Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, dr Bas, dr Heller.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

Celkem přítomno 126 členů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Trmal.

1. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 36), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 5. září 1935 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. září 1935, čís. 184 Sb. z. a n. (tisk 57).

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti okr. soudu v Chustu ze dne 17. července 1935, č. j. T II 680/35-3, za vydání sen. Hokkyho za účelem trest. stíhání pro přestupek utrhání na cti, resp. pomluvy podle §u 3, event. §u 2 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n. (č. 337/1935 předs.) (tisk 120).

3. Zpráva imunitného výboru o žiadosti okr. úradu v Grelnici zo dňa 26. novembra 1935, č. j. 1334/1935. priest., aby bolo dané svolenie k trest. stíhaniu sen. Keila pre priestupok dľa §u 2 zák. č. 70/1934 Sb. z. a n. (čís. 1114/1935 preds.) (tisk 123).

4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá senátu Národního shromáždění ke schválení dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 13. srpna 1935 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 26. srpna 1935, č. 181 Sb. z. a n. (tisk 56).

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 16 hod. 42 min.

dal předseda: na dnešní schůzi sen. dr Bačínskému, dr Hrubanovi, Nedvědovi; na tento týden sen. dr Budayovi, dr Štefánkovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly dány zdravotní dovolené: na 1 měsíc sen. Kianičkovi, Schmidtovi; na měsíc březen a duben sen. Hakenovi.

Přečten přípis předsedy vlády ze dne 18. března 1936, č. j. 1959/909 5-36 m. r.:

"Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Pan president republiky vyhověl rozhodnutím ze dne 17. března t. r. žádosti ministra financí dr Karla Trapla za zproštění úřadu ministra financí a pověřil ministra školství a národní osvěty dr Emila Franke prozatímním řízením ministerstva financí.

Předepsaný slib byl dnešního dne do rukou presidenta republiky složen.

O tom kladu si za čest učiniti sdělení.

Předseda vlády: M. Hodža v. r."

Návrh tisk 146 - přikázán výboru iniciativnímu.

Zprávy tisky 149, 152.

Interpelace tisk 150/1 až 150/8.

Odpovědi tisk 151/1 až 151/6.

Usnesení posl. sněmovny tisky 153 až 155 - přikázána výborům soc. politickému a rozpočtovému, tisk 156 - přikázáno výboru soc.-politickému.

Vládní návrh tisk 157 - přikázán výboru rozpočtovému.

Těsnopisecké zprávy o 20. až 22. schůzi senátu NSRČs.

Zápis o 23. schůzi senátu NSRČs.

o 24. a 25. schůzi senátu NSRČs. schváleny byly podle §u 72 jedn. řádu.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby výborům bylo uloženo podati do nejblíže příští schůze zprávy o usneseních posl. sněmovny:

výborům soc.-politickému a rozpočtovému o usneseních tisky 153, 155,
výboru soc. politickému o usnesení tisk 156.

ve schůzi konané dne 11. března 1936 přikázány k řádnému projednání návrhy:

Výborům soc. politickému a rozpočtovému tisky 104, 115, 138.

Výboru soc.-politickému tisk 117.

Výborům rozpočtovému a národohospodářskému tisk 127.

Výborům kulturnímu, rozpočtovému a živn.-obchodnímu tisk 136.

Výborům rozpočtovému a soc.-politickému tisk 137.

Výboru rozpočtovému tisk 142.

Výborům techn.-dopravnímu a rozpočtovému tisk 147.

Výborům národohospodářskému, živn -obchodnímu a soc.-politickému vládní nařízení ze dne 28. února 1936, kterým se doplňuje a mění vládní nařízení ze dne 12. března 1934, č. 51 Sb. z. a n., o některých opatřeních, týkajících se výroby a prodeje umělých tuků jedlých, ve znění vládního nařízení ze dne 14. prosince 1934, č. 253 Sb. z. a n. (č. 2179).

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 10. března 1936 o dodávkách osiva a krmiv na úvěr zemědělcům v obcích zvlášť těžce postižených živelními pohromami (č. 2206).

Výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 6. března 1936 o organisaci policejní správy a služby a o některých jiných opatřeních v oboru vnitřní správy (č. 2207).

Výboru imunitnímu žádost okr. soudu v Jelenici za souhlas k trest. stíhání sen. Schössera pro přestupek zákona na ochranu cti č. 108/33 Sb. z. a n. (č. 2212).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1 pořadu:

Zpravodajem za výbor zahraniční je pí sen. Plamínková, zpravodajem za výbor národohospodářský p. sen. Janovský.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, paní sen. Plamínkové.

Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte! Věc, o které budu dnes referovati, nemáme zde po prvé. Je to obchodní a plavební úmluva Československo-polská ze dne 10. února 1934, která poskytovala s platností do 31. prosince 1934 Československu celní slevy na odbarvovací rostlinné uhlí, sirouhlík, želatinu a výrobky z celuloidu; naproti tomu Polsku přinášela celní slevy na řepku a podobná semena olejnatá, na kyselinu sírovou, dusíkaté vápno a superfosfáty.

Tyto celní slevy byly vzájemně prodlouženy s výjimkou celní slevy na řepku a podobná olejnatá semena do 30. června 1935, a to dodatkovým protokolem k zmíněné úmluvě, který byl podepsán ve Varšavě 8. února 1935 a uveden v prozatímní platnost vládní vyhláškou čís. 21 Sb. z. a n. ze dne 8. února 1935.

Vládní návrh tisk 36 předložil Národnímu shromáždění další dodatkový protokol, který byl dohodnut 5. září 1935 a kterým se ujednání dodatkového protokolu z února obnovuje, a to s dvěma změnami: ruší se celní sleva, kterou poskytovalo Polsko Československu na bakelit, a na místo smluvní celní sazby Zl. 1.30 na 100 kg sirouhlíku poskytuje Polsko Československu sazbu 2.30 Zl. Toto ujednání má platnost do 30, června 1936.

Zahraniční výbor pojednal o vládním návrhu a doporučuje senátu, aby jej schválil v tomto znění:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovým protokolem k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaným dne 5. září 1935 a uvedeným v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. září 1935, čís. 184 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Janovský. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Janovský: Slavný senáte!

Naše obchodní styky s Polskem, upravené obchodní a plavební úmluvou Československopolskou ze dne 10. února 1934, poskytovaly Československu celní slevy na odbarvovací rostlinné uhlí, sirouhlík, želatinu, bakelit a výrobky z celuloidu, a to s platností do 31. prosince 1934. Československo pro touž dobu poskytlo Polsku slevy celní na řepku a podobná semena olejnatá, kyselinu sírovou, dusíkaté vápno a superfosfáty. Tyto celní slevy, mimo řepku a podobná olejnatá semena, obsažená v sazebníku číslo 45, byly prodlouženy z obou stran do 30. června 1935 dodatkovým protokolem k obchodní a plavební úmluvě Československo-polské, podepsaným ve Varšavě dne 8. dubna 1935 a uvedeným v platnost vládní vyhláškou č. 21 Sb. z. a n. ze dne 8. února 1935. Na prodloužení tohoto dodatkového protokolu trváno hlavně z toho důvodu, aby byla zachována snížená celní sazba v Polsku pro sirouhlík, vyráběný hlavně na Slovensku v Bratislavské dynamitce. Proti tomu koncedovali jsme Polsku smluvní clo a kontingenty na dusíkaté vápno, jež jako náhrada za drahý chilský ledek u nás je ještě k hnojení požadováno. Vedle toho upustilo Polsko od smluvní sazby na řepku, to ovšem po delším vyjednávání, takže nyní domácí produkce řepky není ohrožena dovozem polské řepky, která nemůže býti dovážena pod clem autonomním, jímž by se cena řepky dovážené neúměrně zvýšila.

Zájem obou vlád vedl k dohodě o obnovení ujednání dodatkového protokolu ze dne 8. února 1935 s výjimkou celní slevy, kterou poskytlo Polsko Československu na bakelit (pol. saz. č. 488/1 B), a také s tou změnou, že na místo smluvní celní sazby zlotých 1'30 na 100 kg sirouhlíku poskytne Polsko Československu na toto zboží sazbu zlotých 2'30, a to s platností do 30. června 1936.

Tento dodatkový protokol schválila post sněmovna ve schůzích dne 4..a 12. prosince 1935. Národohospodářský výbor senátu N. S. projednal osnovu dne 28. listopadu a doporučil k ústavnímu schválení ve znění přijatém posl. sněmovnou.

S ohledem na nutnost obchodních styků Československa se sousedním státem polským, jak se jeví částečně v návrhu na prodloužení navrhovaného dodatkového protokolu, navrhuji toto usnesení:

Senát Národního shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovým protokolem k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 134, podepsaným dne 5. září 1935 á uvedeným v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. září 1935, č. 184 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme tedy hlasovati.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne reku. (Děje se.).

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Projednáme nyní odst. 2 pořadu.

Zpravodajem je p. sen. Němeček, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Němeček: Slavný senáte! Imunitní výbor projednával žádost okresního soudu v Chustu ze dne 17. července 1935, čj. T II 680/35-3, za vydání sen. Hokkyho za účelem trest. stíhání pro přestupek utrhání na cti, resp. pomluvy podle §u 3, event. §u 2 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n. (č. 337/1935 předl. ).

Skutková podstata žaloby je tato:

V trestním oznámení jest sen. Hokky označen jako důvodně podezřelý, že se dopustil trest. činu tím, že na veřejné schůzi ve Vyškově n. Tisou pronesl o soukromém žalobci Karlu Štokovi, vládním komisaři obce Vyškovo n. T., mimo jiné i tato slova: "Takým ľuďom sverujú majetok mesta, takým vládnym komisárom, kadejakým Karolom Štokom, ktorý prešantročil lesy vyškovského lesného komposesorátu."

Imunitní výbor navrhuje, aby senát vyhověl žádosti okr. soudu v Chustu ze dne 17. července 1935, č. T II 680/35-3, a dal souhlas k trest. stíhání sen. Hokkyho pro přestupek utrhání na cti, resp. pomluvy podle §u 3, event. §u 2 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n.

Imunitní výbor považuje tvrzení, které jest předmětem soukromé žaloby, za velmi závažné. Podle tohoto tvrzení jedná se o zašantročení obecního majetku. Napadený jest vládním komisařem obce, tedy osobou veřejně postavenou, a jest proto také v zájmu veřejném, aby soudním projednáním tohoto případu byla zjištěna pravda. Buď jest pravdou, co sen. Hokky o soukromém žalobci jako vládním komisaři na veřejné schůzi tvrdil, a pak musí býti soukromý žalobce pro tento trestní čin stíhán, anebo není tvrzení sen. Hokkyho pravdivé, a pak jest nutno v zájmu autority vládního komisaře obce Vyškovo n. T., aby se mu dostalo zadostiučinění.

Z toho důvodu navrhuje imunitní výbor, aby senát dal souhlas k trest. stíhání sen. Hokkyho.

Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil pan sen. dr Turchányi. Dávám mu slovo.

Sen. dr Turchányi: Veľavážený senát!

Keď imunitný výbor zasedal, hlasoval som v tej veci za to, aby pán sen. Hokky bol vydaný, ale vtedy som bol zle informovaný, poneváč som nevedel, čo to slovo "prešantročil" znamená.

Pán sen. Hokky tvrdil na tomto shromaždení, že ten pán vládny komisár premárnil ten les, ten majetok mesta lebo obce, s tým, že asi za polovičnú cenu to odpredal. To je pravda, ale vyšší úrad tento odpredaj schválil, v tom páde zatiaľ to nemôže byť trestne stíhateľné, trestatelné, a preto pán sen. Hokky netvrdil takú vec o pánu vládnom komisáru, čo by bolo trestne stíhatelné.

Na základe toho ja navrhujem, aby sen. Hokky nebol vydaný, lebo je stála prax senátu, že ked' voľakto netvrdí takú vec jedného orgána, jedného zamestnanca, čo je trestrie stíhateľné, nemôže byť za to ímunitne vydaný.

Předseda (zvoní.): Uděluji slovo zpravodaji imunitního výboru, panu sen. Němečkovi k doslovu.

Zpravodaj sen. Němeček: Vážený senáte! Imunitní výbor rozhodoval o této záležitosti na základě autentických poznámek úředních, ve kterých je výslovně hovořeno o zašantročení lesního majetku obce Vyškov nad Tisou, a byla-li pronesena tvrzení o tomto zašantročení snad jinými slovy anebo byla-li skutková podstata jiná, než jak je v soudních spisech označeno, pak je ovšem věcí soudu, aby o této věci rozhodoval.

Já jménem imunitního výboru prosím, aby zpráva jeho byla vzata na vědomí.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, přistoupíme proto ke hlasování. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát dal souhlas k trest. stíhání sen. Hokkyho pro přestupek utrhání na cti, resp. pomluvy podle §u 3, event. §u 2 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát dal souhlas k trest. stíhání sen. Hokkyho.

Projednáme další odstavec pořadu:

Zpravodajem je pan sen. Pocisk. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Pocisk: Slávny senát!

Podávam zprávu imunitného výboru o žiadosti okr. úradu v Gelnici zo dňa 26. novembra 1935, č. j. 1334/1935 priest., aby bolo dané svolenie k trest. stíhaniu sen. Keila pre priestupok dľa §u 2 zák: č. 70/1934 Sb. z. a n. (čís. 1114/1935 preds.).

Skutková podstata: živn. inšpektorát v Košiciach podal dňa 10. června 1935 okr. úradu v Gelnici trestné oznámenie proti fme Jozef Schmidt a Major nástupca, továrňa na zápalkové drevo vo Švedláre, pre priestupok podľa §u 1 vlád. nar. č. 70/1934 Sb. z. a n. Vedúcim a zodpovedným riaditeľom tejto továrne je sen. Keil, ktorý sa mal dopustiť trestného činu tým, že koncom mesiaca júla 1934 továrňa zastavila provoz a prepustila robotníctvo bez toho, že by toto hola hlásila 14 dní napred tamojšiemu úradu a živn. inšpektorátu, a keď trvalo zastavenie dlhšiu dobu ako tri mesiace, ministerstvu soc. pečlivosti a ministerstvu obchodu.

Na základe pripojeného spísu živnostenského inšpektorátu v Košiciach zo dňa 10. června 1935 a protokolárnej výpovedi inž. Jozefa Řetického, úradníka horemenovaného živn. inšpektorátu, na polic. riaditeľstve v Košiciach zo dňa 13. septembra 1935 zamestnávala menovaná továrňa pred zastavením provozu údajne priemerne 30 robotníkov, kým počas revízie, konanej 6. júna 1935, teda po jednom roku, bolo zamestnaných robotníkov v továrne len 6, jeden kočiš a 1 hlídač.

Naproti tomu obvinený sen. Keil vo svojej protokolárnej výpovedi zo dňa 27. augusta 1935 na okresnonri úrade v Gelnici k objasneniu veci udáva, že firma od nepamäti vždy pracovala len niekoľko týždňov, zatým niekoľko týždňov stala, lebo stálu objednávku si zadovážiť nemohla, preto keďže tento postup sa stal vo výrobe skutočne uzusom, nespamätal sa na vládne nariadenie čís. 78/1934. Avšak v budúcnosti nariadeniu zadosť učiní, nakoľko je zodpovedným správcom menovanej továrne.

Nakoľko z pripojených spisov bolo možné zistiť, že údaje sen. Keila sa zakladajú na pravde a tiež i tá okolnosť, že živn. inšpektorát len po roku prevádzal v menovanom podniku inšpekciu, keď už nemal možnosť zisťovať príčiny prepustenia robotníctva, a konečne i tá okolnosť, že podnik ešte stále zamestnával i počas revízie 6 robotníkov, 1 kočiša a 1 hlídača, nespatruje imunitný výbor dostatočné dôvody k tomu, aby sen. Keila pre tento nedostatočne odôvodnený priestupok zbavil imuníty.

Z týchto dôvodov imunitný výbor navrhuje, aby slávny senát nevyhovel žiadosti okr. úradu v Gelnici a nedal súhlas k trest. stíhaniu sen. Keila.

Předseda (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen, jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Keila pro přestupek podle §u 2 zák. č. 70/1934 Sb. z. a n.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Keila.

Projednáme nyní poslední odstavec pořadu dnešní schůze:

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. dr Kloudy, za výbor národohospodářský sen. inž. Marušáka - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Klouda: Nikoliv.

Zpravodaj sen. inž. Marušák: Ne.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

Sdělení předsednictva.

Senát přijal návrh předsedův, aby výboru živn.-obchodnímu bylo uloženo, aby o vládním návrhu tisk 128 podal zprávu do nejbližší schůze senátu.

Do výboru soc.-politického na místo sen. Brodeckého nastupuje sen. Modráček, do výboru zahraničního na místo sen. Javornického sen. dr Klouda, do výboru ústavně-právního na místo sen. Riedla sen. dr Klouda.

Předseda oznámil, že předsednictvo senátu se usneslo, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 26. března 1936 o 12. hod. s

pořadem:

1. Zpráva výborů kulturního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 112), jímž Československý stát nabývá sbírek Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách (tisk 149).

2. Zpráva živn.-obchodního výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 128) o hubení škodlivého živočišstva, kyanovodíkem, ethylenoxydem a chlorpikrinem (tisk 163) [podle §u 35 jedn. řádu].

3. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk 155 ) k vládnímu návrhu zákona o stavebním ruchu (tisk 161) [podle §u 35 jedn. řádu].

4. Zpráva výboru soc.-politického o usnesení post. sněmovny (tisk 156) k vládnímu návrhu zákona, kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče (tisk 162) [podle §u 35 jedu. řádu].

5. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk 153 ) k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění nebo doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n. (tisk 160) [podle §u 35 jedn. řádu].

6. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 5. září 1935 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. září 1935, č. 184 Sb. z. a n. (tisk 57).

Schůze skončena v 17 hod. 18 min.