Již jsem se pozastavil nad §em 3 osnovy tohoto zákona, který praví (čte): "ťLátkaŤ uváděná do oběhu i každý přípravek obsahujícíť látkuŤ, musí býti označeny kromě případným chráněným jménem ťlátkyŤ též běžným vědeckým pojmenováním ťlátkyŤ s udáním procenta ťlátkyŤ. Toto ustanovení nevztahuje se na léky připravené v lékárně na lékařský (veterinářský) předpis."

Slavná sněmovno, uvážíte-li, že do obchodu přicházejí z továren nebo z výroben, které jsou oprávněny podle živnostenského zákona vyrábět deriváty opia, omamné prostředky, že jsou to tak minimální dávky, že i jejich adjustace je pranepatrná, takže přímo aby si každý bral mikroskop, chce-li přečísti zákonem chráněné jméno a chce-li si tam přečísti také chemickou značku; proto navrhuji, aby kromě případně chráněného jména látky též vědeckým pojmenováním látky s udáním procenta látky byly omamné látky označeny na obalech též viditelným písmenem velkým O, provedeným v barvě červené, kontrastující od ostatního tisku na obalu. To má svůj velmi důležitý důvod, neboť bude-li toto označeni uvedeno na adjustaci léku, připomene to jistě expedientu, který lék vydává, že je to lék, který podléhá režimu kontroly, režimu dozoru. Ježto v zákoně není pamatováno na to, že by adjustace originálních balení opiových přípravků mohla býti blíže označena v prováděcím nařízení, dávám návrh, aby už v zákoně samém bylo pamatováno na to, aby toto označení mnou označené bylo uskutečněno.

Dále si všímám, slavná sněmovno, §u 14 tohoto zákona. V §u 14 zákona se praví - je to odstavec 4 (čte): "Majitelé zvláštního povolení dotčeného v §u 10 jsou povinni po dobu 5 let uchovati doklady o přijatých a vydaných "látkách". Dokladem pro výdej "látek" v lékárnách jest lékařský (veterinářský) předpis, v kterémžto případě lékárna, z níž se lék vydává, jest oprávněna předpis si ponechati."

Slavná sněmovno, právě proto jsem se přihlásil jako řečník proti tomuto zákonu, protože je v něm tak strašlivá nejasnost, která by mohla vésti k pravému opaku toho, čeho chceme dosíci. Chceme bojovati proti toxikomanii a tímto oprávněním, že si lékárník může anebo nemusí ponechati recept, dáváme mu přímo do rukou možnost, aby benevolentnějším výkladem si udělal, jak se říká, dobré oko mezi toxikomaniaky, neboť budou-li věděti toxikomaniakové, že v té neb oné lékárně není lékárník, expedient tak přísný ve výkladu zákona a že mu recept vrátí, vyvine se z toho jistě nežádoucí konkurence, neboť pacienti, lidé propadlí tomuto zlu, budou raději vyhledávati lékárnu, kde jsou přesvědčení, že jim bude recept vrácen.

Proto ještě jednou zdůrazňuji, že místo slova "oprávněna" navrhuji slovo "povinna". Expressis verbis musí každé slovo tak důležité jako právě toto býti v zákoně vyjádřeno.

Nesouhlasím nikterak ani s panem ministrem zdravotnictví, který, když jsem ve zdravotnickém výboru na tento nedostatek zákona upozorňoval, řekl, že už by rád měl ten zákon pod střechou. A přiznám se, že bych jako lékař měl také rád tento zákon pod střechou, ale zákon úplný, zákon přesný, zákon, který by opravdu chránil zdraví nejširších vrstev národa.

Vážené shromáždění, v témže paragrafu je dále řeč o tom, že v případech, požívajících úlevy nemocenských pojišťoven a fondů, smí si ponechati lékárník jenom propis receptu, originál receptu jde nazpět do nemocenské pojišťovny. Neříká se však, že nemocenská pojišťovna je povinna tak, jako lékárník je povinen ponechati si 5 let propis jako doklad o vydaných opiátech, ponechati si originál také 5 let. Proto se přimlouvám, aby to v zákoně bylo přesně vytknuto, neboť zajisté po stránce právní, dojde-li po čase k nějakému sporu o originál receptu, je originál daleko silnějším průkazním prostředkem nežli event. kopie receptu, kterou si ponechá a má právo ponechati lékárník po 5 let.

Pokud se týče, slavná sněmovno, výroby těchto látek a jejich distribuce, o které se mluví v §u 10, to je věc velmi ožehavá, je to věc sama pro sebe, neboť zasahuje do starého živnostenského zákona z r. 1859, kde se praví (čte): "Výroba jedů a příprava látek a preparátů, které jsou určeny, aby jich užito bylo za léky, jakož i prodej obojích věcí, pokud není výlučně vyhrazen lékárníkům, prohlašuje se za živnost koncesovanou." Tento § 15, odst. 14 živn. řádu jest pochyben již v tom, že nerozlišuje přesně prodejny velkodrogistické a prodejny malodrogisstické. Dokud tento zákon nebude upraven, dotud nebude ani bezpečným § 10 zákona opiového, neboť stačí, když si šikovný malodrogista obstará osobu odpovědnou, to jest magistra farmacie, jichž je dosti u nás bez zaměstnání, na základě jeho diplomu dostane koncesi, pak se odstěhuje někam dozadu, do kuchyně, stačí na to veliký hrnek a začne se fabricírovat spousta léčiv, která už dnes, slavné shromáždění, také přicházejí do obchodu a která velmi často vídáme i u hokynářů na venkově.

Jaká škoda na zdraví národa pro nejasnost §u 15 živ. ř. se páše, to si dovedou představiti jenom ti lékaři, kteří se velmi často setkávají s otravami občanstva na venkově, jichž původ ovšem velmi často postižení tají. Že zde nezmůže nic ani zemský úřad, v tomto případě jako dohlédací úřad, jest jisto, protože případů udání je taková spousta, že si páni nahoře s tím prostě nevědí rady.

Aby nedocházelo k těmto zjevům, je nutno, slavná sněmovno, aby ti činitelé, kteří pracují na novém živnostenském zákoně, vzali tyto moje poznámky v úvahu a aby důkladnou přeměnou tohoto paragrafu omezili také udílení koncese lidem laikům, kteří si všelijakým postranním způsobem opatří koncesi k výrobě i prodeji léků. Když byla možnost dříve v jednotlivých, zdánlivě indiferentních případech, tím snadnější bude možnost za nynější nejasnosti zákona, aby si opatřili i opiáty a aby vydávali do veřejnosti spoustu léčiv, z jichž používání plyne ohromné nebezpečí pro stát, pro národ i příští jeho generace.

Proto, slavná sněmovno, myslím si, že nemůže míti nikdo v tomto státě zájem na tom, aby se tato osnova, nedojde-li aspoň k zmíněným dvěma nebo třem změnám, uzákonila v tomto znění, aby vyšlo k zákonu prováděcí nařízení, které by event. po řadě let nás postavilo před fakt, že jsme tímto zákonem zdraví národa ublížili, abychom se event. před širokou veřejností oněch států a národů, kteří si sdělali pořádné, správné, jasné opiové zákony, nejevili ve světle, jakoby někomu u nás záleželo na tom, aby tento opiový zákon neměl přesného, jasného a nesmlouvavého znění.

Proto jménem svého klubu prohlašuji, že pro tuto osnovu zákona v tomto znění, nedojde-li ovšem k opravě ve smyslu mých návrhů, hlasovati nebudeme. (Potlesk poslanců nár. sjednocení.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Dávam slovo ďalšiemu rečníkovi, p. posl. Kopeckému.

Posl. Kopecký: Vážená sněmovno!

Na pořadu jednání je osnova zákona, která se týká mezinárodní konvence o potírání obchodu opiem. Důležitost zákona byla již zdůrazněna. Domnívám se však, že, dochází-li k zasedání sněmovny a zvláště máme-li před sebou vyhlídku, že sněmovna se sejde až po několika dnech, nelze přejíti přes závažné události, které vývoj situace přivádí, na denní porad.

A, pánové, já jako komunistický mluvčí pokládám za nutné poukázati na jednu okolnost, která se týká naší strany. V ústředním listě republikánské strany "Venkově" objevily se včerejšího dne provokativní výhrůžné nápisy, namířené proti komunistické straně. Den po tom, kdy předseda agrární strany posl. Beran na schůzi v pražské Lucerně prohlásil, že ze svého novoročního projevu nic neodvolává a že na něm plně trvá, den po tom, kdy pan Beran dal v Lucerně již vlastně výpověď dnešní koalici a kdy hrozil koalicí panskou, koalicí pravicovou, měl "Venkov" troufalost k tomu, aby docela ve jménu demokracie učinil komunisty předmětem nepříčetných štvanic. V přívalu hrubých nadávek dal "Venkov" průchod svému vzteku nad tím, že jsme pravdivě zpodobnili pana Berana v jeho nynější úloze, že jsme odhalili hospodářsko majetkové motivy jeho jednání a že jsme pravdivě vyjádřili, jaké rozhořčení vyvolávají poslední politické projevy předsedy agrární strany nejen v masách dělnictva, nýbrž v celé demokratické veřejnosti, v masách všeho lidu.

Podle známé taktiky žháře, který zapálí a pak volá na poplach, aby odvrátil od sebe pozornost, učinil "Venkov" pokus, aby právě v tuto dobu živelného pobouření nad projevy p. posl. Berana, vyvolal štvanici proti komunistům. "Venkov" se při tom nezmohl na nic jiného než na opakování starých, omšelých a stupidních protikomunistických frází, které zůstávají dnes již vyhrazeny jen a jen ubohým nástrojům zastrašovací hitlerovské propagandy. "Venkov" zkusil opět opakovati, že komunisté jsou živly protistátní, protinárodní, protidemokratické, že komunisté jsou rozvratníci, krvežíznivci (Výkřiky posl. Dubického.) a pod. a aby dokázal, že se neštítí použíti ani provokačních cagoulardských metod, vykřikoval "Venkov" docela něco o atentátnících, Šoupalech a pod. (Hlasy: To je pravda!)

Pánové, veřejnost si učiní úsudek o této nízké úrovni listu strany, která vede vládu. (Výkřiky.) Avšak my pokládáme za nutné říci s tohoto místa jedno: Reakční agrární vůdcové dávno ztratili legitimaci k tomu, aby dávali známky ze státotvornosti (Výkřiky.) a aby mluvili o protistátnosti někoho druhého. (Výkřiky.) Na cestě protistátní, na cestě protidemokratické a protinárodní politiky se nalézá dnes plně agrární reakce. Agrární vůdcové to byli (Výkřiky.), kteří zosnovali již v r. 1935 komplot . . . (Výkřiky z galerie.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Prosím pánov na galerii, aby zachovali kľud, lebo ináč dám galerii vyprázdniť.

Posl. Kopecký (pokračuje): . . . který měl československou demokracii pohřbíti a republiku uvrhnouti do fašistického rozvratu. Agrární vůdcové vyhýčkali henleinovské iredentistické hnutí a posilovali je na úkor německých demokratů, aby v Henleinovi měli spojence proti demokracii a proti českému lidu. Agrární reakce vede po dva roky úklady proti československé zahraniční politice, aby republiku zbavila spojenců a mohla ji bezbrannou a bezmocnou vydati na pospas hitlerovskému fašismu. My se tážeme: A vy, pánové z agrární pravice, vy se odvažujete dělati soudce nad námi, kteří jsme již v kritických chvílích prokázali tak významné služby obraně demokracie (Odpor.) a kteří stojíme se svými dělnickými oddíly tak oddaně a věrně na stráži obrany republiky? Vy se odvažujete mluviti o nás jako o rozvratnících? Vy, kteří republiku soustavně ohrožujete ochranou a podporou henleinovských iredentistů, pučistů a špionů!

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Žádám pána rečníka, aby mluvil k veci.

Posl. Kopecký (pokračuje): Vy se odvažujete mluviti o velezrádném spojení s cizí mocí? Vy, kteří jezdíte do Goslaru a do Berlína holdovati představitelům německého imperialismu a militarismu? Vy se odvažujete mluviti o nutnosti demarkační čáry mezi demokraty a komunisty? Vy, kteří se spojujete bez ohledu na koalici s protidemokratickými a fašistickými živly, s hodačovci, s německými hitlerovci, se sidorovskými tukovci, s maďarskými grófy? (Posl. Esterházy: Vy jste horší než opium! - Veselost komunistických poslanců.)

A vy se odvažujete vyčítavě mluviti o třídních snahách sněmovny dělnictva? Vy, kteří nemáte než nejhrubší třídní majetkový egoism? Vy, kteří rozvracíte republiku vydřidušstvím agrárních monopolů a kartelů a kteří se neostýcháte hromaditi velmožský majetek a blahobytně žíti, zatím co lidu přikazujete přinášeti oběti a strádati.

Říkáme na adresu pánů z agrární pravice: Máte úžasnou drzost . . .

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Žádam pána rečníka, aby mluvil k veci.

