Předseda Malypetr.
Místopředsedové: Mlčoch, dr
Markovič, Langr, Košek, Sivák,
Taub.
Zapisovatelé: dr inž. Fulík, Pik.
180 poslanců podle presenční listiny.
Člen vlády ministr inž. Nečas.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.
Předseda Malypetr zahájil schůzi ve
3 hod. 30 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je
způsobilá jednati.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda:
na dnešní den posl. Židovskému;
na dnešní a zítřejší den
posl. Schluschemu, dr Clementisovi, dr Jos. Dolanskému,
dr inž. Lokschovi; na týden posl. Smetánkovi,
R. Böhmovi.
nemocí posl. Appelt.
Lékařská vysvědčení
předložili posl. Viereckl, Polach.
Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu
uznal předseda dodatečné omluvy posl. Danihela
a posl. Jaši na den 27. dubna t. r.
Klub poslanců nár. sjednocení vyslal: do
výboru iniciativního posl. J. Sedláčka
za posl. Kuta; do výboru zemědělského
posl. dr inž. Touška za posl. inž. Schwarze.
Do výboru ústavně-právního
vyslal: klub poslanců československé soc.
dem. strany dělnické posl. dr Markoviče
za posl. Hladkého; klub poslanců "Deutsche
christl. soz. Volkspartei" posl. dr Mayr-Hartinga
za posl. dr Luschku.
Do výboru zásobovacího vyslal klub
poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Parei"
posl. G. Böhma za posl. E. Köhlera.
Předseda senátu NSRČ sdělil přípisem
ze dne 28. dubna 1937, k tisku 431 sen. z r. 1937, že senát
vykonal v 69. a 70. schůzi dne 27. a 28. dubna 1937 předběžnou
rozpravu o vládním návrhu zákona o
soudní příslušnosti, civilního
řádu soudního a uvozovacího zákona
k těmto zákonům, a přijal návrh
vlády, aby osnova tato projednávána byla
podle zákona ze dne 12. března 1937, č. 41
Sb. z. a n. Dále sdělil, že vládní
návrh zákona o soudní příslušnosti,
civilního řádu soudního a uvozovacího
zákona k těmto zákonům přikázán
byl podle §u 20 jedn. řádu a podle §u
1, odst. 2 zákona č. 41 z r. 1937 výboru
ústavně-právnímu.
Poněvadž ve schůzi 95. dne 23. dubna t. r.
i sněmovna přijala návrh vlády, aby
osnova tato projednávána byla podle zákona
ze dne 12. března 1937, č. 41 Sb. z. a n., bude
tato osnova podle citovaného zákona projednávána.
Předseda senátu NSRČ sdělil přípisy
ze dne 28. dubna t. r., že senát usnesl se v 70. schůzi
dne 28. dubna 1937 učiniti posl. sněmovně
návrh, aby o další 3 měsíce prodlouženy
byly lhůty dané § em 43 úst. listiny
k projednání usnesení posl. sněmovny
o vládních návrzích:
1. zákona o četnickém kázeňském
a kárném právu, odnětí četnické
hodnosti, přeložení do výslužby
v řízení správním a o umisťování
superarbitrovaných četnických gážistů
mimo služební třídy (tisk sněm.
2189-II) (k tisku sen. 1-IV/1935),
2. zákona o drahách (železniční
zákon) (tisk sněm. 698) (tisk sen. 359-l. V/1937),
3. zákona, ktorým sa zavádza preukaz spôsobilosti
pre živnost hostinskú a výčapnícku
v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk sněm. 809)
(tisk sen. 426-IV/1937),
4. zákona o nejvyšším správním
soudě (tisk sněm. 837) (tisk sen. 438-IV/1937),
5. o návrhu posl. Dlouhého, inž. dr Tumlířové,
Uhlíře, Otáhala, K. Chalupy a Kirpalové
na vydání zákona o úpravě platových
poměrů školních inspektorů, jakož
i školních inspektorů, ředitelů
a učitelů národních škol přidělených
školním úřadům (orgánům)
(tisk sněm. 802) (tisk sen. 420-IV/1937).
rozpočtovému vládní nařízení
ze dne 21. dubna 1937, č. 56 Sb. z. a n., o úpravě
poměrů čsl. stavu pojištění
Fénixu, životní pojišťovací
společnosti ve Vídni, a některých
souvislých otázek (přípis předsedy
vlády č. j. 11.066/37 m. r. z 28. dubna 1937);
rozpočtovému, zemědělskému
a živn.-obchodnímu vládní nařízení:
ze dne 21. dubna 1937, č. 57 Sb. z. a n., o přechodném
snížení celních sazeb na sádlo
(přípis předsedy vlády č. j.
11.067/37 m. r. z 28. dubna 1937),
ze dne 30. dubna 1937, č. 69 Sb. z. a n., o úpravě
cla na některé druhy ovoce a zeleniny (přípis
předsedy vlády č. j. 12.027/37 m. r. ze dne
11. května 1937).
Dotazy:
posl. Bruknera min. vnitra o malicherném postupu některých
četnických stanic proti majitelům nákladních
automobilů (č. D 332-IV);
posl. Axmanna min. soc. péče o postupu zemědělské
nemocenské pojišťovny v Uničově
v případě pojištěnky Emilie Langrové
z Lužic (č. D 327-IV);
posl. dr Holotu min. školstva a nár. osvety o úprave
penzií neštátnych detských opatrovateliek
(č. D 333-IV).
Odpovědi:
min. nár. obrany na dotazy: posl. Jarossa, č. D
278-IV, posl. Obrlika č. D 265-IV;
min. soc. pečlivosti na dotaz posl. Polívku č.
D 301-IV;
vlády na dotaz posl. Michálka č. D 185-IV;
min. spravedlnosti na dotaz posl. dr Neumana č. D 223-IV;
min. vnitra na dotazy: posl. dr Goldsteina č. D 280 a 285-IV,
posl. E. Köhlera č. D 252-IV;
min. financí na dotazy: posl. dr Kellnera č. D 207-IV,
posl. Franka č. D 246-IV, posl. Hollubeho č. D 247-IV;
předsedy vlády, min. školství a nár.
osvěty,
vnitra a financí na dotaz posl. dr Jos. Dolanského
č. D 255-IV;
min. školství a nár. osvěty na dotaz
posl. inž. Karmasina č. D 262-IV.
počátkem schůze:
Vládní návrhy: tisk 898 - přikázán
výborům kulturnímu a rozpočtovému,
tisk 899 - přikázán výborům
zahraničnímu a živn.-obchodnímu.
Návrhy tisky 892 až 897, 900, 901, 904, 905 - přikázány
výboru iniciativnímu.
Naléhavá interpelace tisk 891.
Interpelace tisky 876 (I až XII), 888 (I až XXXIII).
Odpověď na naléhavou interpelaci tisk 907.
Těsnopisecké zprávy o 90. a 91. schůzi
posl. sněmovny.
přikázal předseda žádosti:
kraj. soudu v Liberci ze dne 29. dubna 1937, č. Nt X 27/37,
za souhlas s trest. stíháním posl. Obrlika
pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona
č. 50/23 Sb. z. a n. (č. J 236-IV);
kraj. soudu trest. v Brně ze dne 12. února 1937,
č. Tl III 236/35, za souhlas s trest. stíháním
posl. Kuta podle §§ 242 a 266 tr. ř. (č.
J 237-IV).
V důsledku amnestie presidenta republiky ze dne 6. března
1937 odvolány byly imunitní žádosti
za souhlas s trest. stíháním:
posl. Klímy, č. J 180-IV, pres. sděl.
60. schůze;
posl. Němce (SdP), č. J 203-IV, pres. sděl.
76. schůze.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvního odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výborů živn.-obchodního
a zahraničního o vládním návrhu
(tisk 747), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu obchodní
dohoda mezi republikou Československou a republikou Bolivií,
podepsaná v La Paz dne 19. listopadu 1936 a uvedená
v prozatímní platnost vládní vyhláškou
ze dne 18. prosince 1936, č. 335 Sb. z. a n. (tisk 779).
Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p.
posl. Klein, za výbor zahraniční p.
posl. Stunda.
Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor
živn.-obchodní, p. posl. Kleinovi.
Zpravodaj posl. Klein: Slavná sněmovno!
Výbor živn.-obchodní sleduje chvályhodnou
zvyklost při projednávání smluv, věnovati
charakteru státu, s nímž jsme ujednali smlouvu,
zvláštní péči a pozornost. Při
jednání o této smlouvě bylo konstatováno:
1. že mírem mezi Bolivií a Paraguayí
jeví se zvýšená potřeba různého
zboží v tomto státě; 2. že geografická
vzdálenost mezi naším státem a Bolivií
vyžaduje zvláštní exportní organisace.
Je třeba především, aby k této
službě byl větší počet obchodních
zástupců povolán a aby se nezapomínalo
na služby, které mohou našemu vývozu prokázati
kolonisté a vystěhovalci, skupiny lidí, s
nimiž před odchodem z našeho státu možno
sjednati určité smlouvy; 3. že není
vždy žádoucí pohotovosti našich vývozců,
zejména pokud jde o rychlou odpověď na dotaz.
Objevily se dokonce i takové malichernosti, že firma,
která byla tázána ve věci určitých
exportních artiklů, nechtěla věnovati
porto na poštu leteckou. To nesvědčí
o pohotovosti, kterou komerční vývozní
služba potřebuje, a je jistě na místě,
aby tato nepohotovost byla odstraněna. Dále vyslovil
výbor živn.-obchodní žádost, aby
se co nejdříve upravila také otázka
devisová.
Důvodová zpráva uvádí, že
v r. 1935 činil československý dovoz z Bolivie
92.000 Kč, československý vývoz normálního
zboží do Bolivie 822.000 Kč. Podle neúplných
statistických záznamů byl však československý
zahraniční obchod s tímto státem aktivní
i v letech předchozích, zejména v r. 1934,
a zůstává aktivním i v r. 1936, kdy
za 12 měsíců činil dovoz podle země
zásilky 71.000 Kč, vývoz 1,382.000 Kč,
z toho aktivum pro Československo 1,311.000 Kč.
Obchodní dohoda obsahuje 6 článků.
Je založena na zásadě vzájemného
bezpodmínečného a neomezeného postupu
podle doložky o nejvyšších výhodách.
Forma smlouvy odpovídá vzoru bilaterálních
obchodních dohod, jenž byl doporučen hospodářským
výborem Společnosti národů. Výbor
živn.-obchodní uvítal, že do obchodní
smlouvy byla pojata také klausule podunajská.
Výměnou not z 19. listopadu 1936 zavázaly
se obě vlády uvésti tuto obchodní
dohodu v prozatímní platnost dnem 1. ledna 1937.
V této notě bylo zvlášť uvedeno,
že při - obchodně-politických jednáních
mezi oběma zeměmi budou brány za podklad
dovozní statistiky platné v každé z
těchto zemí.
Výbor živn.-obchodní jednal o této obchodní
dohodě ve schůzi dne 11. února 1937 a usnesl
se doporučiti posl. sněmovně schválení
tohoto usnesení:
Národní shromáždění republiky
Československé souhlasí s obchodní
dohodou mezi republikou Československou a republikou Bolivií,
podepsanou v La Paz dne 19. listopadu 1936 a uvedenou v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 18.
prosince 1936, č. 335 Sb. z. a n. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční,
panu posl. Stundovi.
Zpravodaj posl. Stunda: Slávna snemovňa!
Zahraničný výbor jednal vo schôdzi
zo dňa 11. februára 1937 o hore uvedenom vládnom
návrhu, pripojil sa k usneseniu výboru živn.-obchodného
a doporučuje ho posl. snemovne k ústavnému
schváleniu. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
jest přihlášen řečník,
zahájím proto rozpravu.
Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu
řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta
jest schválena.
Přihlášen jest p. posl. Kundt. Dávám
mu slovo.
Posl. Kundt (německy): Dámy a pánové!
Poněvadž obchodní smlouvy, které jsou
na pořadu schůze, patří do oboru pana
ministra pro zahraniční věci, tedy zahraničních
styků, jsme nuceni právě téhož
dne, kdy byly v této sněmovně vyloženy
naše návrhy zákonů, podati toto prohlášení
k události z poslední doby:
Ve svém povzneseném postavení jako zástupce
československé svrchovanosti na korunovační
slavnosti v Londýně neopominul pan předseda
vlády dr Hodža vystoupiti před anglickou
veřejnost i novinářsky. Československá
tisková kancelář sice již prohlásila,
že reprodukce jeho mínění v časopise
"Morningpost" není v určitých částech
projevem mínění pana předsedy vlády
dr Hodži, a tím ji dementovala. Ovšem
Československá tisková kancelář
naprosto neuvedla, které projevy učinil pan předseda
vlády ve znění časopisu "Morningpost"
a které nikoliv, a to jest opominutí hodné
politování, tím spíše, že
tato neobezřetná nejasnost budí nebezpečí
zahraničně politických zostření.
Odpovědnost za tento způsob zpravodajství
musí sudetskoněmecká strana přenechati
jak panu předsedovi vlády, tak i Československé
tiskové kanceláři, podřízené
jemu samému.
Sudetskoněmecká strana činí však
velmi ostré námitky proti tomu, aby úřední
zástupci státu podávali žurnalistům
takové vylíčení zahraničně
politické a vnitřně politické situace,
které se může vykládati tak, jak to
mohl sděliti s anglickou veřejností zástupce
časopisu "Morningpost" na základě
rozmluvy s panem předsedou vlády.
Sudetskoněmecká strana se ohrazuje co nejrozhodněji,
aby nebyla jinak označována, než se to jeví
v jejím úředním názvu. Ale
především se ohrazuje co nejostřeji
proti vymýšlení záměrů,
které mají podporovati německé zakročení
v Československu, neboť to jest v přímém
rozporu s jednáním a politikou sudetskoněmecké
strany a s ujišťováním s oficiálního
místa státu, že Československo udržuje
s Německou říší dobré
sousedské a korektní styky. (Hluk. - Výkřiky
komunistických poslanců.)