Pan kolega řekl, že o nápravu žádá
výroba trub novým moderním systémem.
Zhospodárnění výroby trub je stěží
proveditelné - jak to známe - tou měrou,
aby exportní prodej nebyl ztrátový.
Pánové, tyto ztráty jsou velmi citelné
a není možno dosti dobře dosáhnouti
aktivity, když valnou část výroby podniku
provozujeme s velikými ztrátami. Ať jsou to
roury, ať je to konstrukční dílna nebo
cokoliv jiného, všude jsme na tom stejně. Prosím,
račte poslechnouti.
Rourovna; uvedu jen několik let: R. 1933 pracovala se ztrátou
6,314.000 Kč - nebudu vás trápiti se sty
Kč. R. 1934 2,490.000 Kč, r. 1933 3,466.000 Kč,
r. 1936 7,387.000 Kč, za leden až srpen 1937 4,419.000
Kč. Ztráty byly zaviněny vývozem do
ciziny, k němuž nebyl podnik nijak smluvně
vázán, neboť mohl zaměstnanců
pracujících pro vývoz, poněvadž
přijímal a rozmnožoval zaměstnance,
užíti jinak, tím spíše, poněvadž
pan generální ředitel státních
bání a hutí Stauch nám říká
a několikrát opakuje, že čím
větší počet dělníků
v Podbrezové zaměstná, tím větší
ztráty vykáže.
Podívejte se, jak pracuje konstrukční dílna
a nábytkárna. R. 1933 činila celková
výroba 8.176 q. Ztráta tohoto oddělení
toho roku byla 2,013.000 Kč. Průměrné
výrobní náklady na 1 q zboží
činily 561 Kč a průměrná prodejní
cena na 1 q činila 301 Kč; čili na 1 q vyrobeného
zboží doplácí podnik, resp. stát
260 Kč. R. 1934 dělala tato ztráta na 1 q
zboží 358 Kč, r. 1935 125 Kč, r. 1936
163 Kč a r. 1937 za první až pátý
měsíc 248 Kč na 1 q.
Pan kolega dále pravil, že je nutno vybudovati zařízení
pro asfaltování a jutování vodovodních
rour. To je pravda, dosud však nebylo to předmětem
šetření, nemohlo by si však vyžádat
mimořádně velikých nákladů.
Rekonstrukce svářovny, kotlárny a nové
mostárny na Piesku je též potřebí.
Máme zjištěno, že především
je třeba dobré organisace, aby byly odstraněny
dosavadní ztráty. Za r. 1936 vykazuje státní
účetní uzávěrka ztrátu
15,600.000 Kč. A p. kolega říká, a
to tvrdil také p. gen. ředitel, že v r. 1937
se poměry značně zlepší. Chci
konstatovati, že r. 1937 neskončí lépe
než rok 1936, naopak mohu už dnes bezpečně
říci, že ztráta státních
železáren v Podbrezové za r. 1937 bude činiti
okrouhle 18 mil. Kč. Tedy v době, kdy všechny
železářské podniky se topí v
penězích, státní železárny
prodělávají takové ohromné
peníze. (Různé výkřiky.)
Vážení pánové, dovolím
si upozornit, že od r. 1919 do r. 1936, tedy za 18 let, vykázaly
státní železárny v Podbrezové
toliko jednou zisk, a to v r. 1920 částkou 9,393.915.62
Kč. Nebudu vás unavovati čtením ztrát
za jednotlivá léta, řeknu to dohromady. Za
dalších 17 let činily provozní ztráty
v Podbrezové 532 mil. Kč. Odpočítám-li
od toho v r. 1920 docílený zisk 9,393.915 Kč,
zbude čistá ztráta za 18 let 522,635.062.32
Kč, a za tutéž dobu jsme investovali do nového
zařízení částku 117,959.949.08
Kč. Dám-li dohromady ztrátu a investice,
stála nás Podbrezová od převratu 640,595.011.40
Kč. Pánové to je to, u čeho se parlamentní
úsporný a kontrolní výbor pozastavuje,
u této ohromné ztráty, tu chce dostat pryč
a myslím, že za to si úsporná komise
nezaslouží, aby byla vláčena novinami,
aby na ni byly podnikány ještě útoky
ve jménu bůhví jakých interesů
postranních nebo soukromých atd. (Potlesk.)
Vážení pánové, když ta věc
sem byla přinesena, jistě dovolíte, jestliže
na to tímto způsobem odpovídám. Činím
to nerad, ale jsem tak povinen, prosím, nejen svému
svědomí, nýbrž také státu,
za jehož hospodářství všichni odpovídáme.
(Tak jest! - Potlesk.)
Vážení pánové a vážené
dámy! Na obranu tohoto hospodářství
se uvádí, že investiční práce
byly provedeny většinou z odpisů na movitých
a nemovitých hodnotách, celkem za 20 roků
přibližně 125 mil. Kč. Konstatuji, že
to není pravda. Investice až do r. 1936 v částce
9,672.605 Kč byly zaplaceny státní pokladnou,
tedy nikoli z odpisů. Tam, kde se pracuje s takovými
ztrátami, není možno tvořiti nějaký
obnovovací fond, z kterého by se to mohlo uhradit.
To může povídat někdo, kdo není
účetním, poněvadž kdo účetním
je, ten tomu věřiti nemůže, neboť
ví, že to není možné.
Vážení pánové, znova konstatuj
i, že nikoho nenapadá ani ve snu, abychom Podbrezovou
zastavili. Ale chceme tam zavésti pořádek
a spořádané hospodářství.
(Tak jest!) A to je povinností nás všech,
poněvadž jsme za to odpovědni.
Budu reagovati ještě na jednu poznámku pana
kolegy, která byla řečena v závěru.
Pan kolega pravil, že za krátkého období
centrálního ředitele Holického dosáhl
závod enormní výroby a že tento pán
byl přeložen nebo sesazen, ježto se oběť
musila najít. Prosím, abyste vzali na vědomí,
že podle pravdy je věc taková: Pan inž.
Holický byl přeložen se zřetelem na
disciplinární šetření, a to proto,
poněvadž si dal za státní peníze
zhotoviti do dvou pokojů nábytek (Slyšte!),
byl přeložen proto, poněvadž si dal postaviti
za státní peníze skleník a poněvadž
tam se státními penězi kramařil takovým
způsobem, že to nebylo možno dále snésti.
Proto byl přeložen, a nikoli proto, aby se našla
nějaká oběť. Říkám
to zase nerad, ale poněvadž se šíří
naprosto nesprávné pověsti, musí tomu
býti učiněn konec.
Dámy a pánové, jaké jsou hlavní
příčiny? Řekl jsem: Neschopnost režimu,
který dosud v tomto podniku vládne a jehož
následky odnášejí především
dělníci a úředníci tím,
že se jim stlačují platy. Páni sami
si dovedli vypláceti ještě zvláštní
odměny, ale poněvadž podnik je pasivní,
chodí na dělníky a na úředníky,
aby použili pasivnosti k tomu, aby jim stlačovali
platy. A to právě nechceme. (Hlasy: Tak to obyčejně
bývá!) Pánové, podívejte
se, kde jsou hlavní příčiny tohoto
stavu. Ve špatné kalkulaci a v podbízení,
v nesolidní konkurenci, na kterou je zákon o nekalé
soutěži. (Tak jest!) Pro tento čin měly
by býti státní železárny, především
zejména pražská prodejna, vedeny k odpovědnosti
před soud. Nepomlouvám, je mně velmi líto,
že to musím o státním podniku říci.
Zadávala se práce pro spořitelnu města
Holešova na Moravě, okna a rozmanité práce,
které mohla Podbrezová dělati. A dávejte
pozor, zač účtovaly staré solidní
firmy a zač účtovaly železárny
v Podbrezové. Firma Mücke-Melder, závody ve
Frýštátu, oferovala práci tu za 10.006
Kč, firma Doležal a Těhník za 12.276
Kč, inž. Podhajský z Hostivaře za 12.853
Kč, společnost pro průmysl strojírenský
a stavební na Smíchově za 14.595 Kč,
ale státní prodejna v Podbrezové za 6.030
Kč. (Různé výkřiky.) To
není jediný případ, mohl bych vám
jich citovat radu.
Městská nemocnice v Č. Budějovicích
zadávala první pavilon. Závody Mücke-Melder
oferovali za 26.091 Kč - p. kol. starosta z Č. Budějovic
si to může zkontrolovat - inž. O. Podhajský
za 26.092 Kč, firma Doležal a Těhník
za 24.599 Kč, Prodejní společnost pro průmysl
strojírenský a stavební za 26.226 Kč
a státní prodejna za 17.225 Kč.
Na druhý pavilon oferovaly závody Mücke-Melder
za 21.395 Kč, Firma Doležal a Těhník
za 20.277 Kč, státní prodejna za 14.935 Kč.
Pokud jde o státní nemocnici v Zábřehu
n. O., oferovaly závody Mücke-Melder za 25.275.50
Kč, firma Doležal a Těhník za 27.418.80
Kč, Prodejní společnost pro průmysl
strojírenský a stavební za 28.145.15 Kč,
Kroupa, Brno, za 29.700 Kč, a státní prodejna
za 19.110.50 Kč.
Pokud jde o spořitelnu v Poličce, oferovaly závody
Mücke-Melder za 5.506 Kč, Prodejní společnost
pro průmysl strojírenský a stavební
za 5.236 Kč a státní prodejna za 3.110 Kč.
Tady máte vysvětlení k těm strašlivým
ztrátám především ve špatné
kalkulaci, čili jinak v naprosté neschopnosti vedení
podniku. Soudím, že parlament nemůže tyto
věci klidně snášet a že je jako
kontrolní sbor povinen resolutně vyžadovat,
aby v tomto hospodářství nastala podstatná
změna v tom smyslu, aby se nám rok co rok nepředkládaly
takovéto ohromné ztráty. To všechno
musí zaplatiti lidé, kteří kupují
drahou sůl. Všechny ty schodky, které vykazují
podniky spravované ředitelstvím státních
bání a hutí, zaplatí lidé,
kteří kupují enormně drahou sůl
nad její výrobní náklad. Chudý
člověk, který si sotva může osolit
oukrop, má platit na takovéto strašlivé
schodky státního podnikání, které
je neschopné konkurenčně bojovat s ostatními
podniky. (Posl. dr Macek: Bylo učiněno trestní
oznámení pro ten nábytek a ten skleník?)
Tato skutečnost byla zjištěna kontrolou
a dohlídkou na místě, načež dal
ten pán nábytek k disposici, resp. řekl,
že ho zaplatí. Když mu dali účet,
dal i ten k disposici, neboť byl značně vysoký.
(Posl. dr Macek: To není náhrada škody!)
Zatím ne. Nebyl sám, jemuž se tam dělal
nábytek.
Teď několik slov k Dubové. Tato věc
vzbudila také značně zlé krve, jakoby
se byla parlamentní úsporná komise stavěla
proti tomu, aby se v Pohroní postavil nový průmyslový
podnik. Nikoliv. Nejde o to, je-li státní rafinerie
v Dubové čili nic, to není předmětem
jednání. Předmětem jednání
je okolnost, jakým způsobem byla ta věc dělána
a můžeme-li - zvláště my, parlament
trpět, aby se takovéto věci opakovaly. Jsem
toho mínění, že nikoliv. Podnik, který
dnes representuje investiční náklad asi 64
mil., nemůže se stavět, aniž by o tom
věděla vláda, aniž by o tom věděl
ministr a aniž by to bylo v rozpočtu. (Hlasy: To
je skandál! Aniž by měl koncesi!) Ano,
zde se stavěl podnik, na nějž nebylo v rozpočtu
ani jediného haléře! (Hlasy: Jak je to
možné?) A to je právě předmětem
toho, co se stalo nyní, předmětem útoků
a zkreslování skutečnosti. Zjistili jsme
znovu, že v Dubové se staví státní
rafinerie minerálních olejů, a proto jsme
si vyžádali na panu ministru veř. prací,
aby nám poslal odpovědného úředníka.
