy, kde má okr. inspektor na starosti více než 100 škol různých kategorií, kde má více než 400 učitelských osob, a přimyslíme-li si obtíže komunikační a množství práce administrativní, pak jediné si můžeme učiniti obrázek o celé jeho práci. V administrativní práci nemůže okr. škol. inspektor spoléhati než sám na sebe. Zemskými zákony sice bylo stanoveno, že předseda okr. školního výboru přiděluje spisy i úředníkům okr. úřadu. Prakse však je zcela jiná. Veškeré spisy, ať obsahu pedagogického nebo právního, musí vyřizovati okr. školní inspektor sám prostě z toho důvodu, že okr. úřady jsou samy přetíženy prací a často o školské věci nemají takového zájmu. Dosavadní úprava hmotných poměrů okr. školních inspektorů byla již říšskými i zemskými zákony považována za provisorní. Za trvání republiky byly již snahy upraviti hmotné i právní poměry dozorců školských, ale nestalo se tak, ač důvody unifikační činí stále tuto otázku naléhavou.

Také okr. škol. inspektoři, profesoři a ředitelé nebo učitelé, přidělení školním úřadům ke službě školské nebo osvětové, musí prokázati vyšší odborné i právní znalosti, poněvadž vykonávají práce konceptní, které vyžadují nemalou znalost prakse školské nebo osvětové. Referenti státní služby osvětové jsou exponovanými orgány ministerstva školství a nár. osvěty pro službu organisační a dozorčí ve státní péči o výchovu lidu. Vykonávají úkoly v organisaci státní občanské výchovy lidu k myšlence státnosti, demokracie a brannosti na podkladě zákona ze 7. února 1919, č. 67 Sb. z. a n.

Také okr. školní inspektoři, ředitelé nebo učitelé, přikázaní ke školské nebo osvětové práci, neměli jiných platů nežli těch, které jim plynuly z jejich postavení na škole národní. Ani oni nemohli využíti výhod, které se jim vyskytovaly při práci na škole samé. Až do r. 1926 dostávali aspoň odměnu 1000 až 1200 Kč ročně, od té doby nedostávají nic.

Také státní správa musí se říditi zásadou, že čím větší kvalifikace a práce s odpovědnosti, tím také větší odměna.

Velmi postiženi byli učitelé ustanovení na místech obsazených okr. škol. inspektory, řediteli nebo učiteli, přidělenými školním úřadům. Pouhé zastupování nepřinášelo jim žádného zisku, neměli práva na započtení této služby do pense, nedostávali celý ředitelský přídavek, ba ani neměli práva na sníženou učební povinnost, ačkoliv plně tyto síly zastávali. Následek toho byl, že na těchto místech stále se učitelstvo měnilo, ke škodě školy samé. Tento nedostatek má odstraniti odst. 2 §u 1. Ustanovení toto je zcela ve shodě s resolucí k §u 2 zákona č. 104/26 Sb. z. a n. a vrací se k ustanovení čl. VIII zák. č. 251/22 Sb. z. a n.

Cestovní paušály, vyměřené podle zemských zákonů č. 17/1873, č. 3/1870 mor. z. z., a č. 18/1870 slez. z. z. a konečně č. 292/1920 Sb. z. a n. na 10 Kč za školu a 5 Kč za třídu, byly zvýšeny výnosem min. školství a nár. osvěty č. 39.613/1920 o 150 %.

Náhrada za cesty vykonané, ovšem za poválečných poměrů, byla zcela nedostatečná, poněvadž poměry cestovní i význam dozoru se zcela změnil. I když § 4 této osnovy zvyšuje cestovní odměny na čtyřnásobek odměny předválečné, přece je počítáno pouze s jednou cestou do roka na každou školu. Praxe však ukazuje, že okr. škol. inspektor musí, chtěj nechtěj, na mnohé školy vykonati cest více. Při stanovení služebních přídavků do pense započitatelných v §u 3 bylo postupováno podle potřebné kvalifikace, upotřebení a práce. Pro školní inspektory státních škol národních a jim přidělené učitele stanoven byl přídavek vyšší vzhledem k jejich obtížnější a odpovědnější práci. Taktéž i u profesorů, ředitelů, učitelů a okr. škol. inspektorů při zemských škol. radách a ministerstvu školství, příp. i jeho referátech, byly posuzovány tyto okolnosti.

Úprava platových poměrů týká se 642 okr. škol. inspektorů, profesorů, ředitelů a učitelů přidělených školním úřadům, a to:

1. a) 167 okres. škol. inspektorů v Čechách a na Moravě, b) 96 okres. škol. inspektorů stát. škol na Slovensku a Podkarp. Rusi, c) 122 přidělených učitelů (ředitelů) okres. škol. výborům v Čechách a na Moravě, d) 97 přidělených učitelů inspektorům státních škol národních, e) 17 přidělených učitelů (ředitelů) při zemských školních radách, f) 69 přidělených okres. škol. inspektorů, ředitelů a učitelů při ministerstvu školství a nár. osvěty, jež vyžádá si nákladu 2,002.320 Kč,

2. 58 profesorů přidělených ministerstvu školství a nár. osvěty a zem. škol. radám s nákladem 252.160 Kč,

3. 16 referentů státní služby osvětové s nákladem 57.960 Kč a

4. na zvýšené paušály částkou 477.510 Kč. Náklad na úpravu platů učitelů ustanovených zatímně na místech sil v §u 1 vyžádá si nákladu cca 200.000 Kč. Je tedy celkový náklad na provedení tohoto zákona 2,989.950 Kč.

Úhrada bude podle dohody ministerstva školství a nár. osvěty a ministerstva financí obstarána tak, že pro letošní rok zajištěna je v úsporách kap. 10 státního rozpočtu na r. 1937 a pro příští léta nebude z tohoto důvodu dílčí rozpočet této kapitoly zvyšován.

Vděčně kvituji porozumění všech zúčastněných činitelů, kteří dali na jevo svůj zájem o zlepšení platových poměrů okresních školních inspektorů a všech sil přidělených školské a osvětové službě. Zvláštní můj dík patří ministerstvu školství a nár. osvěty a ministerstvu financí.

Nemíním však při této příležitosti zatajiti, že je třeba i další práce, aby školní dozor odpovídal zcela potřebě republikánské školy a demokratickému duchu. Hmotné zajištění na podkladě zákona žádá bezpodmínečně i zajištění další, a proto se domnívám, že v nejbližší době bude nutno řešit i právní postavení školních inspektorů.

Dnešní osnovu považuj i proto za první úsek žádoucí velké reformy školské správy. Posl. sněmovně doporučuji, aby osnovu přijala tak, jak ji předkládá návrh kulturního výboru, a aby zároveň přijala i tři resoluce kulturního výboru. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji - za výbor soc. politický - p. posl. Dubickému.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno!

Okresní školní inspektoři ustanovují se dosud podle zemského zákona z r. 1870. Toto opatření bylo již tenkráte považováno za prozatímní, ale v Rakousku ani v našem státě nedošlo k nápravě. Jen v býv. Uhrách stali se inspektoři státními úředníky. Musím připomenouti, že organisované učitelstvo vždycky se stavělo proti čistě úřednickému charakteru okresních školních inspektorů, poněvadž se obávalo zbyrokratisování školních dozorců, kteří mají býti rádci učitelstva a organisátory práce, nikoliv byrokraty. To ovšem, slavná sněmovno, neznamená, že už dříve neměl jim býti řádně upraven plat podle práce, zásluhy a kvalifikace, že již dříve nemělo dojíti k úpravě jejich právního a hmotného postavení. Školní inspektoři mají za své působení jen služební platy, které jim náleží z titulu školní služby, a přece je spravedlivé, aby školní inspektoři vzhledem k obsáhlejší kvalifikaci a odpovědnosti byli řádně honorováni, což by se mělo jeviti ve zvláštním služebním přídavku.

Ježto služební přídavky nelze školním inspektorům poskytovati cestou administrativní, je nutno tento nedostatek napraviti cestou zákona. To je účel a smysl osnovy zákona, který projednáváme. Není to úprava poměrů školních inspektorů a sil přikázaných školské a osvětové službě při školních úřadech v celém rozsahu, ale jeví se neodkladnou aspoň úprava tato, aby se zejména po stránce platové odčinily křiklavé nedostatky nynější.

Úprava platových poměrů týká se 642 okresních školních inspektorů, profesorů a ředitelů, přidělených školním úřadům ve všech zemích republiky. Přídavky činí u okresních školních inspektorů, profesorů, ředitelů škol nebo učitelů přidělených ke státní osvětové službě ročně 3000 Kč. U inspektorů školních, profesorů, ředitelů škol nebo učitelů přidělených ministerstvu školství činí přídavky ročně 4200 Kč. (Předsednictví převzal místopředseda Mlčoch.) U školních inspektorů, profesorů, ředitelů škol nebo učitelů přidělených zemským školním radám ročně 3600 Kč, u ředitelů škol nebo učitelů přidělených okresním školním inspektorům ročně 1800 Kč, u ředitelů škol nebo učitelů přidělených inspektorům státních národních škol, pokud se týče profesorům, ředitelům nebo učitelům pověřeným funkcí školních inspektorů ročně 2400 Kč a zvyšují se po 6leté skutečné službě o 960 Kč ročně. Na stravné a cestovné poskytuje se školním inspektorům náhrada, kterou stanoví ministr školství a nár. osvěty tak, že se počítá v zásadě za každou školu svěřenou jejich dozoru ročně částka 40 Kč a na každou takovou třídu ročně částka 20 Kč. Úhrn může ministerstvo školství a nár. osvěty po dohodě s ministerstvem financí zvýšiti se zřetelem na zvláštní obtíže služby, zejména obtíže komunikační. Náhrada se stanoví v 3letých obdobích, počínaje ode dne účinnosti zákona podle průměru předcházejících tří let.

Chci, slavná sněmovno, zdůrazniti, že je velmi správné opatření v projednávané osnově, aby se místa okresních školních inspektorů uvolnila a stala se zatímními platově volnými, aby na nich mohli býti ustanoveni řádně placení učitelé. Doposud, stal-li se odborný učitel nebo ředitel měšťanské školy inspektorem, vázal své definitivní místo, které nebylo. platově volné, a úřady na ně nesměly nikoho ustanoviti, nanejvýš výpomocné učitele. To vedlo často k nepřístojnostem a k znevážnění učitelského a inspektorského poslání.

Poukazuji dále na to, že okr. školní inspektoři měli by býti zbaveni administrativní dřiny, aby mohli sledovati nové věci v pedagogice, didaktice a metodice. Jen tak se mohou státi tím, čím mají býti, rádci a vůdci učitelstva. a to nejen ve škole, nýbrž i v práci lidovýchovné, zejména pak v našem pohraničí.

Musím upozorniti ještě na otázku výběru školních inspektorů. Výběr, podle mého soudu, měl by býti pečlivější. Mám zjištěno, že příliš často rozhoduje politická legitimace, a nikoli zdatnost pedagogická, mravní dokonalost a organisační schopnost. Má-li škola růst a konat účelně své výchovné poslání, musí inspektor organisovat práci a její program, musí vést učitelstvo po cestě dalšího sebevzdělání a musí býti vzorem občana, který ví, co škola a učitelstvo potřebuje. Myslím, že tyto případy vyvolaly nutnost inspektorských zkoušek, které byly zavedeny r. 1932, ale i zde se vyskytuji případy, že kdo ji udělá, vyvozuje z toho již právo na inspektorské místo, ať se k tomu hodí či nikoli. Doporučuji proto, aby zkouškám byla věnována zvýšená pozornost, aby byly prováděny se zřetelem na všechny vlastnosti, jako je schopnost, charakter, smysl pro tvůrčí práci a vřelé pochopení pro národní kulturu.

Inspektor jako organisátor školství elementárního, to je škol mateřských, obecných a měšťanských, byl vždy a bude vzpomínán občanstvem jako budovatel školství určitého okresu. Inspektoři jako organisátoři vybudovali nám od r. 1920 školství, jež je chloubou zejména našeho pohraničí. Vzpomeňme jen mateřských škol, kterých potřebujeme, a vzpomeňme dnešních újezdních škol měšťanských. Právě toto školství děkuje za své budování organisační schopnosti uvědomělých školních inspektorů. A je tu i lidové školství hospodářské a pokračovací školství živnostenské, které ve svých začátcích, jako doplněk školství národního, nalezlo ve školních inspektorech nejlepší podporovatele a v národní škole své první umístění. Práce školní zůstane vždycky především předmětem práce inspektorů a snad praktického učitelstva. Od těch požadujeme jako jejich povinnost, aby výchově školské věnovali největší smysl a největší pozornost.

A tu mně budiž, slavná sněmovno, dovoleno, abych při této příležitosti poukázal na obtíže učitelstva venkovských škol. Venkovské učitelstvo právem volá po zrušení činovného skupiny D a zavedení činovného podle skupiny A pro všechno učitelstvo. Městský učitel má dnes ve městě lepší možnost nákupu, ať už šatstva nebo různých potřeb, než učitel z venkova, který musí za nákupem do města přijíždět, čímž se mu nákup zdražuje. Učitel ve městě má možnost, aby jeho děti bez všelikých výloh vystudovaly školu střední i vysokou, venkovský učitel se studiemi svých dětí obyčejně zadluží. Následek je, že učitelé na venkově zrození a venkov milující k vůli dětem a rodinám odcházejí do měst. Je statisticky dokázáno, že na venkově zůstávají jen nejmladší učitelské síly, průměrně jen 5 roků, a když dosáhnou středních let a mohly by uplatnit své zkušenosti a síly ve prospěch obcí a venkova, odcházejí k vůli rodině a dětem do měst k velké škodě našeho venkova. Učitel na ménětřídní škole na venkově má více vyučovacích hodin, odpovědnější a těžší práci ve škole i v obci než jiní, k čemuž se podle platového zákona dosud nepřihlíží. Zdůrazňuji tedy, aby i těmto věcem věnovali povolaní činitelé nutnou pozornost.

Obětavé činnosti školních inspektorů děkuje naše školství i za krásné tělocvičny, v nichž našly často útulek lidovýchovné organisace, za pokusná pole a školní zahrady, žákovské i učitelské knihovny atd. V novější době pak zabírá tato organisační činnost další složky obětavé péče o mládež, ať jde o sociální péči, o hygienu nebo zdravotní péči, o civilní obranu obyvatelstva atd.

Z těchto důvodů, slavná sněmovno, projednal soc. politický výbor návrh inspektorského zákona a schválil resoluci výboru kulturního o úpravě titulů ředitelů, učitelů a profesorů, přidělených školním úřadům a státní službě osvětové, dále resoluci, aby vláda uvažovala o tom, aby výhody tohoto zákona dostalo se také těm školním inspektorům, kteří odešli do pense před účinností zákona, a aby ministerstvo školství předložilo vbrzku parlamentu návrh na úpravu právních poměrů školních inspektorů.

Jménem soc.-politického výboru posl. sněmovny doporučuji, aby se osnově zákona dostalo ústavního schválení. (Potlesk.)