Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Hruban, dr Heller.

Zapisovatelé: Kianička, Pázmán.

Celkem přítomno 119 členů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Trmal.

1. Zpráva rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 5) o zcizení některých státních nemovitostí v Kostelci n. L. (tisk 101).

2. Zpráva národohospodářského výboru o usnesení posl. snemovne (tisk 96) k usnesení senátu (tisky 42 a 69) o vládnom návrhu zákona; ktorým sa opätne predlžuje účinnosť zákona zo dňa 27. marca 1930, č. 43 Sb. z. a n., o úprave užívania niektorých pastvín v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v ročných pastevných obdobiach 1930 až 1932 (tisk 110).

3. Zpráva ústavně-právního výboru o návrhu sen. Donáta, Tomáška, Plamínkové, Roudnického, Thoře a Hackenberga (tisk 89) na vydání zákona, kterým se prohlašuje den 7. března za každoroční státní svátek (tisk 116).

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 15 hod. 27 min.

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Frankovi, Kotrbovi, dr Milotovi, Nedvědovi, Nejezchlebu-Marchovi, dr Ravaszovi, Rýparovi, dr Šmeralovi; dodatečně na schůze 11, a 12. t. m. sen. Plamínkové; na tento týden sen. dr Budayovi, Kroiherovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly uděleny zdravotní dovolené od 20. února do 20. března t. r. sen. dr Polyákovi, na 14 dnů sen. Machovskému, od 15. února do 15. března t. r. sen. dr Kloudovi, na jeden měsíc sen. Filipínskému, do 15. března t. r. sen. dr Törkölymu; dovolená od 18. do 27. února t. r. sen. Němečkovi pro účast na schůzích v Ženevě.

Odpovědi tisk 113/1 až 113/8.

Interpelace tisk 114/1 až 114/6.

Návrhy tisky 117, 127.

Zprávy tisky 118 až 125.

Vládní návrhy tisky 126, 128.

Těsnopisecká zpráva o 16. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis o 19, schůzi,senátu N. S. R. Čs.

o 20. a 21. schůzi senátu N. S. R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Výboru iniciativnímu návrhy tisky 117, 127.

Výborům zahraničnímu a národohospodářskému vládní návrh tisk 126.

Výboru živn. - obchodnímu vládní návrh tisk 128.

Výboru rozpočtovému vládní nařízení:

ze dne 24. ledna 1936, kterým se doplňuje zákon ze dne 15. června, 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních (č. 1.757),

ze dne 30. ledna 1936, č. 28 Sb. z. a n., o přechodných úlevách při placení daní přímých, daně z obratu a přepychové dávky z majetku a z přírůstku na majetku (č. 1916).

Výborům národohospodářskému, soc.-politickému a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 7. února 1936, č. 20 Sb. z. a n., o přechodném snížení celních sazeb na sádlo (č. 1874).

Výborům soc-politickému a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 24. ledna 1936 o rozhodčích komisích pro stanovení cen stavebních hmot (č. 1917).

Výboru imunitnímu žádosti

kraj. soudu v Hradci Král. o svolení k trest. stíhání sen. Dundra pro přečin urážky na cti a pomluvy podle § § 1 a 2 zák. ze dne 28, června, 1933, č. 108 Sb. z. a. n., a §u 1 zák. č. 124 Sb. z. a n. z 30. května 1924 ve znění vyhlášky ze dne 7. července 1933, č. 145 Sb. z. a n. (č. 1878 ),

kraj. soudu v N. Jičíně za souhlas k stíhání sen. Pfeiferové pro přečiny podle §u 18, odst. 2, 3 a §u 14, odst. 1 a 5 a pro zločin podle §u 16, odst. 2 zákona na ochranu republiky (č. 1907).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1:

1. Zpráva rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 5) o zcizení některých státních nemovitostí v Kostelci n. L. (tisk 101).

Zpravodajem výboru je pan sen. Krejčí, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Krejčí: Slavný senáte! Stát koupil trhovou smlouvou ze dne 14., 15., 20. února 1930 od manželů Oskara a Marie Jelínkových v Kostelci nad Labem nemovitosti,

jichž získání bylo nutné ku provedení úpravy řeky Labe v úseku Brandýs-Kostelec nad Labem. K provádění úpravy Labe bylo potřebí získati toliko vodní právo, kterého bylo použito pro nově zřízenou elektrárnu, ale poněvadž manželé Jelínkovi nechtěli toto vodní právo zciziti bez nemovitostí, proto ředitelství pro stavbu vodních cest tyto nemovitosti vykoupilo. Vodní síla byla pro elektrárnu zužitkována až v r. 1935, takže bylo možno získati toto vodní právo cestou vyvlastňovací, ale poněvadž nelze bezpečně spoléhati na průběh a ukončení vyvlastňovacího řízení, sotva může si kterýkoli úředník vzíti na odpovědnost prováděti vodní stavbu bez jistoty, zda a kdy vodní právo bude vyvlastněno. Podle odhadu v r. 1930 měly tyto nemovitosti cenu 4,521.000 Kč a od vlastníků byly vykoupeny za 3,750.000 Kč, tedy dosti levně.

Poněvadž stát nemohl sám zužitkovati budovy, zařízení mlýna a vodní sílu, pokud nebyla převedena na novou elektrárnu, dal tyto do pachtu smlouvou ze dne 30. července 1930 Družstevním podnikům v Dražicích nad Jiz. za pachtovné 62.500 Kč ročně za budovy a mlýnské zařízení. Za vodní sílu, pokud byla pro mlýn k disposici, měly platiti Družstevní podniky v Dražicích 85 hal, za každou odebranou KW hodinu, mimo daň z vodní síly, kterou nájemce platil zvlášť.

Kromě toho podle čl. V pachtovní smlouvy měly nésti Družstevní podniky v Dražicích náklady spojené s obyčejným užíváním najatých budov, veškerého strojního zařízení a nářadí, jakož i všech součástí elektrického zařízení ze svého, bez nároků na náhradu a ručiti za takové změny, které nastanou následkem času a řádného užívání předmětu nájmu při provozu živností.

Tato pachtovní smlouva nebyla pro stát šťastnou. Nájemce přes jasné ustanovení pachtovní smlouvy neudržuje v dobrém stavu budovy a mlýnské zařízení, přestože ředitelství pro stavbu vodních cest přispělo na udržení zařízení ze svého značnou částkou. Jen na vodní kolo, které dnes stojí, přispělo 25.000 Kč. Mlýn pustne, zařízení mlýnské chátrá a při tom vykazují Dražické podniky náklad investiční v částce 369.000 Kč, ač tu nejde o skutečné investice, nýbrž o udržovací náklady.

Ředitelství pro stavbu vodních cest jakožto vlastník nemovitostí snažilo se získati na nemovitosti tyto vhodného kupce, což se jim nepodařilo, vyjma jediného zájemce Družstevní podniky v Dražicích. Tyto vědouce, že jsou jediným zájemcem, a využívajíce svého postavení, snažily se koupiti nemovitosti tyto za cenu poměrně nízkou. Jednání o prodeji táhlo se téměř 5 let a jako konečnou cifru nabídly Dražické podniky částku 1,250.000 Kč.

Ministerstvo financí, které tento prodej mělo provésti, vypracovalo na základě této nabídky návrh zákona, jímž se žádá o zmocnění ku prodeji, a předložilo jej senátu Národního shromáždění dne 17. června 1935, tisk 5. V důvodové zprávě označilo cenu 1,250.000 Kč, nabídnutou Družstevními podniky v Dražicích, za přiměřenou.

Abych mohl posouditi, zda tato nabídka jest opravdu přiměřená, zajel jsem si po dvakrát do Kostelce nad Labem, prohlédl jsem nemovitosti ku prodeji určené, zjistil jsem, že mlýn má kontingent 65.306 q pšenice a 22.394 q žita, a proto měl jsem pochybnost o přiměřenosti ceny Dražicemi nabídnuté; proto se projednání ve výboru rozpočtovém značně protáhlo.

V té době postaral jsem se v denním tisku a zvláštním insertem v odborném časopise o získání jiných nájemců, kteří by byli ochotni za mlýn nabídnouti vyšší cenu. Přihlásilo se celkem 6 zájemců, z nichž někteří po získání informací odstoupili pro nedostatek kapitálu, jiní obávali se nesnází s převzetím mlýna po dosavadním nájemci, poněvadž ten, si účtuje investičních nákladů 369.000 Kč, ač, jak jsem již řekl, nejde zde o investice, nýbrž o náklady udržovací, a z toho je 216.000 Kč za provedenou elektrifikaci mlýna, ač tato elektrifikace byla provedena držitelem proti zákazu ředitelství pro stavbu vodních cest.

Jediný zájemce Jan Ouhrabka, továrník v Turnově, nabídl za nemovitosti 1,500.000 Kč při zaplacení poloviny převodních poplatků a 10 % obecních přirážek, jakož i veškerých ostatních výdajů s převodem spojených. Kupní cenu složí před podpisem trhové smlouvy.

Jak jsem již uvedl, stát zaplatil za mlýn s ostatními budovami a pozemky 3,750.000 Kč. Vodní síla byla odhadnuta na 1,957.000 Kč. Zbývá tudíž hodnota nemovitostí a zařízení 1,803.000 Kč. Po úhradě kupní cenou 1,500.000 Kč zbude ztráta 303.000 Kč.

Poněvadž záležitost tato jest až příliš známou a přes to nepodařilo se výhodnějšího kupce získati, dlužno považovati nabídku Jana Ouhrabka za výhodnou, zvláště proto, že mlýn soustavně chátrá. A poněvadž nabídka tato je časově vázána, navrhuji jménem rozpočtového výboru, aby senát dal zmocnění panu ministru financí v dohodě s ministrem veřejných prací k odprodeji těchto nemovitostí podle změněného návrhu zákona výborem upraveného, jak byl otištěn ve zprávě o usnesení výboru rozpočtového tisk 101. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Budeme hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva senátu podle § 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o zcizení některých státních nemovitostí v Kostelci n. L. (tisk 101).

Táži se pana zpravodaje sen. Krejčího, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Krejčí: Nikoli.

Předseda: Není změn.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtená druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Projednáme nyní odst. 2 pořadu, jímž jest:

2. Zpráva národohospodářského výboru o usnesení posl. snemovne (tisk 96) k usnesení senátu (tisky 42 a 69) o vládnom návrhu zákona, ktorým sa opätne predlžuje účinnosť zákona zo dňa 27. marca 1930, č. 43 Sb. z. a n., o úprave užívania niektorých pastvin v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v ročných pastevných obdobiach 1930 až 1932 (tisk 110).

Zpravodajem jest pan sen. Novák (rep.)., Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Slavný senáte!

Osnova právě projednávaná byla již schválena v prosinci minulého roku, ale poněvadž posl. sněmovna nemohla ji schváliti do konce roku, byl zákon tento na podkladě zákona zmocňovacího prodloužen na dobu 3 měsíců.

V zemi Slovenské a Podkarpatoruské je zajištěno právní normou od prvních let poválečných pasení dobytka na cizí půdě. Zákonem ze dne 22. prosince 1932, čís. 210 Sb. z. a n., prodloužena byla účinnost zákona, čís. 43/1930 Sb. z. a n. o další tři roky, tedy do 31. prosince 1935. Mezitím mělo býti provedeno šetření o tom, v jaké míře a od které doby bude možno omezit, po případě úplně zrušit užívací právo. Není pochyby, že likvidace těchto pozemků je nutna, ježto se nedají upřít i mnohé stinné stránky tohoto opatření. Nepříznivý vliv jeví se hlavně na půdě lesní, která užívacím právem byla nejvíce postižena, neboť oddaluje znovuzalesnění vykácených ploch a tím trpí řádné lesní hospodaření. Prodlužování tohoto stavu má za následek, že uživatelé spoléhají na cizí pastviny a své vlastní zanedbávají.

Zemské úřady v Bratislavě a v Užhorodě provedly na návrh ministerstva zemědělství šetření, kterým se zjistilo, že není možné v dnešní době těžké hospodářské krise užívací právo likvidovati. Hospodářské poměry uživatelů pastvin se od r. 1932 nezlepšily, ba naopak ještě zhoršily. Snaha úřadů převésti cestou pozemkové reformy do vlastnictví uživatelů, nemůže se toho času uskutečniti pro nedostatek finančních prostředků vlastních, ani úvěrem získaných. Užívané pastviny nebylo možno odnímati ani těm, kteří neudržují své vlastní pastviny v dobrém stavu, jak je to podle 3. odstavce §u 6 zák. čís. 43/1930 Sb. z. a n. možné, jelikož v dnešní těžké době není možno žádati nákladné povrchové úpravy pastvin.

Jelikož platnost shora uvedeného zákona končila 31. prosincem 1935, pokládá se za nutné a účelné další prodloužení jeho na dobu pěti let beze změny. Stávající zákon v praksi vyhovuje a proto se navrhuje beze změny. Zaručuje uvolnění a znovuzalesnění půdy určité skupiny lesů, vyjma užívacího práva vůbec a obsahuje předpisy pro zvelebení pastvin jak cizích tak i vlastních. Doba pěti let je volena proto, aby umožnila uživatelům pohnojení pastvin a současně také jejich využití. Bude nutno, aby do té doby byl připraven našimi úřady definitivní zákon, jímž by úprava užívání pastvin a současně složité zákony čl. XII z r. 1894 a zákon čl. X z r. 1913, byly unifikovány a přizpůsobeny změněným hospodářským poměrům. Nemenší snahou úřadů musí býti také působení k tomu, aby likvidace zákonné úpravy byla urychlena a zjednodušena dobrovolnými dohodami mezi oběma stranami na způsob dlouhodobého pachtu. Uskutečnění bylo by možné tím spíše, že většina pastvin je majetkem státním, na př. v zemi podkarpatoruské jest z celkové plochy polonin 74.442 katastrálních jiter státního majetku 60.860 kat. jiter, t. j. 82% a zbytek 13.576 kat, jiter, t. j. 18% je majetek soukromý.

Sluší podotknouti, že otázka užívání pastvin na Slovensku a Podkarpatské Rusi je dalekosáhlého významu, ježto podle soupisu provedeného r. 1935 činila výměra pastvin r. 1934 používaných v zemi slovenské 38.971 ha, v zemi podkarpatoruské asi 8.685 ha, při čemž počet uživatelů na Slovensku činil 18.131 (v roce 1931 21.000), na Podk. Rusi 34.035 (v roce 1931 25.000).

Provedení tohoto zákona nevyžaduje zatížení státních financí. Usnesení senátu o tomto vládním návrhu zákona bylo doručeno poslanecké sněmovně dne 19. prosince 1935 a ježto podle zprávy posl. sněmovny (tisk 267) nebylo možno tuto osnovu do 1. ledna 1936 ústavně projednat, vrací ji posl. sněmovna senátu s tím, že účinnost zákona nabude platnosti místo od 1. ledna, až od 1. dubna 1936.

Národohospodářský výbor pojednal ve své schůzi konané dne 4. února 1936 o této osnově zákona a doporučuje ji sl. senátu ke schválení, tak jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna ve znění sen. tisku 96 i s připojenou resolucí. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Jednání je proto skončeno. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 96.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, ktorým sa opätne predlžuje účinnosť zákona zo dňa 27. marca, 1930, č. 43 Sb. z. a n., o úprave užívania niektorých pastvín v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v ročných pastevných obdobiach 1930 až 1932 (tisk 110).

Má pan zpravodaj nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Nikoli.

Předseda (zvoní): Návrhů oprav nebo změn textových není.

Budeme tudíž hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 96.

Budem hlasovati ještě o resoluci, jak je otištěna ve zprávě výborové.

Kdo souhlasí s resolucí, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato se přijímá.

Projednáme třetí odstavec pořadu

3. Zpráva ústavně-právního výboru o návrhu sen. Donáta, Tomáška, Plamínkové, Roudnického, Thoře a Hackenberga (tisk 89) na vydání zákona, kterým se prohlašuje den 7. března za každoroční státní svátek (tisk 116).

Byl mně podán dostatečně podporovaný návrh sen. Donáta,Tomáška,

Plamínkové, Roudnického, Thoře a Hackenberga.

Žádám, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte) Návrh sen. Donáta, Tomáška, Plamínkové, Rondnického, Thoře a Hackenberga, aby se přes zprávu ústavně-právního výboru ze dne 11. února 1936 ohledně prohlášení dne 7. března za každoroční státní svátek přešlo k dennímu pořadu.

Podepsaní senátoři předložili iniciativní návrh, aby 7. březen jakožto den narozenin pana presidenta-Osvoboditele byl prohlášen za každoroční státní svátek ve smyslu zákona ze dne 3. dubna 1925, č. 65 Sb. z. a n. Ústavněprávní výbor senátu projednal tento návrh po jeho stránce věcné a usnesl se navrhnouti plenu senátu jeho schválení.

Účelem tohoto návrhu bylo projeviti panu presidentovi nejenom všechnu vděčnost, nýbrž učiniti, abychom si my i generace budoucí v tento památný den jeho narozenin každoročně uvědomovali historický význam vší jeho životní práce, jeho účinné lásky k právu a pravdě, jeho vznešených ideálů mravních? i jeho velkého poučení, s nímž se president s námi loučil při svém odchodu z úřadu hlavy státu: "Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily."

Byli jsme proto přesvědčeni, že konáme jenom svou mravní i lidskou povinnost, když prohlášením jeho narozenin za státní svátek republiky rozžehneme stálé a viditelné světlo, jež by nám trvale osvěcovalo cestu do šťastnější budoucnosti.

Ale nejideálnější naše touhy se musí uzpůsobiti naléhavému přání právě toho, o němž jsme jednali a chtěli rozhodovati. President-Osvoboditel dal nám tlumočiti svou prosbu, aby od této jeho oslavy bylo upuštěno. Důvodů toho není třeba uváděti. Známe je všichni.

President-Osvoboditel zůstává i nyní tím, čím byl celým životem. Nic mu není tolik vzdáleno, jako všechny okázalosti rázu vnějšího. Ani ve chvíli, kdy vstupoval v čelo našeho státu, necítil se ničím jiným, nežli jedním ze služebníků národa i lidstva. Svým celým životem byl nám příkladem skromnosti, prostoty a nejpřísnější sebekázně. A projevuje-li proto v této chvíli své přání, aby jeho narozenin nebylo vzpomínáno zvláštním svátkem, nezbývá nám, nežli před touto jeho vůli se skloniti. Bude na nás učiniti vše, aby naše práce byla skutečným následováním jeho ducha pro všechen život nás i budoucích a aby intence naše byly v tomto směru uvedeny v harmonický souhlas s intencemi pana presidenta-Osvoboditele.

Pro dnešní den proto navrhujeme, aby slavný senát přes návrh svého ústavněprávního výboru v tomto směru přešel k dennímu pořadu.

Předseda (zvoní): Návrh jste slyšeli.

Kdo souhlasí s právě přečteným návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina: Tím tento návrh byl schválen.

Senát vyhovuje přání pana presidenta-Osvoboditele, přechází přes návrh ústavně-právního výboru k dennímu pořadu.

Slavný senáte! Toto hlasování není závěrem všech těch ušlechtilých intencí, jež byly podnětem iniciativní akce v senátě. President-Osvoboditel zůstává i nadále vším tím, čím byl doposud. Na jeho velikosti duchovní a mravní nebylo tím ničeho umenšeno. Snad právě naopak! Toto hlasování má své závazky. Nejde dnes o to, aby životní práce velkého vůdce generací bylo vzpomínáno jenom v den jeho narozenin - nýbrž abychom za příkladem jeho a v jeho stopách šli my a generace budoucí každodenně a celým svým životem. Aby tak naplněno bylo slovo evangelia: "Vstaň a následuj mne!" V tomto následování jest a bude všechna naše vděčnost, naše práce a naše budoucnost. (Senátoři povstávají.) A v tomto následování bude také vybudován největší a věčně živoucí pomník v našich srdcích. K presidentu-Osvoboditeli Tomáši Masarykovi jest v této chvíli obrácena všechna naše úcta, naše láska a naše věrnost. (Hlučný potlesk. - Senátoři usedají.)

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

Sděluji, že do výboru zahraničního za sen. dr Kloudu nastupuje sen. Javornický.

Předsednictvo senátu usneslo se podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.