Čtvrtek 9. prosince 1937

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: dr Markovič, Langr, Košek, Sivák, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: Šalát, Vávra.

177 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Kalfus, dr Zadina.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Místopředseda dr Markovič zahájil schůzi v 5 hod. 15 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi: na dnešní den posl. Bayer, Bezděk, Čavojský, Fuščič, Hintermüller, dr Mičura, Otáhal, Polívka; na dnešní případně na zítřejší den posl. inž. Karmasin, dr Neuwirth, Rösler, dr Wolf, dr Zippelius, Židovský.

Omluvili se

nemocí posl. Brukner, dr Jos. Dolanský, dr Klapka, Schlusche.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Kunz, dr Stránský.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznány dodatečné omluvy posl. Čavojského a dr inž. Touška na den 4. listopadu.

Změna v klubu.

Posl. Wagner oznámil přípisem ze dne 3. prosince t. r., že vystoupil z klubu poslanců

Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei".

Změny ve výborech.

Výbor branný zvolil ve schůzi dne 9. prosince t. r. třetím zapisovatelem výboru branného posl. Špačka.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Eichholze za posl. dr Hodinu.

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. G. Böhma a Hirteho za posl. Knorreho a E. Köhlera.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr Neuwirtha za posl. Knorreho.

Do výboru rozpočtového vyslal: klub poslanců komunistické strany Československa posl. Synka za posl. Hodinovou-Spurnou; klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Al. Langra za posl. dr Meissnera.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců republik. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Rechcígla za posl. Marka.

Ze senátu došlo.

Předseda senátu NSRČ sdělil:

přípisem ze dne 6. prosince 1937, k tisku 574-IV sen. 1937, že senát projednal a přijal v 92. schůzi dne 6. prosince 1937 osnovu zákona, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení ze dne 4. prosince 1936, čís. 302 Sb. z. a n., o úpravě některých poměrů v tovární výrobě šatstva;

přípisem z téhož dne, k tisku 1-IV sen. 1935, že senát usnesl se v 92. schůzi dne 6. prosince 1937 učiniti posl. sněmovně návrh, aby lhůta daná §em 43 úst. listiny k projednání usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1865-II) o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umisťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 2189-II) byla prodloužena o dalších pět měsíců.

Došly odpovědi

min. financí na dotaz posl. Neumeistra č. D 331-IV;

min. zahraničních věcí na dotaz posl. dr Klímy č. D 424-IV.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Usnesení senátu tisk 1157 - přikázáno výboru živn.-obchodnímu.

Návrhy tisky 1156, 1159 - přikázány výboru iniciativnímu.

Zprávy tisky 1158, 1163, 1164.

Interpelace tisk 1139 (I až XVII).

Odpovědi tisk 1142 (I až XV).

Zápis o 114. schůzi posl. sněmovny NSRČ, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Publikace Mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", ročník XVIII, č. 10 až 12.

Výboru imunitnímu

přikázány žádosti:

kraj. soudu v Trenčíně ze dne 25. listopadu 1937, č. Nt VI 47/37, předložená vrch. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 3. prosince 1937, č. 11.356/37, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Tiso pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 1 a 2 zákona na i ochranu republiky (č. J 287-IV);

kraj. soudu v Bratislavě ze dne 26. srpna 1937, č. Nt XVI 304/37, předložená vrch. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 3. prosince 1937, č. 11.470/37, za souhlas s trest. stíháním posl. Haščíka pro přečin pomluvy podle §u 2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 288-IV);

kraj. soudu v Hradci Králové ze dne 2. prosince 1937, č. Nt IX 177/37, za souhlas s trest. stíháním posl. Maye pro přečiny podle §u 14, č. 5 zákona č. 50/1923 Sb. z. a n., §u 279 tr. z., přestupky podle §u 312 tr. z. a §u 19 zákona shromažďovacího (č. J 289-IV);

kraj. soudu trest. v Praze ze dne 4. prosince 1937, č. Nt XIX 46/37, za souhlas s trest. stíháním posl. Knotka pro přečin podle §§ 1 až 3 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 290-IV);

okr. soudu trest. v Praze ze dne 6. listopadu 1937, č. Nt X 2/37, za souhlas s trest. stíháním posl. Zářeckého pro přestupky podle §§ 1 a 2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 283-IV);

kraj. soudu v Komárně ze dne 20. listopadu 1937, č. Nt 85/37, předložená vrch. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 6. prosince 1937, č. 11.528/37, za souhlas s trest. stíháním posl. Esterházyho pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (č. J 291-IV);

kraj. soudu v Levoči ze dne 13. listopadu 1937, č. Nt III 118/37, předložená vrch. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 6. prosince 1937, č. 13.044/37, za souhlas s trest. stíháním posl. Esterházyho pro přečiny rušení obecného míru podle §u 14, č. 1 a 5 zákona č. 50/23 Sb. z. a n. (č. J 292-IV).

Přikázáno výboru se lhůtou.

Místopředseda dr Markovič sdělil, že žádosti o zavedení kárného řízení podle §u 51 jedn. řádu, a to posl. Illinga proti posl. Katzovi, posl. dr Zippeliuse proti posl. B. Köhlerovi, posl. dr Eichholze proti posl. Schenkovi, posl. dr Branžovského proti posl. dr Jar. Dolanskému, byly přikázány výboru imunitnímu k podání písemné zprávy do 8 dnů.

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 122. schůzi sněmovny dne 4. prosince 1937 projev hrubě urážlivý z řeči posl. Širokého.

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Pristúpíme k prejednávaniu prvého odstavca poriadku, ktorým je:

1. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1056), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednaná v Praze dne 20. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. srpna 1937, č. 200 Sb. z. a n. (tisk 1121).

