Náš obchodní styk s republikou Kolumbií
vyvíjel se velmi nestejně již od r. 1929, v
kterémžto roce vyváželi jsme do Kolumbie
za 33 mil. Kč zboží a dovezli jsme za necelých
6 mil. Kč, takže se nám projevovalo v tomto
roce aktivní saldo 28 mil. Kč. V r. 1932 vyvíjel
se tento náš styk poměrně hůře,
neboť jsme vyvezli do Kolumbie za 6,339.000 Kč zboží
a Kolumbie k nám dovezla za 4,214.000 Kč, takže
se tehdy již projevovalo saldo jenom 2,125.000 Kč.
Tento poměr jevil se zdánlivě nepříznivým
pro republiku Kolumbii, která ovšem vede svou statistiku
poměrně nesprávně, a to tak, že
registruje zboží, které je vyvezeno z Kolumbie
do Československa, jako zboží vyvážené
do evropských přístavů. Správná
je vlastně v tomto styku jenom statistika československá,
která přesně vede evidenci a to tak, že
v r. 1936 činil vývoz z Československa do
Kolumbie 19,801.000 Kč a dovoz z Kolumbie k nám
15,847.000 Kč.
Náš společný obchodní styk s
Kolumbií byl příznivý také
v r. 1936, až poslední 4 měsíce se podstatně
zhoršil, neboť se zkomplikovala politická situace
tím, že byl v Peru ustaven kabinet vojenský
a kromě toho bylo prováděno vyměřování
hranic mezi Venezuelou a Kolumbií, čímž
nastaly určité poruchy. Dále došla v
té době také naše smlouva z 5. listopadu,
takže trh ve velkém zásobil se z Německa.
Úzkou souvislost s rozšířením
obchodu k nám měl i vývoz kávy prodávané
prostřednictvím Federacion National de Cafeteros;
prostřednictvím této společnosti byly
umožněny i zbrojní dodávky, které
ovšem nebyly úplně realisovány, ježto
pro r. 1937 byly přiděleny kolumbijskému
ministerstvu pro národní obranu poměrně
menší prostředky.
Pokud se týká vývozu, státy dovážející
z Kolumbie hledají nové druhy surovin a nová
místa produkce za účelem vyrovnání
obchodních bilancí s Kolumbií, ježto
tato se snaží všemožnými zákazy
a nařízeními zvýšiti cifru svého
vývozu, jak to ostatně činí většina
států.
Domácí průmysl kolumbijský vyrábí
hotové produkty poměrně v menším
měřítku. Je to hlavně pivo, limonády,
obuv, nábytek a něco málo textilu. Také
petrolejářský průmysl kolumbijský
jest v rukách Severoameričanů a podle vlastních
statistik kolumbijských nezískal stát prodejem
petroleje valných prostředků a skoro žádných
devis, ježto monopolní poplatky, které jsou
stanoveny státem, jsou placeny in natura v petroleji, jejž
spotřebuje stát pro spotřebu vlastní
země. Také produkce kovů jako zlata, stříbra
a platiny jest rovněž v rukou cizinců, kteří
podle zákona tuto produkci až na jistou menší
část musejí prodati státní
bance, která pak tyto kovy prodává sama dále.
Dne 26. září 1936 vydala kolumbijská
vláda dekret, kterým byly nařízeny
kompensace ve vzájemném obchodě s Československem,
Rakouskem a Siamem. Tímto dekretem bylo také dáno
svolení k dovozu zahraničního zboží
jediné majitelům kolumbijských vývozních
licencí, které prohlásila tamní devisová
komise za neodvolatelné. Je samozřejmé, že
tímto opatřením bylo poškozeno Československo,
a proto na zákrok československé vlády
resp. jejího vyslanectví v Caracasu podařilo
se toto omezení dovozu československého zboží
do Kolumbie na čas odstraniti a to provisoriem, sjednaným
dne 15. prosince 1936, platným až do 15. dubna 1937.
Poptávka po československém zboží
stále vzrůstala, a proto bylo nutno jednati o zrušení
nucených kompensací a uzavříti obchodní
dohodu, která byla podepsána dne 19. dubna 1937
a uvedena v platnost vládní vyhláškou
ze dne 28. května 1937.
Tato obchodní dohoda jest založena na zásadě
bezpodmínečných a neomezených výhod
a týká se nakládání se zbožím
při dovozu a vývozu. Forma odpovídá
také vzoru bilaterálních obchodních
dohod, doporučených hospodářským
výborem Společnosti národů. Dohoda
tato také vedle běžných výjimek
z nejvyšších výhod, jako jest pohraniční
styk a celní unie, obsahuje ustanovení, jimiž
má býti zamezeno falšování, napodobování,
podvodné zaměňování výrobků
a hlavně pak znemožnění nekalé
soutěže, pokud jde o názvy a označení
zboží.
Nejvyšší výhody vztahují se také
na vzájemný platební styk. Náš
obchodní styk, a to dovoz k nám, projevuje se u
několika druhů zboží, jimiž jest
hlavně káva, surové kůže, solené
kůže, ořechy a v poslední době
i nafta.
Naproti tomu Československo vyváží do
Kolumbie hlavně výrobky průmyslové:
slad, textilní výrobky, klobouky, zboží
konfekční, sklo, porculán, kovové
zboží, jablonecké zboží, zbraně,
stroje, nástroje atd. Třebaže poptávka
po našem zboží jest značná, byl
tento náš dovoz kolumbijskou vládou znemožňován
tím, že devisová komise kolumbijská
odmítala přidělovati devisy na dovoz československého
zboží, aby na podkladě nucených kompensací
vyrovnala svoji pasivní bilanci.
Československu proto nezbývalo nic jiného
než sjednati řádnou dohodu, což se stalo
dne 19. dubna 1937; tato dohoda znamená pro Československo
opět návrat k liberálnímu dovozu našeho
zboží. Úmluva tato vstoupila v platnost za
14 dnů po výměně ratifikačních
listin a byla uvedena v prozatímní platnost, aby
kolumbijské zboží co nejdříve
použilo výhod smluvních sazeb. Za prozatímní
platnosti dohody bylo oboustranně umožněno
její provádění pro československý
vývoz, a republikou Kolumbijskou byly pak přiděleny
potřebné devisy.
Obchodní dohoda obsahuje 8 článků,
v nichž je vyjádřeno stanovisko obou států,
pokud se týká doložek o nejvyšších
výhodách, cel, vedlejších poplatků,
formalit a závazků při celním projednávání
zboží. Pro Československo je sympatický
článek VI, který má znemožniti
používání klamných názvů
a označení, jimiž by se mohl vzbuditi v obchodě
omyl o původu zboží. Úmluva tato zůstane
v platnosti 2 roky ode dne výměny ratifikačních
listin a bude prodlužována o další rok
vždy s výpovědní lhůtou 6 měsíců.
Dohoda tato byla jednou z naléhavostí naší
obchodní politiky, protože jenom za několik
týdnů, kdy kolumbijský trh v době
nařízení o nucených kompensacích
byl uzavřen, nemohly býti vyřízeny
zakázky v hodnotě asi 800.000 Kč. Touto obchodní
dohodou byl vzájemný poměr s Kolumbií
pro určitou dobu příznivě vyřešen
a proto výbor živn.-obchodní, který
se zabýval vládním návrhem tisk 939
ve schůzi dne 8. června 1937, schválil tuto
dohodu a navrhuje Národnímu shromáždění
toto usnesení:
Národní shromáždění republiky
Československé souhlasí s obchodní
dohodou mezi republikou Československou a republikou Kolumbií,
podepsanou v Bogotě dne 19. dubna 1937 a uvedenou v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 28.
května 1937, č. 87 Sb. z. a n. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji za výbor zahraniční,
panu posl. Stundovi.
Zpravodaj posl. Stunda: Slávna snemovňa!
Berúc do ohľadu všetky dôvody, ktoré
sa uvádzaly v súvislosti s dohodou medzi republikou
Československou a republikou Kolumbiou pri uzavretí
dohody, zahraničný výbor, keď sa vo
schôdzi 8. júna 1937 zaoberal vládnym návrhom
o tejto dohode, pripojil sa k usneseniu výboru živn.-obchodného
a doporučuje tiež poslaneckej snemovni, aby toto usnesenie
ústavne schválila. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá, přistoupíme
proto ke hlasování.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec, a
dám o něm hlasovati podle zprávy výborové.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení podle zprávy
výborové ve čtení prvém.
Druhé čtení bude dáno na pořad
příští schůze.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
3. Návrh, aby senátu prodloužena byla lhůta
stanovená §em 43 úst. listiny k projednání
usnesení posl. sněmovny k vládnímu
návrhu zákona o četnickém kázeňském
a kárném právu, odnětí četnické
hodnosti, přeložení do výslužby
v řízení správním a o umisťování
superarbitrovaných četnických gážistů
mimo služební třídy (tisk 2189-II).
Senát usnesl se v 85. schůzi dne 26. června
1937 požádati posl. sněmovnu za prodloužení
lhůty stanovené §em 43 úst. listiny
o dalších 5 měsíců.
Dám hlasovati o návrhu senátu podle §u
78 jedn. řádu sněmovny.
Kdo souhlasí, aby posl. sněmovna o dalších
5 měsíců prodloužila senátu lhůtu
k projednání jmenovaného usnesení
posl. sněmovny, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina.
Žádané prodloužení lhůty
jest tedy povoleno.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přerušuji projednávání pořadu
této schůze.
Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se
příští schůze konala v úterý
dne 9. listopadu t. r. o 3. hod. odpol. s
1. Zpráva výborů živn.-obchodního
a zahraničního o vládním návrhu
(tisk 926), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu dohoda
o úpravě výměny zboží
mezi Československem a Italií k československo-italské
obchodní a plavební smlouvě ze dne 23. března
1921, podepsaná v Římě dne 31. března
1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 30. dubna 1937, č. 72 Sb.
z. a n. (tisk 976).
2. Zpráva výborů živn.-obchodního
a zahraničního o vládním návrhu
(tisk 940), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu obchodní
dohoda mezi republikou Československou a Argentinou, podepsaná
v Buenos-Aires dne 20. května 1937 a uvedená v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 28.
května 1937, č. 88 Sb. z. a n. (tisk 978).
3. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s III. dodatkovým protokolem
k obchodní a plavební úmluvě mezi
republikou Československou a republikou Finskou ze dne
2. března 1927, podepsaným v Praze dne 17. dubna
1937 a uvedeným v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 23. dubna 1937, č. 58 Sb.
z. a n. (tisk 975).
4. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s obchodní dohodou mezi
republikou Československou a republikou Kolumbií,
podepsanou v Bogotě dne 19. dubna 1937 a uvedenou v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 28.
května 1937, č. 87 Sb. z. a n. (tisk 977).
5. Volba 16 členů a 16 náhradníků
Stálého výboru podle §u 54 ústavní
listiny.
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Písku v trest. věci posl. Illinga
(tisk 719).
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
vrch. stát. zastupitelství v Košicích
v trest. věci posl. Zupky (tisk 740).
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Mostě v trest. věci posl. Illinga
(tisk 820).
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Rodovského
(tisk 972).
Končím schůzi.