Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: dr Bas, dr Buday, Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

Celkem přítomno 115 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády Malypetr; ministři Bechyně, dr Beneš, dr Czech, dr Černý, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Franke, dr Hodža, dr Krčmář, Machník, Najman, inž. Nečas, dr Spina, dr Šrámek, dr Trapl.

Předseda Nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Horák.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Ke slovu se přihlásil pan předseda vlády.

Uděluji mu slovo.

Předseda vlády Malypetr: Slavný senáte! Volby do obou sněmoven našeho Národního shromáždění, vykonané v jednom dni a v klidu za účasti 8,309.171 voličů do poslanecké sněmovny a 7,353.996 voličů do senátu, jsou důkazem, že demokratické základy naší republiky jsou dobré a neochvějné.

V dobách tak těžké hospodářské tísně a za poměrů mezinárodních, které politicky i hospodářsky vyvolávají vážné starosti, prokázalo obyvatelstvo republiky v celku ukázněnou vůli a odhodlanost setrvati při soustavě spolupráce různých hospodářských, sociálních, kulturních i národních skupin. Můžeme s chloubou poukázati na to, že stalo se tak při zachování plných občanských svobod, a můžeme proto důvodně očekávati, že všichni, jimž tento stát ponechal a zabezpečil plnou míru občanských práv, budou vždy pamětlivi svých povinností k státu a k demokracii. (Výborně!) V parlamentární demokracii, kterou Československá republika jest a zůstane, byla i bude možnost oposice proti většině i proti vládě, ale nemůže býti oposice proti státu. (Výborně! Potlesk.) Kdyby kdokoliv této skutečnosti rozuměl jinak, nemohl by se diviti tomu, že by podle toho bylo s ním nakládáno.

Volby přivodily podstatné změny jen v politických stranách německých a způsobily tím bývalé většině ztrátu 17 hlasů ve sněmovně, kdežto u stran československých činí tato ztráta jen 8 hlasů. Možno proto právem poukázati na to, že velká většina československého národa vyslovila se pro dosavadní koalované strany, které již při vypsání voleb jasně prohlásily, že i v budoucnosti pokládají za svoji povinnost spolupracovati v zákonodárství i správě státu se všemi, kdo by loyálně chtěli se k tomu připojiti. Vstupem československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské do vlády byl k tomu učiněn první a - domníváme se - nikoliv poslední krok.

Setrvání sociálně-demokratické strany německé a německých zemědělců ve vládní většině a ve vládě je důkazem rozvážné politiky, založené na skutečnosti, že poctivě se starali o zájmy svého lidu a že chtějí se jich v nejširší míře ujímati i v budoucnosti.

Nemůže jim býti vytýkáno, že nezastupují většinu německého obyvatelstva, neboť nebylo tomu tak ani před letošními volbami, což ostatně tyto strany nikdy o sobě samy netvrdily. Nemohou býti také právem obviňovány ze zanedbání národních zájmů svého lidu, jež jsou v našem zákonodárství upraveny a chráněny podle zákonů a řádů platných stejně pro všecko obyvatelstvo republiky. (Tak jest!)

Národ československý byl k tomu veden vžitým citem pro právo a spravedlnost a trpkými vlastními zkušenostmi po ztrátě své neodvislosti jak v historických zemích českých, tak a zejména - na Slovensku, kde bývalý vládnoucí režim počítal s národním životem Slováků již na roky.

Přes to nevzpomínal po svém osvobození příkoří, jimiž trpěl, a zabezpečil všem občanům na území svého státu plnou občanskou rovnost očekávaje, že budou v tomto státě rovni nejen v právech, nýbrž i v povinnostech. (Výborně! - Tak jest!)

Je proto samozřejmou povinností vlády, aby zabezpečila plnění všech zákonů v tomto smyslu a především v kulturních případech toho dbala a při oprávněných stížnostech zjednávala nápravu.

Skutečný vývoj poměrů naše očekávání do značné míry potvrdil a potvrdí je i v budoucnosti v rozsahu tím větším, čím hlouběji pronikne pochopení pro dějinami odůvodněnou nutnost společného života ve společném a samostatném státu.

Těžké hospodářské poměry, které prožíváme stejně jako téměř všecky státy světa, a zejména lokální jich účinky poskytují však příležitost k tomu, aby postup tohoto vývoje byl zdržován šířením nespokojenosti a přesunováním zodpovědnosti za dlouhé trvání krise na nedostatek dobré vůle a péče vlády. Tak v pohraničních krajích republiky bylo použito mimořádně velké nezaměstnanosti, která jest způsobena poklesem odbytu a tím i výroby v průmyslu tam soustředěném a z velké části na vývoz odkázaném, k šíření nauky o nutnosti úplné národní jednoty jako jediného účelného prostředku k dosažení cílů nejasně a ne vždy jednoznačně vyslovených a zřejmě ovlivňovaných ideami, které se s demokratickými základy našeho státu nesrovnávají. (Výborně!)

