Předseda dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, dr. Bas, dr. Heller, dr. Buday.

Zapisovatelé: Kříž, Sehnal.

Celkem přítomno 109 členů podle presenční listiny.

Člen vlády ministr Zajíček.

Z kanceláře senátní tajemník senátu dr. Bartoušek, jeho zástupce dr. Trmal.

Předseda dr. Soukup zahájil schůzi v 16 hodin 15 minut.

dal předseda na dnešní schůzi sen. Kvasničkovi, Nedvědovi, Pfeiferové, Stodolovi; na tento týden, t. j. do 25. t. m. sen. Němečkovi, dr. Rehákovi, Tomáškovi dodatečně na minulý týden sen. Földesimu, W. Müllerovi; dodatečně na schůzi dne 8. října t. r. sen. Hanckovi, Trnobranskému na schůze dne 8. a 9. října t. r., sen. Hokkymu a na schůzi dne 9. října t. r. sen. Enhuberovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly dány zdravotní dovolené do konce října t. r. sen. dr. Havelkovi, na 14 dnů sen. Földesimu a dr. Ravaszovi.

Došel přípis sen. Beneše ze dne 15. října 1936 o resignaci na senátorský mandát.

Odpovědi tisky 283/1 až 283/23, 290/1 až 290/5, 295/1 až 295/6.

Interpelace tisk 297/1 až 297/5.

Návrh tisk 294 - přikázán výboru iniciativnímu.

Usnesení posl. sněmovny tisky 298 a 299 - přikázány výboru ústavně-právnímu, kterému uloženo podati zprávu do příští schůze.

Těsnopisecké zprávy o. 41. a 42. schůzi senátu NSR Čs.

"Z cizích parlamentů", r. 1936, roč. XVII, č. 7 až 9.

o 43. až.44. schůzi senátu N.S.R.Čs. schváleny podle §u 72 jedn. řádu.

ve schůzi konané dne 9. října 1936 přikázány návrhy:

Výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému tisk 257.

Výborům ústavně-právnímu a národohospodářskému tisk 258.

Výborům rozpočtovému a národohospodářskému tisky 263, 269, 272, 289.

Výboru rozpočtovém u návrhy tisky 279, 281.

Výborům soc.politickému a národohospodářskému tisk282

Výboru imunitnímu žádost okr. soudu Bezdružice za vydání sen. Pfrognera a Franka k trest. stíhání pro přestupek podle§§ 3 a 19 zhrom. zák čís. 165/67 ř. z.

Výboru národohospodářskému vládní nařízení ze dne 24. září 1936, kterým se pozměňuje vládní nařízení ze dne 9. července 1936, č. 221 Sb. z. a n., o úpravě osevu pšenice, žita, ječmene a ovsa hospodářském roce 1936/1937 (č. 3545).

Výborům národohospodářskému a ústavně-právnímu vládní nařízení ze dne 30. září 1936, kterým se částečně mění vládní nařízení ze dne 21. prosince 1935, č. 250 Sb. z. a n., o úlevách při splácení pohledávek za zemědělci (č. 3546).

Výborům soc.-politickému živn.-obchodnímu, techn.-dopravnímu a rozpočtovému vládní nařízení ze dne 24. září 1936 o cenách uhlí pro domácí otop (č. 3581).

Výborům ústavně-právnímu a soc. politickému vládní nařízení ze dne 6. října 1936 0 opatřeních proti bezdůvodnému zdražování (č. 3636).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský pan sen. Jakubec, za výbor rozpočtový pan sen. Foit.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor národohospodářský panu sen. Jakubcovi.

Zpravodaj sen. Jakubec: Slavný senáte!

Během minulého roku, jakož i během roku letošního postižena byla řada krajů živelními pohromami, průtrží mračen, krupobitím, smrští a také požárem. Pohromy tyto v postižených krajích způsobily velké škody, jdoucí do milionů, povstaly zničením úrody od 50 až 90 %, zbytek pak zůstal znehodnocen, dále odplavením ornice, čímž pozemky zůstaly trvale znehodnoceny. Spousty vody, jež spadly z mraků, valily se jako dravá řeka do nížin a vnikly do obytných domů, jež podmokly a v mnoha případech se í zhroutily, takže zůstaly četné rodiny bez přístřeší. Stejně tak bylo tomu i při živelní pohromě způsobené požárem, který zasáhl celé čtvrti obcí, z nichž také celé desítky rodin zůstaly bez přístřeší. V těchto hrůzách přišly i životy lidské na zmar. Postižené kraje jsou z velké části chudé kraje horské a postižení jsou z největší části střední a drobní zemědělci, kteří jen v ojedinělých případech byli pojištěni proti živelním pohromám, takže utrpěnou škodou byla jejich existence ohrožena. Podpory, poskytnuté z nouzových fondů zemědělských rad, daleko nestačily k záchraně těchto ohrožených existencí. Jsou proto zcela odůvodněny návrhy jednotlivých klubů senátorů, aby také vláda poskytla mimořádnou podporu na zmírnění bídy v postižených krajích, a to peněžitou podporou, prominutím daně poškozeným včetně daně z obratu, posečkáním placení daní z minulých let, aby uvolnila nebo aspoň zlevnila pro postižené kraje naturálie, hlavně potraviny a krmiva, poskytla podporu na opatření stavebních hmot, jakož i slevu na dovozném těchto materiálií, poskytla v dohodě se zeměmi a okresy prostředky na opravu poškozených a vybudování nových komunikací, cest a mostů, případně i meliorací, aby tak byla umožněna práce a možnost výdělku poškozenému a nezaměstnanému obyvatelstvu těchto krajů. O škodách, způsobených živelními pohromami, krupobitím, průtrží mračen, smrštěmi a podobně, pojednávají podrobně návrhy, podané během minulého i letošního roku různý mi kluby senátorů. Jsou to návrhy:

tisk 6, sen. Donát, v 66 okresech Čech, země Moravskoslezské, Slovenska a Podk. Rusi,

tisk 7, sen. Měchura, okres Břeclav a Hodonín v 16 obcích,

tisk 8, sen. Javornický, v okresu roudnickém v 10 obcích,

tisk 9, sen. Javornický, v okrese Kralupy v 8 obcích,

tisk 13, sen. Polyák, okras Trenčín ve 4 obcích,

tisk 18, sen. Filipínský, okres Tišnov a Boskovice v 15 obcích,

tisk 19, sen. Svoboda v okresu Dol. Kralovice, Vlašim, Příbram, Praha venkov v 7 obcích,

tisk 20, sen. Modráček, okres mělnický, karlínský v 10 obcích,

tisk 21, sen. Scharnagl, okres Český Krumlov v 13 obcích,

tisk 44, sen. Sehnal, okres Hořice v obci Bezník,

tisk 194, sen. Donát v okrese Německý Brod v 8 obcích,

tisk 208, sen. Rejmon,

tisk 209, sen. Dundr,

tisk 210, sen. Havlín,

tisk 212, sen. Vlk,

tisk 213, sen. Šolc

tisk 217, sen. Pfeiferová.

Návrhy tyto pojednávají o velké živelní pohromě způsobené průtrží mračen a protržením hráze na okrese Nová Paka, Jilemnice a Jičín, kde tato živelní pohroma hlavně v Nové a Staré Pace nadělala nesmírné škody na majetku pozemkovém zničením úrody a odplavením půdy, na majetku domovním, jakož i na zboží všeho druhu, ale také poškozením továrních objektů, mostů, lávek. Touto pohromou bylo jenom v Nové Pace 37 rodin doložováno, 26 domů zatopeno, z nich 5 zničeno a poškozeno, 35 obchodů zatopeno, strženy 2 kamenné mosty, 5 mostů povalových, 2 lávky odplaveny. Podobně postiženy obce Stará Paka, Ústí, Stav, Roškopov, Ubyslavice, Hřídelec, Újezd Kumburský a Bělá pod Bezdězem. Mezi postiženými jsou zemědělci, majitelé domů, živnostníci, obchodníci, dělníci a je to tím tíživější, že je to kraj poměrně hospodářsky chudý a k dovršení této katastrofy je nutno uvésti, že tu byly zničeny i 4 lidské životy.

Další návrhy podali:

tisk 214, sen. Schmidt, tisk 215, sen. Rejzl,

tisk 216, sen. dr. Hilgenreiner, v několika obcích okresu Šluknovského, Haňšpachského a Dubé,

tisk 226, sen. Kříž, zátopa okresu Třeboň a České Budějovice, poškozeno 5 obcí,

tisk 224, sen. Maixner, průtrž v okresu Rokytnice v Orlických Horách, 5 obcí,

tisk 227, sen. Krommer, v okresu šumperském a žambereckém v několika obcích.

V uvedených návrzích je vylíčen zhoubný účinek živelních pohrom zničením úrody, odplavením ornice, poškozením cest a silnic, mostů a budov, v mnohých případech v tak vysokém procentu, že ohrožuje existenci poškozených podniků. Stejně zhoubné účinky způsobeny byly požáry, o nichž pojednávají

Tisk 12, sen. Janček, v obci Valašská Dubová, okres Dolný Kubín na Slovensku, kde vyhořelo 70 obytných domů, 126 hospodářských budov a kdež zahynul i dobytek.

Tisk 23, sen. Dresl, požár v Malém Hradisku, okres Prostějov v zemi Moravskoslezské, kde vyhořelo 25 domů, 53 hospodářské budovy, veškeré domácí a hospodářské zařízení.

Tisk 211, sen. Hancko, požár v Dolnej Tižině, okres Žilina, kde vyhořeli dva občané, jimž zničil požár dřevěné domy s veškerým domácím í hospodářským zařížením.

Tisk 45, sen. dr. Labay, požár v obci Budinej, okres lučenecký, vyhořelo 28 rolnických usedlostí.

Tisk 263, sen. Zeman, požár v obci Kochnáč, okres Bánovce n. B, na Slovensku, vyhořelo 7 hospodářských usedlostí s domácím i hospodářským zařízením. Škoda je tím tíživější, že pohořeli jsou kolonisté značně zadlužení.

Pohořeli jsou vesměs v chudých krajích a jelikož byly jejich domky většinou dřevěné, přišli o všechno a zůstali bez přístřeší. Povětšině byli nedostatečně pojištěni a proto podpora je nanejvýš nutna. V poslední době byly nově postiženy živelními pohromami další obce, a to obec Tlozlovice u Luhačovic krupobitím a okres Znojmo, obce Dačice a Tišnov, průtrží mračen. V obou případech nadělaly pohromy velké škody.

Dále návrh tisk 233, podaný sen. ing. Wintrem, o záplavách západočeských řek, a návrh tisk 238 sen. Šelmece o záplavách slovenských řek na jižním Slovensku.

Nutno upozorniti, že v době od konání schůze národohospodářského výboru postižena byla opět řada obcí zhoubným krupobitím, na př. v zemi Moravskoslezské bylo postiženo více jak 30 obcí živelními pohromami, které zničily úrodu v posledních dnech přede žněmi. Škody způsobené živelními pohromami roku letošního dovršeny byly krajně nepříznivým počasím v době žňové, takže následkem neustálých dešťů byl zbytek sklizně velmi znehodnocen a v mnohých případech i zničen

Na úhradu škod živelními pohromami způsobených přispívati mají poškozeným zemědělcům podpůrné fondy, zřízené při zemědělských radách v jednotlivých zemích. Tyto fondy bohužel nemohou povolené podpory v pravý čas proplatiti z toho důvodu, že jim dosud ministerstvo financí nepoukázalo zákonem stanovený roční příspěvek. Abych dotvrdil, co zde říkám, budu citovati část dopisu, který jsem dostal od zemědělské rady "Ačkoliv máme dnes již 5. října, ministerstvo financí nepoukázalo za letošní rok pro tento fond zákonitý státní příspěvek a rovněž tak zemské finanční ředitelství nepoukázalo letos ani haléře na 12 % přirážce za r. 1936. Měli bychom do dnešního dne míti již poukázáno pro letošní rok ve fondu podpůrném okrouhle 2 3/4 mil. Kč. Poněvadž nám zemské finanční ředitelství dluží na nedoplatcích za minulá léta okrouhle 2 1/4, mil. Kč, činí celkový dluh státní správy okrouhle 5 mil. Kč. Zemské finanční ředitelství bylo úředně žádáno několikráte zemědělskou řadou o výplatu peněz, avšak bezvýsledně. Mimo to naši poslanci, jež jsme na tuto situaci upozornili, rovněž intervenovali u ministerstva financí a u zemského finančního ředitelství avšak výsledek těchto intervencí je zatím stále negativní. Poněvadž v podobné situaci se nalézají také fondy při jiných zemědělských radách, jednala o této záležitosti stálá delegace zemědělských rad, která učinila rovněž patřičné kroky u ministerstva financí, zdá se však, že dosud rovněž bezvýsledně.

Za tohoto stavu věcí je těžko plniti úkoly, jež fondy pro živelní pohromy mají splniti. S tohoto místa apeluji na ministerstvo financí, a to velmi snažně a důtklivě, aby co nejdříve poukázalo zákonitý příspěvek pomocným fond°um a zároveň aby dalo pokyn, aby také zemské finanční ředitelství poukázalo co nejdříve příspěvek, který se vybírá ve formě 12 % přirážky, aby zemědělské rady mohly aspoň částečně nahraditi škody způsobené živelními pohromami.

Veliký počet a rozsah škod způsobených živelními pohromami, kterými jsou postiženi občané našeho státu mnohdy do té míry, že je ohrožena tím i jejich existence, a to bez jejich viny, čím dále tím jasněji ukazuje, že je zapotřebí, aby povolaní činitelé upravili otázku živelního pojištění tak, aby bylo přístupné co nejširším vrstvám zemědělským, kterým je doposud pro vysoké sazby naprosto nedostupné.

Národohospodářský výbor projednal ve své schůzi dne 2. července 1936 všechny návrhy na podporu postiženým živelními pohromami, uznal je za odůvodněné a doporučuje plenu senátu Národního shromáždění, aby vyzval vládu, aby poskytla s urychlením vydatnou podporu poškozeným a přispěla tak k částečnému zmírnění uvedených škod. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. sen. Foit, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj sen. Foit: Slavný senáte!

Kol. Jakubec podal zprávu za národohospodářský výbor. Já se plně připojuji k pronesenému a vzhledem k tomu, že bych musel mnohé opakovati, ukládám si co největší stručnost.

Živelní pohromy letošního roku vybraly si naši republiku za své zhoubné působiště. Množství území utrpělo krupobitím, požárem nebo smrštěmi ohromné ztráty jdoucí do milionů korun. Nejen že byla zničena úroda, ale na mnoha místech byla odplavena ornice, takže tyto pozemky ještě mnohá léta neposkytnou pražádné úrody. Jsou případy, že i obytná stavení zčásti anebo zcela byla zničena povodní nebo požárem. Jde nejen o kraje nízko položené. nýbrž i o kraje horské, chudé, dále nejde jen o velké zemědělce, nýbrž i o malé, drobné domkáře a chalupníky.

Je pravda, že zemědělské rady mají povinnost poskytovati podpory z fondu k tomu účelu utvořeného, avšak podle šetření a zjištění je škod takové množství, že fondy zdaleka nemohou zmírniti bídu, která se v hojné míře vyskytla v postižených krajích, zvláště když státní pokladna dluhuje na tento účel, moravské zemědělské radě 3 mil. Kč.

Řada kolegů senátorů bez ohledu. Politické příslušnosti podala vládě návrhy, aby poskytla mimořádnou podporu na zmírnění bídy ve všech postižených krajích, k nimž se přidružuje řada nových obcí. Vláda si zajisté všimne zoufalého volání postižených a poskytne vedle mimořádné podpory možnost zavedení daňových úlev, zlevnění dovozu všech potřeb, a nejen sama, nýbrž i v dohodě se zemskými a okresními výbory najde větši a širší možnosti opatření prostředků pro strádající. Doporučovalo by se, aby v postižených krajích byla umírněna nezaměstnanost všemi možnými prostředky, a to nejen úpravou cest a silnic, nýbrž i urychleným prováděním meliorací, a tak opatřen výdělek těm nejpotřebnějším. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Buday.)

Všechny návrhy dosud v této věci podané buďtež brány v úvahu i s těmi, které došly po uzavření této kapitoly.

Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi dne 2. července 1936 veškeré návrhy na podporu postiženým živelními pohromami, připojuje se v plném rozsahu k usnesení národohospodářského výboru a doporučuje slavnému senátu, aby schválil zprávu tisk 268 tak, jak se na ní usnesly výbory národohospodářský a rozpočtový. (Souhlas.)

Místopředseda dr. Buday (zvoní): Pán spravodajca skončil svoju zprávu, zahájime teda debatu.

Prihlásení sú rečníci: pp. sen. Füssy a Mikulíček.

Navrhujem, aby rečnícka lehota bola ustanovená 1/2 hod. (Námitek nebylo.)

Námietok niet.

Udeľujem slovo prvému zaznačenému rečníkovi, ktorým je p. sen. Füssy.

Sen. Füssy (maďarsky): Ctený senát!

Ohlašujem vopred, že súhlasím s návrhom výboru národohospodárskeho a výboru rozpočtového a to tým väčšmi, lebo i naša strana má jeden návrh, aby senát vyzval vládu, aby ona poskytla rýchlu podporu zemedelskému obyvateľstvu, postihnutému povodňou, krupobitím a suchom v niektorých krajoch južného Slovenska a Podkarpatskej Rusi.

V súvislosti s tým musím sa však zmieniť o niektorých anomáliách, pozorovaných pri poskytovaní podpôr jednotlivcom, postihnutým živelnými pohromami.

Jednou z nich je pomalosť pokračovania. Veď i dnešný návrh týka sa škôd, ku ktorým došlo z jara r. 1935, teda roku minulého, a tiež zprávy výborov sú až z júla t. r. že prostá výzva senátu sa takto dosť silne opozdieva, to samo o sebe by ešte nebola chyba, keby vláda ináč včas zakročila. Dvakrát dáva, kto rýchlo dáva, hovorí staré porekadlo: dostane-li poškodený človek podporu hneď, má to väčšiu cenu než dvojnásobná podpora za pol roka. Preto musím upozorniť vládu, aby rýchle podpory boly nabudúce opravdu rýchle, aby k ich rozdeleniu došlo do dvoch - troch dní po nastalej škode.

Treba konštatovať, že tiež vo spôsobe rozdeľovania rýchlych podpôr staly sa chyby. Tak mi boly odposlané sťažnosti z obce Bátorkeszi, kde bolo značné krupobitie že mnoho gazdov, utrpivších 100%nú škodu, vynechali úplne z radu podporovaných, naproti tomu z peňazí, určených na podporu gazdov, obdržali podpory nezemedelci na opravu svojich domov, pobúchaných víchricou, žiadnym spôsobom nie som proti tomu, aby živnostník a jednotlivec iného povolania obdržal podporu na opravu svojho domu, veď má to ostatne i zákonný podklad, ale žiadnym spôsobom neľze schvaľovať, aby k tomu cieľu boly použité peniaze určené na náhradu poškodených plodín gazdov. Ak však vo zmienenom prípade ide o fond na náhrady škôd nezemedelcov spravovaný ministerstvom vnútra, resp. o podpory z tohoto fondu poskytované, tu je povinnosťou administratívneho úradu dať občanom vysvetlenie, aby sa tým predišlo závisti a pletkám.

Rozhodne musím protestovať proti tomu, že mnohí obecní notári zneužívajú biedy a mizérie gazdu ešte vždy ku kupčeniu dušami a navrhujú rozdeľujú podpory podľa národnosti, ba i podľa straníckosti žiadateľov.

To by sa týkalo skúseností nadobudnutých v minulosti.

Nemôžem ponechať bez poznámky rozsiahle, katastrofálne živelné pohromy z r. 1936 a otázku sanácie škôd nimi spôsobených. Po tohoročnej suchej a nezvyklo teplej jari pustošilo hrozné sucho a dnes je už všeobecne známe, že špecifická váha zrnitých plodín je tak špatná, aká už dávno nebola. Vo veľa okresoch, ba v celých krajoch mlátili stroje len plevy a zrno bolo prázdne. Niet ani osiva. A tu prichádzam s odôvodnenou sťažnosťou na južnom Slovensku malo byť jesenné osivo už v pôde. A obyvatelia obcí, postihnutých suchom na južnom Slovensku, i dodnes ešte márne čakajú na osivo. Páni, nejde tu o jednu či dve obce. Obce v povodí Dunaja, Váhu, Hrona, Ipľa, Latorice, Bodroga a Tisy už veľmi netrpezlivo čakajú na podporu. Ich netrpezlivosť veľmi dobre chápeme, lebo veď obyvatelia týchto krajov neboli postihnutí len suchom ale i povodňami, ktoré spustošili nielen plodiny zrnité, ale i krmivo.

Obyvatelia údolí uvedených riek majú však tiež inú sťažnosť regulačné práce, nutné k trvalému odvráteniu nebezpečenstva po vodní postupujú veľmi pomaly kupredu. I táto vec by sa už raz mala uchopiť za správny koniec. Odvodňovacie spoločnosti sú bez štátnych a krajinských príspevkov bezmocné. Tieto práce by potrebovaly rýchlejšie tempo. Bolo by to možné práve teraz, keďže z pôžičky obrany štátu podnikajú sa rôzne práce; tým by sa mohlo ulepiť i veľkej nezamestnanosti.

Musím vyzvať pozornosť vlády tiež na nedostatočnosť odškodňovacích fondov, zriadených u krajinských úradov. Bude treba nájsť spôsob, aby sa tieto odškodňovacie fondy staly serióznymi faktory podpornými a neboly inštitúciami pre rozdeľovanie almužny.

Pánu ministrovi financií sa naskytne pri vydaní prevádzajúceho nariadenia k novele zákona o priamych daniach možnosť ukázať, že má pochopenie pre gazdov, zemedelcov. Tu môže učiniť to, že v nariadení samom stanoví, že živelnou pohromou postihnutý gazda, ktorý utrpel určité percento škody, obdrží na základe prostého vyhlásenia škody odklad čo do platenia priamych daní a čo sa týka berného roku, v ktorom ku škode došlo, obdrží i sľavu berných nedoplatkov podľa percenta utrpenej škody. Ak kedy povodeň pobrala maloroľníkovi celú úrodu a seno a tým utrpel gazda v lete 1936 95 škody, má mu byť daň na r. 1936 podľa toho snížená

Po tom, čo som uviedol, pripojujem sa k výzve, aby vláda vo zmysle podaných iniciatívnych návrhov senátorských poskytla bez odkladu pomoc obyvateľom v obcí utrpivším živelné škody. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Buday (zvoní): Udeľujem slovo ďalšiemu zaznačenému rečníkovi, pánu sen. Mikulíčkovi.

Sen. Mikulíček: Dámy a pánové!

Prohlašuji za náš klub, že budeme hlasovat pro předložené osnovy. Ale při té příležitosti musím poukázati na praksi, jak se řeší otázka živelních pohrom resp. podpor pro ty, kteří byli poškozeni.

Vážení! V účetní uzávěrce za r. 1934 byla položka; kde vláda podle zmocňovacího zákona přidala přes 60 mil. Kč k fondu, na který se vybírá při pozemkové dani od určitých poplatníků. Jistě projedu veliký kus republiky, do roka přicházím do styku s vesnickým lidem, ale velmi zřídka setkám se s poškozeným, který by něco dostal z této částky, činící společně s fondem při zemědělské dani téměř 80 mil. Kč. Pánové! Loňského roku jsem vedl deputaci zástupců jedenácti obcí Českobrodska k panu radovi Šnajberkovi. Byli mezi nimi jenom dva komunisté, 5 bylo domovinářů; byli tam také příslušníci socialistických stran. Pan rada nám potvrdil, že českobrodský okres dostal na živelní pohromy 3 mil. Kč, a tito zástupci jedenácti obcí mu odpověděli, že oni ve svých obcích přes to, že byli velmi silně poškozeni, nemohou potvrditi ani jediný případ že by byl dostal drobný rolník podporu. A přece 3 mil. Kč pro českobrodský okres je dosti značná suma peněz.

Pánové! Pracující rolníci nejsou ničeni jenom živelními pohromami, proti nimž je těžko se ubránit lidské síle. Byl jsem před třemi týdny v Židlochovicích, kde je přípravný výbor pro požadavky pracujících rolníků, a v něm jsou dva rolníci - a ne malí - kteří obhospodařují 60 měřic; jeden je politickým příslušníkem strany pana Šrámka, druhý politickým domovinářem. Je to společný přípravný výbor. (Výkřiky senátorů republ. strany zeměděl. a malorol. lidu.) Promiňte pánové, když vy ty pohromy neřešíte, nedivte se, že i takový rolník, který obhospodařuje 60 měřic, hledá spolupomoc i v dělnických stranách. A tam tito lidé si stěžovali, že jim zvěř ze státních lesů židlochovických tak ničí úrodu, že dokonce ani neosívají blízké parcely kolem těchto lesů. To již je v rukou lidských, takovéto pohromy odvrátiti. Podívejte se dnes na myší záplavu. U nás v minulém měsíci ani nechtěli sít, poněvadž bylo nebezpečí, že budou museti síti po druhé. Je to něco jiného, když přijde pohroma s hůry anebo větrem, ale tyto pohromy se dají zmírniti resp. odstraniti. Zvěř se drží jen pro luxus, aby občas do takového státního lesa si mohli páni přijíti střelit, a široké masy rolníků bez rozdílu národnosti, politické strany nebo náboženství trpí touto pohromou.

Dnes ráno jsem přijel z Mukačeva. Včera jame tam měli sjezd pracujícího seljanstva Podkarpatské Rusi, na nějž šli chudí rolníci - pánové, račte se zeptat policajtů - až 3 dny cesty až ze sigetského obvodu atd. - je to 120 km, a optejte se rolníků, i vašich, kteří s vámi volí, jakou děsnou pohromou jest zvěř hlavně ze státních statků na Podkarpatsku. Prosím, tam musí domkář nebo rolník, jakmile zasadí brambory, každou noc pod kolibou spát - víte, kdo znáte Podkarpatsko, co je to koliba - ozbrojen jen sekerou udržovat tam oheň - ovšem že z nakradeného dříví, poněvadž svého nemá. Pušku také mít nesmí - aby zahnal divokou zvěř, hlavně černou, divoké svině, aby nevyhrabovaly sadbu, a jakmile to začne růst, i násadu. To je úžasná věc, když to uvážíte. Ten člověk pracuje celý den a večer musí jíti 2 až 3 km ležet do přírody pod takovou volnou stříškou, kolibou, aby uhájil políčko před zvěří, pro kterou si potom nějaký Pražák, ať ministr ve výslužbě nebo aktivní, nebo pan Papen z III. říše přijde, aby ji odstřelil. To je zase živelní pohroma, kterou lze lidskou rukou, lidským duchem a lidskou vůlí odstranit.