Podľa usnesenia predsedníctva navrhujem, aby rokovanie o tejto veci slúčené bolo s rokovaním o ďalšom odstavci poriadku, ktorým je:

2. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 1055), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 31. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. srpna 1937, č. 201 Sb. z. a n. (tisk 1120).

Dôvodom pre navrhované slúčenie je, že v oboch prípadoch ide o predlohy upravujúce naše medzinárodné pomery a styky.

Sú nejaké námietky proti návrhu na slúčené prejednávanie týchto dvoch odstavcov? (Námitek nebylo.)

Niet ich.

Prejednávanie bude tedy dľa návrhu slúčené.

Zpravodajcami pri odstavci 1 poriadku sú: za výbor zahraničný pán posl. Stivín, za výbor živn.-obchodný p. posl. Rechcígl.

Dávam slovo prvému zpravodajci, za výbor zahraničný, p. posl. Stivínovi.

Zpravodaj posl. Stivín: Slavná sněmovno!

Kladu si za čest předložiti posl. sněmovně usnesení zahraničního výboru ze dne 11. listopadu t. r. o vládním návrhu (tisk 1056), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednaná v Praze dne 20. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. srpna 1937, č. 200 Sb. z. a n.

Zahraniční výbor projednal ve schůzi dne 11. listopadu 1937 shora uvedenou dodatkovou dohodu a usnesl se doporučiti ji poslanecké sněmovně ke schválení připojeným schvalovacím usnesením:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovou dohodou k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925, sjednanou v Praze dne 20. července 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. srpna 1937, č. 200 Sb. z. a n.

V této dodatkové úmluvě jde o to, že dne 20. července 1937 byla uzavřena mezi Československem a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou dodatková dohoda, kterou jsou vína lucemburská postavena při dovozu na roveň vínům z Francie (též z Alžíru, francouzských osad a protektorátů), z Italie, Jugoslavie, Maďarska, Portugalska (též z Madeiry), Rakouska, Rumunska, Řecka a Španělska (též z Balearských a Kanárských ostrovů), dále vínu Carmel, pocházejícímu a přicházejícímu z Palestiny.

Dodatková dohoda týká se vinného režimu. Československo obdrželo od Hospodářské Unie belgo-lucemburské v předchozích úmluvách různé výhody, které byly vyváženy se strany československé poskytnutím snížených celních sazeb na vína lucemburského původu z vinných lucemburských krajů "Moselle" a "Sure luxemburgeoise". Podmínkou při tom jest, že vinné zásilky budou doprovázeny osvědčením o původu, vydaným příslušnými lucemburskými úřady, takže tím veškeré československé platné předpisy týkající se vinného režimu budou zachovány.

Jde tu hlavně, jak jsem již řekl, o vína mosellská, poněvadž Belgie má velmi málo vlastních vín. Známá jsou belgická vína, která se sem dovážejí ve velkých hroznech a která jsou v našich obchodech. Vína mosellská se rodí vlastně na území lucemburském a jsou v Belgii velmi oblíbena. Zejména při světové výstavě v Bruselu se těšila velkému odbytu, ale u nás byla nepřístupna pro svou cenu následkem vysokých cel. Máme dnes možnost snížením sazeb, resp. schválením dohody umožniti, aby tato mosellská vína byla u nás dosažitelná za levnější ceny. Z těch důvodů a poněvadž jde o státy přátelské a nám velmi blízké, doporučuji, aby toto ujednání bylo schváleno. (Souhlas.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Udelujem slovo druhému zpravodajcovi, za výbor živn.-obchodný, p. posl. Rechcíglovi.

Zpravodaj posl. Rechcígl: Slavná sněmovno!

Předložený vládní návrh žádá schválení dohody k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925. Dodatková dohoda byla ujednána v červenci t. r. v Praze a uvedena v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. srpna t. r., č. 200 Sb. z. a n.

Podle této dodatkové dohody povolují se Hospodářské Unii belgo-lucemburské smluvní celní sazby na vína lucemburského původu, dovážená za současného osvědčení původu a opatřená doklady podle t. zv. československého vinného režimu, to jest certifikátem, který uvádí specifickou váhu, stupňovitost alkoholu, obsah všech kyselin, podíl kyselin těkavých, obsah extraktu, obsah cukru prostého a obsah popelovin.

Touto dohodou zařazuje se Hospodářská Unie belgo-lucemburská k oněm státům, jimž bylo smluvně sníženo clo na víno dovážené pod pol. 109 našeho celního sazebníku. Podle pol. 109 a) celního sazebníku vyclívá se víno všeobecnou celní sazbou 420 Kč za 100 kg, při čemž tara na sud činí 6%. Na víno v lahvích, uvedených v položce 109 b), je všeobecná celní sazba 975 Kč na 100 kg, při čemž se povoluje tara 18% při dovozu v bednách a 10% při dovozu v koších. Vína obsahující více než 22 1/2% alkoholu se vyclívají jako lihové tekutiny pálené.

Řada států: Bulharsko, Francie, Italie, Jugoslavie, Maďarsko, Portugalsko včetně Madeiry, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko včetně souostroví Baleárského a Kanárského, Palestina a nyní i Belgie mají stanovenou pro dovoz vína v sudech k nám sazbu 210 Kč za 100 kg. Stejně tak na dovoz vína v lahvích mají sníženou smluvní sazbu 420 Kč za 100 kg sjednánu s námi Francie včetně svých osad, Italie, Jugoslavie, Maďarsko, Portugalsko včetně Madeiry, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko a nyní Hospodářská Unie belgo-lucemburská.

Projednávanou dodatkovou dohodou je tak o jeden stát rozšířen počet oněch zemí, které na zmíněných smluvních nižších clech již dříve participovaly.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP