Slavná sněmovna dovolí, když odbočím k věci, o níž učinil projev pan ministr veř. prací inž. Dostálek a o níž se zmínil také předcházející řečník pan posl. Procházka. Běží o strašnou katastrofu, která postihla plzeňský kraj a jeho horní obvod radnický. Musím zde dosvědčiti, že téměř po dlouhá desetiletí nebyli jsme v západočeském horním revíru postiženi katastrofou takového rázu, jako byla sobotní katastrofa na dole "Ferdinand". Tato katastrofa měla v zápětí nejen zničení 14 havířských životů, ale ve svých důsledcích zanechává pozůstalé vdovy s 29 dětmi, při čemž je ještě ta smutná skutečnost, že při nevysokém, ano mladém věku zahynulých havířů budou jejich úrazové renty nejnižší míry. Tragika je ještě tím silnější, protože nebude dostatečně postaráno o pozůstalé po zahynulých havířích. Musím s tohoto místa poděkovati panu ministru veř. prací inž. Dostálkovi, že nejen se osobně dostavil na místo katastrofy, nýbrž že přímo na místě neštěstí vyhověl našemu přání, aby postiženým rodinám dostalo se okamžité podpory z prostředků, jak to pan ministr ve svém projevu komentoval. Děkuji mu nejen za to, že osobně na místo se dostavil, a učinil tato podpůrná opatření, nýbrž že ve vší přísnosti nařídil důkladné vyšetřování se strany báňských úřadů a že také nařídil, aby všechny práce, které jsou spojeny s vyčerpáním vody ze zatopeného dolu, byly co nejdříve zahájeny. Děkuji mu také za to, že ve svém projevu přislíbil realisovati investiční, silniční, elektrisační a vodovodní projekty, které mají býti náhradním podnikem pro zaměstnání více než 100 horníků, kteří se octli bez práce a tím by zvětšili počet nezaměstnaných obvodu radnického, kde zejména uzavřením tamnějších skláren z důvodů kartelových byla velká část dělnictva postižena. Kvituji také, že ministerstvo spravedlnosti dalo okamžitě podnět, aby plzeňský prokurátor dostavil se na místo a zahájil také řízení po stránce trestní, takže není tedy omezeno pouze na administrativní stránku, nýbrž že se věcí budou zabývati také orgány soudní, státní zastupitelství.

Konstatování pana ministra veř. prací, že katastrofa se stala průrvou vody z dolu "David", jehož majitelem jest Johann David Stark, odpovídá skutečnosti. Aniž sám chci předbíhat úřednímu řízení, musím dosvědčiti, co jsem zjistil na místě a co je neodvratitelnou skutečností, že vina pochází z tohoto prostředí opuštěného dolu "David". A teď je otázka, jaká může býti hlavní příčina, proč tak ohromné spousty vody pronikly ochrannou zdí. V r. 1931 žádala akciová společnost Johann David Stark o svolení, aby mohla přerušit dolování. Věděla, že by jí nebylo vyhověno, kdyby žádala zastavení provozu. Použila tedy tohoto prostředku a žádala o přerušení dolování. Kdyby byla dostala povolení k zastavení provozu v dole "David", neměla zákonné povinnosti, jaké jsou v případě, kdy dolování zastaveno nebylo. Pokud se pamatuji, bylo vyhověno žádosti této společnosti, aby provoz byl přerušen, avšak jen za těch podmínek, že splní povinnosti udržovací a že bude vyčerpávati vodu z opuštěného dolu. Jak jsem na místě u starých havířů, kteří prošli jámu "David" a kteří pracovali také na dole "Ferdinand", zjistil, všichni tito očití a místní svědkové, kteří procházejí podzemím i nadzemím, potvrzují, že jediné tato okolnost, že nebyla voda při své přemírnosti na dole "David" čerpána, byla příčinou katastrofy. Je věcí odborníků, aby zjistili, jaká byla bezprostřední příčina, zdali podle principu spojitých nádob nebo zdali snad se strany dolu "Ferdinand" byla průrva způsobena. Ale faktem jest, že tlak vody z dolu "David" byl tak mocný, že způsobil tuto katastrofu. Staří havíři dosvědčují, že kdyby se bývala voda čerpala, nebylo by tlaku a nikdy nemohlo k této katastrofě dojíti. Proto hledáme-li hlavní příčinu, spočívá v tom, co již řekl pan ministr, ale podle našeho názoru, aniž chceme předbíhati úřednímu šetření, příčina je na společnosti Johann David Stark, že neučinila zadost závazkům, které byly uzavřeny při povolení přerušení těžby na dolu "David". Zde tedy podle našeho soudu je hlavní příčina.

Při této příležitosti chci co nejdůrazněji odmítnouti tvrzení dvou pražských listů, které napsaly, že prý divocí těžaři svým nelegálním dobýváním uhlí zavinili, že ochranné části mezi doly "David" a "Ferdinand" byly provrtány. Není to pravda. Žádný z obyvatelů, žádný z havířů na Radnicku neprováděl tak zv. divokou těžbu. Viniti tamní lid, že on svémocně, ilegálně vnikal do dolu, aby tam čerpal uhlí, je nesprávné, poněvadž takové divoké těžařství je technicky absolutně nemožné. Divoké těžařství je možné jediné při povrchu, ale není možné tam, kde je hluboký sjezd a kde je potřebí technických pomůcek k tomu, aby těžba mohla býti prováděna. V tomto případě vůbec nebyla možná. Konečně taková divoká těžba nikdy by se nikomu nevyplatila. Musím toto tvrzení dvou pražských listů odmítnouti, poněvadž zde se má sváděti vina na jiného činitele než na původce této strašné katastrofy na dole "Ferdinand".

Žádných divokých těžařů, to je domácího lidu, kteří by z tohoto dolu čerpali, nebylo, a marné jsou pokusy svésti pozornost veřejnosti na tuto stránku, aby hlavní vinník byl zastíněn odiem druhých, kteří vůbec neexistují.

K tomu, co zde naznačil pan ministr veř. prací, chci jenom dodati, že žádáme, aby výpomocné práce investiční byly urychleny. Zase musím zde žalovati na průtahy, které způsobuje zemský úřad. Obec Chomle měla dohodu s důlní společností a s ministerstvem zemědělství a schválený projekt na zřízení vodovodu v obci, poněvadž důl jí všechnu vodu, jak se říká, vypil. Rozhodnutí o této věci bylo učiněno již ministerstvem zemědělství r. 1936, ale zemský úřad až do dnešního dne tuto věc nevyřídil přes to, že ministerstvo poskytlo subvenci 60.000 Kč. Leží to v aktech u zemského úřadu, zatím co na Radnicku nebozí lidé nemají za krejcar práce. Žádáme tedy, aby nejen tato věc, nýbrž i ostatní silniční projekty byly co nejrychleji uskutečněny. Při té příležitosti znovu musím žádati, aby vláda věnovala pozornost kartelové politice, neboť právě tento kraj radnický byl připraven o sklárnu dosti moderně vybudovanou s bohatými zásobami dobrého písku, kterážto sklárna byla v dobrém provozu, ale jenom z důvodů sobeckých byla kartelem koupena a výroba v ní zastavena. Soudím, že v takovýchto případech, kdy kraj je postižen krisí, má býti větší opatrnost, aby takovéto řádění kartelů nezpůsobovalo újmy obvodům, které krisí byly těžce postiženy.

Kromě toho žádáme, aby již označené elektrisační projekty několika obcí, Vejvanova, Chomle, Mostiště a okolních obcí na Radnicku, byly urychleně uskutečněny, nejen z důvodů osvětlovací potřeby, nýbrž i důvodů důlní elektrisace v tomto obvodu. Teprve teď se ukazuje nedostatečnost zařízení důlních, kde pumpy velmi nedostatečně čerpaly vodu na dole "Ferdinand". Zesílením elektrisace a jinými technickými opatřeními nejen tam, nýbrž ve všech obvodech horních, dá se čeliti tomu, čeho jsme byli svědky v sobotu při katastrofě chomelské.

Konečně žádáme, aby i ve věci inspekce důlní byla větší přísnost. Poukázal jsem zde na závazky společnosti Johann David Stark ve věci čerpání vody dočasně opuštěného dolu "David". Nevím, kdo způsobil, že společnost nebyla přinucována k tomuto závazku, a jestliže tento závazek neplnila, pak se dopustila nejen porušení smlouvy, nýbrž pak tu může býti postavena jako spoluvinník neštěstí, které se v sobotu na dole "Ferdinand" stalo. Pochopitelně, že musíme žádati, aby i poměry na dole "Ferdinand" byly náležitě vyšetřeny. Dosavadní majitel, který před několika týdny koupil horní míry od sternberských dolů, je vlastně nebožák. Ztratil značné jmění ve spekulaci velkostatkářské, a teď, sotva začal pracovati na dole "Ferdinand", ztrácí všechno ve spekulaci hornické. Ale přece jenom bude žádoucí, aby se zjistilo, zda i za těch obtížných provozních poměrů a prostředků bylo zde dbáno předpisů zákonných a zdali inspekce vykonala svou povinnost, a zejména zdali na tomto dole bylo také správné mapování, není-li v něm nějaká chyba, která snad mohla býti také do jisté míry příčinou tohoto neštěstí. Ostatně jest povinností báňského úřadu, aby tyto věci vyšetřil, a já spoléhám, že jak v ministerstvu veř. prací, tak i u báňského úřadu v Plzni bude nejen dobrá vůle, nýbrž i dostatek přísnosti k tomu (Předsednictví převzal místopředseda Mlčoch.), aby pravé příčiny této strašné katastrofy byly zjištěny.

Je pravda, že horní zákon byl po katastrofě na dole "Nelson" u Mostu novelisován, že byly také zdokonaleny předpisy o báňské inspekci, a je pravda, že odpovědnost majitelů dolů byla novelisací horního zákona zpřísněna. Musíme však žádati, aby předpisy zákona nezůstaly mrtvou literou, nýbrž aby důlní inspekce a úřady dbaly, aby zákon v zájmu pracujících, v zájmu horníků, byl plněn. Kdo viděl tragické scény na zatopeném dole "Ferdinand", kam přišly vdovy se svými dětmi, a kdo měl to strašné vědomí, že dole v hlubokém jezeře tlí 14 těl ubohých havířů, nejen že se třásl nad tímto něštěstím, a nejen že pocítil hněv proti těm, kteří neštěstí zavinili, ale vyslovuje zároveň touhu a rozhodné přání, aby úřady republiky co nejpřísněji dbaly toho, aby už vícekráte se žádná podobná katastrofa v naší republice nestala. Jsme tím vázáni horníkům a jsme vázáni také celé veřejnosti. Vinníci ať jsou postaveni před odpovědnost nejen civilní, nýbrž i trestní. (Potlesk.)

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. dr Jar. Dolanský. Dávám mu slovo.

Posl. dr Jar. Dolanský: Vážená sněmovno!

K projednávané osnově zákona o vojenském polním trestním řízení chci přičiniti několik poznámek s hlediska komunistické strany.

Historie polního trestního řízení je u nás celkem jednoduchá. Polní trestní řízení bylo v r. 1912 upraveno v rámci všeobecného vojenského trestního řízení hlavou XXVII shodně v zemích rakouských jako i v zemích uherských. Po převratu však hned v r. 1918 byla tato hlava XXVII, obsahující ustanovení o polním trestním řízení, zrušena, až na jednu nepatrnou výjimku. Toto opatření, které provedlo revoluční Národní shromáždění, nemá jen formální ráz, nýbrž má hlubší význam. Neboť právě tato ustanovení polního trestního řízení jsou jedna z těch norem, které byly vyloučeny tímto opatřením revolučního Národního shromáždění z principu právní kontinuity. To znamená, že Národní shromáždění pokládalo za důležitější a vážnější tato ustanovení zákonů z r. 1912 zrušiti nežli snad zachovati právní kontinuitu i v této oblasti práva. Tato okolnost je důležitá dnes, když chceme hodnotit z demokratického hlediska, na kolik předložená osnova skutečně demokratickému principu odpovídá. Bylo by totiž podle našeho názoru ne docela správné, kdybychom dnes vzali předloženou osnovu a chtěli ji srovnávati s ustanoveními zákona z r. 1912, který prakticky u nás v Československu vůbec neplatil. Otázka spíše zní tak: do jaké míry a jestli vůbec jest předložená osnova ovládána tím duchem, který vedl zákonodárce r. 1918, aby zrušil předpisy starého rakouského vojenského trestního řízení o polním trestním řízení. Všeobecně vzato, možno se přikloniti k názoru, že osnova je aspoň v hrubých rysech ovládána oněmi tendencemi, které ovládaly zákon z r. 1918. To zejména přichází k platnosti ve snaze, odděliti i v řízení v poli administrativu od soudnictví a za druhé dáti možnost odvolání obžalovanému.

Ale proti této, řekl bych, pokrokovější, demokratické tendenci, byly přece jen do celého ducha, kterým byl veden krok Národního shromáždění r. 1918, učiněny ve vládním návrhu vážné průlomy. Je to na př. ustanovení §473, podle kterého důstojník justiční služby, který byl vyšetřujícím soudcem, může dále fungovat, arciť v případě nezbytnosti, v téže věci jako člen nalézacího senátu. To je ovšem porušení základního principu trestního řízení, podle kterého vyšetřující orgán, nebo osoba účastná ve vyšetřujícím orgánu, nemůže býti zároveň účastná v orgánu nalézacím. Je to celkem pochopitelné, poněvadž ten, kdo vyšetřuje, je zaujat, je veden snahou vypátrat vinu, nalézt doklady, argumenty, pro vinu obžalovaného a tudíž jako zaujatá osoba nemůže se uplatňovati zároveň v nalézacím senátě. Je to tím závažnější, že se podle znění §u 473 může také docela dobře státi, že takový justiční důstojník, který byl činným jako vyšetřující orgán, může po případě fungovat jako předseda nalézacího senátu u vyššího polního soudu, t. j. soudu, který rozhoduje o trestech přes 5 let, případně i o trestech hrdelních.

Druhý závažný nedostatek osnovy spatřujeme v ustanovení § 476, který připouští možnost, že u nižšího polního soudu se hlavní přelíčení koná bez obžalovaného. Je třeba uvážiti, že lhůta pro stanovení hlavního přelíčení v polním trestním řízení může býti omezena na 3 dny ode dne doručení žaloby. To znamená prakticky, máme-li na mysli vojáka, který leží v zákopech na frontě nebo podobně, že nemůže během těchto tří dnů od doručení žaloby se dohodnouti ani se svým zvoleným obhájcem, ani po př. s obhájcem ex offo. Jestliže na druhé straně však podle §u 476 může býti hlavní přelíčení provedeno po př. bez účasti obžalovaného, když pro to mluví závažné důvody, pak to prostě znamená, že bude provedeno hlavní přelíčení bez účasti a bez jakékoliv možnosti obhajoby obžalovaného, bude-li tento nějakým způsobem zaneprázdněn. A že se to v poli může velmi snadno stát, ať již z objektivních důvodů nebo z důvodů nějakého zaujetí nadřízených osob vůči podřízenému, to je úplně jasné. A přece by se dalo tomuto nedostatku odpomoci a zároveň respektovati po případě i ony mimořádné poměry, které mohou v poli nastati, tím způsobem, že by se zavedla v trestním polním řízení instituce odporu, která by dávala možnost obžalovanému uvedení do předchozího stavu, když tu byla nepřekonatelná překážka, pro kterou se nemohl k přelíčení dostaviti.

Třetí takový vážný průlom do oněch tendencí, které vedly zákonodárce v r. 1918, že zrušil staré rakouské předpisy zákona z r. 1912, je vyloučení odvolání v určitých případech, které uvádí § 477 osnovy. Podle tohoto ustanovení totiž může býti odvolání vůbec vyloučeno jednak v případě obklíčení a jednak tehdy, když jde o přestupky nebo přečiny a kde to stanoví pro určité části oblastí polních soudů sám ministr nár. obrany. Pokud jde o ony případy vyloučení odvolání v případě obklíčení, myslím, že by se témuž účelu docela vyhovělo a že by úplně stačilo vyloučit prostě při takovém odvolání odkladný účinek, ovšem kromě případu trestu smrti.

A také v onom druhém případě, to je, jde-li o přestupky a přečiny, kde může ministr nár. obrany docela suspendovati možnost odvolání, myslím, že by úplně stačilo, kdyby byla zavedena nemožnost odkladného účinku při odvolání. Je pravda, že by to v těchto druhých případech t. j. v případech přestupků a přečinů, nemělo snad mnohdy praktického významu. Nicméně však je přece důležité připustit možnost odvolání v těchto případech, když máme na mysli občanský život vojína a důsledky, které takové odsouzení - po případě bez odvolání - pro občanský život vojína má, a když máme vůbec na zřeteli jaksi pocit právní jistoty pro postiženého člověka. A konečně by takové opatření právě umožňovalo na př. zahladiti nebo napraviti následky degradace dodatečně provedeným odvoláním.

Konečně nemůžeme souhlasit s tím, že v případě rozsudku smrti má rozhodovati sám příslušný velitel o tom, zda má býti trest vykonán anebo zda odsouzený má býti doporučen milosti presidenta republiky. Máme za to, že kromě docela výjimečných případů obklíčení. kde je vyloučena možnost jakéhokoliv styku, třeba i styku telefonního s okolím, ve všech ostatních případech je třeba trvati na tom, aby se rozsudek předkládal skutečně presidentu republiky a aby nebylo ponecháno příslušnému veliteli na vůli rozhodovat o tom. zda rozsudek trestu smrti má býti vykonán, anebo zda má býti předložen presidentu republiky.

Tyto průlomy do oněch intencí, kterými byl ovládán zákon č. 89 z r. 1918, který zrušoval stará ustanovení o vojenském trestním řízení v poli, nás vedou k tomu, že my nemůžeme s osnovou zákona souhlasiti.

Ale my při té příležitosti zároveň vznášíme požadavek, aby vláda co nejrychleji již předložila návrh nového vojenského trestního zákoníka. Jestliže nelze dnes tak prosaditi v rozhodujících kruzích zásadu, aby pro vojenské osoby platila prostě tatáž ustanovení trestního práva a trestního zákoníka jako pro osoby občanské, ačkoliv tento princip byl právě v době popřevratové z nejrůznějších stran zastáván, tož při nejmenším je už svrchovaně potřebí, aby pro armádu demokratické země nadále neplatily předpisy vojenského trestního zákona, které jsou již u nás starší než 80 let, předpisy z r. 1855, to znamená předpisy platné pro armádu starého feudálního Rakouska. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Lanc.

Posl. Lanc: Slavná sněmovno!

Budiž mi dovoleno, abych se u příležitosti projednávání zákona dotkl aspoň několika slovy tragické události, ku které došlo na dole "Ferdinand" v Chomli na Radnicku. Touto katastrofou jako všemi předcházejícími bylo znovu ukázáno celé veřejnosti, jak velké risiko je v hornické práci a jak bezpříkladné risiko stíhá každého, kdo osudem byl zavát do hornických krajů. Ke katastrofě na dole "Nelson", kde zahynulo 142 horníků v r. 1934 a ke katastrofě na dole "Prokop" v Sobědruhách u Teplic, kde zahynulo 6 horníků, druží se další katastrofa zatopením dolu "Ferdinand" v Chomli, kde zahynulo 14 horníků. Měl jsem možnost býti na místě neštěstí hned v sobotu večer, abych se osobně sám přesvědčil o příčinách této katastrofy, a také se mi podařilo zjistiti, že mezi horníky byla přece jen určitá obava, poněvadž každý znal kraj a věděl, že v nejbližší blízkosti je zatopený důl David Stark. Je nepochopitelné a snad je to i tragickým omylem správy závodů samé, že se domnívala, že od pracovních míst dolu David Stark dělí pracovní msta dolu "Ferdinand" pevná sloj v šíři 240 metrů. Nechci označovat vinníka, je však zapotřebí, aby přísně bylo vyšetřeno, kdo je vinen tím, že vyrubaná místa na dole David Stark nebyla v důlních mapách zakreslena. Jinak snad by se nemohlo státi, aby bez obavy se pracovalo v bezprostřední blízkosti dolu naplněného vodou. Je pravda, že v posledních dnech bortil se v jedné chodbě dolu "Ferdinand" strop a že částečně i voda prosakovala. Ale jenom z těch důvodů, že snad odpovědní činitelé se domnívali, že šířka sloje 240 m je dostatečnou ochranou proti nahromaděné vodě na dole David Stark, nečinili určitého opatření, které však z důvodů bezpečnostních, pokud se týká předvrtávání, měli udělat.

V poslední době máme za sebou několik katastrof, ale po tom všem, bohužel, musíme konstatovati, že všechny katastrofy, které předcházely, ať to byl důl "Nelson" nebo důl "Prokop", byly zaviněny z velké části trestuhodnou nedbalostí odpovědných činitelů. Dnes je to již přes 3 roky, co na dole "Nelson" zahynulo 142 horníků. Vřele bych se přimlouval, aby vyšetřování bylo jedenkrát skončeno, poněvadž na začátku vyšetřování bylo zjištěno tolik závadností, že to úplně stačilo, aby Mostecké uhelné společnosti, jako majitelce dolu "Nelson", bylo odebráno právo dolovací, což jest jediným prostředkem, aby majitelé dolů byli donuceni dodržovati bezpečnostní opatření.

Vážené dámy a pánové, pokud budeme míti zákony jenom proto, abychom se na nich ve sněmovně usnášeli a aby se neplnily, dotud ovšem nebude nám sebe lepší zákon nic platný.

(Tak jest!) Zákony se musí také dodržovat. Jsem přesvědčen, kdyby byla bývala Mostecká společnost pro nedbání bezpečnostních opatření pro výstrahu druhým potrestána (Tak jest!), že možná k těmto katastrofám ani nedošlo.