Ten nám potvrdil, že tu rafinerii staví, a
když jsem na něho vznesl dotaz: Kde máte peníze
v rozpočtu?, řekl: A to já jsem si pamatoval,
a ukazoval nám, jak to zde vidíte (ukazuje rozpočet),
takto zakolečkované položky v rozpočtu,
že na to pamatoval (Hlasy: To je zajímavé!),
ale nikoliv na stavbu rafinerie v Dubové. To jsou položky
k docela jiným účelům. (Posl. Stejskal:
Nejde o konkurenci? - Posl. dr Macek. Pozor na jazyk!)
Prosím nikoliv, zde jde o prestiž parlamentu.
(Výkřiky posl. dr Macka a posl. Stejskala. -
Předseda zvoní.) Pane kolego Macku,
nerozčiluj se, myslím, že to není potřebí.
Proč je parlament povinen se ohradit? Proto, poněvadž
zde byl podveden. Do rozpočtu byly dány položky
- v daném případě jde v rozpočtu
na r. 1935 o položku, která je textována "Zařízení
pro odkliz uhelné sloje ve větších hloubkách
na dole Hedvika" 5 mil. Kč, a druhá položka
"Stavba zařízení na destilaci dehtu
a rekonstrukce úpravny uhlí" 1,750.000 Kč,
tedy dohromady v r. 1935 částka 6,750.000 Kč.
Zde je to textováno pro určité účely,
ale těm to nepřišlo a peněz se použilo
na stavbu rafinerie v Dubové. Ale nejen to, že v r.
1935 nebylo v rozpočtu nic, ani do rozpočtu na r.
1936 nedalo příslušné oddělení
dotčeného ministerstva ani haléř na
stavbu rafinerie v Dubové a zase použilo peněz
určených na tyto položky: "Stavba zařízení
pro další zušlechtění derivátů
na dole Václav" 1,900.000 Kč, "Stavba
zařízení pro přídavné
práškové topení" 800.000 Kč,
"Rekonstrukce úpraven uhlí a rozšíření
prádla" 2,400.000 Kč, "Rozšíření
a rekonstrukce hydroelektráren" 2,500.000 Kč,
"Rozšíření provozních zařízení"
2 mil. Kč, "Stavba nové ochranné hráze
k zajištění solného ložiska proti
vnikání vody z řeky Tisy" 2 mil. Kč
a "Stavba obytných budov mimo solné ložisko"
1 mil. Kč; dohromady v rozpočtu na r. 1936 12,600.000
Kč. Bylo tedy už vydáno rozpočtově
na stavbu rafinerie v Dubové přes 19 mil. Kč,
ale nikdo o té stavbě nevěděl, stavba
nebyla nikým schválena a v rozpočtu na ni
nebylo ani haléře. To je to, proti čemu jsme
byli povinni se ohradit, poněvadž parlament zde byl
- odpusťte - při nejmenším uveden v omyl,
že schvaluje peníze na účely, které
jsou zde v rozpočtu uvedeny, a to nebylo pravda.
Dámy a pánové! Napřed rozpočet
na rafinerii dělal 16,300.000 Kč, potom 23 mil.,
poté 32 mil., později zas 42 mil. a na konec je
to 64 mil. Kč., a krakovací zařízení
ještě nemáme! Jako důvod se uvádělo,
že si podnik musí opatřit krakovací
zařízení, aby měl řádně
čištěnou naftu, a teď nás, prosím,
pan generální ředitel ujišťuje,
že to krakovací zařízení, pro
které to dělal, dělat nebude. Vážené
shromáždění, uváděly se
také důvody jiné. Svádělo se
to na potřebu vojenskou, a konfrontací jsme zjistili,
že ani toto tvrzení neodpovídá pravdě.
Tak vypadá pravý stav věcí. Já
se již nechci pouštět do podrobností,
jenom vzhledem k tomu, že ta otázka sem byla přinesena,
že v senátě se o tom několikráte
hovořilo, že je to stále předmětem
novinářských úvah, naprosto nesprávných,
pokládal jsem za svoji povinnost jednou pro vždycky
s touto věcí vyúčtovat. (Potlesk.)
Proto s tím přicházím a předkládám
to parlamentu, a mám za to, že parlament by nebyl
parlamentem, kdyby si dal líbit, aby vysoký byrokrat
měl za to, že může předkládat
ke schválení falšovaná čísla
rozpočtu. (Potlesk.)
Velevážení, promiňte, jestliže
jsem poněkud dlouho obtěžoval vaši trpělivost.
Děkuji, pokládal jsem za nutné toto říci
a doporučuji obě předlohy ke schválení,
jak se na nich usnesl rozpočtový výbor. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Sněmovna
je způsobilá se usnášeti.
Přistoupíme nyní k oddělenému
hlasování, a to nejprve o celém vládním
návrhu, aby byl dán Národním shromážděním
souhlas podle článku XIV finančního
zákona republiky Československé ze dne 21.
prosince 1935, č. 245 Sb. z. a n., jímž se
stanoví státní rozpočet na rok 1936
(tisk 1224), poté najednou o návrhu na schválení
celého závěrečného účtu
za rok 1936 (tisk 1225).
Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu
hlasování? (Námitky nebyly.)
Není jich. Budeme tedy tak hlasovat.
Ad 1. Hlasování o vládním návrhu,
aby byl dán Národním shromážděním
souhlas podle článku XIV finančního
zákona republiky Československé ze dne 21.
prosince 1935, č. 245 Sb. z. a n., jímž se
stanoví státní rozpočet na rok 1936
tisk (tisk 1224).
Kdo tedy podle návrhu pana zpravodaje souhlasí podle
čl. XIV finančního zákona pro rok
1936 s udělením dodatečného souhlasu
k překročení výdajů při
kap. 5, 6, 15, 16, 17, 18 a 19, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna udělila
dodatečný souhlas k překročení
výdajů při kap. 5, 6, 15, 16, 17, 18 a 19,
čímž jest vyřízen 1. odstavec
pořadu.
Nyní budeme hlasovati o odst. 2 pořadu.
Ad 2. Hlasování o návrhu na schválení
státního závěrečného
účtu republiky Československé za rok
1936 spolu s účty státního bytového
fondu a dávky z majetku (tisk 12 25).
Kdo souhlasí se schválením celého
závěrečného účtu za
rok 1936 spolu s účty státního bytového
fondu a dávky z majetku podle tisku 1052, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna schválila
celý závěrečný účet
státních výdajů a příjmů
za rok 1936 spolu s účty státního
bytového fondu a dávky z majetku.
Tím jest vyřízen 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
3. Volba zapisovatele poslanecké sněmovny.
Došla mne kandidátní listina, navrhující
za zapisovatele pana posl. Michálka na místo
resignovavšího posl. Vávry.
Není-li námitek, dám volbu zapisovatele provésti
podle §u 61 jedn. řádu zdvižením
ruky. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s volbou pana posl. Michálka
za zapisovatele posl. sněmovny, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina.
Pan posl. Michálek jest zvolen za zapisovatele.
Táži se zvoleného, zda funkci přijímá?
Posl. Michálek: Přijímám.
Předseda (zvoní): Zvolený přijímá
funkci zapisovatele.
Tím jest vyřízen 3., poslední odstavec
pořadu.
K návrhu předsedovu udělila sněmovna
hlasováním dovolenou posl. dr Clementisovi od
17. března do 17. června 1938 na studijní
cestu do ciziny.
Dovolené podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu
dal předseda na dnešní den posl. Bátkové-Žáčkové,
G. Böhmovi, inž. Karmasinovi, Obrlikovi,
Röslerovi, Stanglovi.
Předseda senátu NSRČ sdělil přípisem
ze dne 17. března 1938, k tisku 575-IV sen. 1937, že
senát usnesl se ve 100., 101., 104., 105., 106. a 108.
schůzi dne 23. února, 3., 4., 9., 10., 15. až
17. března 1938 projeviti souhlas podle čl. XIV
finančního zákona republiky Československé
ze dne 21. prosince 1935, č. 245 Sb. z. a n., kterým
se stanoví státní rozpočet na rok
1936, s výdaji státního rozpočtu na
rok 1936, které nelze uhraditi přesunem podle čl.
XIII uvedeného zákona, a to: A. v kap. 5, Ministerstvo
nár. obrany, až do výše 118,745.327.95
Kč; B. v kap. 6, Ministerstvo vnitra, až do výše
595.628.30 Kč; C. v kap. 15, Ministerstvo železnic,
až do výše 45.524.50 Kč; D. v kap. 16,
Ministerstvo soc. péče, až do výše
115,945.356˙05 Kč; E. v kap. 17, Ministerstvo veř.
zdravotnictví a tělesné výchovy, až
do výše 48, 049.531˙95 Kč; F. v kap. 18,
Odpočivné a zaopatřovací platy, až
do výše 3,907.457˙15 Kč; G. v kap. 19,
Ministerstvo financí, až do výše 548,699.463˙59
Kč.
Dále sdělil předseda senátu přípisy
z téhož dne, že senát projednal a schválil:
ve 100. až 102., 104. až 108. schůzi dne 23.
února, 3., 4., 9., 10., 15. až 17. března 1938
státní závěrečný účet
republiky Československé za rok 1936 spolu s účty
státního bytového fondu a dávky z
majetku (k tisku 567-IV sen. 1937);
ve 108. schůzi dne 17. března 1938:
osnovu zákona o prevzatí akcií Čsl.
akciovej plavebnej spoločnosti Dunajskej v Bratislave štátom
od zúčastnených bánk (k tisku 576-IV
sen. 1937),
dodatkovou dohodu k obchodnej smluve medzi republikou Československou
a republikou Estonskou zo dňa 20. júna 1927, č.
115/ 1928 Sb. z. a n., podpísanou v Tallinnu dňa
5. apríla 1937 a uvedenou v prezatýmnu platnosť
vládnou vyhláškou zo dňa 9. júla
1937, č. 179 Sbierky zákonov a nariadení
(k tisku 581-IV sen. 1937).
Přípisy z téhož dne sdělil předseda
senátu, že senát usnesl se ve 108. schůzi
dne 17. března 1938 k návrhu posl. sněmovny,
aby o další 21/2 měsíce prodlouženy
byly lhůty dané §em 43 úst. listiny
k projednání usnesení senátu o osnovách:
zákona, kterým se mění §§
82 a 54 živnost. řádu a § 70 živnost.
zákona pro území Slovenska a Podkarpatské
Rusi (tisk sen. 2245-I),
zákona o veřejné stráži zemědělské
(tisk sen. 699-II),
zákona o ochraně polního majetku (tisk sen.
702-II),
zákona o otváracej a zatváracej hodine obchodných
miestností v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk sen.
1079-III),
zákona, jímž se mění a doplňují
některá ustanovení veřejnonotářských
řádů (tisk sen. 493-IV).
mezi schůzí:
Usnesení senátu tisk 1285 - přikázáno
výborům živn. - obchodnímu, techn.
- dopravnímu a rozpočtovému.
Zpráva tisk 1284.
Naléhavé interpelace tisky 1280, 1283.
Odpovědi tisk 1267 (I až XIV).
Předseda sdělil, že se předsednictvo
usneslo, aby příští schůze svolána
byla písemně s pořadem, který podle
§u 40 a §u 9 odst. 1, lit. d) jedn. řádu
určí předsednictvo.
Schůze byla skončena ve 13 hod. 32 min.