Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Hruban, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatelé: Kianička, Pázmán.

Celkem přítomno 116 členů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 16 hodin 29 minut.

dal předseda: na dnešní schůzi sen. inž. Löhnertovi, Mikulíčkovi, dr Pajorovi, dr Šmeralovi, Zmrhalovi; na tento týden sen. dr Bačinskému, dr Basovi, Šelmecovi; na dnešní a zítřejší schůze sen. Hokkymu, Stodolovi, dr Turchányimu.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly uděleny zdravotní dovolené: do konce měsíce února t. r. sen. Hakenovi a Machovskému, na 2 měsíce sen. Kubačovi.

Předsednictva senátu došel přípis předsedy vlády ze dne 3. února 1936, č. j. 748/1076/S/ 36 m. r., o vzájemném zastupování členů vlády:

Předsednictvo ministerské rady sděluje dodatkem k svému dopisu ze dne 28. prosince 1935, č. 9486/1076/S/35 m. r., že při podpisování zákonů a nařízení podle ustanovení § 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 294 Sb. z. a n., jakož i v případě nepřítomnosti v ministerské radě, při vedení resortní agendy atd. zastupuje pana ministra financí dra Trapla pan ministr školství a národní osvěty dr Franke, pana ministra školství a národní osvěty dr Frankeho zastupuje pan ministr pošt a telegrafů Tučný a pana ministra pošt a telegrafů Tučného zastupuje pan ministr školství a národní osvěty dr Franke.

Pokud jde o vzájemné zastupování ostatních členů vlády, zůstává při úpravě, jak byla sdělena shora uvedeným zdejším dopisem.

O tom se dává věděti předsednictvu poslanecké sněmovny i senátu Národního shromáždění republiky Československé.

Předseda vlády: dr M. Hodža v. r.

Interpelace tisk 102/1 až 102/6.

Návrhy tisky 104 až 106.

Těsnopisecké zprávy o 12. a 13. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápisy o 14. až 16. schůzi senátu N. S. R. Čs.

výboru iniciativnímu návrhy tisky 104 až 106.

o 17. a 18. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Předseda (zvoní): Sděluji, že došel přípis ministerstva vnitra ze dne 25. ledna 1936, č. 5.834/1936/7, o resignaci sen. Havránka a o povolání náhradníka Tomáše Korvase, jako člena senátu Národního shromáždění.

Žádám pana zapisovatele sen. Kříže, aby přípis přečetl.

Zapisovatel sen. Kříž (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Na místo, uprázdněné resignací senátora Pavla Havránka, povolávám podle § 2 zákona o složení a pravomoci senátu a § 56 řádu volení do poslanecké sněmovny za člena senátu Národního shromáždění Tomáše Korvase, tajemníka sklářského dělnictva v Kyjově, a vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu.

Zároveň to vyhlašuji v úředním listě republiky Československé.

Ministr: Dr Černý v. r.

Předseda: Do dnešní schůze dostavil se pan Tomáš Korvas a vykoná ústavou předepsaný slib do rukou předsedy senátu.

Žádám pana zapisovatele sen. Kříže, aby přečetl příslušnou formuli slibu, a pana senátora Korvase žádám, aby vykonal do mých rukou slib podáním ruky a slovem "slibuji". (Senátoři povstávají.)

Zapisovatel sen. Kříž (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Sen. Korvas (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Senátoři usedají.)

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad, a to nejprve odst. 1:

1. Zpráva výborů branného a rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk 70) k vládnímu návrhu zákona o civilních hlídačích vojenské správy (tisk 100).

Zpravodaji jsou: za výbor branný sen. Špatný, za výbor rozpočtový sen. Hubka.

Dávám slovo zpravodaji za výbor branný, panu sen. Špatnému.

Zpravodaj sen. Špatný: Slavný senáte! Branný výbor doporučuje ke schválení osnovu zákona, která se týká civilních hlídačů vojenské správy.

Až dosud v jednotlivých místech konaly tuto službu různé oddíly vojenské. V době, kdy tak velké úkoly připadají naší vojenské správě, je těžko, aby vojenská správa tyto svěřené práce dále vedla.

Při projednávání osnovy o civilních hlídačích vojenské správy bylo s některé strany namítáno, že by bylo vhodnější, aby vojenská správa používala k střežení objektů, zvláště vojenských skladišť, k jichž střežení používá a i v budoucnosti používati míní civilních hlídačů, vojenských osob.

Dovoluji si k tomu uvésti několik poznámek o strážní službě v naší armádě, z nichž vysvitne i odpověď na námitky právě uvedené.

V naší armádě je zavedena jednak dozorčí služba, jednak služba strážní. Dozorčí služba bdí nad správným konáním vnitřní služby v kasárnách a nad zachováním pořádku. Je upravena podrobně v I. dílu služebního řádu. Je to všem známá služba dozorčího desátníka, dozorčího vojína, dozorčího rotmistra, dozorčího důstojníka oddílu nebo pluku. Vlastní strážní služba je podrobně upravena v II. dílu služebního řádu. Tato služba je v míru přípravou pro strážní službu před nepřítelem v poli. V zájmu výcviku stanoví čl. 99, že strážní služba musí býti omezena v míru a za normálních poměrů na nevyhnutelnou potřebu a co možná jen na noční dobu. Stráže se dělí na čestné a ochranné. Ochranné stráže slouží k ochraně státního vojenského majetku, k zajištění vojensky důležitých míst, k hlídání vězňů, k pořádkové službě a k podobným účelům. Sem patří též stráže staniční a kasárenské. V dřívější době stavěla vojenská správa stráže též k střežení státních civilních pokladen, věznic a trestnic, nyní obstarávají si příslušné resorty tuto službu svými orgány, poněvadž vojenská správa výkonem těchto stráží byla by zatížena a trpěl by tím značně výcvik mužstva.

Každá stráž se skládá z velitele stráže, jemuž může býti přidělen podle potřeby jeden nebo několik závodčích, a ze strážních vojínů. Počet strážních vojínů se vyměřuje tak, aby na každého strážního vojína, stojícího ve dne i v noci, připadli tři muži, na každého strážního vojína stojícího jen v noci, dva. Stráže se střídají zpravidla po 24 hodinách.

Počet stráží není ve všech posádkách stejný. Záleží to na počtu vojenských budov, jakož i na jiných okolnostech. V četných posádkách však vzhledem ke značnému počtu stráží, jež nutno stavěti, trpí do značné míry i vlastní výcvik vojáka. To se jevilo zvláště citelně při 14měsíční službě presenční v době, kdy byl ve službě toliko jeden ročník a kdy na vojína připadala služba strážní i třikrát týdně. V té době bylo nutno revidovati ve všech posádkách službu strážní a počet stráží omeziti na míru nezbytně nutnou.

Z toho, co jsem uvedl, je zjevno, že strážní službu třeba zaříditi takovým způsobem, aby netrpěl výcvik, a že je třeba ji z téhož důvodu potřebně omeziti jen na případy, kdy z vojenských důvodů jinak střežení obstarati nelze a kdy střežení je nutnou přípravou pro strážní službu v poli. To vyjádřeno je, jak již řečeno, též ve služebním řádu (čl. 99), podle něhož musí býti strážní služba omezena v míru a za normálních poměrů na nevyhnutelnou potřebu.

To byl jeden z důvodů, proč vojenská správa přikročila k používání civilních hlídačů ke střežení některých vojenských objektů, k čemuž však přistupuje ještě důvod další, který tu byl rozhodující.

Střežení různých vojenských skladů a objektů, v nichž je uložen velmi cenný materiál, možno totiž obstarávati co nejlépe a co nejúčelněji jen osobami stálými, které jsou dopodrobna obeznalé s místními poměry, s technickým a provozním zařízením střeženého objektu, se zařízeními požárními a se znalostí osob zaměstnaných v takovém objektu. Těmto podmínkám nemůže vyhovovati v jednotlivých případech každodenně se střídající vojenská stráž, stavěná po každé jiným útvarem a jinými strážními vojíny. To je vlastní důvod, proč vojenská správa civilní hlídače zavedla.

Tím nemá býti zrušena vojenská služba strážní, určená pro střežení vojenských objektů, nýbrž tato strážní služba se ponechává i nadále, a jen v některých objektech, kde toho povaha věci vyžaduje, se používá k střežení civilních hlídačů. Že vojenská strážní služba nemá býti civilními hlídači úplně nahrazena, pokud se týče odstraněna, plyne i ze skutečnosti, že vojenská správa zaměstnává, jak je z důvodové zprávy zjevno, jen 163 civilní hlídače a nemá v úmyslu počet těchto hlídačů podstatně zvýšiti.

Chtěl bych se ještě zmíniti o námětu, který se rovněž při výborovém jednání vyskytl, aby totiž k střežení vojenských objektů bylo používáno zvláštních strážních oddílů. Ani uskutečnění tohoto námětu není doporučitelné. Bylo by to na úkor nerušeného výcviku mužstva v době presenční služby a vyžadovalo by, aby kontingent odvedených osob byl zvýšen o ty, jichž by bylo třeba pro takové zvláštní strážní oddíly. Ostatně i z organisačních důvodů by narážel takový projekt na závažné překážky, poněvadž nejsou všechny objekty, o jichž střežení jde, soustředěny v jednom místě.

Ze všech důvodů, které jsem uvedl, mám za to, že používání instituce civilních hlídačů k střežení vojenských objektů, v nichž je uložen velmi cenný materiál, je opatřením velmi vhodným, nehledě ani k tomu, že se tím poskytuje zaměstnání určitému počtu osob, což nelze nikterak přehlížeti, zvláště v nynějších tíživých poměrech.

Branný výbor také jednal o postavení civilních hlídačů.

Navrhl v první resoluci, aby vláda předložila osnovu, podle níž by byli civilní hlídači vojenské správy převedeni do poměru státně zaměstnaneckého podle platového zákona č. 103/26, a v resoluci druhé, aby se také dělníkům civilním věnovala větší pozornost se strany vojenské správy. Ministerstvo nár. obrany se vyzývá, aby pro všechny dělníky vojenské správy

1. byla odstraněna hodinová mzda (počítání) a zavedená týdenní mzda se zabezpečením týdenního výdělku za 42 hodiny pracovní;

2. aby v nově ujednané kolektivní smlouvě pracovní vyřešena byla otázka dovolených pro civilní dělnictvo vojenské správy, úrazové pojištění, aby tak zv. kvitanční poplatek byl zrušen, aby byli zaopatřeni přestárlí dělníci a vůbec provedena stabilisace pracovních a mzdových poměrů.

Branný výbor doporučuje slavnému senátu tuto předlohu ku přijetí. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. Hubka, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj sen. Hubka: Slavný senáte! Rozpočtově nemá projednávaný zákon působiti žádným zatížením. Dnes zaměstnává vojenská správa ve skladech a ústavech celkem 163 civilní hlídače, což vyžaduje ročního nákladu, asi 1,800.000 Kč. Úhrada této částky je rozpočtově zajištěna v příslušných úvěrech na mzdy civilních smluvních zaměstnanců vojenské správy.

Pokud bude třeba i v budoucnu přijímati nové hlídače, bude náklad na zvýšené vydání zajištěn pravidelným rozpočtem vojenské správy.

Z těchto důvodů doporučuje rozpočtový výbor, aby senát schválil osnovu zákona podle usnesení posl. sněmovny ve znění tisku 70. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Senát je způsobilý se usnášeti.

Budeme hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové ve čtení prvém najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina: Osnova zákona byla schválena s nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové (tisk 100) ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 70.

Projednáme nyní odst. 2 pořadu:

2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda mezi republikou Československou a spolkovým státem Rakouským o celním projednávání modních publikací, sjednaná výměnou not v Praze dne 22. května 1935 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 22. května 1935, čís. 115 Sb. z. a n. (tisk 48).

Táži se pánů zpravodajů - p. sen. Nováka (rep.) za výbor národohospodářský a p. sen. dr Štefánka za výbor zahraniční - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Nemám návrhů.

Zpravodaj sen. dr Štefánek: Nemám zmen.

Předseda: Textové změny nejsou.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové tisk 48 také ve čtení druhém.

Přistoupíme k projednání 3. odstavce, jímž jest:

3. Druhé čtení osnovy zákona, ktorým sa menia a doplňujú niektoré ustanovenia zákona

Táži se pana zpravodaje sen. dr inž. Botto, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr inž. Botto: Slávny senát!

Navrhujem opravu tlačových chýb ve čl. I, aby totiž jednak v §e 6, lit. b), jednak v §e 12, lit. b) na konci boly uvodzovací znamienka dané za tečku.

Předseda: Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí, schválenou ve čtení prvém, spolu s textovými změnami navrženými p. zpravodajem, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů, jakož i úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové tisk 97 také ve čtení druhém, s opravami, navrženými zpravodajem, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 62.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

Sděluji, že do výboru iniciativního nastupuje za sen. Michlera sen. inž. Mayr a za sen. Stellwaga sen. Garlik,

do parlamentní úsporné a kontrolní komise za sen. Schmidta sen. Fritsch,

do výboru kulturního za sen. Tschakerta sen. Krczal,

do výboru zahraničního za sen.Gregera sen. Michlera za sen. Krczala sen. Tschakert.

Předsednictvo senátu usneslo se podle § 40 jedn. řádu, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Konstatuji, že žádný návrh podán nebyl.

Končím schůzi.