V československém národě byl učiněn podobný pokus soustředěný především na větev českou, kdežto na Slovensku pod všeobecným a tím i lákavým heslem autonomie bylo na místě československé národní jednoty prohlubováno odcizování.

Těmto zjevům našeho vnitropolitického života je potřeba věnovati zvlášť bedlivou pozornost a snažiti se o soustavné zlepšování poměrů, jichž při plné politické svobodě mohlo by býti použito nebo i zneužito k šíření politických hnutí, která by v dalším vývoji mohla poškoditi stát a zejména jeho ústavní jednotu a republikánsko-demokratickou formu. Jakékoliv snahy nebo činy v tomto směru bude vláda znemožňovati a stíhati všemi zákonitými prostředky. (Výborně! - Potlesk.)

Je třeba zamysliti se také nad rozdílem sklonů národní povahy k soustředivosti nebo k odstředivosti a z dějinné spojitosti těchto povahových vlastností s osudy národů čerpati poučení pro přítomnost i budoucnost.

Posuzujeme-li nynější poměry s hlediska historického vývoje zejména národa československého, nalezneme vysvětlení pro mnohé odlišné názory na celostátní a celonárodní zájmy, na potřeby státu a jednotlivých jeho území a na prostředky, jimiž pro stát má býti dosaženo jak v jeho vnitřním, tak mezinárodním vývoji a postavení maxima úspěchu.

Po staletí trvající odlišný vývoj národní, kulturní, hospodářský a politický není však možno v několika letech tak sjednotit, aby se neobjevily některé poruchy i při pevném přesvědčení o absolutní nutnosti státní i národně-politické jednoty. K tomu je třeba času, trpělivosti a především soustavné a vytrvalé práce výchovné.

Vláda bude pokračovati v úsilí vlád dřívějších, aby byly vybudovány zejména hospodářské základy pro zdárné uplatnění Slovenska a Podkarpatské Rusi v rámci celostátního života. (Výborně!) Tomu bude také sloužiti v zásadě již rozhodnutá úprava dopravních tarifů dálkových, kterými podobně jako v jiných státech budou odlehlé kraje republiky hospodářsky sbližovány se středisky odbytu jich hlavních výrobků.

Připravované sjednocení zákonův jako nezbytný základ prospěšného vývoje zejména hospodářského života bude co nejmožněji urychleno; vláda hodlá v nejbližší době předložiti zákonodárným sborům návrh občanského zákona, zákona o drahách a zákona o silnicích. Trvajíc plně a důsledně na dosavadní politice státní a národní jednoty československé chce vláda postupovat na podkladě platných zákonů v decentralisaci správy podle praktických potřeb, šetříc při tom toho, aby zákonitá kompetence samosprávy nemohla býti obmezována.

Pomocné orgány zemské správy, jako jest zemská školní rada, zemědělská rada, živnostenská rada a pod., bude třeba zříditi a vybaviti na základě stejných zásad, jako tomu je nebo bude v druhých zemích republiky.

Obdobně chce vláda postupovati v otázkách, týkajících se Podkarpatské Rusi v duchu příslušných ustanovení ústavní listiny se zvláštním zřetelem ke skutečným národním i hospodářským zájmům tamějšího do republiky státně příslušného lidu.

Vláda bude na celém území republiky pracovati pro vnitřní mír, klid a pořádek a pro vzájemnou spolupráci všech vrstev obyvatelstva, která je nejbezpečnější zárukou zdárného vývoje republiky.

V zahraniční politice bude vláda pokračovati ve směrnicích politiky dosavadní. Zásady, uložené v Paktu společnosti národů, respekt mezinárodních smluv a snaha po upevnění, udržení anebo po novém vybudování dobrých sousedských a přátelských vztahů se všemi našimi sousedy v zájmu uchránění a zesílení evropského a světového míru - jsou základy, na nichž stojí a bude i nadále státi celá stavba naší zahraniční politiky.

V tomto duchu je třeba chápati také naše spojenecké vztahy s Francií a státy Malé dohody, jež od dlouhých let tvoří pilíře této stavby a zůstanou jimi, ničím neotřeseny, i pro budoucnost. Od posledního roku rozšiřuje se spolupráce i na státy Dohody balkánské a současně v úzké souvislosti s Francií uskutečněno bylo v nedávné době naše sblížení se Sovětským Svazem, jež dostalo výraz ve smlouvě o vzájemné pomoci, ve smlouvě obchodní a v řadě hospodářských dohod jiných. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Ve shodě s Francií a Malou dohodou, ale také ve shodě s Anglií, Italií, Sovětským Svazem a některými jinými státy sledovala československá politika zahraniční v posledním roce uskutečnění Paktu východního a středoevropského. I když se tyto pakty neuskuteční v jejich původních formách, pracujeme o to, aby z nich bylo uskutečněno co nejvíce, a doufáme, že tak dospějeme k definitivně přátelskému poměru s Polskem a k dobrému poměru, založenému na trvalém míru a spolupráci s největším naším sousedem, Německem. V rámci jednání středoevropského doufáme dojíti k opravdu přátelskému a trvalému poměru s republikou Rakouskou. Snažíme se také o dobré styky s Maďarskem, s nímž byla sjednána v těchto dnech hospodářská dohoda.

V oboru zahraniční politiky zdůrazňujeme ukončené jednání o Modu Vivendi, jehož závěrečné akty provádějí se právě v těchto dnech. Provedení Modu Vivendi bude v nejbližší době doprovoděno publikací papežské bully, jíž budou stanoveny hranice jednotlivých našich diecesí v souhlase s hranicemi státními, takže cizí církevní jurisdikce na našem území definitivně přestane. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Naše mezinárodní styky obchodní jsou stále pečlivě sledovány a pracuje se soustavně na zlepšování a rozšiřování obchodních dohod a smluv. Při hospodářských potížích, které mají všecky státy, není tento obor ani snadný, ani vždy tak úspěšný, jak bychom si přáli. Jsme si vědomi vážnosti situace mezinárodní a vykonáme jistě vše, abychom přispěli platně k zachování míru. Nikomu nic vzíti nechceme, nic od nikoho, co nám nenáleží, nežádáme, ale své hájíme a uhájíme. (Výborně!) Proti nikomu nic nepodnikáme a nepodnikneme. Ale svých práv a oprávněných zájmů budeme vždy důstojně a rozhodně obhajovat. Naše politika je politikou míru a politikou míru zůstane. Víme dobře, že vedle mírové politiky, již zásadně a důsledně hájíme, je také třeba, abychom byli na zlé doby připraveni a dovedli svůj stát ubránit. Vláda československá bedlivě na to myslí, a i v budoucnosti obraně státu v souvislosti se zahraniční politikou bude věnovati svou soustavnou péči. (Výborně!) Je nutno pamatovati, že ani obrannou armádu nelze v několika měsících vybaviti vším, čeho k obraně státu, je potřeba. Na opatření, která vykonala již vláda minulá i zákonodárné sbory, bude dále pracováno a pokud bude k tomu potřeba zákonů, budou včas k ústavnímu projednání předloženy. Doufáme pevně v udržení evropského míru, přesto však nesmíme opomenouti ničeho pro svoji státní bezpečnost, která je základem zdravého a nerušeného vývoje republiky.

Jak velký je vliv této mezinárodní nejistoty, pociťuje celý svět na nejcitlivějším nervu, na hospodářském životu. Třebaže této nejistoty nebylo při vzniku světové hospodářské krise a nemůže proto ona býti pokládána za pravou její příčinu, je nesporno, že ji prodlužuje a v některých oborech i zesiluje. Proto bude zabezpečení mezinárodního klidu a míru - podaří-li se v dostatečné míře - hlavním a účinným krokem k odstranění hospodářské a politické nedůvěry, která téměř úplně rozrušila dřívější světovou hospodářskou kooperaci. Chceme-li správně posuzovati své hospodářské poměry nejen pro kritiku, nýbrž zejména pro skutečnou a účinnou práci pro zmírnění krise, je nutno ujasniti si, v jakých hospodářských vztazích se světovým vývojem je Československo. (Výkřiky sen. Jurana.) Je k tomu potřeba aspoň stručného přehledu změn, k nimž za posledních let hospodářské deprese došlo.

Není sporu o tom, že základní příčinou všeobecné krise je náhlý a světový pokles některých cen, především výrobků zemědělských a některých surovin. Nakolik nese na tom vinu nadvýroba a vyšší hodnota zlata jako podkladu měny zůstává ještě stále předmětem sporu. (Výkřiky sen. Jurana.) Ve státech, v nichž tyto druhy zboží tvořily nejpodstatnější složku vývozu, nastal nejen pokles hospodářské úrovně domácího obyvatelstva, nýbrž i poruchy v rovnováze platební bilance, která pak vyvolávala snahy po opětném jejím vyrovnání, především zadržováním a zmenšováním platů do ciziny a úměrným nebo dokonce i neúměrným zmenšováním dovozu. Poněvadž zmenšování dovozu v jednom státu musí míti za následek zmenšování vývozu v jiném státě, vedly tyto snahy nakonec ke stálému poklesu mezinárodní směny zboží. Když pak k tomu přistoupila devisová obmezení, porušila se značně dříve praktikovaná zásada kupovati na nejlacinějších trzích a dodávati na trhy nejvýnosnější. Tím se ovšem na jedné straně zdražuje výroba zmenšením výnosu z odbytu a klesá životní míra. Opuštění zlatého standardu měny anglické a ostatních, s ní souvisících, a později měny dolarové, vneslo do mezinárodního obchodu značnou a trvající kalkulační nejistotu a stupňovalo stávající disparitu národních měn v tuzemsku a v zahraničí. Snahy po hospodářské soběstačnosti a zesílení vnitřního trhu vzrůstaly čím dále tím více a urychlily pak v mnohých státech zřizování vlastních průmyslů, čímž vznikl další pokles odbytu a tím i výroby ve státech, které do těchto zemí vyvážely. Do řady jich patří také naše republika.

Ve všech státech převládá snaha podporovati všemi způsoby vývoz, ale zároveň brániti dovozu. Z toho vyvěrají světové nebývalé potíže, zejména když vývoz je podporován jednak měnovým dumpingem, jednak všemi možnými exportními podporami, zakrývanými nejrůznějším způsobem. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Se všeobecným a trvalým obratem k lepšímu bude možno počítati teprve tehdy, až dojde k mezinárodnímu klidu a k trvalému ustálení měn a tím k bezpečné kalkulační základně pro mezinárodní obchod.

Dokud není oprávněné naděje na takovýto rychlý světový hospodářský obrat, stará se a musí se starati každý stát svým způsobem o to, aby aspoň zmírnil účinky této krise ve vlastním národním hospodářství. (Výkřiky sen. Jurana.)

V jaké míře a jak citlivě dotýkají se uvedené překážky ve světové směně zboží našeho vývozu, je nepřímo patrno z procenta, které připadalo v jednotlivých státech na vývoz z celkové jich národní výroby v letech 1927 a 1928. Tato velmi poučná čísla vykazují tato procenta:

Na Československo připadalo 33%, na Belgii 51%, Holandsko 34%, Rakousko 36%, Švýcarsko 39%, Dánsko 51%.

Naproti tomu na Německo připadalo jen 20%, na Francii 24%, na Italii 27%, Polsko 14%, Rumunsko 14%; Jugoslavii 16%, Maďarsko 17%, Švédsko 29%, Bulharsko 13%, V. Britanii 25%, Spoj. státy dokonce jen 7%, Kanadu 29%, Japonsko 21%.

Třebaže světová krise u všech států velmi stlačila procento jejich účasti vývozu na národní výrobě, přece i dnes zůstává význam exportu i pro Československo živelnou otázkou státu.

Tlak, který vyvinuje nynější světová krise na naše národní hospodářství v úseku zahraniční směny zboží, jest zřejmý zejména, pozorujeme-li směr našeho dovozu a směr vývozu. Tak na příklad dovoz surovin k nám směřuje převážnou měrou ze zemí volné ciziny, kam za tento dovoz hotově platíme, ale vývoz hotových výrobků našich jde ve značném rozsahu do území, kde za nynějších devisových potíží naše pohledávky zamrzají. Tím se vývoz do těchto zemí nuceně snižuje a musí si proto hledati cesty na jiné trhy, prakticky proň ještě dostupné a volné.

Tato tendence jest již zřejmě patrna ze statistik zahraničního obchodu. Lze z nich zjistiti, že se export z Československa stále ve větším rozsahu orientuje na vzdálené, prakticky volné a likvidní trhy, a třebaže k tomu dochází nyní, v době hospodářsky nesmírně obtížné, je spatřovati v tom zárodek zdravějšího vývoje do budoucna, poněvadž se tak dostane vývozu, větší odolnosti proti náhodným otřesům, vyvěrajícím z jednoho trhu, získá se tak pro vývoz širší základna a zabrání se zamrzání exportních výnosů ve větší míře, jak se to stalo na příklad právě v posledních letech na devisově vázaných československých tradičních odbytištích. Jest uvésti, že tento československý vývoz na vzdálenější trhy může se uskutečniti jenom u zboží kvalitnějšího, s větším procentem národní práce, což má i důležitý význam pro rozsah a vývoj tuzemské zaměstnanosti.