Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Časný.

Sen. Časný: Vážený senáte! život je těžký, ale jsou v životě chvíle radosti a taková chvíle přichází také dnes, kdy konečně projednáváme zákon o obvodových měšťanských školách. Je ta chvíle radosti "kdy můžeme říci, jakmile vejde tento zákon v platnost, že umožní dětem, zejména chudých rodičů, aby mohly tyto obvodní měšťanské školy navštěvovati. Jestli kdo potřebuje měšťanskou školu obvodní, pak je to ponejvíc venkov, který má do střediska mateřských škol mnohdy velice daleko. Tu bych při této příležitosti dovolil si říci, že by bylo potřebí zaříditi, aby byla doprava dětí do škol za veliké nepohody umožněna autobusy, případně drahou, za levné peníze, při čemž by mohly obce v zájmu svých obyvatelů na tuto dopravu přispívati. Kvitujeme s velikým potěšením obšírnou a významnou řeč kol. Beneše, jakou v tomto oboru školském jsme neměli příležitost slyšeti. Ale kol. Beneš učinil také to, že při své řeči ve výboru kulturním velice dobře naznačil význam obvodních měšťanských škol a že působil k tomu, aby nejen delegáti koalice, nýbrž také ostatních stran v tomto senátě a ve výboru kulturním zastoupených vyslovily se pro tento vládní návrh zákona o obvodních měšťanských školách.

Naší snahou jest, abychom také v plenu, kde dnes budeme hlasovat, všechny strany svorně, tak jako ve výborech, vyslovily se také pro přijetí tohoto zákona, abychom tak dokumentovali před veřejností, že přes různé názory pro a proti v jiných otázkách veřejnoprávních v otázce školské dovedeme svorně schváliti to, co školy a lidé nutně potřebují.

Na obvodových měšťanských školách, které stanou se všeobecně přístupnými, vychováme naši generaci pro lepší příští, měšťanská škola obvodová, poněvadž bude všeobecně,přístupná, vykoná veliké dílo, veliký svůj úkol i po stránce občanské výchovy.

Není mojí věcí, abych rozebíral předměty občanské nauky, to je věcí povolaných, zejména takových, jako je náš pan zpravodaj kol. Beneš. Ale je třeba, abychom přece jenom řekli, že je to pro praktický život těch, kteří budou školu navštěvovati, velice cenné, ježto také nabudou světového rozhledu:

Používám této příležitosti také dnes, poněvadž jsem ji užil při každé příležitosti v tom to váženém sboru, abych tlumočil přání obyvatelů naší republiky za urychlené uzákonění obvodových měšťanských škol. Zejména od 25. května r. 1929, kdy v kulturním výboru senátu byl vládní návrh zákona o zřízení obvodových měšťanských škol zmařen. Konečně bylo potěšující, když posl. sněmovna v III. období svého trvání přijala 11. dubna toho roku zákon o obvodových školách měšťanských, kterým se mění a doplňuje zákon o zřizování a vydržováni veřejných měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě. Je třeba ve čtvrtém volebním období uznati pochopení členů senátu, kteří v kulturním, úst.-právním a rozpočtovém výboru se vyslovili pro vládní návrh. Zvlášť uznáváme pochopení oposice, která spoluhlasovala pro předlohu o obvodových školách měšťanských tak, jak byla přijata v posl. sněmovně.

Velmi naléhavou je potřeba zřízení čtvrtých ročníků měšťanských škol, které jsou výchovou pro praktický život občanů našeho státu. Čtvrté ročníky na měšťanských školách jsou jen učebnými kursy, které dosud jsou jen na některých školách zřízeny a vyžadují od obce mimořádných nákladů. Mají-li měšťanské školy plně sloužiti vytčenému úkolu, je velmi nutno, aby vláda podala návrh na organisovanou úpravu a organické připojení IV. ročníku. IV. ročník je doplňkem výchovy pro praktický život žactva a je důležitou a nezbytnou potřebnou institucí pro široké vrstvy lidové. Dnešní pokrok v technice vyžaduje nutně, aby každý občan, který nemá jiných prostředků pro svoji výživu a výživu své rodiny, obdržel od státu školní výchovu, která mu dá schopnost soutěže na trhu práce, schopnost soutěže nejenom doma, nýbrž i mimo hranice svého státu.

Úplně vybudované měšťanské školy potřebuje stejně dělník, rolník, živnostník, obchodník, ale také veškeré kategorie výrobní. Zřízení škol měšťanských, plně vybavených, jest uložením kapitálu obcemi, okresy, zeměmi a státem ku prospěchu vydržovatelů.

Chceme-li položiti pevné základy k naší republice, učiníme tak, když vřadíme na přední místa potřebná vydání na školy.

Dovolte, abych citoval z řeči kol. Beneše část, týkající se města Olomouce, kterou včera v plenární schůzi pronesl. V těchto dnech dostal kol. Beneš petici jako zpravodaj kulturního výboru z města Olomouce z posledních dnů, ve které říká městská rada tohoto velkého moravského města, že město Olomouc rozšířilo za 17 uplynulých let 14 školních budov nákladem 14,657.000 Kč. Potřebný náklad k vydržování olomouckého školství činí ročně 2,880.000 Kč, při čemž nutno podotknouti, že z 9 českých a 2 německých měšťanských škol jest jedna třetina vydržována pro žactvo mimoolomoucké z obvodů i přes 4 km. V důsledcích toho říká město Olomouc, že je nuceno, aby pro nedostatek finančních prostředků omezovalo měšťanské školství co nejvíce a že to přirozeně bude míti neblahé důsledky pro celé olomoucké okolí v ohledu kulturním, poněvadž přirozeně za takových poměrů každá škola, i tedy měšťanská, chátrá.

Osnova zákona usnadní budování a vydržování obvodních škol měšťanských ustanovením, že celkový náklad ponesou příště újezdní obce, okres a země.

Očekávám, že jak ve výborech, tak i v plenu budou hlasovati pro návrh zákona veškeré strany. My přirozeně hlasujeme pro. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Posledním přihlášeným řečníkem je pan sen. Reil. Dávám mu slovo.

Sen. Reil (německy): Slavný senáte! Jako poslední v řadě řečníků, kteří promluvili k osnově zákona o újezdních měšťanských školách, chtěl bych poukázati k tomu, že všichni řečníci tuto předlohu uvítali, již vzhledem k tomu, že je schopna zlepšiti poměry jednak tím, že řada obcí dostane měšťanské školy, kterých dosud nemají, a že se tím velkému počtu dětí umožní získati vzdělání měšťanské školy, jednak proto, že obce, které již měšťanské školy mají, zákonem získají alespoň finanční úlevy, že také ty obce, které budou patřiti k obvodu, budou nuceny přispívati k vydržování měšťanských škol. Má-li, však zákon splniti plně svůj účel, je zapotřebí, aby také pokud jde o zkoušené učitele měšťanských škol, nastalo zlepšení. Je nyní již velký počet učitelů na měšťanských školách, kteří nemají předepsané zkoušky. Nelze se však také diviti, že mezi učitelstvem není zvláštního nadšení vykonávati tuto těžkou a finančně zatěžující zkoušku pro měšťanské školy, poněvadž pak oproti učitelům, kteří této zkoušky nemají, ve svých finančních příjmech jsou na tom jen nepatrně lépe.

V této souvislosti chtěl bych, ačkoli věc k tomu nepatří, poukázati také na jinou kategorii učitelů, kteří se rovněž nalézají v situaci jejich učitelskému povolání nepříznivé, jsou to interní učitelé na živnostenských školách pokračovacích, kteří rovněž potřebovali platového schématu, aby věděli, na čem jsou. Dosud jsou stále ještě zařazeni do Všeobecného pensijního ústavu, co do svých zdravotních poměrů jsou přičleněni okresním nemocenským pokladnám a stává se dokonce, že tito učitelé prvního nemají vůbec žádného platu. Musí pak zasahovati místní činitelé, aby se zabezpečil alespoň tento učitelský plat. Ministerstvo školství bude muset pečovati, aby zkoumáno bylo platové schéma učitelů, měšťanských škol a aby také zlepšeny byly poměry těchto interních učitelů na živnostenských školách pokračovacích. Jen když se tak stane, bude zde také v budoucnosti dostatečný počet zkoušených učitelů pro měšťanské školy.

Moje strana vítá tento zákon, poněvadž oproti nynějším poměrům znamená skutečně značné zlepšení a pro náš lid a jeho dorůstající mládež vzdělání tím, že je vyzbrojuje pro životní boj přiměřenými duševními silami.

Jestliže v souvislosti s touto předlohou řečník přede mnou poukázal na skutečnost, že v této těžké době mnohé z našich dětí přicházejí do školy bez snídaně, pak platí to nejen pro severní Čechy, nýbrž také pro východní Čechy, obzvláště pro Krkonoše a ještě více pro Orlické hory. Zde bude bezpodmínečně nutno tímto zákonem zjednati zlepšení, aby tyto dítky již nemusely konati tak dalekou cestu do školy. Přál bych si také, aby tento zákon i v národnostním ohledu vybavil naše německé školství. Poukazuji na okres lanškrounský, kde vedle malého počtu německých měšťanských škol je značný počet českých škol, totéž platí o Vrchlabí a obzvláště o Orlických horách, kde veliký okres rokytnický má jen jednu německou měšťanskou školu v Rokytnici a děti z hořejšího okresu nemají možnosti tuto školu navštěvovati, poněvadž cesta do školy je příliš daleká.

Jestliže před chvílí soukromá pomocná činnost pro naše děti, především "Volkshilfe", pojata byla do okruhu úvah, chtěl bych poukázati k tomu, že vládním prohlášením dřívějšího min. předsedy Malypetra apelovalo se obzvláště na soukromou dobročinnost vedle státní činnosti ve prospěch nouzí postižených. Proto musíme vítati každou takovou dobročinnost a nesmíme na ni útočiti, což právě nám Němcům nepřísluší. Vítáme činnost, kterou podporuje jak "Charitas", tak "Volkshilfe", kterážto činnost stům a tisícům hladovějících školních dětí zabezpečuje alespoň teplou polévku v poledne po vyučování.

Moje strana bude hlasovati pro zákon, poněvadž znamená zlepšení oproti dosavadní situaci. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena.

Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji za výbor kulturní, sen. Benešovi.

Zpravodaj sen. Beneš: Paní a pánové! Pan kol. Riedl, a pan kol. Hubka mne pověřili, abych také jejich jménem pronesl před uzavřením této debaty závěrečné slovo. Ujišfuji vás, že to nebude trvati tak dlouho, jako tomu bylo včera, a že jsem se od včerejška do dneška polepšil. (Veselost.)

Považuj i za dobrý mrav, poděkovati jako referent kulturního výboru a nyní také za své pány kolegy všem, kteří se o zákoně o újezdních školách měšťanských tak sympaticky vyslovili. Byli to poslanci všech stran, kteří - snad kromě pana kol. Hancko - projevili svou upřímnou radost nad tím, že osnova po 13 letech dochází k příznivému závěru. Děkuji jim srdečně, stejně tak, jako děkuji panu dr Štefánkovi, býv. ministru školství, který po prvé tuto osnovu přinesl do senátního jednání. Děkuji panu ministru dr Dérerovi který tuto významnou předlohu dal posl. sněmovně, a děkuji panu ministru dr Krčmářovi a gratuluji mu, že za jeho ministrování alespoň jedna velká státní předloh školská stává se zákonem. (Potlesk.)

Prosím pana ministra, aby své dítě neopustil a aby se snažil určitou nedůvěru, která se ozývala v celém jednání, že snad zákon nedojde ihned svého plného uplatnění, rozptýliti svou prací na dobrém vývoji měšťanského školství, zvláště pak tam, kde je toho nejvíce třeba, na Podkarpatské Rusi a na bratrském Slovensku.

Považuji za svou povinnost, poděkovati stejnou měrou finančnímu ministru dr Traplovi, který ústupkem ve věci §u 16 jistě vyšel nám velmi vstříc, právě tak jako nynější předseda posl. sněmovny, býv. předseda ministerstva pan Jan Malypetr, který společně s oběma pány vpravil hladkou cestu přijetí této předlohy v senátním řízení.

Byl bych nespravedlivý, kdybych nepoděkoval i našemu učitelstvu jak obecných, tak měšťanských škol i Říšskému svazu učitelstva měšťanských škol i Svazu učitelstva československého za práci, kterou vykonali ve veřejném mínění našeho státu a připravili tak půdu pro parlamentní projednání.

Pan kol. Hancko mluvil o tom, že snad by bylo třeba, aby stát převzal polovinu celého věcného nákladu. Upozorňuji, že stát přejímá celý osobní náklad, že by nebylo ani zdravé, aby samospráva zbavena byla všeho vztahu k národní škole, kterou je také škola měšťanská, neboť jest třeba, aby otcové a matky, okresy a země měli ke svému školství blízký a dobrý vztah, a to se děje právě také tím, že tato předloha nepouští je ze závazků, ke kterým jsou i mravně i jinak materiálně povinni.

Velmi vážný problém přinesl do tohoto jednání pan kol. Mikulíček. Mluvil o sanaci bank a řekl, že tím; čím jsme přispěli svým bankám, máme přispěti také svým dětem v dubě krise, ve které kdekterý občan přiznává, že naše dítě je po této stránce tělesného vývoje ohroženo. Proto také v posledních. letech měly oficiální, ale i jiné soukromé instituce, jako na př. "Venkov dětem" neb "Zdravá generace" a celá řada jiných institucí napraviti, co krise způsobila právě dítěti po stránce tělesné.

Děkuji také panu kol. Wenderlichovi a kol. Marušákovi a v neposlední řadě panu kol. Reilovi, že tento problém tu i znovu přivedli před oči naší veřejnosti, a byl bych nesmírně vděčen pánům kolegům i kolegyním, kdyby na svých častých cestách a ve svém veřejném působení nezapomínali na naše dítě. Nebylo to přehnáno, co tu bylo řečeno. Já jsem, paní a pánové, v této době předsedou Zemské péče o mládež. K nám se sbíhají všechny nitky z celé země právě tak jako do Brna, Liberce, Užhorodu přicházejí všecky ty nářky, ukazující, čeho se nedostává podživeným dětem nejchudších vrstev. Zemská ústřední péče o mládež, která snad teprve v posledním čase svou intensivní činností upozornila na tento bolavý problém, potřebuje přátel, pomoci. Žádají ji, pánové, také od vás, neboť ministr Nečas, tak jako jeho předchůdci, chce udělat tím více, čím více ve veřejném mínění našeho státu se ujme vědomí, že ve svých dětech je národ věčný (Výborně!) a že svými dětmi umírá.

Pan kol. Sobota dotkl se tu jiného problému, porodnosti. Pánové, porodnost se naříditi nedá, ta je výsledkem hospodářské bídy v prvé řadě a pravda také, mravního chápání povinnosti každého člověka. Ale, pánové, nejde tu jenom o ten problém porodnosti, jde tu v první řadě o problém úmrtnosti, aby děti, které se nám dnes narodí, neumíraly. Po této stránce v našem státě nejsou poměry dosti dobré, nám umírá příliš mnoho dětí,právě proto, že pro dítě nebylo mezi námi dosti porozumění. Jestli ve svých dětech je národ věčný, má každý občan republiky, především jeho politický zástupce, poslanec a senátor, pomýšleti na to, aby otázka, dětské úmrtnosti stala se otázkou tak málo bolavou, jako je v jiných kulturních státech. Ukazuji na Anglii a prosím vás proto všechny, abyste snahám Zemského ústředí a okresních péčí o mládež, o kterých jsem se tady u vás již včera zmínil a které jsou rozvětveny na celém území našeho státu, věnovali svoje sympatie ve smyslu těch hlasů, které zde zazněly z úst pánů kolegů, jichž jména jsem uvedl a za něž jim právě proto upřímně děkuji.

Zmínil jsem se včera o heslu "Osvětou k svobodě". Jistě se pan kol. Sobota nedomnívá, že jsme zapomněli na stránku výchovnou, neboť s ním stejně věřím, že škola a zvláště národní škola má býti místem dobré lidské výchovy, a také jsem to v tom smyslu zajisté uváděl. Já tu jenom ke konci říkám Jestliže se do našeho$ společenského vědomí vtělilo toto heslo "Osvětou k svobodě", bylo by na čase, abychom zobecněti a do vědomí každého svého občana uvedli ještě jiné krásné heslo, kterým Tyrš alarmoval naši mládež v letech sedmdesátých: "Ve zdravém těle zdravý duch." Spojíme-li obě tato hesla a naplníme-li svou měšťanskou školu výchovnými, hodnotami, naplníme i to přání, které tu pan dr Sobota pronesl. Nebude mně míti za zlé a nebude to považovati za polemiku, spíše za doplnění toho, co tu řekl, vyslovím-li své vnitřní osobní přesvědčení, že naše škola je, pánové, křesťanštější než kdykoliv byla. Nikdy v ní nebyl vychováván člověk dobré vůle - říká se, pokoj lidem dobré vůle - tak, jako se to děje dnes. Jsem pevně přesvědčen - když jsem procházel v našich školách od převratu, viděl jsem, že leccos se stalo, co bolelo nás, co bolelo vás - že všichni můžeme býti spokojeni s tím duchem dobré vůle, který československá škola, a já doufám, i školy ostatních národností vštěpují od dob demokratické republiky našim dětem. (Výborně!) Na této dobré vůli lidí i národa stojí a bude státi pevně tento stát.

Přes to, že tu byly proneseny určité bolesti, přece jenom zákon velmi mnoho dává. Dává především těm 1.500 obcím velikou úlevu. Uvažte, prosím, že ony budou platiti, relativně vzato, jenom jednu šestinu toho nákladu, který platily dodnes! On.y sice se budou také zúčastňovati určitými podíly na tom, co dává okres, co dává země, ale přímá poplatnost obcí, kterou dnes získávají tímto zákonem, je jedna šestina toho nákladu, kterým přispívaly až do dneška. Jednu třetinu dává školní obvod, ale tento školní obvod je nyní nejméně dvakrát tak početný, než byl. Tvoří celý soubor mnoha obcí.

Zákon upravuje novým velmi charakteristickým a velmi důležitým způsobem vydržování škol. Vždyť § 16 byl právě závadou, nikoli § 31, pro který zákon tak dlouho musel býti probírán v našich obou sněmovnách. Ale návrh zákona přináší další velkou věc, a tu přináší i tam, kde obvodové školy budou. Zavádíme zákonitou povinnost návštěvy školní v celé její šíři. To je veliký význam toho zákona i se stanoviska právního, i se stanoviska praktického tam, kde už školy existují.

Ale pánové, to ještě není největší věc tohoto zákona. Největší věc tohoto zákona je právě v tom, že připraví zákonitou cestu, půdu a nové podmínky k dalšímu rozvoji těchto škol. Ten rozvoj nenastane zítra, možné, že nenastane ani za rok, ale v několika letech uvidíte, jak zákon vámi přijatý ponese krásné velké ovoce dlouhé práce, zvláště na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Pánové, ať už zdůrazňujeme smysl školy anebo o něm pochybujeme, myslím, že všechny kulturní státy jsou psi vědomy toho, že dobrá škola je přímou, rovnou silnicí k dobré a vzdělané politice. Proto chceme toto školství. Upravujeme cestu lepšímu spolužití, lepší politice v našem státě. Tento zákon žádá dobrou školu.

Doporučuji proto, abyste ho laskavě i s resolucemi odhlasovali. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme tedy hlasovati.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti. Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to, nebude-li námitek, o celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formuli najednou.

Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tudíž tak hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona: jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové tisk 43 ve čtení prvém, odchylně od předchozího usnesení posl. sněmovny tisk 2.

Z usnesení předsednictva podle § 54 jedu. řádu bude se ještě v této schůzi o této osnově hlasovati také ve druhém čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňují zákony o zřizování a vydržování veřejných měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě (tisk 43).

Textové změny mně ohlášeny nebyly.

Podle §u 59, odst. 1, lit. a) budeme hlasovati ve čtení druhém podle jmen.

Podle jmen hlasuje se tak, že každý senátor odevzdá sedě na svém místě tištěný hlasovací Iístek obsahující jeho jméno a slovo"ano", což znamená, že hlasuje pro předlohu, nebo "ne", což znamená, že hlasuje proti předloze.

žádám pana zapisovatele sen. Sehnala, aby sečetl hlasy ve středu zasedací síně, sen. Pichla, aby sečetl hlasy na, pravé straně a sen. Kříže na levé straně zasedací síně a aby mně sdělili výsledek tohoto hlasování. (Děje se.) I

(Po sečtení hlasů:)

Bylo odevzdáno celkem 98 hlasovacích lístků, z nichž vyslovilo se pro osnovu 98, proti žádný z pánů senátorů. (Výborně!-Potlesk.)

Budiž mi dovoleno, abych konstatoval, že v dějinách našeho senátu je to prvý zákon, který byl schválen všemi přítomnými členy senátu. (Výborně! - Potlesk.)

Tím osnova zákona s nadpisem, s nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové tisk 43 ve čtení druhém, odchylně od předchozího usnesení posl. sněmovny tisk 2.

Budeme nyní ještě hlasovati o devíti resolucích, které jsou otištěny ve zprávě výborové.

Kdo souhlasí s 9 resolucemi otištěnými ve zprávě výborové tisk 43, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto jsou přijaty.

Projednáme nyní odst. 2 pořadu:

2. Návrh posl. sněmovny, aby byly prodlouženy lhůty dané §em 43 úst, listiny ku projednání usnesení senátu o osnovách zákonů:

a) kterým se mění §§ 82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 2245-I),

b) o veřejné stráži zemědělské (tisk 699II),

c) o ochraně polního majetku (tisk 702II),

d) o otváracej a zatváracej hodine obchodných miestností v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 1079-III).

Jelikož nebylo možno, aby posl. sněmovna projednala uvedená usnesení senátu ve lhůtě stanovené § 43 úst. listiny, navrhuji, aby lhůty k projednání těchto věcí prodlouženy byly o 2 měsíce.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Žádané prodloužení lhůt se tím povoluje.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Dal jsem dovolené: na tuto schůzi sen. Chalupníkovi; na tento týden sen. dr Labajovi.

Do výboru rozpočtového nastupuje za sen. Tschakerta sen. dr Tischer a za sen. Löhnerta sen. Enhuber.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.

(Konec schůze ve 14. hod.)