Úterý 28. ledna 1936

Schůze zahájena v 15 hodin 26 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

Celkem přítomno 124 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr Hodža; ministři dr Dérer, dr Franke, inž. Nečas, dr Spina, Tučný.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Trmal.

 

Pořad

17. schůze senátu Národního shromáždění republiky Československé,

svolané na

úterý dne 28. ledna 1936 na 15. hod.:

1. Zpráva ústavně-právního výboru o návrhu sen. dr Miloty, dr Kloudy, Pichla a Hubky (tisk 25), aby byl vydán zákon o trestnosti pytláctví v zemi Slovenské a Podkarpatoruské (tisk 73).

2. Zpráva výborů ústavně-právního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 15), kterým se předkládá senátu N. S. R. Čs. Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o stanovení jednotné všeobecné doby hájení ryb a o podmínkách pro povolování nočního rybolovu v hraničních tocích československo-maďarských, podepsaná dne 8. června 1934 v Budapešti (tisk 49).

3. Zpráva výborů rozpočtového, ústavně-právního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 16), kterým se předkládá senátu N. S. R. Čs. Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o rozdělení jmění sirotčích pokladen a o vydání deposit poručenců a opatrovanců, podepsaná v Bukurešti dne 5. prosince 1930 (tisk 50).

4. Zpráva, výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 28), kterým se předkládá senátu N. S. R. Čs. ke schválení dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 8. února 1935 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1935, čís. 21 Sb. z. a n. (tisk 52).

5. Volby:

a) inkompatibilitního výboru,

b) komise N. S. pro kontrolu dávky z majetku a z přírůstku na majetku.

 

Předseda (zvoní): Zahajuji 17. schůzi senátu NSRČs.

Vážený senáte! (senátoři povstávají.) Právě v den, kdy konáme schůzi senátu, je Londýn jevištěm velkých tradičních ceremoniálních smutečních slavností, jimiž světová říše britská pochovává svého představitele a suveréna krále Jiřího V. Předsedové obou sněmoven našeho Národního shromáždění poslali předsedovi poslanecké sněmovny anglické projev své nejhlubší účasti. Dostalo se nám nejsrdečnějšího poděkování.

Jsou to tři hlavní fakta, jež naši republiku spojují s králem Jiřím V. Svoboda národů, demokratická správa států a světový mír. Zesnulý král byl jejich symbolem.

Jsme mu vděčni za vše, čím ve světové válce přispěl k naší svobodě a republikánské samostatnosti. Za vše, čím mravně podepřel revoluční práci našich zahraničních vůdců Tomáše Masaryka, Edvarda Beneše i Milana Štefánika. I za vše to, čím pomohl, aby osvobozovací dílo našich československých legií mohlo býti tak vítězně dovršeno.

Král Jiří V byl suverénem největší koloniální říše světa, jíž rovné v dějinách lidstva nebylo. Vedle Velké Britanie a Irska je to Kanada, je to Australie s Novým Zélandem, je to jižní Afrika, je to císařství Indické, je to bezpočetná řada strategických bodů na všech okeánech světa, a po světové válce je to i Afrika jihovýchodní a jihozápadní, Kamerun i Togo, je to Nová Guinea, ostrovy Samojské, Bismarckovy a Šalamounovy v okeánu Tichém, je to v přední Asii mandát nad Mezopotamií a Palestinou, je to nejužší součinnost s královstvím Egyptským. Je to imperium, které obepíná na půl miliardy lidských bytostí a v tom stamiliony lidí ras barevných. Je to říše, nad níž v pravdě slunce nezapadá, říše všech moří, podnebí a lidských ras zeměkoule. A když jsme byli před dvanácti léty na světové výstavě britského imperia v Londýně, teprve zde jsme si mohli představiti všechnu onu bezměrnou hospodářskou, kulturní i civilisační moc, jež se nám tu zjevovala pod pojmem této říše britské.

Jsou státníci, kteří mají ještě dnes za to, že základem států může býti jen vojenská diktatura a nekonečné zbrojení. Nikoliv! Celé světové britské imperium se neudržuje despocií, nýbrž vládou skutečné demokratické spolupráce. Tím, co jiný příslušník velkého národa anglosaského, bývalý president Spojených států Abraham Lincoln, vyslovil klasickou formou "vlády lidu, lidem a pro lid" - "The government by the people, through the people and for the people!"

Král Jiří V. byl přesvědčeným vykonavatelem tohoto demokratického režimu své říše. Stál v čele britského imperia celé čtvrt století. Toto období 25 let jest naplněno největšími převraty lidských dějin. Světová válka vedla ke zhroucení čtyř staletých, nad jiné mocných vojenských monarchistických diktatur: Německa, Rakousko-Uherska, Ruska a Turecka. Demokratická monarchie britská vyšla pod vedením svého krále z této konflagrace vítěznou. Své državy nejenom zachovala, nýbrž podstatně ještě rozšířila. S koncem světové války přišel také plán přetvoření britské říše ve spolek rovnoprávných a svobodných národů. Spojené království představované parlamentem, přestalo vládnouti nad dominii a britský národ se stává duchovním vůdcem národností rozptýlených v britských územích po pěti dílech světa. Jednota říše se tu projevuje v jednotě svobody pro všechny členy říše. Spojujícím článkem tu není síla zbraní, jako hluboké vědomí společných zájmů. Anglická dominia s Indií se staly zakládajícími členy i Společnosti Národů.

Říšská konference roku 1926 upravila tento proces diferenciace říše na dvou hlavních zásadách: Po prvé na společné věrnosti všech částí říše koruně, a po druhé na dobrovolné dohodě utvořiti společným úsilím svobodný spolek britských národností "The British Commonwealth of Nations". Cíle této světové britské federace jsou jasně formulovány ve zprávě lorda Balfoura z 18. listopadu 1926: "Peace, security and progress - mír, bezpečnost státu a pokrok!"

Král Jiří V. byl přesvědčeným průkopníkem této demokratické přestavby své říše. Jsou to nesmírné problémy všech pěti dílů světa, před nimiž stál zesnulý král a jež podstupuje nyní také jeho nástupce král Eduard VIII. Nemáme vroucnějšího přání, nežli aby tyto problémy řešeny byly i nadále v duchu pravé demokracie a míru, neboť v nich se nerozhoduje jenom o budoucnosti Velké Britanie, nýbrž i o budoucnosti všeho lidstva, zejména pak o budoucnosti národů a států malých i středních, a v tom také o budoucnosti naší. A nepřejeme také všemu národu anglosaskému v Evropě i Americe ničeho tak upřímně, nežli aby velké bouře světové, jejichž těžká mračna se dnes shromažďují nad Afrikou, ale zejména nad Asií, byly překonány vší tou rozšafnou a spravedlivou politikou světové demokracie, jež vedla národ anglosaský ke všem jeho dosavadním úspěchům a stala se také tak významným činitelem na cestě k civilizaci všelidské.

Král Jiří V byl vpravdě přesvědčeným demokratem na trůně. Anglická ústava byla mu nedotknutelným zákonem jako každému jinému občanu říše. V životě soukromém prostý a skromný, skláněl se jako suverén největších na světě prerogativ koruny v hlubokém pochopení před svrchovaností vůle svého národa. Jeho světovému národu stačily dvě hlavní strany politické. Když v r. 1924 po prvé vstoupila svým velkým volebním vítězstvím do dějin svého národa anglická Labour Party, socialistická dělnická strana práce, byl to král Jiří V, jenž jí i jako menšině svěřil správu své světové říše. Král se sklonil před vůlí svého lidu a Labour Party se sklonila před majestátem a symbolem svého státu.

Král Jiří V., a to je třetí velký význam jeho života, byl přesvědčeným průkopníkem světového míru. On byl mezi těmi, kdož svým souhlasem se zřízením Společnosti národů kladli základy nového mezinárodního práva odstraněním válek a jich nahrazením soudy mezinárodní spravedlnosti, rozsudky obligatorních mezinárodních soudů rozhodčích. Král Jiří V. všemi svými silami podpíral rozvoj ženevské instituce a byl společně se svým národem v prvých řadách těch, kdož usilovali a usilují utvořením všeobecné kolektivní bezpečnosti o zabezpečení trvalého světového míru. Světový mír může býti založen jediné na pevné, ničím nerozvratné dohodě všech mírumilovných národů světa, brániti mír všemi prostředky vybudovati organisaci pohotovou a účinnou, a probuditi svědomí světa do té míry a intensity, že každý útočník bez rozdílu, jenž by se odvážil sáhnouti na práva, svobodu a bezpečnost kteréhokoli národa a státu druhého, propadne okamžitě bezohledným sankcím všech států ostatních, a každý jeho útok bude touto kolektivní akcí odmítnut a zmařen ve svém počátku. Jedině v takovéto organisaci kolektivní bezpečnosti pod záštitou Společnosti národů lze zachrániti budoucnost Evropy a zabezpečiti zejména všechny malé a střední státy před útoky všech i nejmocnějších sousedů, a umožniti tak přechod z rozvratu světové války a tím také ze všech hrůz dnešní domácí i světové hospodářské krise do nového, šťastnějšího života v Evropě a na celém ostatním světě.

V této chvíli stojí Londýn, a s ním ve svém duchu celá britská říše, shromážděna kolem historické památky svého krále. I my v Československu se v hluboké pietě skláníme před životní prací tohoto ušlechtilého suveréna na anglickém trůně, ve vděčném vědomí všeho toho, co vykonal pro svobodu a samostatnost naši i pro společnou věc světové spravedlnosti, demokracie a míru. Jeho památka zůstane trvale živou i v dějinách našeho národa a našeho státu. (Senátoři usedají.)

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Fidlíkovi, Kotrbovi; na dnešní a zítřejší schůzi sen. Dundrovi; dodatečně od 11. do 19. prosince 1935 sen. Měchurovi; do 30. ledna 1936 sen. dr Polyákovi; na týden sen. Kianičkovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát k jeho návrhu dal hlasováním zdravotní dovolenou do konce února 1936 sen. Pázmánovi.

Změny ve vládě.

Přečten přípis náměstka předsedy vlády ze dne 28.prosince 1935, č. j. 9486/1076 S 35 m. r., o vzájemném zastupování členů vlády:

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Předsednictvo ministerské rady sděluje dodatkem k svému dopisu ze dne 22. listopadu 1935, č. 8415/1076 S-35 m. r., že při podpisování zákonů a nařízení podle ustanovení § 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 294 Sb. z. a n., jakož i v případě nepřítomnosti v ministerské radě, při vedení resortní agendy atd. bude zastupovati p. ministra dr Černého p. ministr dr Zadina, p. ministra dr Trapla p. ministr dr Franke, p. ministra dr Krčmáře p. ministr dr Zadina, p. ministra dr Dérera p. ministr dr Czech, p. ministra Najmana p. ministr Machník, p. ministra Bechyně p. ministr ing. Nečas, p. ministra inž. Dostálka p. ministr dr Šrámek, p. ministra dr zadinu p. ministr dr Černý, p. ministra Machníka p. ministr Najman, p. ministra ing. Nečase p. ministr Bechyně, p. ministra dr Czecha p. ministr dr Dérer, p. ministra dr Franke p. ministr dr Trapl, p. ministra dr Šrámka p. ministr inž. Dostálek.

Pokud jde o zastupování p. ministra dra Spiny, bude potřebná dohoda učiněna případ od případu.

Pana předsedu vlády dr Hodžu, jakožto správce ministerstva zahraničních věcí, bude zastupovati p. ministr pošt a telegrafů dr Franke.

O tom se dává věděti předsednictvu poslanecké sněmovny i senátu Národního shromáždění republiky Československé.

Náměstek předsedy vlády: Bechyně v. r.

Přečten přípis předsedy vlády ze dne 20. prosince 1935, č. j. 9346/1075 S m. r., o volbě ministra Bechyně náměstkem předsedy vlády:

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Vláda republiky Československé zvolila ve schůzi konané dne 19. prosince 1935 podle

ustanovení § 71 ústavní listiny náměstkem předsedy vlády ministra železnic Rudolfa Bechyně.

Předseda vlády: M. Hodža v. r.

Přečten přípis předsedy vlády ze dne 24. ledna 1936; č. j. 500/909 S 36 m. r., o změnách v jednotlivých resortech:

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Pan president republiky vyhověv rozhodnutím ze dne 23. ledna 1936 podaným žádostem, zprostil ministra dr Emila Frankeho úřadu ministra pošt a telegrafů a ministra dr Jana Krčmáře úřadu ministra školství a národní osvěty. Zároveň jmenoval pan president republiky rozhodnutím z téhož dne poslance dr Emila Frankeho ministrem školství a národní osvěty a poslance Aloise Tučného ministrem pošt a telegrafů.

O tom kladu si za čest učiniti sdělení s tím, že nově jmenovaní páni ministři složili dnes slib na ústavu dle § 73 ústavní listiny.

Předseda vlády: dr M. Hodža v. r.

Vzdání se mandátu.

Přečten přípis sen. Havránka ze dne 17. ledna 1936:

V Jihlavě, dne 17. ledna 1936.

P. T. Předsednictvu senátu Národního shromáždění v Praze.

Na základě učiněné dohody mezi volebním krajem brněnským, jihlavským a uherskohradišťským a za souhlasu Ústředního výkonného výboru čsl. soc. dem. strany dělnické vzdávám se dle § 21 ústavní listiny mandátu člena senátu Národního shromáždění.

Pavel Havránek v. r.

Rozdané tisky.

Usnesení posl. sněmovny tisky 77, 78, 85, 94 až 96.

Zprávy tisky 89,97.

Návrh tisk 89.

Vládní návrhy tisky 91,93,98

Interpelace tisk 92/1 až 92/3.

Odpověď tisk 90.

Těsnopisecké zprávy 0 9. až 11. schůzi senátu N.S.R.Čs.

Zápisy

o 14. až 16. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno.

Výboru iniciativnímu návrh tisk 89. Výboru rozpočtovému usnesení posl. sněmovny tisky 77, 78, 94, 95; vládní nařízení ze dne 19. prosince. 1935:

o usnadnění přímého úvěru u Národní banky československé (č. 1485),

jímž se opět mění čl. XVI, odst. 1, písm. b) uváděcích ustanovení k zákonu ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních (č. 1537).

Výboru ústavně-právnímu usnesení posl. sněmovny tisk 85.

Výboru živn.-obchodnímu vládní návrh tisk 91, vládní nařízení ze dne 19. prosince 1935, jímž se mění zákon o prodeji zboží za jednotné ceny (č. 1500).

Výborům zahraničnímu a národohospodářskému vládní návrhy tisky 93, 98.

Výboru národohospodářskému usnesení posl. sněmovny tisk 96, vládní nařízení ze dne 20. prosince 1935, kterým se opětně prodlužuje účinnost zákona ze dne 27. března 1930, č. 43 Sb. z. a n., o úpravě užívání některých pastvin v zemích Slovenské a Podkarpatoruské v ročních pastevních obdobích 1930 - 1932 (č. 1488).

Výborům rozpočtovému a živn.-obchodnímu vládní nařízení

ze dne 27. prosince 1935, kterým se částečně mění seznam přepychových předmětů (č.1541),

ze dne 21. prosince 1935, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrokové sazby (č. 1538).

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 20. prosince 1935, kterým se doplňuje vládní nařízení ze dne 5. srpna 1933, č. 170 Sb. z. a n., a vládní nařízení ze dne 23. prosince 1334, č. 273 Sb. z. a n., o mimořádné úpravě těžby dřeva a úpravě lesního a dřevařského hospodářství (č. 1487).

Výborům rozpočtovému a soc.-politickému vládní nařízení ze dne 21. prosince 1935 o úlevách při splácení některých dlouhodobých pohledávek (č. 1535).

Výborům soc.-politickému a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 20. prosince 1935,

kterým se prodlužuje vládní nařízení ze dne 29. července 1933, č. 161 Sb, z. a n., o přechodné úpravě státního příplatku k podpoře nezaměstnaných (č. 1503),

kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (č. 1536),

o daňových úlevách na stavební práce (č. 1544).

Výborům ústavně-právnímu a soc.-politickému vládní nařízení ze dne 6. prosince 1935, kterým se opětně prodlužuje platnost vládního nařízení ze dne 23. února 1934, č. 27 Sb. z. a n., o opatřeních proti bezdůvodnému zdražování (č. 1383).

Výborům soc.-politickému, rozpočtovému a ústavně-právnímu vládní nařízení ze dne 19. prosince 1935, čís. 237 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních personálních (č. 1486).

Výborům soc.-politickému a živn.obchodnímu vládní nařízení ze dne 20. prosince 1935, o některých organisačních a jiných opatřeních ve výrobě skla (č. 1543).

Výborům rozpočtovému a ústavně-právnímu vládní nařízení

ze dne 21. prosince 1935 o snížení úroků vnitřního státního dluhu (č. 1502),

ze dne 27. prosince 1935 o dávkách za úřední úkony ve věcech správních (č. 1542).

Výborům národohospodářskému a živn.-obchodnímu vládní nařízení ze dne 19. prosince 1935, kterým se částečně mění ustanovení § 5 zákona ze dne 24. června 1932, č. 105 Sb. z. a.n., o zřizování provozoven na výrobu cukru z řepy, ve znění vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 185 Sb. z. a n. (č. 1504).

Výborům národohospodářskému a ústavně-právnímu vládní nařízení ze dne 21. prosince 1935 o úlevách při splácení pohledávek za zemědělci (č. 1539).

Výborům soc.-politickému a ústavně-právnímu vládní nařízení ze dne 21. prosince 1935 o úlevách při splácení pohledávek za nezaměstnanými a o některých opatřeních v řízení exekučním a konkursním proti nezaměstnaným (č. 1540).

Výboru imunitnímu žádosti:

vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě se žádostí kraj. soudu v Bratislavě za vydání sen. Pociska k trest. stíhání pro přečin podle §u 3 zák. č. 108/33 (č. 1408),

kraj. soudu trest. v Praze za vydání sen. Pfeiferové k trest. stíhání pro zločin §§ 197, 200 a 203 tr. z. (č. 1394),

vrch. stát. zastupitelství v Košicích se žádostí kraj. soudu v Košicích ze dne 30. prosince 1935, č. j. Nt V 94/35/3, za vydání sen. Steinera k trest. stíhání pro přečin podle §u 14, č. 5, přečin podle §u 18, č: 1 až 3 a zločin podle §u 15, č. 3 zákona č. 50/23 Sb. z. a n. (č. 1582).

Z iniciativního výboru

ve schůzi konané dne 21. ledna 1936 přikázány:

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému návrhy tisky 44, 45, 59.

Výborům kulturnímu a rozpočtovému návrh tisk 51.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1:

1. Zpráva ústavně-právního výboru o návrhu sen. dr Miloty, dr Kloudy, Pichla a Hubky (tisk 25), aby byl vydán zákon o trestnosti pytláctví v zemi Slovenské a Podkarpatoruské (tisk 73).

Zpravodajem je p. sen. dr Milota. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavný senáte! Iniciativní návrh zákona, který jsme si dovolili podati a který se schválením ústavněprávního výboru dovoluji si slavnému senátu doporučovati k přijetí, má za účel odstraniti na přechodnou dobu, dokavad nebude unifikováno hmotné trestní právo, velikou nesrovnalost mezi trestností pytláctví v zemích českých a jeho trestáním na Slovensku a Podkarpatské Rusi a tím dáti honební zvěř pod podobnou účinnou ochranu, jaká je jí poskytnuta v zemích českých podle zákona dříve rakouského.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi stíhá se pytláctví podle dosud platných předpisů jenom úřady správními jako administrativní přestupek, a to zpravidla pouhou pokutou. Tato sankce je ovšem naprosto nepostačitelná a proto bují pytláctví v této části republiky mnohem více a nabývá mnohem nebezpečnější formy, nežli v zemích českých. Dovoluji si v té příčině ukázati na písemné odůvodnění našeho návrhu, ve kterém jsme dovodili, že pytláctví znamená nejen ohrožení cizího majetku, nýbrž jest spojeno též s velkým nebezpečím pro lesní a honební personál, který často padá zasažen ranou z pušky pytláka, a kromě toho je pytláctví veliká národohospodářská škoda, neboť pytlák, aby ukojil svoji vášeň, bez výběru a bez přestávky ubíjí zvěř, aniž se ohlíží na předpisy, které jsou vydány na její ochranu a na její hájení.

Dámy a pánové, v krátké době budeme projednávati zde v senátě zákon proti týrání zvířat, zákon diktovaný příkazem soucitu a lidskosti. I zákon, o kterém nyní jednáme, je složkou takové ochrany honební zvěře. Odstřelí-li pytlák, jak se často děje, v době hájení matku, zničí tím zároveň její mláďata, která bídně hynou bez pomoci. Chytí-li se zvěř do nastražených pytláckých ok, způsobí se jí tím dlouhé a bolestné umírání.

Jsme si dobře vědomi, že účinné stíhání pytláctví vyžaduje přísnějších prostředků, nežli které obsahuje náš návrh, a že bude třeba důkladné revise všech ustanovení, která s touto otázkou souvisí, zejména též zákona honebního a předpisů o prodeji a nošení zbraní. Ale to nejmenší, co se může státi nyní, bylo odstraniti naprosto neudržitelný právní stav na tomto poli na Slovensku a Podkarpatské Rusi a zavésti tam účinnější analogické předpisy, jaké platí v zemích českých, a s tohoto hlediska znamená tento zákon též unifikaci práva na tomto výseku právního pořádku.

Z této příčiny dovoluji si jménem ústavněprávního výboru doporučovati slavnému senátu, aby náš iniciativní návrh zákona přijal ve znění, na jakém se usnesl ústavně-právní výbor. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, jednání je-tím skončeno.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Budeme hlasovati ve čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomuto postupu není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Projednáme nyní odst. 2 pořadu

2. Zpráva výborů ústavně-právního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 15), kterým se předkládá senátu NSRČs. Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o stanovení jednotné všeobecné doby hájení ryb a o podmínkách pro povolování nočního rybolovu v hraničních tocích československo-maďarských, podepsaná dne 8. června 1934 v Budapešti (tisk 49).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je p. sen. dr Havelka, zpravodajem za výbor zahraniční pí sen. Plamínková.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor ústavněprávní panu sen. dr Havelkovi.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte!

Navržené schvalovací usnesení zní:

"Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o stanovení jednotné všeobecné doby hájení ryb a o podmínkách pro povolování nočního rybolovu v hraničních tocích československomaďarských, podepsanou dne 8. června 1934 v Budapešti."


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP