Čtvrtek 29. října 1936

Schůze zahájena v 17 hodin 20 minut.

Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Klofáč, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

Celkem přítomno 119 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr Hodža; ministři dr Dérer, dr Kalfus, Najman, inž. Nečas, dr Zadina, Zajiček.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek, jeho zástupce dr Trmal.

Pořad:

47. schůze senátu Národního shromáždění republiky Československé

svolané na

čtvrtek dne 29. října 1936 na 17. hod.:

Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 273), jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 11. prosince 1934, č. 251 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení nesporném (tisk 303).

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Slavný senáte! (Senátoři povstávají.)

Dekretem pana presidenta republiky bylo na dnešní den svoláno čtvrté zasedání Národního shromáždění. Zahajuji proto dnešní schůzi senátu.

Tato prvá schůze spadá do okamžiku pro nás zvlášť významného. Od včerejšího dne jest hostem pana presidenta republiky a celého našeho státu Jeho Veličenstvo král Carol II, společně se svým synem Jeho Královskou Výsostí korunním princem Michalem, velkovévodou z Alby Julie. Konáme jenom svou radostnou povinnost, když zde v senátě, stejně jako ve sněmovně poslanecké v zastoupení celého našeho Národního shromáždění, jménem zákonodárné moci našeho státu vítáme a pozdravujeme oba vzácné hosty co nejsrdečněji.

Jsme králi Carolovi hluboce vděčni za to, že pro jeho prvou oficielní cestu k nám jako suveréna byl zvolen den našeho státního svátku, 28. říjen. Bylo velkým symbolem to, co bylo v předvečer našeho státního svátku konstatováno na Slovanském ostrově. Právě ve chvíli, kdy naši královští hosté dne 27. října o 5. hod. odpolední vstoupili v Královu nad Tisou v Podkarpatské Rusi na půdu naší republiky, aby odjeli do Prahy, byl na Slovanském ostrově odhalen pomník na paměť našeho vítězného domácího odboje vojenského dne 28. října 1918. Tento pomník jest také pomníkem rumunské legie v Praze, jež se v tento den před 18 lety s námi spojila. Bylo to ve znamení jednoho a téhož boje za svobodu a sjednocení. Ta Malá dohoda vzcházela tedy spontánně již před 18 lety ze společných obětí a společných ideálů. Svobodné a sjednocené Československo, Rumunsko a Jugoslavie povstaly takřka společně v největších a nejosudovějších chvílích svých dějin. Z hrůz světové války zrodil se ve střední Evropě, a zejména v její ohromné pánvi podunajské, řád nový, jenž všechen řád starý převyšuje svou nekonečně vyšší pravdou a spravedlivostí a je proto hoden, abychom pro jeho zachování a upevnění byli připraveni a odhodláni přinésti vše, co člověk a národ přinésti může.

Suverén velkého Rumunska byl včera v Praze přítomen slavnostnímu pochodu našeho vojska. Jsme mu vděčni za projevy uznání naší armádě. Tato znovu osvědčila, že jest svou jednolitostí, svou kázní a svou nejmodernější technicky skvělou motorisací na vše připravena. Je to armáda velkých kvalit mravních, armáda svobody a míru. Na nikoho nebude útočit, nikomu nechce ničeho vzít, ale opřena o všechnu lásku svého lidu a všechny mocenské prostředky státu, bude hájit vše, co je naším právem, naším pořádkem a naším územím, až do těch všech posledních důsledků.

Dny návštěvy rumunského krále Carola II jsou pro nás nejenom manifestací jednoty Malé dohody, nýbrž i všech těch ideálů, z nichž se naše Dohoda zrodila. Jdeme za týmiž politickými cíli svrchovanosti a nedotknutelnosti svých států. V bratrské dohodě hledáme cesty naší společné obrody hospodářské a všemi svými silami bojujeme za zachování a upevnění míru, protože bez míru není a nebude lepšího života. Bezvýhradně usilujeme o vybudování Společnosti národů a nové právo mezinárodní, založené na odmítnutí války a zabezpečení míru kolektivní organisací na ochranu bezpečnosti všech mírumilovných národů světa.

Malá dohoda zorganisovala se politicky a hospodářsky a organisuje se také vojensky. Jeví se stejně účelným uvažovati o soustavné organisaci spolupráce také našich tří parlamentů. Návštěva rumunského krále Carola II jest manifestací horečné práce ve všech těchto směrech a proto se z ní tak upřímně těšíme. Jde tu o hluboké životní zájmy našich států. Republika Československá svých závazků a smluv vždy poctivě dodržela a dodrží je i ve vší budoucnosti. Sjednocené Československo je šťastno a hrdo svým nerozlučným přátelstvím a nejupřímnějším bratrstvím s velkým sjednoceným Rumunskem a s velkou sjednocenou Jugoslavií. Jsme velkou mocí v Evropě, o niž se roztříští všechno úsilí staré nepravdy a starého násilí. Věrnost za věrnost - v tomto svatém závazku jsme šli vždy a půjdeme. O této věrnosti našeho státu se rumunský suverén u nás opětovně přesvědčil. Přejeme jemu, jakož i korunnímu princi mnoho a mnoho zdraví a slavnému rumunskému národu, jakož i celému krásnému a nám tolik drahému bratrskému Rumunsku všechen další a obdivuhodný rozvoj. Děkujeme Jeho Veličenstvu a celému rumunskému národu za všechnu tu jedinečnou lásku a oddanost, se kterou byl v Rumunsku a v Bukurešti přijat president naší republiky dr Edvard Beneš, a jsme šťastni, že naši vznešení hosté odjedou od nás s týmiž pocity nejhlubšího přátelství, nejupřímnější oddanosti a neskonalé věrnosti naší republiky ke království Rumunskému a v nerozlučné spojitosti s královstvím Jugoslavie také k celé naší pevně semknuté, jednotné a až do té smrti věrné Malé Dohodě.

(Hlučný potlesk. - Senátoři usedají.)

Předsednictvu senátu došly přípisy předsedy vlády ze dne 22. října 1936: č. j. 8219/1096/S/36 m. r., o ukončení jarního zasedání 1936 Národního shromáždění a č. j. 8220/1096/36/S m. r., o svolání Národního shromáždění k podzimnímu zasedání 1936.

Žádáme pana zapisovatele sen. Pichla, aby přípisy ty přečetl.

Zapisovatel sen. Pichl (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Pan president republiky prohlásil rozhodnutím ze dne 22. října 1936 zasedání obou sněmoven Národního shromáždění za ukončené dnem 22. října 1936.

Předseda vlády: Dr Hodža v.r.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Pan president republiky svolal rozhodnutím ze dne 22. října 1936 obě sněmovny Národního shromáždění k zasedání do Prahy na den 29. října 1936.

Předseda vlády: Dr Hodža v.r.

Předseda (zvoní):

Došly přípisy ministerstva vnitra ze dne 21. října 1936:

č. j. 72.668/1936-7 o úmrtí sen. inž. Gustava Mayra a o povolání náhradníka Emila Schrammela, jako člena senátu Národního shromáždění;

č. j. 73.246/1936-7 o resignaci sen. dr Justina Gregra a o povolání náhradníka Ph. Dra Kurta Brasse, jako člena senátu Národního shromáždění;

č. j. 73.458/1936-7 o resignaci sen. Beneše a o povolání náhradníka Františka Müllera.

Žádám pana zapisovatele senátu, aby přípisy tyto přečetl.

Zapisovatel sen. Pichl (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Na místo, uprázdněné úmrtím ing. Gustava Mayra, povolávám podle § 2 zákona o složení a pravomoci senátu a § 56 řádu volení do poslanecké sněmovny za člena senátu Národního shromáždění Emila Schrammela, pekaře v Bedřichově, a vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu.

Podotýkám, že Emil Schrammel byl kandidován pod ř. č. 2 na kandidátní listině strany č. 12 Sudetendeutsche Partei ve volebním kraji I. (Praha) a na uprázdněný mandát po senátoru ing. Gustavu Mayrovi se povolává jako nejbližší kandidát z kandidátní listiny pro II. skrutinium (§ 56, odst. 1, věta 2 volebního řádu do posl. sněm.), kdež jest uveden pod ř. č. 7. Nejbližší náhradník z kandidátní listiny jmenované strany ve volebním kraji VII. (Mor. Ostrava) Artur Göbel, obchodník v Krnově, vzdal se podáním z 11. září 1936 nároku na mandát, uprázdněný úmrtím ing. G. Mayra, a poslední kandidát z téže kandidátní listiny Rudolf Just, rolník v Osoblaze, zemřel již dne 2. května 1936. Tím se stalo, že kandidáti z kandidátní listiny č. 12 Sudetendeutsche Partei ve volebním kraji VII. (Mor. Ostrava) pro volbu do senátu byli vyčerpáni. Emil Schrammel byl na kandidátní listině uveden nesprávně pod jménem Schramek.

Ministr dr Černý v.r.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Na místo, uprázdněné resignací dra Justina Gregra, povolávám podle § 2 zákona o složení a pravomoci senátu a § 56 řádu volení do poslanecké sněmovny za člena senátu Národního shromáždění Ph. Dra Kurta Brasse, řádného profesora německé vysoké školy technické v Praze XVI., Zborovská 11, a vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu.

Zároveň to vyhlašuji v Úředním listu republiky Československé.

Ministr Černý v.r.

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Na místo, uprázdněné resignací senátora Vojty Beneše, povolávám podle § 2 zákona o složení a pravomoci senátu a § 56 řádu volení do poslanecké sněmovny za člena senátu Národního shromáždění Františka Müllera, tajemníka Odborového sdružení čsl. v Plzni, a vydávám mu ověřující list, opravňující jej ke vstupu do senátu.

Zároveň to vyhlašuji v Úředním listu republiky Československé.

Ministr Černý v.r.

Předseda (zvoní):Do dnešní schůze dostavili se páni Emil Schrammel, Ph. dr Kurt Brass, a František Müller a vykonají ústavou předepsaný slib do rukou předsedy senátu.

Žádám pana tajemníka senátu, aby přečetl příslušnou formuli slibu, a pány senátory Emila Schrammela, Ph. dr Kurta Brasse a Františka Müllera žádám, aby vykonali do mých rukou slib podáním ruky a slovem "slibuji". (Senátoři povstávají.)

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Ich gelobe, der Čechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuüben.

Sen. Schrammel (podávaje předsedovi ruku):Ich gelobe.

Sen. dr Brass (podávaje předsedovi ruku):Ich gelobe.

Sen. Fr. Müller (podávaje předsedovi ruku):Slibuji. (senátoři usedají.)

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. dr Bačinskému, Donátovi, Nedvědovi, Nejezchlebu-Marchovi, Zmrhalovi; dodatečně do 25. t.m. sen. Šelmecovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly uděleny zdravotní dovolené: na 6 týdnů sen. dr Šmeralovi, na 4 týdny sen. Enhuberovi.

Rozdané tisky.

Interpelace tisky 304/1 až 304/6, 305/1 až 305/6.

Návrhy tisky 306, 307 - přikázány výboru iniciativnímu.

Odpověď tisk 308.

Vládní návrhy tisk 310 - přikázán výboru rozpočtovému, tisk 311 - přikázán výboru ústavně-právnímu a oběma těmto výborům uloženo podati zprávy do nejblíže příští schůze.

Těsnopisecké zprávy o 43. a 44. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápisy

o 45. a 46. schůzi senátu N. S. R. Čs. byly schváleny podle §u 72 jedn. řádu.

Z předsednictva přikázána

výboru imunitnímu žádost kraj. súdu v Nitre zo dňa 13. októbra 1936 za udelenie súhlasu k trest. Stíhaniu sen. dr Pajora pre prečin rušenia obecného mieru podľa §u 14, č. 5 zák. 50/123 Sb. z. a n. (č. 3734).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze:

Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 273), jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 11. prosince 1934, č. 251 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení nesporném (tisk 303).

Zpravodajem je pan sen. dr Karas. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte!

K návrhu vlády se usneslo Národní shromáždění na zákoně ze dne 11. prosince 1934, č. 251 Sb. z. a n., jímž podstatně omezeno bylo právo stran k podání odvolání proti rozsudkům soudů druhé stolice, aby tak bylo ulehčeno přetíženému soudu třetí stolice, nejvyššímu soudu v Brně, neboť počet stížností, docházejících do Brna, byl tak veliký, že zařízený počet senátů nestačil a vyřizování rekursů se protahovalo na léta.

Mělo se dosáhnouti menšího zatížení brněnského nejvyššího soudu tím, že hranice ceny předmětu, kdy je přípustno odvolání, byla zvýšena, a to ve věcech bagatelních do 500 Kč je rekurs ve třetí stolici vůbec vyloučen a do 7000 Kč je vyloučen tehdy, vynesou-li obě dvě stolice souhlasné rozhodnutí, že odvolání do 7000 Kč k nejvyššímu soudu není přípustné. Vedle toho se rozhodlo, že není možné odvolání ve vedlejších otázkách řízení soudního, kde nejde o hlavní řízení sporu, nýbrž o vedlejší řízení, např. doplnění řízení novým výslechem, o útraty sporu, o soudní příslušnost, ve věcech rušené držby, o výši výživného a styků rodičů s dětmi v případě rozluky manželství.

Rovněž bylo omezeno právo stížnosti ve věcech exekučního řízení.

Tento zákon měl ulehčiti nejvyššímu soudu a skutečně také ulehčoval, ale byl jenom dočasný. Platnost jeho končila posledního prosince letošního roku, neboť vláda myslila, že do té doby bude projednán nový civilní soudní řád, který bude obsahovati podrobná ustanovení. Poněvadž však až do letošního roku není pravděpodobné, že by byl civilní řád soudní vyřízen, předložila vláda novelu, kterou se prodlužuje platnost tohoto prvního zákona do poloviny roku 1938.

Ústavně-právní výbor uznal důvody prodloužení tohoto zákona, ale zároveň vyslovil pochybnost, bude-li možno, aby tak obsáhlý zákon o novém civilním řádu byl do poloviny příštího roku vyřízen. Dále zákon ten nemůže ihned vstoupiti v platnost jako jiné zákony, nýbrž je potřebí, aby se s ním soudy, advokáti a strany seznámili, takže taková vakance mezi vydáním a platností zákona bude trvat dvě až tři leta, a musili bychom tento zákon znovu prodlužovati. Proto výbor navrhl, aby byl zákon, jejž projednáváme, prodloužen na tak dlouho, až vejde nový soudní řád v platnost. Vláda souhlasila s tímto názorem a proto ústavně-právní výbor navrhuje prodloužení platnosti tohoto zákona bez řasového omezení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přerušuji jednání.

Došel přípis klubu senátorů komunistické strany Československa o zvolení předsedou klubu sen. dr Šmerala, I. místopředsedou sen. Kreibicha, II. místopředsedou sen. Steinera, III. místopředsedou sen. Nedvěda, jednatelem sen. dr Vacka.

Předsednictvo senátu usneslo se podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala ve středu dne 4. listopadu 1936 o 17. hodině s

pořadem:

1. Zpráva rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 310) o zcizení některých státních nemovitostí v Brně (tisk 312) (podle §u 35 jedn. řádu).

2. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 311), kterým se povoluje užíti dílčích úpisů 4,5% půjčky zemského hlavního města Brna z roku 1936 v úhrnné jmenovité hodnotě 100,000.000 Kč k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (podle §u 35 jedn. řádu).

3. Volba Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny.

4. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 273), jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 11. prosince 1934, č. 251 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení nesporném (tisk 303).

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.

(Schůze skončena v 17 hod. 47 min.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP