Promiňte, pánové, že se jako zpravodaj
ústavního zákona musím dotknouti hospodářských
poměrů a nejdůležitějšího
hospodářského programu, a to se zřetelem
na velké změny Podkarpatské Rusi.
Úhrnná plocha Podkarpatské Rusi činí
1,260.848 ha. Vídeňským rozhodčím
výrokem ze dne 3. listopadu 1938 bylo postoupeno maďarskému
státu 152.300 ha. Nynější Podkarpatská
Rus má území měřící
1,108.548 ha. Dříve bylo na Podkarpatské
Rusi 485 katastrálních obcí, nyní
377. Dříve měla Podkarpatská Rus asi
820.000 obyvatelů. Na zmenšeném území
zůstalo asi 660.000 obyvatelů, z nichž asi
60.000 patří k národnosti židovské,
17.000 k národnosti maďarské, 15.000 k národnosti
rumunské, 12.000 k národnosti německé,
525.000 k národnosti ruské a asi 31.000 k národnosti
české.
Ztratili jsme tři největší města
na Podkarpatské Rusi, která měla v r. 193
0 obyvatelů: Užhorod 26.675, Berehovo 19.007 a Mukačevo
26.102. V roce 1938 měla tato města ke dni 1. listopadu
úhrnem asi 100.000 obyvatelů. Ztratili jsme hlavní
železniční spojení Košice-Čop-Berehovo-Sevluš.
Mimo to byla ztracena hlavní automobilová silnice
Užhorod-Mukačevo-Berehovo-Sevluš.
Bylo ztraceno asi 2000 ha vinic s ročním výnosem
asi 70 až 100 tisíc hl vína. Dále bylo
ztraceno asi 2000 ha tabákových polí s roční
sklizní 2 milionů kg tabáku, s roční
tržbou asi 9 milionů Kč. Byla ztracena asi
jedna třetina ovocných stromů s roční
sklizní asi 100.000 q ovoce s ročním výnosem
12 milionů Kč. Spolu s tím byly ztraceny
velké státní vinné sklepy v Berehově
a Mužijově, velká tabáková továrna
v Mukačevě, 2 velkosklady tabáku v
Berehově, 2 velké ovocnářské
školy lihovary v Užhorodě a Mukačevě.
Nejcitelnější ztrátou jest ztráta
žitné oblasti v okresech Užhorod-Mukačevo-Berehovo,
s níž bylo ztraceno asi 80.000 ha chlebovin všech
druhů, čítajíc v to i kukuřici.
tímto územím byla ztracena roční
sklizeň 1.25 mil. q obilí, z něhož jedna
čtvrtina, to jest 300.000 q byla odevzdána obilní
společnosti.
Následkem toho se zhoršila zásobovací
situace obyvatelstva Podkarpatské Rusi. Byl ztracen vzorný
statek Veliká Bakta, který zásoboval zušlechtěnými
semeny celou zemi. Ztratili jsme 4 velké moderní
sýpky v Užhorodě, Mukačevě, Baťově
a Berehově, které byly postaveny skoro za 7 mil.
Kč, a každá z nich mohla pojmouti po 200 vagonů
obilí. Ztratili jsme dále asi 20 % hovězího
dobytka v počtu asi 50.000 kusů.
Velmi citelné jsou ztráty zemědělského
průmyslu. V Užhorodě, Mukačevě
a Berehově jsme ztratili 5 velkých mlýnů,
jejichž roční výroba činila 70
% veškerého mlynářského průmyslu.
Na celé Podkarpatské Rusi jest nyní jeden,
nejvýše dva větší mlýny
moderně zařízené, jinak jest celá
země bez mlynářského průmyslu.
Dále bylo ztraceno 70 % veškerého lihovarnického
průmyslu s ročním kontingentem 7000 hl lihu.
V Užhorodě a Mukačevě byly postaveny
moderní jatky a chladírny, které se rovněž
dostaly do maďarských rukou. Nejvíce však
utrpěl průmysl stavitelský, kde byly ztraceny
cihelny v Berehově a Užhorodě a průmysl
ztratil elektrárny.
Se zřetelem k tomu Podkarpatská Rus stojí
před novými hospodářskými úkoly:
1. Vystavěti železnici z Velikého Berezného
přes Perečín, Svalavu, Dovhé do Velikého
Bočkova a vystavěti velkou autostrádu týmž
směrem. K tomu lze připojiti vedlejší
spoje železniční a silniční.
2. Nutno zajistiti do nové sklizně pravidelné
a dostatečné zásobování veškerého
obyvatelstva nejdůležitějšími potravinářskými
výrobky, zvláště kukuřicí,
moukou, cukrem, petrolejem atd. 3. Velmi nutno jest poskytnouti
možnost karpatoruskému obyvatelstvu, aby při
nynějším složitém železničním
spojení mohlo prodávati a vyvážeti své
výrobky, zvláště dobytek, víno,
dříví atd. 4. Nutno ihned počíti
s četnými stavbami, jako s výstavbou hlavního
města, se stavbou nových nemocnic, nových
okresních úřadů, nových škol,
nových selsko-hospodářských skladišť
atd. 5. Zemědělským a lesním dělníkům
na Podkarpatské Rusi byly ztrátou postoupených
území odňaty velké výdělečné
možnosti. Proto je nezbytno vybudovati na Podkarpatské
Rusi nový průmysl, hlavně výrobu papíru,
buničiny, průmysl mlynářský,
stavební, lihovarnický atd. 6. Za ztracené
vinice, tabákové plantáže, ovocné
sady nutno zřizovati nové vinice, nové tabákové
plantáže, nové ovocné sady, což
poskytne zemědělským dělníkům
velký výdělek. 7. Státním lesům
na Podkarpatské Rusi připadá za nových
podmínek velký úkol v hospodářském
životě země. Mají možnost dostati
větší investiční půjčky
a proto musíme očekávati, že splní
velký plán staveb komunikačních, průmyslových,
pozemních atd., a že zvýšenou exploatací
lesů přispějí ke zvýšení
možnosti obyvatelstva získati práci.
To jsou nejdůležitější hospodářské
požadavky podkarpatoruského lidu. Na vládu
čeká velký, odpovědný úkol
nově vybudovati hospodářský život
země. Pokud se podaří splniti tyto hospodářské
požadavky se zřetelem k nově vytvořené
situaci, potud bude karpatoruský lid šťasten
a spokojen. Nyní jest naším cílem spolupracovati
a spojiti všechny tvůrčí národní
síly k výstavbě nové Podkarpatské
Rusi.
Karpatoruský lid přijímá tuto autonomii
s pocitem plného uspokojení a vděčnosti
a jeho rozhodným přáním, aby byl plně
uspokojen, jest, aby složení vlády odpovídalo
národnostnímu rozvrstvení, národnostnímu
citu karpatoruského lidu.
Provedením tohoto návrhu byl splněn slib
ústavní listiny, podle něhož měla
býti dána Podkarpatské Rusi nejširší
autonomie, slučitelná s jednotností republiky
Československé. Podkarpatská Rus bude míti
svůj sněm se zákonodárnou mocí
širší, než ustanovuje ústavní
listina. V čele Podkarpatské Rusi bude vláda,
jejíž členové budou členy vlády
republiky Československé a v jejichž rukou
bude soustředěna veškerá vládní
výkonná moc karpatoruské země. Lid
na Podkarpatské Rusi získá tím všechny
předpoklady, aby se mohl v mezích Česko-Slovenské
republiky svobodně rozvíjeti jak kulturně
a politicky, tak i sociálně a hospodářsky.
Ústavně právní výbor očekává
a doufá, že se provedením návrhu zvýší
oddanost Podkarpatské Rusi ke státu a že tím
bude zesílen základ našeho státu.
Ať žije svobodný stát Čechů,
Slováků a Karpatských Rusů.
Slavná sněmovno! Ústavně-právní
výbor projednal návrh ústavního zákona
o autonomii Karpatské Ukrajiny. Provedením této
osnovy bude splněn slib ústavní listiny,
podle něhož má býti území
Podkarpatské Rusi vypraveno nejširší autonomií
slučitelnou s jednotností republiky Československé.
Podkarpatská Rus bude míti vlastní sněm
s pravomocí mnohem širší, než jakou
stanoví ústavní listina. V čele Podkarpatské
Rusi bude státi vláda, jejíž členové
budou členy vlády republiky Československé
a v jejichž rukou se bude soustřeďovati až
na některé výjimky všechna vládní
a výkonná moc v zemi. Národ jihokarpatských
Rusínů získá tím všechny
předpoklady, aby se mohl v rámci Československé
republiky svobodně vyvíjeti jak kulturně
a politicky, tak sociálně a hospodářsky.
Výbor očekává s důvěrou,
že provedení osnovy zákona zvýší
oddanost jihokarpatských Rusínů ke státu
a ze se tím základy státu upevní.
Z uvedených důvodů navrhuje ústavněprávní
výbor přijetí tohoto návrhu se změnami
uvedenými v textu, jakož i se změnami, vyplývajícími
podle návrhu k tisku 1432.
Slavná sněmovno! Při této historické
příležitosti dovoluj i si projeviti upřímný
dík všem, kteří spolupracovali na této
autonomii. Projevuj i dík především
vládě Československé republiky, panu
předsedovi vlády arm. gen. Syrovému,
projevuji dík panu předsedovi sněmovny Malypetrovi,
panu min. Černému a všem členům
vlády, panu předsedovi ústavně-právního
výboru, jakož i všem politickým i veřejným
činitelům, kteří se stavěli
za spravedlivé požadavky karpatoruského národa.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní): Pan poslanec Beran,
Hampl a Sidor podali návrh podle §u 47 jedn. řádu,
aby se o osnovách ústavních zákonů
o autonomii Slovenské krajiny a Podkarpatské Rusi
nekonala rozprava.
Žádám o přečtení podaného
návrhu.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Návrh posl. Berana, Hampla a Sidora podle §u
47 jedn. řádu:
Chvíle uzákonění obou těchto
zákonů zůstane provždy památnou.
Nechtějíce tuto historickou chvíli zatěžovati
jakýmkoliv pro jevem, navrhujeme, aby se o těchto
osnovách rozprava nekonala.
Předseda (zvoní): Dám o tomto
návrhu hlasovati.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s návrhem posl. Berana, Hampla
a Sidora podle §u 47 jedn. řádu, aby se o osnovách
ústavních zákonů o autonomii Slovenské
krajiny a Podkarpatské Rusi rozprava nekonala, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh jest přijat.
(Ke slovu byli přihlášeni posl. dr Clementis
a Borkaňuk.)
Žádám nyní o přečtení
pozměňovacího návrhu, který
došel k odst. 1 pořadu.
Sněmovní tajemník dr Říha
(čte):
Návrh posl. dr Černého, Siváka,
dr Klapku, Staška, Pekárka, Ježka, inž.
Nečasa:
Podpísaní navrhujú, aby vo zpráve
ústavnoprávneho výboru o návrhu posl.
Hlinku, Sidora, dr Sokola a dr Tisu (tlač 1429) na vydanie
ústavného zákona o autonomii Slovenskej krajiny
(tlač 1432) boly učinené zmeny, ako je to
vyznačené v prílohe:
V čl. I na konci nahradzuje sa skratka "zák.
čís. 121/1920 Sb. z. a n." týmto znením:
"zákona zo dňa 29. februára 1920, č.
121 Sb. z. a n., ktorým sa uvádza ústavná
listina Česko-Slovenskej republiky."
V čl. V, odseku 1 nahradzujú sa slová "vykonajú
sa" slovami "vypíše slovenská krajinská
vláda tak, aby sa mohly vykonať".
V §e 4, odseku 1, bode 2 pripojujú sa na konci
slová "obchodnej a tarifnej politiky, vývozu
a dovozu".
V §e 4, odseku 1, bode 10 pripoja sa na konci slová
"zásad nepriamych dani vôbec".
V §e 4, odseku 1, bode 12 vypúšťajú
sa slová "k ochrane meny a", jako aj ustanovenia,
ktoré sú uvedené v zátvorke.
K §u 5 pripojí sa nový, 3. odsek tohoto znenia:
" (3) K zákonom vo veciach § 4, ods. 1,
bod 12 je potrebné, aby väčšina určená
v ústavnej listine zahrnovala v sebe aj primeranú
väčšinu členov snemovní zvolených
na území Slovenskej krajiny."
V §e 11, ods. 1 výpočet bodov za bodom 10 doplní
sa ďalším bodom 12.
V §e 12, odsek 1 vynechávajú sa slová
"alebo iný minister zo Slovenskej krajiny".
V §e 13, odsek 3 vypúšťajú sa slová
"V dobe pokoja" a slová "pokiaľ možno".
V §e 15, ods. 1 výpočet bodov doplní
sa za bodom 10 ďalším bodom 12.
V §e 18 mení sa odsek 2 a znie takto:
" (2) Ku zcudzeniu majetku, ktorý podľa
§ 4, ods. 11 prechádza do vlastníctva krajín,
potrebný je súhlas Národného shromaždenia."
Předseda (zvoní): Žádám
pana zpravodaje posl. dr Sokola, aby se vyslovil k podaným
návrhům.
Zpravodaj posl. dr Sokol: Nakoľko neide o podstatné
zmeny a na pozmeňovacích návrhoch dohodli
sa zástupcovia celej koalície, nič nenamietam
proti pozmeňovacím návrhom a doporúčam,
aby boly prijaté.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování, a to odděleně o každé
ze společně projednávaných osnov.
Budeme hlasovati nejprve o odst. 1 pořadu:
Ad 1. Hlasování o osnově ústavního
zákona o autonomii Slovenskej krajiny (tisk 1432).
Zpravodajem je p. posl. dr Sokol.
Osnova zákona má 2 části, z
nichž prvá obsahuje 7 článků,
druhá 19 paragrafů v 5 hlavách, dále
nadpis zákona, nadpisy částí, jednotlivých
hlav a úvodní formuli.
Poněvadž mi byly podány pozměňovací
návrhy, mám v úmyslu dáti hlasovati
takto:
Nejprve o celé osnově zákona najednou v úpravě
přečtených pozměňovacích
návrhů posl. dr Černého, Siváka,
dr Klapky, Staška, Pekárka, Ježka a inž.
Nečase, jejichž přijetí doporučuje
pan zpravodaj; teprve kdyby tato úprava nebyla přijata,
hlasovali bychom o celé osnově najednou podle zprávy
výborové. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Poněvadž ústavní zákon vyžaduje
ke svému schválení podle §u 33 úst.
listiny a §u 56, odst. 3 jedn. řádu třípětinové
většiny všech poslanců, dám sečísti
hlasy.
Žádám pp. zapisovatele, aby spolu s pp. členy
sněmovní kanceláře provedli sčítání
hlasů, a to: p. posl. inž. dr Fulík v
1. a 2. úseku, p. posl. Michálek v 3. a 4.
úseku, p. posl. Bergmann v 5. a 6. úseku
a na presidiální tribuně, a p. posl. Jaša
aby s p. tajemníkem sněmovny zjistili výsledek
hlasování.
Budeme hlasovati.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou ústavního
zákona, t. j. s jejími dvěma částmi,
z nichž prvá obsahuje 7 článků,
druhá pak v 5 hlavách 19 paragrafů, dále
s nadpisem zákona, s nadpisy částí
a jednotlivých hlav a s úvodní formulí
v úpravě přečteného návrhu
posl. dr Černého, Siváka, dr Klapky,
Staška, Pekárka, Ježka a inž. Nečase,
nechť pozvedne ruku a ponechá ji zdviženu, dokud
nebude provedeno sčítání. (Děje
se.)
(Po sečtení hlasů:)
Podle provedeného sčítání hlasů
vyslovuje se pro přijetí osnovy zákona 142
hlasů, proti 21 hlasů.
Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu
ústavního zákona v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. dr Černého, Siváka, dr
Klapky, Staška, Pekárka, Ježka, inž. Nečase
kvalifikovanou většinou třípětinovou
z nynějšího počtu všech poslanců.
Osnova zákona je tudíž přijata jakožto
zákon ústavní ve čtení prvém.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.
Přistoupíme proto ihned ke čtení druhému.
Ad 1. Druhé čtení osnovy ústavního
zákona o autonomii Slovenskej krajiny (tisk 1432).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Sokol: Nie.
Předseda (zvoní): Není jich.
Než budeme hlasovati, upozorňuji, že § 33
úst. listiny a § 56, odst. 3 jedn. řádu
vyžadují třípětinové většiny
všech poslanců, poněvadž ve čtení
prvém osnova tato byla usnesena jako zákon ústavní.
Při hlasování dám sečísti
hlasy.
Žádám tudíž tytéž pp.
zapisovatele jako při čtení prvém,
aby spolu s pp. členy sněmovní kanceláře
provedli sčítání hlasů.