Předseda (zvoní): Přistoupíme
nyní ke společné rozpravě.
Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu
řečnickou 40 minut. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta
je schválena.
Přihlášen je na straně "proti"
p. posl. Slanský. Dávám mu slovo.
Posl. Slanský: Jménem klubu komunistických
poslanců činím toto prohlášení:
Komunistická strana svolala na neděli 8. t. m. volební
schůzi do Mnichova Hradiště. Když byla
schůze zahájena, dostavil se na ni komisař
politické správy s dvěma četníky
a prohlásil, že provede kontrolu účastníků,
zda všichni jsou voliči z místa. Prohlížel
všechny přítomné, a poněvadž
na schůzi bylo přítomno 5 osob, které
sice byly voliči, ale z okolních obcí a kteří
si přišli poslechnouti sen. Nedvěda,
komisař přes protest sen. Nedvěda
prohlásil schůzi za rozpuštěnou.
Odpoledne měl sen. Nedvěd druhou schůzi
v Klášteře u Mnichova Hradiště.
Sen. Nedvěd, poučen zkušeností
z Mnichova Hradiště, dal už před schůzí
odstraniti ze schůze všechny ty, kdož neměli
voličského práva v této obci. Do schůze
se dostavil opět komisař s četníky,
který si s sebou přinesl seznam voličů,
vyzvednutý u starosty obce, a počal podle seznamu
prováděti kontrolu. Nenašel mezi účastníky
žádného nevoliče, ale na konec se obrátil
na sen. Nedvěda, a tázal se ho, zda má
v obci volební právo. (Výkřiky
komunistických poslanců.) Poněvadž
sen. Nedvěd bydlí v Praze, nemůže
míti v Klášteře u Mnichova Hradiště
volebního práva. (Výkřiky komunistických
poslanců.) Chtěl na schůzi jako referent,
jako senátor zvolený za mladoboleslavskou župu
svým voličům referovat. Ale poněvadž
nemohl komisaři dáti kladnou odpověď,
komisař pro účast sen. Nedvěda
voličskou schůzi komunistické strany rozpustil.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
To však není ojedinělý případ,
který by snad vyplýval z toho, že okresní
hejtman v Mnichově Hradišti je agrárník,
který na 1. máje zakázal Dělnické
tělocvičné jednotě účast
v kroji, ale povolil kroje Selské jízdě.
Dostali jsme zprávu z benešovského okresu,
že tam obecní starostové obdrželi pokyn
od okr. úřadu, že na volebních schůzích
nesmí mluvit žádný cizí řečník,
toliko místní volič.
Jménem svého klubu vznáším co
nejostřejší protest proti tomuto pobuřujícímu
postupu ministerstva vnitra. Nikdy, ani za císařského
Rakouska, si nedovolil žádný sebe tupější
byrokrat takto postupovat při volbách a takto si
vykládat starý shromažďovací rakouský
zákon z r. 1868, jímž se i tento postup odůvodňuje.
Musel přijít teprve ministr vnitra dr Černý,
příslušník agrární strany,
za jehož režimu se praktikuje tento nepřátelský
postup vůči dělnické straně.
Ale za téhož min. dr Černého,
v téže době dovolují úřady
podřízené ministerstvu vnitra, aby přes
platný zákaz schůzí pochodovaly v
Aši u příležitosti narozenin führera
Henleina tisíce henleinovců, dokonce s motorovými
oddíly, v údernických uniformách a
s hakenkrajclerským pozdravem. V téže době,
kdy ministerstvo vnitra nezakročuje podle zákonů
republiky v německých oblastech proti skutečným
nepřátelům republiky, kdy nechává
tam německé a české demokraty bez
ochrany vysazeny henleinovskému teroru, kdy nechává
tam urážet, poplivat a ohrožovat četníky
a policisty, v téže době má jen tu smutnou
odvahu [ ] proti dělnické straně, jejíž
milion příslušníků jsou nejpevnějšími
ochránci republiky.
Je skandální skutečností, že
dnes, kdy se vytvořila v republice tak nebezpečná
situace a kdy hnutí republice nepřátelské
nabylo takové síly, úřady republiky
místo aby radostně kvitovaly skutečnost,
že milion komunistů zde stojí jako pevná
bašta obrany republiky, místo aby vyvodily z toho
všecky důsledky a přiznaly při nejmenším
nám, komunistům, rovná legální
práva, nás komunisty diskriminují.
Komunistická strana pranýřuje před
celou veřejností toto jednání. Proti
tomu musejí protestovat i socialistické strany a
všichni demokraté, neboť týž postup
může býti zítra uplatněn i vůči
nim. Vznášíme těžkou obžalobu
na ministerstvo vnitra, [ ]. Žádáme, aby se
do sněmovny dostavil ministr vnitra a odpověděl
sněmovně (Výkřiky komunistických
poslanců.), zda prakse uplatněná na schůzi
v Klášteře u Mnichova Hradiště
- podle níž se rozpouští schůze
z důvodu, že referent nebo dokonce člen Národního
shromáždění nemá v místě
volebního práva - se opírá o jeho
příkaz. Jestliže ano, zda je ochoten tento
příkaz odvolat, ne-li, zda je ochoten pohnat příslušného
úředníka k odpovědnosti. Nechť
se sem dostaví pan ministr vnitra a odpoví dále,
proč dovoluje Henleinovi a jeho straně tiskem i
slovem propagovat nacionalistický henleinovský program,
který hlásá spojení všech Němců,
i sudetských Němců, v jednu velkoněmeckou
pangermánskou říši, proč dovoluje
formovat henleinovské příslušníky,
hlásící se k tomuto velezrádnému
programu, v údernické oddíly, které
konají vojenská cvičení, proč
dovoluje otevřený teror henleinovců vůči
demokratickým německým občanům,
proč vydal bezpečnostním orgánům
příkaz nezakročovat proti těmto nezákonnostem.
Není přece možno dále otálet,
neboť zítra může býti pozdě,
zítra se úplně vymkne moc z rukou úřadů
v sudetskoněmeckých oblastech. Českým
hraničářům a německým
demokratům, jakož i všem demokratickým
vrstvám lidu v republice už dochází
trpělivost. Jen s největším sebezapřením
přemáhají své rozhořčení
a říkají: Nepřátel ze zahraničí
se nebojíme, Prahy se bojíme! A mají při
tom na mysli otázku, proč ministr vnitra neuplatňuje
zákon na ochranu republiky a na obranu státu proti
skutečným nepřátelům republiky.
Je snad ovlivněn tím, co hlásal předseda
republikánské strany posl. Beran, který
ve svém novoročním článku se
dožadoval dohody a účasti ve státní
správě pro velezrádné henleinovce?
Ale pan ministr vnitra dr Černý jako správce
ministerstva vnitra neskládal slib do rukou posl. Berana,
nýbrž do rukou presidenta republiky. (Potlesk komunistických
poslanců.)
Podle názoru našeho klubu je s největším
urychlením nutno, má-li býti republika ubráněna,
aby ministerstvo vnitra přešlo do rukou skutečného
demokrata, [ ]. (Potlesk komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji o odst. 1 pořadu,
posl. dr Kosseyovi.
Zpravodaj posl. dr Kossey: Slavná sněmovno!
Jelikož meritorně nebylo nic k osnově zákona
podotknuto, vzdávám se doslovu.
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj posl.
dr Kossey se vzdává doslovu.
Dávám slovo k doslovu prvému zpravodaji o
odst. 3 pořadu, jímž je za výbor živn.-obchodní
p. posl. Slavíček.
Zpravodaj posl. Slavíček: Vzdávám
se slova.
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj posl.
Slavíček vzdává se slova.
Rovněž p. zpravodaj za výbor zahraniční,
p. posl. dr Kozák prohlásil, že se vzdává
slova.
Vykonáme nyní oddělené hlasování
o každé ze společně projednávaných
osnov.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Budeme hlasovati nejprve o odst. 1 pořadu.
Ad 1. Hlasování o osnově zákona,
jímž se propůjčuje vnitrostátní
účinnost části III úmluvy mezi
republikou Československou a královstvím
Maďarským ze dne 17. listopadu 1937 o vzájemné
podpoře při celním řízení,
při zamezování, stíhání,
trestání přestupků celních
předpisů a o vzájemné právní
pomoci v celních trestních věcech (celní
kartel) (tisk 1334).
Zpravodajem jest p. posl. dr Kossey.
Osnova zákona má dva paragrafy, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími dvěma paragrafy, s nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, a to
ve znění shodném s předchozím
usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém, a to ve znění
shodném s předchozím usnesením senátu.
Podle usnesení předsednictva vykonáme ihned
druhé čtení.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona,
jímž se propůjčuje vnitrostátní
účinnost části III úmluvy mezi
republikou Československou a královstvím
Maďarským ze dne 17. listopadu 1937 o vzájemné
podpoře při celním řízení,
při zamezování, stíhání,
trestání přestupků celních
předpisů a o vzájemné právní
pomoci v celních trestních věcech (celní
kartel) (tisk 1334).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Kossey: Nejsou.
Předseda (zvoní): Není jich.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Přistoupíme nyní k hlasování
o 3. odstavci pořadu.
Ad 3. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se souhlasí s dohodou, sjednanou v Praze
dne 4. června 1935 o zrušení čl. 4 a
6 obchodní a plavební smlouvy mezi republikou Československou
a královstvím Jugoslavií ze dne 14. listopadu
1928, č. 163 Sb. z. a n. z roku 1929, a o zrušení
ustanovení k čl. 1, bod 4, k čl. 1 a 2 a
k čl. 4 závěrečného protokolu
k této smlouvě (tisk 1192).
Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p.
posl. Slavíček, za výbor zahraniční
p. posl. dr Kozák.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec a
dám o něm hlasovati podle zprávy výborové.
(Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
podle zprávy výborové, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Podle usnesení předsednictva vykonáme ihned
druhé čtení.
Ad 3. Druhé čtení schvalovacího
usnesení, kterým se souhlasí s dohodou, sjednanou
v Praze dne 4. června 1935 o zrušení čl.
4 a 6 obchodní a plavební smlouvy mezi republikou
Československou a královstvím Jugoslavií
ze dne 14. listopadu 1928, č. 163 Sb. z. a n. z roku 1929,
a o zrušení ustanovení k čl. 1, bod
4, k čl. 1 a 2 a k čl. 4 závěrečného
protokolu k této smlouvě (tisk 1192).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Slavíček: Nikoliv.
Zpravodaj posl. dr Kozák: Nejsou.
Předseda (zvoní): Není změn,
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
2. odstavce pořadu, jímž je:
2. Zpráva výboru ústavně-právního
o usnesení senátu (tisk 1322) k vládnemu
návrhu zákona (tisky sen. 461 a 492) o niektorých
opatreniach k zjednaniu vzájomného súladu
medzi verejnými knihami, pozemkovým katastrom a
skutočnou držbou v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej
(tisk 1335).
Zpravodajem je p. posl. dr Kossey. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Kossey: Slavná sněmovno!
V zemi Slovenské a Podkarpatoruské jsou mnohé
a velké nesrovnalosti mezi zápisy v pozemkových
knihách, pozemkovém katastru a skutečnými
držebními poměry. Tyto nesrovnalosti jsou starého
data z maďarského režimu. Vznikají z toho
mnohé spory o držebnosti, nejvíc však
při předpisech daně pozemkové a při
vybírání této daně. Tyto nesrovnalosti
nepříznivě působí na daňovou
morálku poplatníků, ztěžují
práci finančních úřadů
a často vyvolávají odpor při vybírání
daní. Získání úvěru
při těchto nesrovnalostech, zvláště
hypotečního, je skoro nemožné.
V zemi Slovenské a Podkarpatoruské nelze totiž
- jak praxe ukázala - vystačiti ani s předpisy
katastrálního zákona čís. 177/1927
Sb. z. a n. a vládního nařízení
čís. 64/1930 Sb. z. a n., nebude-li právo
zde platné pozměněno a doplněno obdobnými
předpisy, jaké platí v zemi České
a Moravskoslezské. Především je potřebí,
aby vedle ustanovení svrchu uvedených zákonných
předpisů byly dány i předpisy obdobné
§u 3 zákona ze dne 23. května 1883, č.
82 ř. z. Teprve potom bude zajištěno řádné
projednání ohlašovacích listů.
Nejčastější případy skutečnosti
neodpovídajících zápisů v pozemkové
knize v zemi Slovenské a Podkarpatoruské jsou ty,
kdy zápis vlastnického práva je v rozporu
se stavem skutečné držby.
Zákonný článek XXIX/1892 neupravuje
vůbec řízení o zápisu do pozemnoknižních
vložek a § 1, odst. 3. nař. čís.
24.366/1893 I. M., kterým byl uvedený zákonný
článek proveden, výslovně praví,
že v těch obcích, kde pozemnoknižní
vložky byly již založeny a jejich dohotovení
bylo již uveřejněno, je použití
zák. čl. XXIX/1892 vyloučeno, a § 3,
odst. 2. cit. nařízení zakazuje opakovati
řízení podle zák. čl. XXIX/1892,
nelze nyní podobné rozpory odkliditi v pozemkových
knihách těch katastrálních území,
v kterých již byly dokončeny vložkářské
práce, nebo kde bylo již vykonáno řízení
podle zák. č. XXIX/1892.
Nesoulad byl někde zaviněn tím, že již
při zakládání pozemkových vložek
za bývalého maďarského režimu došlo
k zápisům skutečnému stavu neodpovídajícím
(na příklad v obci Hrušová, Gúta,
Velký Palad). Stav knihovní nutno někde
uvésti v soulad se stavem skutečným, zejména
ve vložkách pozemkových knih katastrálního
území Gúta, Velký Palad, Velké
Loučky a ve všech vložkách vedených
u okresních soudů ve Volové a Nižních
Vereckách.
Poměry v zemi Slovenské a Podkarpatoruské,
jak byly vytčeny výše, vyžadují
nápravy co možná rychlé. Zejména
je také tato naléhavá potřeba, aby
se bez odkladu i ve východní oblasti státu
zmírnilo pro strany finanční břemeno
z provádění finančního pořádku.
Proto se zdá vhodnější nevyčkávati
konfiskace práva knihovního, nýbrž provésti
nutné změny ihned. To vše je účelem
této osnovy, při čemž nelze přehlédnouti
ani její význam unifikační.
Ústavně-právní výbor projednal
shora uvedené usnesení senátu ve schůzi
dne 26. dubna 1938, přijal toto usnesení senátu
beze změny a doporučuje je poslanecké sněmovně
k ústavnímu schválení (Souhlas.)