Posl. Kopecký (pokračuje): . . . avšak nebude vám nic platno sebezběsilejší štvaní proti komunistům. Žádnými štvanicemi a žádnými manévry nezamluvíte fašistický charakter plánů, jež pan Beran proklamoval. Všechen lid v republice je si vědom, kam míříte. Před lidem republiky jste a zůstanete na pranýři vy, pánové z agrární pravice, kteří chcete k moci přivésti fašistickou panskou koalici. abyste v Praze nastolili pravicovou vládu, která by byla vládou iredentistů, vládou proti českému národu, vládou Berlína, vládou parcelace republiky, vládou, která by znovu uložila do hrobu samostatnost národa a pohřbila i svobodu rolnictva.

Avšak kdybyste dělali cokoliv, zločinné plány pravice se skutkem nestanou. Henlein se na Hradčany nedostane. Tuto přísahu stvrdí lid právě ve znamení 20. výročí trvání republiky. Lid ne¨dopustí, aby v jubilejním roce byla potlačena jeho práva a svoboda. Právě v jubilejním roce si lid uvědomí, jakou mohutnou hrozebnou sílu měl před 20 lety, když republiku a demokracii vybojovával a když srážel s trůnu staletou moc dynastické habsburské reakce. Jestliže posl. Beran, který byl před 20 lety chudým mužem. jenž bouřil proti velkostatkářům, se teď domnívá, že zbohatnutí mu dává moc k tomu, aby on, agrární velmož. hrozil chudému československému lidu fašistickým karabáčem, pak ho lid poučí, že jeho zpupnost má meze.

My prohlašujeme toto: Novoroční hrozby posl. Berana, jeho proklamace v pražské Lucerně, to není jen věc koalice a koaliční discipliny, ale je to věc všech demokratů a antifašistů i mimo koalici. To je věc všeho lidu. Lid nestrpí, aby zbohatlí agrární velmožové mohli hrozit panskou koalicí. Lid nedopustí, aby z řad koalice mohli vyvstávati Gogové a Stojadinovičové. Lid volá: Pryč s beranovštinou! Lid chce, aby republika měla v jubilejním roce vládu, která by uskutečnila jeho tužby, která by byla vládou důsledně demokratickou, očištěnou ode všech reakčních živlů, a která by byla vládou pevné a rozhodné obrany republiky. Lid chce, aby se ani o krok neustupovalo nátlaku Berlína, aby byly odmítnuty všechny provokační požadavky německého fašismu. aby republika zůstala celou svou duší neochvějně věrna svým mocným spojencům a ochráncům, Sovětskému svazu a Francii, aby republika zůstala oddána zásadám kolektivní bezpečnosti a aby nadále platila za místo ochrany a útočiště všech, kdož proti mezinárodnímu fašismu a mezinárodní reakci bojují za svobodu, právo, mír a pokrok. Lid chce v jubilejním roce vládu svoji, vládu protireakční, bojovně demokratickou vládu lidovou.

V odpověď na pravicové plány a hrozby se šíří již republikou volání: Všichni demokraté, všichni antifašisté, všichni dělníci republiky dohromady! V bojovné jednotě lidu je síla, která zažene všechny převratné chutě Beranů a jeho společníků.

Agrární tisk si troufal hrozit nám, komunistům, ale my se nelekáme a varujeme velmi vážně agrární vůdce před pokračováním v těchto výhrůžkách a provokacích. Nemáme pro strach uděláno! Jsme si vědomi. že za věcí našeho boje proti plánům reakce stojí svorně všechno dělnictvo, pohotové zasáhnout všemi prostředky odporu proti piklům reakčních beranovských komplotistů a také proti jakýmkoliv útokům na naše hnutí. Jsme si vědomi, že ve věci boje proti bloku Beran-Henlein stojí s námi svorně všichni demokraté, z nichž každý ví. že hrozby proti nám jsou hrozbami proti celému demokratickému táboru a proti všem demokratickým činitelům. Avšak jsme si vědomi také toho, že ve věci boje proti koalici Beran-Henlein stojí s námi svorně i rolnický a malorolnický lid a všichni čeští, demokraticky smýšlející lidé z agrární strany, které pojímá stud nad tím, kam se agrární strana dostává. Dělníci a rolníci budou i v této chvíli stát věrně po boku v obraně proti velkostatkářské a kartelářské reakci.

Agrární tisk si troufal ve svých výhrůžkách hrozit opět naší straně, straně Gottwaldově, persekucí, potlačováním a kriminálem. Nechť si však dají agrární reakcionáři zajít chuť na takovéto myšlenky. Lidi by ukázal, kdo patří do kriminálu místo do vlády, lid by také ukázal, jaké místo patří v republice naší straně, straně milionové, straně dělnické, straně chudých, utlačovaných pracujících lidí. Nechť se dá lidu v republice rozhodnout otázka, chce-li dohodu s Henleinem nebo dohodu s komunisty. (Hlasy komunistických poslanců: S komunisty!) A my vám zajišťujeme a uvidí se, že demokraticky cítící lid celé republiky by rozhodl v duchu hesla, které se už šíří jako jubilejní heslo lidu ve všech oblastech republiky a které zní: Pryč s koalicí Beran-Henlein! Ať žije demokratická bojovná fronta, jejíž složkou by byla komunistická strana Československa, strana Klementa Gottwalda. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Dávam slovo ďalšiemu rečníkovi, pánu posl. dr Jillymu.

Posl. dr Jilly (německy): Dámy a pánové!

Když jsme právě v posl. sněmovně s doprovodem senátu viděli a vyslechli živoucí účinek moskevského opia, obrátíme se k vlastnímu předmětu.

Oprávněné zájmy státu, aby znemožnil zneužívání omamných jedů, opia a jeho derivátů, daly podnět, aby byl novelisován zákon o omamných jedech čili zákon opiový. Tento zákon vděčí za svůj vznik mezistátní dohodě, ke které že se připojí, se musejí zavázati všechny státy zastoupené ve Společnosti národů, a to proto, aby mohly v mezinárodním ruchu úspěšně potírati obchod s omamnými jedy. Lékaři, kteří skoro nikdy nedávali podnět ke zneužívání opia, vidí v novém znění zákona mnoho nebezpečí pro výkon lékařského povolání. Tak jest na př. právní pojem "domácí lékárny" a spojené s ním držení opia lékařem kromě docela skrovné definice v §u 14 sotva dosti jasně určen. K nutnosti, aby lékař měl na skladě opiové preparáty, která jest prostě nezbytná, se v zákoně dosti jasně nepřihlíží. Rovněž není jasné, může-li nyní lékař vyráběti z opiových preparátů roztok, kterého v té chvíli potřebuje, t. j. může-li z hotového pevného opiového derivátu vyrobiti anesthetický roztok, jak se to dosud často velmi úspěšně provádělo. Naprosto nelze pochopiti, že se nyní již i zákona o léčebných prostředcích užívá k tomu, aby se ministerstvu nár. obrany vyhradilo právo námitek při udílení zvláštního povolení nebo potvrzení odpovědných osob. Tato okolnost, jakož i odst. 5 a 6 §u 10 mohou dáti podnět k velkým šikanám a dokonce k odnětí zvláštního povolení, aniž jest proti tomu přípustný nějaký opravný prostředek. Jest příznačné, že v odst. 3 §u 10 zase jednou jest rozhodné volné uvážení úřadu při udělování zvláštních povolení.

Dámy a pánové! Že pochybnosti lékařů proti opiovému zákonu nejsou bezpředmětné, dokazuje proces proti vídeňskému praktickému lékaři, který podle zákona stejně formulovaného, jak to nalézáme i v předloženém návrhu zákona, byl odsouzen na jeden týden do vězení a k 200 šilinkům peněžní pokuty, poněvadž podléhá trestní sankci, kdo při provozování lékařství jinému omamný jed předepíše nebo přenechá, aniž toho - jak se praví - vyžaduje účel léčení. Při tom soudy nepovažují za léčebný účel zmírniti bolesti. Tím jest ohrožen důležitý lékařský obor činnosti, který jest v četných případech již z důvodů lidskosti nezbytně nutný, totiž zmírniti bolesti.

Jsem protivník euthanasie, ale budu se vždy zasazovati o to, aby byl chráněn lékař, který užíváním opiových preparátů chce utišiti muka nevyléčitelně nemocného.

Lékařská otázka, a k tomu patří především podpora lidového zdraví sama sebou a otázka populační, jest dnes v Československu stejně jako v četných jiných státech v popředí zájmu. Němečtí lékaři považují za svůj hlavní úkol povznésti zdraví lidu u sudetských Němců. Přispívají svým podílem zvláště v tom směru, že pečují o moderní další vzdělávání lékařů. S tímto úsilím souhlasí, když říšský svaz německých lékařských spolků v Československé republice po svědomité přípravě přikročil k vydávání vědeckého lékařského měsíčníku, orgánu, který za svůj výlučný a zároveň nejvznešenější úkol považuje poskytovati dokonalý přehled především o vědeckých lékařských výkonech sudetskoněmeckých lékařů a za druhé rozvinouti otázku povznesení ve všech směrech těžce strádajícího zdraví lidu mezi sudetskými Němci, aby co nejvíce přispěl k řešení této životní otázky.