Středa 4. listopadu 1936

Přítomni :

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatelé: Kříž, Sehnal.

Celkem přítomno 114 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Dérer, Zajiček.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek, jeho zástupce dr Trmal.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 17 hodin 12 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Enhuberovi, Jančekovi, Kianičkovi, Fr. Müllerovi, Zmrhalovi; dodatečně na schůze dne 21. a 22. října t. r. sen. Záborcovi; na 4. a 5. listopadu sen. Stodolovi.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byla udělena zdravotní dovolená do 15. listopadu t. r. sen. dr Havelkovi.

Rozdané tisky.

Interpelace tisky 309/1 až 309/5, 314/1 až 314/6.

Zprávy tisky 312, 313.

Zápisy o 45. a 46. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápis

o 47. schůzi senátu N. S. R. Čs. schválen byl podle §u 72 jedn. řádu.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1:

1. Zpráva rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 310) o zcizení některých státních nemovitostí v Brně (tisk 312) (podle §u 35 jedn. řádu).

Zpravodajem výboru je pan sen. Foit, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Foit: Slavný senáte!

Vládní návrh tisk 310, jednající o zcizení některých státních nemovitostí v Brně, byl předložen rozpočtovému výboru senátu, který jednomyslným usnesením všemi hlasy, i hlasy oposice, vyslovil se, aby se zmocnilo ministerstvo financí, spravedlnosti a školství ke zcizení těchto státních nemovitostí.

Dne 21. dubna 1928 zakoupil československý stát od města Brna dva sousedící pozemky při Husově třídě, a to stavební parcelu č. 22/3, zapsanou ve složce č. 18 pozem. knihy katastr. Území Špilberk ve výměře 2.144 m2, a staveb. Parcelu č. kat. 208/2, zapsanou ve vložce č. 708 pozem. knihy katastr. Území Brno-město ve výměře 758 m2, tedy celkové výměře 2.902 m2.

Pozemku tohoto mělo být použito pro stavbu nejvyššího soudu v Brně, kterážto stavba byla vládou ihned po převratu městu Brnu vedle jiných úřadů a staveb slíbena.

Se stavbou se bohužel odkládalo až do dnešní doby, kdy celá veřejnost, noviny a konečně i samo ministerstvo spravedlnosti uvádí, že novostavba nejvyššího soudu musí býti znovu odsunuta, jelikož napřed musí býti postavena budova pro krajský trestní soud v Brně.

Dosavadní umístění krajského soudu na Cejlu nevyhovuje dnešní naléhavé potřebě a proto ministerstvo spravedlnosti rozhodlo se pro uspořádání, jak jsem již uvedl. Pro upokojení země Moravsko-slezské a města Brna vyhledáno je prý vhodnější místo na Akademickém náměstí v Brně.

Vzhledem k uvedenému žádá město Brno, aby stavební místo při Husově třídě bylo mu prodáno zpět nebo s ním směněno za jiné jeho pozemky, ježto hodlá na tomto staveništi postaviti budovu pro své úřady.

Oba zájemci, stát i město Brno, se dohodli, takže tímto způsobem bude vyhověno obapolným zájmům.

Město Brno odevzdá státu tyto své pozemky:

a) část poz. parcely č. kat. 166/1, zapsané ve vložce č. 495 poz. knihy kat. území Velká nová ulice v Brně ve výměře 8250 m2, na doplnění staveniště pro nejvyšší soud v Brně,

b) poz. parcelu č. kat. 163/5 ve výměře 950 m2 a část poz. parcely č. kat. 163/1 ve výměře 3990 m2, tedy pozemky v celkové výměře 4940 m2, jež jsou zapsány ve vložce č. 225 kat. území Velká nová ulice v Brně, a to na doplnění staveniště právnické fakulty,

c) části poz. parcel č. kat. 162/4 ve výměře 185 m2, č. kat. 162/43 ve výměře 7 m2, č. kat. 162/45 ve výměře 7278 m2, č. kat. 162/46 ve výměře 655 m2, č. kat. 162/47 ve výměře 220 m2, č. kat. 163/1 ve výměře 180 m2, č. kat. 163/2 ve výměře 18.059 m2 a č. kat. 163/4 ve výměře 1468 m2, tedy pozemky o celkové výměře 28.052 m2 vesměs zapsané ve vložce č. 225 poz. knihy kat. území Velká nová ulice v Brně, a to pro staveniště krajského soudu trestního.

Československá republika naproti tomu odevzdá své pozemky:

a) stav. parcelu č. kat. 22/3, zapsanou ve vložce č.18 poz. knihy kat. území Špilberk ve výměře 2.144 m2 a stav. parcelu č. kat. 208/2, zapsanou ve vložce č. 708 pozem. knihy kat. území Brno-město ve výměře 758 m2, celkem tedy pozemky ve výměře 2.902 m2, a to pro stavbu úřední budovy města Brna,

b) část stav. parcely č. kat. 73, zapsané ve vložce č. 159 poz. knihy kat. území Horní a Dolní Cejl ve výměře 6.983 m2, a část poz. parcely č. kat. 75, zapsané rovněž ve vložce č. 159 poz. knihy kat. území Horní a Dolní Cejl ve výměře 317 m2, pro zřízení nového náměstí (parku) na Cejlu.

Vyjmenované pozemky směňují se za těchto podmínek:

Pozemky na Cejlu převezme obec s podmínkou, že v budoucnu nebude jich použito jako staveniště; jinak je obec povinna vrátiti je státu do vlastnictví, zaplatí-li stát za 1 m2 těchto pozemků 276 Kč. Justiční správa vyhrazuje si právo používati tohoto pozemku, jakož i budov na něm stojících bezplatně i po provedení směny do doby 6 měsíců po kolaudaci novostavby krajského soudu trestního v ulici Kounicově.

Kdyby po vypsání soutěže na opatření náčrtu pro krajský soud trestní v Brně bylo nutno vpředu uvážené staveniště v Kounicově ulici rozšířiti směrem přes projektovanou ulici Dr. Tučka, zavazuje se obec odprodati Československému státu potřebnou část pro rozšíření staveniště za 110 Kč za 1 m2 hrubé plochy, při čemž by zmíněná, zatím jen projektovaná ulice, nebyla zřizována.

Kdyby naopak Československý stát směňovaných pozemků pro stavbu nejvyššího soudu a krajského soudu trestního pro tyto účely nepoužil, jest povinen vrátiti je městu Brnu bezúročně za cenu 110 Kč za 1 m2.

Knihovní provedení této směny obstará Československý stát svým nákladem.

Veškeré poplatky a dávky z této směnné smlouvy zaplatí každá ze smluvních stran z polovice.

Město Brno schválilo tuto smlouvu ve schůzi obecního zastupitelstva dne 17. března 1936.

S městem Brnem byla ujednána smlouva směnná 8. května 1936 s podmínkou, že bude vydán zákon dnes projednaný. Připomíná se, že město Brno si opatřilo patřičné povolení od moravskoslezského zemského výboru.

Pozemky, kterých nabývá stát, oceňují se takto:

1. Na Akademickém náměstí pro nejvyšší soud čistá plocha 4320 m2 po 200 Kč 864.000 Kč,

2. pro právnickou fakultu čistá plocha 2607 m2 po 200 Kč 521.400 Kč,

3. čistá plocha pro krajský soud trestní v ulici Kounicově 17.940 m2 po 200 Kč 3,588.000 Kč, celkem tedy 4,973.400 Kč.

Pozemky, kterých nabývá obec od státu, oceňují se takto:

1. část pozemků na Cejlu v čisté ploše 7300 m2 při ceně 100 Kč za m2, hledíc k tomu, že pozemku bude použito pro veřejný sad nebo náměstí, tudíž že nebude zastavěn 730.000 Kč,

2. staveniště ve třídě Husově o čisté ploše 2902 m2 při ceně 1400 Kč za 1 m2 4,062.800 Kč, tedy celkem 4,792.800 Kč.

Z uvedených číselných odhadů je zjevno, že stát neutrpí škody, spíše získá výhodu, a proto rozpočtový výbor ve schůzi dne 29. října 1936 se usnesl, slavnému senátu doporučiti vládní návrh tisk 310 ke schválení.(Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Budeme hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Jsou námitky? (Námitek nebylo.)

Není námitek.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím tato osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva senátu budeme podle §u 54 jedn. řádu ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad. 1. Druhé čtení osnovy zákona o zcizení některých státních nemovitostí v Brně (tisk 312).

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen.Foit: Nejsou žádné změny.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, která byla právě schválena ve čtení prvém, s jeho nadpisem a úvodní formulí, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je rovněž většina. Tím jest osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Projednáme nyní odst. 2 pořadu, jímž jest:

2. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 311), kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů 4,5% půjčky zemského hlavního města Brna z roku 1936 v úhrnné jmenovité hodnotě 100,000.000 Kč k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 313) (podle §u 35 jedn. řádu).

Zpravodajem ústavně-právního výboru je pan sen. Riedl, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Riedl: Slavný senáte!

Důvodová zpráva k projednávanému vládnímu návrhu zákona praví, že vyšší zájem, nežli je zájem místní, a úkoly, které přesahují rámec lokálních potřeb, nutí vládní činitele, aby umožnili městu Brnu plniti tento úkol. Chci poukázati na některé takové okolnosti:

Převratem bylo postaveno město Brno před nové úkoly, které si vyžádaly velkého finančního nákladu. Šlo o to, aby z německého Brna, jehož hospodářství bylo válečnými poměry úplně ruinováno, bylo vybudováno české hlavní město nejčeštější země republiky, které by mohlo plniti všechny ony úkoly, které nová doba a nové poměry ukládaly samosprávným svazkům. Brnu bylo třeba vtisknouti nový charakter města, které smylo německý nátěr a dalo vyniknouti přirozené většině českého obyvatelstva. Správa města musela přejíti do českých rukou nejen tím, že byl dosazen vládní komisař a jemu k ruce správní komise, nýbrž také tím, že úřednický aparát, až na malé výjimky neznalý řeči většiny, a proto neschopný úřadovati, musel býti postupně vyměňován za úřednický aparát český a ovšem musel býti také rozmnožován podle rozsahu nových úkolů zemského hlavního města. Proto byl počet úředníků v r. 1920 již 810 osob proti 401 úředníku, které mělo Brno v r. 1914. Ale ještě mezi těmi 810 úředníky bylo stále ještě 380 čili téměř polovina národnosti německé.Neúměrně mnoho německých úředníků muselo býti pensionováno, takže náklad na pense vzrostl ze 749.000 Kč na 2,014.000 Kč. V pensionování muselo býti pokračováno, takže dnes má město Brno 1606 pensistů a náklad na pense dostoupil výše 15,859.000 Kč, t. j. 14% celkové potřeby.

Druhým velikým úkolem nové správy města Brna bylo, aby uvedla ve slušný vzájemný poměr české a německé školství brněnské. Česká většina měla do převratu 10 obecných škol a žádnou veřejnou školu měšťanskou ani mateřskou. Německá menšina měla 32 veř. škol obecných, 13 měšťanských a 44 školy mateřské. Není tedy divu, že náklad na brněnské školství vzrostl už v r. 1920 z 8,730.000 Kč na 18,370.000 Kč.

Také v oboru soc. péče bylo třeba učiniti zadost spravedlnosti a vyrovnati se s novým nazíráním doby na péči o chudého člověka, jakým byl v Brně po výtce český člověk. Náklad na soc. péči vzrostl hned v r. 1920 ze 3,170.000 Kč na 7,012.000 Kč.

