Místopředseda Košek (zvoní):
Nebude-li námitek, odložíme hlasování
o tomto odstavci pořadu na dobu pozdější
a přistoupíme k projednávání
odstavce dalšího. (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Budeme tedy projednávati další odstavec pořadu,
jímž je:
2. Zpráva výboru ústavně-právního
o usnesení senátu (tisk 913) k vládnímu
návrhu zákona (tisky sen. 371 a 416) o platnosti
sňatků uzavřených v době od
28. října 1918 do 13. července 1919 na území
Slovenska nebo Podkarpatské Rusi pouze před duchovním
správcem (tisk 923).
Zpravodajem je p. posl. dr Kossey. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Kossey: Slavná sněmovno!
Ve věcech manželského práva platil v
době převratu na Slovensku a Podkarpatské
Rusi zák. čl. XXXI/1894. (Hluk.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. dr Kossey (pokračuje): Podle
zmíněného zákona byly přípustny
na tomto území toliko civilní sňatky,
t. j. sňatky uzavřené před příslušným
státním matrikářem. Duchovní
podle §u 123 zák. čl. XXXI/1894 ne směl
spoluúčinkovati při uzavření
sňatku bez úředního potvrzení
o předběžném uzavření
sňatku před státním matrikářem.
Sňatek, který nebyl uzavřen před příslušným
státním matrikářem, nezakládá
podle §u 30 tohoto zákona vůbec manželství.
V době převratu byly uzavírány však
sňatky zhusta jen před duchovním správcem,
a to z důvodu, že po odchodu maďarských
úředníků ze státní služby
nebylo možno obsaditi všechny úřady.
Tento stav změněn konsolidací vnitřní
správy, hlavně však zákonem ze dne 22.
května 1919, č. 320 Sb. z. a n., kterým se
mění ustanovení občanského
práva o obřadnostech smlouvy manželské,
o rozluce a překážkách manželství.
Tímto zákonem uzavírání sňatku
stalo se fakultativním, vedle sňatků civilních
totiž připouštěl tento zákon na
Slovensku a Podkarpatské Rusi i sňatky církevní.
Ovšem před duchovním správcem uzavřený
sňatek musí býti zapsán do státní
matriky. Zapsání církevního sňatku
do státní matriky provádí se tak,
že duchovní správce zašle protokol o sňatku
uzavřeném před ním se všemi doklady
okresnímu úřadu, který po přezkoumání
správnosti zašle spis (protokol) státnímu
matričnímu úřadu k zapsání
sňatku do státní matriky.
Zákonem č. 320/1919 Sb. z. a n. jen forma uzavření
sňatku stala se fakultativní. Nový zákon
nedal ani duchovnímu, ani jeho představeným
působnost ani na dispens od manželských překážek,
uvedených v občanském zákoně,
ani na dispens od manželských vyhlášek;
nový zákon nedal ani duchovnímu ani jeho
představeným působnost, aby rozhodoval s
občanskou platností o existenci a o rozluce manželství.
Tedy duchovní může spoluúčinkovati
při uzavření takového manželství
(s občanskou platností) jen podle státních
zákonů a odpovídá trestně úřadům
a soudům, za dodržení církevních
předpisů pak svým církevním
představeným.
V mezidobí od státního převratu do
13. července 1919 bylo uzavřeno na Slovensku a Podkarpatské
Rusi 9089 sňatků. Počet dětí
vzešlých z těchto svazků při
poměrně značné natalitě v tomto
území odhaduje se na 40.000 osob. Jest tedy patrno,
jak značný okruh osob má zájem na
tom, aby jejich rodinné a dědické poměry
byly uspořádány prohlášením
těchto sňatků za platné, neboť
soudy pravoplatně rozhodují, že tyto sňatky
uzavřené s formální vadou jsou neplatné.
Ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska vydalo
nařízení ze dne 14. ledna 1919, podle kterého
manželství uzavřené před duchovním
správcem uznává se za platné, když
strany se přihlásí v 15denní lhůtě
u příslušného matrikáře
v přítomnosti dvou svědků k zápisu
do státní matriky. Avšak počet těchto
sňatků je jen nepatrný.
Rozhodně nastává určitá ústavní
pochybnost o tomto nařízení ministerstva
s plnou mocí pro správu Slovenska, neboť ministerstvo
nemělo v působnosti nařídit dodatečnou
legitimaci sňatků podle §u 30 zák. čl.
XXXI z r. 1894. Sňatek, který není uzavřen
před civilním matrikářem, vůbec
nezakládá manželství. Svého času
nebylo právní normy, podle které by bylo
možno tyto sňatky legitimovat, jedině nemanželské
děti bylo možno legitimovat dodatečným
uzavřením sňatku. Soudy rozhodovaly ve sporných
věcech tak, že tyto sňatky neuznávaly
za platné, a proto je třeba přihlížet
k připojené resoluci senátu, aby nemanželské
děti byly uznány za legitimované.
Účelem projednávané osnovy zákona
je odstraniti tento vadný stav zaviněný revolučními
a nekonsolidovanými poměry v prvních osmi
měsících naší republiky. Bohužel,
všechny postižené osoby nebudou tímto
zákonem rehabilitovány. Tam, kde ve sporech majetkových,
dědických a jiných z manželského
poměru vzniklých soud již rozhodl podle platných
právních norem, zůstanou manželské
děti právně nemanželskými a sňatky
právně neplatnými.
A proto nemožno konvalidovati všechny sňatky
a nemožno uznati všechny děti vzešlé
i z těchto sňatků všeobecně za
legitimované. Proto je třeba činiti výjimku,
jaká se navrhuje v §u 4 a §u 5 vládního
návrhu. Počítá se však, že
počet soudem neuznaných manželství je
jen nepatrný zlomek. Osnova zákona ustanovuje povinnost
zapisovati tyto sňatky do státní matriky
a sice duchovní správci, před kterými
nebo před jejichž předchůdci byly církevní
sňatky uzavřeny, budou povinni během 3 měsíců
oznámiti okresnímu úřadu všechny
sňatky, na které se tato osnova zákona vztahuje.
Ústavně-právní výbor ve schůzi
dne 3. června t. r. projednal usnesení senátu
o vládním návrhu zákona o platnosti
sňatků uzavřených v době od
28. října 1918 do 13. července 1919 na území
Slovenska a Podkarpatské Rusi jen před duchovním
správcem a usnesl se doporučiti sněmovně
posl. přijetí tohoto usnesení beze změny.
Jako referent ústavně-právního výboru
navrhuji, aby slavná sněmovna přijala tuto
osnovu beze změny i s připojenou resolucí.
(Potlesk.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá.
Nebude-li námitek, odložíme hlasování
o tomto odstavci pořadu na dobu pozdější
a přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Přistoupíme tedy k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
3. Zpráva výboru rozpočtového o
vládním návrhu zákona (tisk 914) o
zabezpečení cestovního ruchu do Československé
republiky v roce 1937 (tisk 959).
Zpravodajem jest p. posl. dr Stránský. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Stránský: Slavná
sněmovno!
Osnova, kterou máme učiniti zákonem, zmocňuje
ministra financí, aby pro r. 1937 převzal záruku
do výše 60 mil. Kč za zápůjčku
poskytnutou československými peněžními
ústavy k zabezpečení cestovního ruchu
do Československé republiky. Důvod, pro který
je tohoto zákonného opatření potřebí,
je vázanost platebního styku s cizinou, která
působí zejména v letních měsících
ztížení styku lázeňského,
resp. prostředků k tomu potřebných.
V r. 1936 převzalo rovněž ministerstvo financí
k tomuto účelu záruku do výše
30 mil. Kč, která byla také potom řádně
a bez jakékoli ztráty pro stát zlikvidována,
ale nebylo k tomu potřebí zvláštního
zákona, poněvadž se to mohlo státi v
mezích a rámci zmocnění, jehož
se dostává ministru financí finančním
zákonem. Tentokráte to není možno, poněvadž
položka 80 mil. Kč, ve finančním zákoně
reservovaná, je vázaná pro jiné účely
než cizinecký ruch.
Z těchto důvodů doporučuje rozpočtový
výbor slavné sněmovně, aby osnovu
zákona o zabezpečení cestovního ruchu
do Československé republiky v r. 1937 přijala
ve znění zprávy rozpočtového
výboru. (Souhlas.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá. Přistoupíme proto ke hlasování.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Osnova zákona má dva paragrafy, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona
o zabezpečení cestovního ruchu do Československé
republiky v roce 1937 (tisk 959).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Stránský: Není
jich.
Místopředseda Košek (zvoní):
Není změn.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme nyní k odloženému
hlasování o 1. odstavci pořadu.
Ad 1. Hlasování o osnově zákona
o zriadení vysokej školy technickej v Košiciach
(tisk 932).
Zpravodaji jsou: za výbor kulturní p. posl. dr Lukáč,
za výbor rozpočtový p. posl. Martinásek
za p. posl. Teplanského.
Osnova zákona má čtyři paragrafy,
nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž byly podány pozměňovací
návrhy, dám o osnově hlasovati takto:
Nejprve o celé osnově najednou v úpravě
návrhů posl. Siváka; nebude-li přijata,
hlasovali bychom o celé osnově najednou v úpravě
návrhů posl. Širokého a dr Clementise;
nebude-li osnova ani v této úpravě přijata,
budeme o ní hlasovati podle zprávy výborově.
Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké
námitky? (Nebyly.)
Není jich.
Budeme hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě
návrhů posl. Siváka, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítnuto.
Kdo nyní souhlasí s osnovou zákona v úpravě
návrhů posl. Širokého a dr Clementise,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítnuto.
Kdo konečně souhlasí s celou osnovou zákona,
to jest s jejími čtyřmi paragrafy, nadpisem
a úvodní formulí podle zprávy výborové,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona
o zriadení vysokej školy technickej v Košiciach
(tisk 932).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Lukáč: Niet tomu tak.
Zpravodaj posl. Martinásek: Rovněž ne.
Místopředseda Košek (zvoní):
Není změn.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Zbývá ještě hlasovati o resolucích,
otištěných ve zprávě výborové.
Byl podán návrh posl. Révaye, dr Kugla,
dr Kosseye, Zajíce a F. Richtra na změnu odst. 1
resolučního návrhu rozpočtového
výboru.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Pozměňovací návrh posl. Révaye,
dr Kugla, dr Kosseye, Zajíce a F. Richtra na změnu
čís. 1 resolučního návrhu rozpočtového
výboru, otištěného ve zprávě
výborové:
Začátek resoluce té nechť zní:
"Vláda se vyzývá,
1. aby všemožně ulehčovala stipendiemi,
zlevněnými jízdenkami a všemi vhodnými
prostředky studium posluchačů z českých
zemí a z Podkarpatské Rusi na vysoké škole
technické v Košicích, aby však současně
zachovala dosavadní ulehčování studia
posluchačů ze Slovenska na vysokých školách
v českých zemích, zejména v hlavním
městě státu, pro posilování
myšlenky státnosti, a rozšířila
je i pro posluchače z Podkarpatské Rusi;"
Místopředseda Košek (zvoní):
Žádám pány zpravodaje, aby se o
tomto návrhu vyslovili.
Zpravodaj posl. Martinásek: Souhlasím, aby
v resoluci rozpočtového výboru byla v odst.
1 za slova "z českých zemí" připojena
slova: "a z Podkarpatské Rusi na vysoké škole
technické", a na konci tohoto odstavce další
slova: "a rozšířila je i pro posluchače
z Podkarpatské Rusi".
Místopředseda Košek (zvoní):
Přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s resolucí výboru kulturního
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce jest přijata.
Kdo souhlasí s resolucí výboru rozpočtového
v úpravě návrhu posl. Révaye,
dr Kugla, dr Kosseye, Zajíce a F. Richtra, jíž
se přizpůsobili pp. zpravodajové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce rozpočtového
výboru jest přijata v úpravě návrhu
posl. Révaye, dr Kugla, dr Kosseye, Zajíce
a F. Richtra.