To byly náklady, které v této míře nepřinesly změněné poměry žádnému jinému městu republiky.

Podle vzrůstající potřeby obce vzrostly ovšem i ostatní náklady a výdaje celkové: v r. 1918 stouply výdaje z 18 mil. na 35 mil., tedy skoro o 100%, v r. 1920 činily výdaje už 62 mil., až dostoupily letos výše 116 mil. Kč.

Leč i tyto nadměrné potřeby snažilo se město Brno z velké části krýti z běžných příjmů obecních.

Město Brno, vyvíjející se rychle ve velkoměsto, mělo však také velké úkoly investiční. Bylo třeba vybudovati zanedbaná předměstí, rozšířiti a zdokonaliti komunikační a stokovou síť, provésti nové dlažby, stavěti obytné domy, školní budovy, zvelebovati podniky atd. Od státního převratu do konce r. 1935 byly provedeny tyto investice: obytné domy za 89,000.000 Kč, úřední budovy za 6,000.000 Kč, sociální ústavy za 15,000.000 Kč, kasárna za 16,000.000 Kč, školy za 67,000.000 Kč, obecní podniky za 12,000.000 Kč, silnice za 48,000.000 Kč, dlažby za 40,000.000 Kč, mosty za 6,000.000 Kč, stoky za 47,000.000 Kč, vodohospodářské stavby za 12,000.000 Kč, různé investice za 12,000.000 Kč, úhrnem za 370 mil. Kč.

Přes to, že město vydalo tak obrovskou sumu na investice, jichž úhrada se obstarává zpravidla zápůjčkami, nevzrostly obecní dluhy ani zdaleka stejnou měrou, o čemž svědčí tato data: dluhy města Brna činily koncem roku 1918 97 mil. Kč, koncem r. 1935 činí 375 mil. Kč, vzrostly tudíž o 278 mil. Kč. Z tohoto přírůstku však připadá okrouhle 100 mil. Kč na výpůjčky, uzavřené na krytí schodků běžného hospodaření v prvých letech poválečné rozháranosti, takže na výpůjčky k investičním účelům připadá okrouhle 178 mil. Kč. Podle toho bylo vytvořeno nových hodnot za 370 mil. Kč, kdežto dluhu přibylo jen za 178 mil. Kč. To znamená, že jednak město Brno hradilo část svých investičních nákladů z jiných příjmů než výpůjček, jednak že své dluhy vydatně umořuje. Celkem bylo zaplaceno od r. 1919 do r. 1935 na úrokování 271 mil. Kč a na umořování 116 mil. Kč, úhrnem 387 mil. Kč.

Dosavadními investicemi nebylo ovšem ještě zdaleka vykonáno vše, co město Brno potřebuje. Pro nejbližší dobu 5 let byl vypracován investiční plán, k jehož uskutečnění usneslo se městské zastupitelstvo dne 1. října 1935 na uzavření emisní půjčky vydáním dílčích dlužních úpisů v celkové hodnotě 100 mil. Kč.

Město Brno až na jediný případ z r. 1921 opatřovalo si dosud úhradu investic dlouhodobými půjčkami. To však v poslední době naráží na potíže, neboť peněžní a sociální ústavy nepovolují již ryze komunální zápůjčky, nýbrž žádají kromě ručení obcí celým jejich nemovitým a movitým jměním a platební silou jejich poplatnictva ještě další, hypotekární nebo jiné záruky, které město Brno nemůže vždy plně opatřiti. Ústavy jsou k tomu vázány různými zákonnými předpisy a nečiní tak proto, že by neměly důvěry k finančním poměrům obcí. U Brna by také taková nedůvěra nebyla opodstatněna, poněvadž jeho úvěruschopnost je nad jakoukoliv pochybnost: stav všech dluhů města Brna je značný, ale nikoliv neúměrný. Podle účetní uzávěrky za r. 1935 činil 375,118.642 Kč. V r. 1936 vyžádá si na úrokování a umořování částku 30,082.860 Kč. Město Brno mělo k 1. lednu 1936 293.400 obyvatel. Připadá tedy na jednoho obyvatele asi 100 Kč ročně, což zajisté nelze považovati za neúměrné. Obecní důchody umožňují městu hladké a pravidelné placení anuit, jak patrno z toho, že rozpočet přes velké zatížení potřebou na dluhy je - až na mimořádné výdaje pro péči o nezaměstnané - v rovnováze. Při tom město vybírá přirážky k přímým daním toliko 290% a k dani činžovní jen 40%, ač by mu zákon dovoloval na obecních a okresních přirážkách vybírati až 500% a k dani činžovní až 180%.

To vše nasvědčuje tomu, že u města Brna jsou dány všechny předpoklady, že bude také nová investiční půjčka řádně úročena a správně splácena.

Nová půjčka má býti podle projednávané předlohy 4,5%, umořitelná ve 40 letech slosováním nebo nákupem na volném trhu pod jmenovitou hodnotou. Všem zákonným předpisům bylo vyhověno: usnesení městského zastupitelstva bylo schváleno finanční komisí, zápůjčka byla schválena zemským výborem a znění dluhopisů, kuponů a talonů ministerstvem financí a vnitra.

Výnosu půjčky bude použito k úhradě nákladů jak zvláštních, tak každoročně se opakujících investic nejbližších pěti let.

Podle rámcového výkazu schváleného zemským výborem moravsko-slezským jsou to především školní stavby v okrouhlém nákladu 28 mil. Kč, silniční stavby a dlažby s nákladem okrouhle 36 mil. Kč, sadové práce s nákladem asi 8 mil. Kč a mostní investice v nákladu asi 4 mil. Kč. Celkem tedy stavby v nákladu asi 66 mil. Kč, které by bylo nutno poříditi, i kdyby se musely peníze opatřiti dlouhodobými výpůjčkami. Jde tu o investice každoročně se opakující.

Zbytku výnosu emisní půjčky per 34 mil. Kč má býti použito na úhradu staveb, které město Brno v příštích 5ti letech bude muset provésti z různých, především úsporných důvodů. Je to v prvé řadě stavba úřední budovy nákladem asi 12 mil. Kč. Tato stavba neznamená jen odstranění nynějšího nedůstojného stavu, nýbrž také neudržitelného úřadování, neboť jednotlivé úřady jsou umístěny v různých, od sebe značně vzdálených budovách.Adaptace staré sněmovny stavovské, tohoto skvostu starého stavitelského umění a památníku slavných událostí historických, na tzv. "novou radnici" byla již provedena, a to jak se všeobecně uznává, skutečně pietně a důstojně, jak toho žádá její význam. Ve zmíněném výkaze zem. výboru je k tomu účelu zařazena položka 3,200.000 Kč. Nová úřední budova má býti k této krásné renovované památce organicky přičleněna. Dalšími stavbami, a to hasičské ústředny za 5 mil. Kč, velkotržnice nákladem asi 10 mil. a stavbou ústřední kanalisační čistírny prozatím asi za 12 mil. Kč mají se odstraniti nejkřiklavější nedostatky.

Jest tedy vydání této emisní půjčky s hlediska správného hospodaření plně odůvodněno.

Aby bylo umožněno co nejsnazší a nejvýhodnější umístění dluhopisů této půjčky, požádalo město Brno, aby dluhopisům přiznána byla sirotčí jistota.

Město Brno uzavřelo již v r. 1921 emisní výpůjčku ve jmenovité hodnotě 50 mil. Kč, která se umořuje v 50 letech vylosováním dílčích úpisů v nom. hodnotě 1 mil. Kč ročně.

Výnosu této půjčky bylo skutečně použito k vytčenému účelu a bylo z jejího výnosu postaveno: obytné domy za 27 mil. Kč, stoky za 8 mil. Kč, silnice za 2 mil. Kč, dlažby za 1 mil. Kč, mosty za 1 mil. Kč, školy za 9 mil. Kč. Také umořování děje se přesně podle plánu a bylo dosud umořeno 13 mil. Kč bez sebemenší závady. Celá půjčka byla umístěna za podmínek pro město příznivých. Obligace jsou z největší části v posledních rukou. Vydání této půjčky, které byla přiznána sirotčí jistota zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 291 Sb. z. a n., se tedy plně osvědčilo.

Také u nynější půjčky počítá se s umístěním dílčích dlužních úpisů do posledních rukou. První tranži výpůjčky, která má býti vydána ještě v tomto roce ve jmenovité hodnotě 20 mil. Kč, převezmou, jak již přislíbily, různé peněžní a sociální ústavy k uložení svých peněžních reserv. Ústavy mohou k tomu účelu však jen použíti cenných papírů se sirotčí jistotou a kladly tuto okolnost jako hlavní podmínku svého slibu.

Nelze na konec též nepřipomenouti, že investice, touto půjčkou umožněné, zmírní nám v Brně a nejbližším okolí neúměrně vysokou nezaměstnanost tohoto kraje. V městě Brně a nejbližším okolí je stále ještě přes 13.000 nezaměstnaných a s nejbližším okolím přes 17.000. Poměry na trhu práce jsou v průmyslovém Brně a jeho okolí snad nejhorší z celé republiky. Nezaměstnaných je přes 4% obyvatelstva.

Vzhledem ke všem těmto okolnostem prosím slavný senát, aby projevil souhlas s návrhem ústavně-právního výboru, jak vyšel z dnešní jeho schůze, a přijal vládní návrh zákona tisk 311 beze změny.(Souhlas.)

Předseda (zvoní):Ke slovu není nikdo přihlášen, jednání je skončeno.

Budeme hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Není jich.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku.(Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva senátu budeme podle §u 54 jedn. řádu ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se povoluje užíti dílčích úpisů 4,5% půjčky zemského hlavního města Brna z roku 1936 v úhrnné jmenovité hodnotě 100,000.000 Kč k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 313).

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Riedl: Nejsou.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku.(Děje se.)

To je rovněž většina. Tím jest osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Na pořadu dále je:

1. Volba stálého výboru podle §u 54 úst. listiny.

Stala se dohoda, aby tato volba byla vykonána z plena.

Sděluji dále, že pro tuto volbu se sdružily strany:

republ. strana zeměděl. a malorol. lidu s čsl. stranou lidovou;

čsl. soc. - demokratická strana dělnická s čsl. stranou nár. socialistickou;

čsl. živn. - obchodnická strana středostavovská s německou soc. - demokratickou stranou

dělnickou a německou křesť. - sociální stranou lidovou;

strana národního sjednocení s Hlinkovou slovenskou stranou ľudovou.

Jsou námitky proti tomu, aby volba Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny vykonána byla z plena? (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Budeme tudíž tímto způsobem hlasovati.

Žádám pana tajemníka senátu, aby přečetl kandidáty do Stálého výboru.

Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):

Navrženi jsou za členy (náhradníky):

1. sen. Donát (dr inž. Botto), 2. sen. dr Hruban (Roudnický), 3. sen. dr Soukup (Tomášek), 4. sen. dr Klouda (Špatný), 5. sen. Thoř (Reyzl), 6. sen. dr Buday (inž. Havlín), 7. sen. dr Šmeral (Kreibich), 8. sen. Frank (Krczal).

Předseda (zvoní): Kdo s navrženými pány senátory souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržení kolegové, jak byli právě přečteni, byli tím také zvoleni za členy, pokud se týče náhradníky Stálého výboru.

Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Sděluji, že do výborů kulturního a ústavně-právního nastupuje na místo sen. dr Gregera sen. dr Brass.

Předsednictvo senátu usneslo se podle § 40 jedn. řádu, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Konstatuji, že žádný návrh podán nebyl.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 17 hod. 47 min.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP