Předseda dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, dr. Hruban, dr. Heller.

Zapisovatelé: Kříž, Sehnal.

Celkem přítomno 89 členů podle presenční listiny.

Člen vlády ministr Zajíček.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr. Bartoušek, jeho zástupce dr. Trmal.

Místopředseda dr. Hruban zahájil schůzi v 10 hodin 20 minut

obdrželi: na dnešní schůzi sen. Fidlík, Králka, Krejčí, Kříž, Nejezchleb-Marcha, Němeček, Steiner, ing. Winter, Zimák; dodatečně na včerejší schůzi sen. Korvas: od 8. do 13. března t. r. sen. dr. Heller.

Zprávy tisky 411 až 415.

o 61. schůzi senátu N. S. R. Čs. schválen byl podle §u 72 jedn. řádu.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze.

Zpravodajem je pan sen. dr. Milota: Vážený senáte!

Když jsme jednali na začátku zasedání senátu v tomto volebním období v ústavně-právním výboru o stavu unifikačních prací a když jsme též uvažovali o prostředcích, kterými by se urychlila v našem státě unifikace, tu nám bylo jasno, že obvyklý postup podle jednacích řádů sněmoven při projednávání osnov v takovém případě nestačí a že bude nutno uzákoniti postup odlišný, který by umožňoval těsnější společné jednání obou sněmoven.

Takového společného jednání je třeba zvláště proto, poněvadž se tímto postupem zvláště urychlí a zjednoduší jednání zákonodárné. Tím se také uspoří oběma sněmovnám značně času i energie, a i vláda má z toho ten prospěch, že nemusí intervenovati dvakrát, v každé sněmovně zvláště. A po stránce finanční má to též ten dosah, že se tímto postupem uspoří náklady projednávání, poněvadž při obsáhlých unifikačních osnovách se vyskytují velmi různé problémy i po stránce odborné. A tu zajisté výbory, které budou musiti jednat o těchto osnovách, budou musit přibrati při určitých otázkách experty anebo si vyžádati znalecké posudky. A je přirozeno, že jestliže oba výbory jednají společně, mohou tyto znalecké posudky si vyžádati jenom jednou.

Společným postupem v obou sněmovnách se však také velmi omezí nebezpečí, že osnova projednaná v jedné sněmovně bude vrácena druhou sněmovnou k novému projednávání. Takovým postupem by se značně oddálila naše unifikace, po které volá již širší veřejnost. Proto vznikla myšlenka, aby byl vytvořen společný výbor obou sněmoven, který by toto projednávání převzal. Tato myšlenka však se ukázala býti neuskutečnitelnou, poněvadž zde nastal velký rozpor v názoru, jak má býti tento společný výbor složen. Podle mého úsudku je otázka tato poněkud vedlejší, poněvadž nezáleží jak na počtu členů výboru jako spíše na jejich kvalitě, a zajisté jeden odborník může znamenat ve složení tohoto výboru více než několik neodborníků.

Ale bylo jisto, že ustanovení o společném výboru nesmí porušit zásadu hlasování obou sněmoven, které jsou podle ústavy v tomto směru úplně - až na nepatrné výjimky ovšem - rovnocenné. Ale jednání se právě rozbilo o otázku složení tohoto výboru, zda má býti tento výbor složen stejným počtem ze zástupců senátu - poněvadž, jak jsem řekl, je úplně vyloučeno, aby zde nastala při hlasování převaha jedné sněmovny - anebo má-li býti složen obdobně jako např. Stálý výbor, poměrně podle počtu členů obou sněmoven. Proto byla myšlenka společného výboru opuštěna a řešení bylo nalezeno v tom, že - jak iniciativní návrh uvádí - nemá býti ustaven společný výbor obou sněmoven, nýbrž se zavádějí pouze společné porady příslušných výborů obou sněmoven, takže hlasování zůstává oddělené. Výbory konají jenom společné porady, společně o věci jednají, společně mohou vyslechnout dobrá zdání znalců, ale hlasování je úplně oddělené, takže každý výbor po těchto společných poradách hlasuje sám a také sám podává zprávu své sněmovně. Iniciativní návrh zajisté tento problém rozřešil velmi šťastně.

Bylo vysloveno mínění, že se iniciativní návrh dotýká prestiže senátu. Nemohu jako zpravodaj ústavně-právního výboru senátu tuto pochybnost sdílet, ačkoliv, jak je snad známo, ústavně-právní výbor se velmi stará o to, aby prestižní stanovisko senátu nikdy nebylo porušeno.

Jak jsem již řekl, společné porady jsou konány společně za přítomnosti členů obou výborů, těmto společným poradám předsedají střídavě předsedové obou resortních výborů a také se těchto porad zúčastňují zpravodajové obou výborů.

To, že je v §u 3 stanoveno, že po skončení hlasování obou výborů sněmovních nastává projednávání ústavní nejprve v posl. sněmovně, myslím, nemůže se dotknouti prestiže senátu. Je to pouhé technické opatření, podobné jako jest opatření vlády, která předkládá návrh určitého zákona jedné sněmovně.

Také ustanovení § 5 o tom, že společné porady výborů se řídí ustanovením obou jednacích řádů a kde by se tyto jednací řády od sebe odlišovaly, že platí jednací řád posl. sněmovny, je malého významu, poněvadž, jak známo, jednací řády obou sněmoven se v celku shodují a na malé odchylky, které tam jsou, podle mého soudu, při tomto jednání vůbec ani nedojde.

Je také schváliti dodatek, který je připojen v §u 6 tohoto návrhu, že podobného postupu se má užíti též tehdy, jestliže president republiky, používaje svého ústavního práva, učiní určité návrhy nebo podněty sněmovnám nebo jestliže vláda vyšle svého člena do Národního shromáždění, aby tam podal určitou zprávu. Dosud se to, zvláště v tomto druhém případě, dálo tak, že člen vlády podával tuto zprávu nejprve ve výboru posl. sněmovny a pak ve výboru senátu. Je to dosti velká fysická námaha pro tohoto ministra a také je to ztráta času. Nyní podle analogie tohoto zákona budou moci se oba tyto výbory sejíti a společně vyslechnouti jednou zprávu člena vlády.

Abych též upokojil širší zvědavou veřejnost, vyslovuji zde odůvodněnou naději, že tímto postupem unifikaci našeho zákonodárství velmi urychlíme a že je možno proto čekati, že tímto způsobem zunifikujeme naše zákonodárství nejdéle asi do 5 roků, takže budoucí jubileum 25letého trvání naší republiky budeme moci slaviti již za jednotného československého zákonodárství.

Práce na tvorbě nejdůležitějších a nejobsáhlejších částí našeho právního řádu za účelem sjednocení se započíná. Dej Bůh, aby tato práce se zdařila k slávě Československé republiky a k blahu jejích občanů. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Zahajuji rozpravu.

Ke slovu jsou přihlášeni pp. sen. Frank a Mikulíček.

Dávám slovo panu sen. Frankovi.

Sen. Frank (německy): Slavný senáte!

Předložená osnova zákona je novum. Praví celkem, že se výbory při projednávání důležitých věcí mají sloučiti ke společným poradám. S ryze technického stanoviska může se to snad jeviti praktickým. My však nesmíme zde přece pracovati ryze technicky, nýbrž našim úkolem jest, abychom v prvé řadě uskutečňovali ducha ústavy a nepouštěli se do technických hraček. Odporuje však duchu ústavního zákona, kdyby někdo chtěl slučovati výbory posl. sněmovny a senátu. Duchu ústavy odpovídá mnohem spíše, že senát má býti jakýmsi druhem korektivu. Také celé složení komor rozlišuje se z určitých důvodů, pokud jde o stáří. V posl. sněmovně jsou mladší lidé, zde má se projevovati impuls, zde ať se třeba dějí bouřlivé evoluce. Senát skládá se ze starších zkušenějších lidí, kteří mají představovati korektiv usnesení posl. sněmovny. Takový je duch ústavy. Praví se nyní, že výbory možno přece sloučiti, ale hlasování bude se díti odděleně. Ale mám za to, že ani to neodpovídá tomuto duchu. Neboť společné usnesení přijaté při společném projednávání bude přece již jeviti sugestivní účinek a je zde nebezpečí, že tento sugestivní účinek potrvá také při hlasování o takové předloze zákona v senátním výboru. Z těchto důvodů nemůžeme se rozehřáti pro tento nový způsob nového utváření výborů a nemůžeme také, myslím, projeviti svůj souhlas s tímto návrhem.

Jsem však, bohužel, dnes nucen, podati zde prohlášení. Každý, kdo mne a mou práci blíže zná, sotva mně odepře vysvědčení, že jsem se vždy snažil pracovati věcně a všechny věci projednávati věcně. Musím však nyní sděliti, že jsme-li nevěcně napadáni a je-li dokonce napadáno mé jméno, osobuji si právo proti tomu vystoupiti a ránu odraziti. Lituji, že pan sen. dr. Heller zde dnes není, nebyl jsem zde také včera při jeho řeči. Dověděl jsem se, že pronesl krásnou řeč s velkým úspěchem. Bylo prý při tom mnoho smíchu. (Výkřiky sen. W. Müllera.)

Nechci zde polemizovati s řečí pana sen. dr. Hellera, neboť četl jsem těsnopiseckou zprávu a shledal jsem, že to v základě byl přece jen vždy znovu starý denunciační kolovrátek, snad s několika nově vloženými válci. Uspořím si jakoukoli kritiku a připomínám jen slova Hodžova, která jednou v té příčině pronesl.

Ale sen. Heller si neodpustil provésti změny také na mém jméně Frank. Nazýval mne zde Frank II. Konstatuji, že se jmenuji Frank Ludwig a nikoli Frank II. A pravím vám jen: jestliže pana sen. Hellera ještě jednou napadne mne zde chtít překřtíti, pak ho při nejbližší příležitosti - překřtíti ho, bohužel, nemohu, to nejde - ale přejmenuji ho. Lituji, že to zde musím konstatovati. (Potlesk senátorů sudetskoněmecké strany. - Hluk.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Mikulíček. Dávám mu slovo. (Hlučné výkřiky. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.)

Prosím o klid. Nyní má slovo pan sen. Mikulíček.

Sen. Mikulíček: Paní a pánové!

Připomínám při této příležitosti, že tato a podobná zřízení - když se ustavovala, měla přinést skutečné zlepšení a kontrolu hospodaření - ne že by se nebyla osvědčila, ale povolaní činitelé nechávají různé ty společné komise v klidu a nesvolávají je.

Máme společnou komisi pro kontrolu státního dluhu a dávky z majetku. Pamatuji se, že je tomu snad nejméně 7 nebo 8 let, co byla tato komise spolu v posl. sněmovně, a tehdy nám pan prezident nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Koerner vysvětloval, proč byla zavedena dávka z majetku: že mezinárodní kapitalisté se postarali o to, aby ani ti - on to ovšem neřekl těmito slovy, jak já to zde sděluji - kteří financovali Rakousko ve válce proti dohodovým státům, nepřišli zkrátka, a protože na Československo, na něž mělo podle kilometrové rozlohy připadnout z předválečného rakouského dluhu pouze 2.400 mil. Kč, uvalili při mírovém jednání povinnost zaplatit za staré Rakousko 9 miliard dluhů, čili pak ani němečtí, ani maďarští kapitalisté, kteří financovali válku v boji proti dohodě a proti osvobození tohoto státu, nepřišli zkrátka a dostali zaplaceno.

Ale, vážení, podle zpráv se zaplatilo dávky z majetku okolo 7 miliard a rozpočet byl na 9 miliard. Přesto, že mám čest býti také v této komisi, nemohu se nikterak dovědět, kolik dávky z majetku a z přírůstku na majetku z válečné doby zaplatili miliardáři. Marně se člověk kdekoli táže. Drobní lidé zaplatili všechno, vlastně ještě mnohem více, poněvadž zaplatili předepsaných 100 % a pak byla dávka z majetku a z přírůstku na majetku novelizována; do určitého majetku se polovina zaplacené dávky slevovala, což se zúčtovalo na berních úřadech na daně. Tedy drobní a střední lidé zaplatili všechno. Miliardáři, kteří se velice chlubně chválili, kolik zaplatí ročně daní, jistě by se také pochválili, že zaplatili 25 % ze svých stamilionových zisků na dávce z majetku a z přírůstku na majetku, ale nevíme o tom nic.

Dále, vážení, komise pro kontrolu státního dluhu. Nezdá se vám, když finanční správa, resp. státní hospodaření přidělá podle účetní uzávěrky za r. 1935 nového dluhu 5.558 mil. Kč, že by mělo býti aspoň tolik úcty k těm institucím, aby se svolaly a aby prozkoumaly, bylo-li to potřebné, či zdali se toho mohla státní finanční správa vyvarovati?

Parlamentní a úsporná komise. Mám schovány ty fanfaronské články v "Národních listech", ve "Venkově" a v ostatních časopisech, co všechno bude parlamentní úsporná a kontrolní komise provádět, jak napříště nebude možno, aby se opakovaly případy vranovské přehrady, stavby paláců ministerských a jiných korupcí, šleprů uhlí atd. Komise existuje už téměř 4 léta a měla dvě plenární schůze. První byla ustavující, kde jsme čekali.(Sen. Rejmon: Pracuje spolu na rozpočtu!) Pardon, pane kolego, hned to vysvětlím. Čekali jsme, až se koalice dohodne, poněvadž jedni páni chtěli mít předsedou agrárníka, druzí sociálního demokrata. Čekali jsme tam dobrou hodinu. (Sen. Sechtr: Ty jsi chtěl komunistu!) To by to hospodářství jinak vypadalo, chlapíku, to buď bez starosti, že by monopol nevydělával na rolnících a konsumu na 1 q obilí 55 Kč, že by dodavatelé mléka nevydělávali na dodávkách do Prahy ročně 60 mil. Kč. To buď bez starosti, že by to trochu jinak vypadalo, že by se neprodával benzin s lihem do motorů za 2,50 Kč a pro lidi líh za 40 Kč a cukr pro prasata za 60 hal., ale pro lidi za 6,20 Kč. Kdyby byl komunista předsedou úsporné a kontrolní komise, musel by mít určitý vliv a musel by býti vybaven jakousi mocí, než by se tam dostal, a pak by rozhodně jinak hospodařil než vy.

Asi za ¾ hodiny, kdy˛ jste se v posl. snģmovně dohodli, že bude předsedou agrárník, začalo se zvonit na plenární schůzi a rozešli jsme se. Druhá schůze byla v květnu 1934. Není pravda to, co se píše v novinách, že při každém rozpočtu rozhoduje úsporná a kontrolní komise. Tato komise je složena z koaličních stran, které to, co koaliční strany, resp. různá ministerstva navrhují, zase kontrolují a schvalují, čili jedni a tíž lidé. V žádné obci by nebylo možno, abyste z kontroly obecního hospodářství vyřadili opozici ať toho či onoho politického názoru. Připomínám při této příležitosti, že když se takové společné instituce zařizují, slibuje se od nich bůhví co ve prospěch širokých mas poplatníků, ale pak na konec, když opadne to nadšení a zmizí naděje, že se později bude hospodařit poctivěji, bez korupce a úplatků ať v tom či onom oboru, jde to starými kolejemi. Čili zkrátka: ne, pánové, nejste schopni zařídit něco, co by v základech změnilo hospodaření a postup tak, aby to vzbudilo opravdovou důvěru a abyste také skutky podepřeli důvěru širokých mas poplatného lidu. (Souhlas komunistických senátorů.)

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Nikdo již není ke slovu přihlášen.

Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji sen. dr. Milotovi.

Zpravodaj sen. dr. Milota: Vzdávám se slova.

Místopředseda dr. Hruban: Pan zpravodaj si nepřeje slova. Budeme tedy hlasovati.

Senát je schopen se usnášeti.

Budeme hlasovati ve čtení prvém o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Není námitek.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, že se bude hlasovati ještě v této schůzi o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr. Milota: Nikoliv.

Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Pan zpravodaj nemá oprav.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Dalším odstavcem dnešního pořadu je:

Zpravodajem je p. sen. dr. Havelka. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Slavný senáte!

V žádosti ze dne 16. prosince 1936, podané téhož dne, tedy včas, uvádí žadatel sen. Paulus, že obviněný sen. Dundr urazil ho u výkonu svého mandátu při jednání senátním, t. j. v plné schůzi senátu dne 16. prosince 1936 jednak užitím proti němu urážlivých výrazů a obratů: "Vy jste včera podvedl senát, vy jste lhal", jednak soustavným opakováním výkřiků: "Jste podvodník", a žádá za kárné řízení pro urážky na cti.

Imunitní výbor vyslechl obviněného, který doznal, že užil slova "podvedl" a "klamal", kteréžto poslední slovo nepřichází však v žádosti o kárné řízení, dále vyslechl žadatele a vyslechl svědky, kteří potvrdili výraz "podvedl" a výraz "podvodník", konečně pak slovo "lhář".

Imunitní výbor rozhodl, že sen. Dundr je vinen, že užil v plné schůzi senátu dne 16. prosince 1936 výrazů a obratů jemu za vinu kladených, obsahujících obvinění dotýkající se cti sen. Paulusa způsobem, jaký se nesnáší s důstojností senátu, čímž ve výkonu svého mandátu urazil v plné schůzi senátu člena Národního shromáždění, a navrhuje slavnému senátu, aby byla provinilému vyslovena veřejná důtka.

Místopředseda dr. Hruban: Podle §u 51 jedn. řádu dávám slovo přihlášenému panu sen. Dundrovi.

Sen. Dundr: Slavný senáte!

Zpráva imunitního výboru, která byla předložena a o které referuje pan sen. dr. Havelka, je podle mého přesvědčení neúplná. Neuvádí totiž, za jakých okolností došlo k mým výrokům, neuvádí, které to byly příčiny, jež zavdaly podnět k tomu, že jsem několika slovy kvalifikoval jednání pana sen. Pauluse, který podle mého přesvědčení tvrdil nepravdy a tudíž v důsledku toho vědomě klamal senát Národního shromáždění.

Zpráva imunitního výboru také neuvádí, že v řeči pana sen. Pauluse bylo ministerstvo spravedlnosti obviněno a že bylo zahrnuto těžkými výtkami, a právě ta okolnost, že jsem byl přesvědčen, že obvinění tato jsou neodůvodněná, výtky neoprávněné, zavdala podnět k tomu, že jsem kvalifikoval jednání pana sen. Pauluse způsobem, k němuž jsem se otevřeně doznal a od něhož v žádném případě neustupuji. (Výborně!)

Pan sen. Paulus řekl podle stenografického zápisu, mluvě o poměrech v Brně ve "Štěstěně" a uváděje jména některých funkcionářů, toto: "Vyšetřující soudce vyslechl posl. Svobodu, dr. Tučka, Ferd. France a Skurského, které obhajoba vede za svědky, ti však přirozeně vypovídali ve prospěch jednatelů, protože byli, jak jste slyšeli, na tajném dělení účastni, a počátkem října 1936 bylo trestní řízení na vyšší rozkaz proti pp. jednatelům bez odůvodnění zastaveno, ačkoliv státní zastupitelství v Brně mělo již žalobu vypracovánu."

V dalším řekl: "Pranýřuji s tohoto místa kabinetní justici, která bere lidu víru v právní řád."

Po těchto projevech na naše vyzvání dostavil se do pléna senátu p. ministr spravedlnosti dr. Dérer a ve svém projevu výslovně prohlásil tvrzení p. sen. Pauluse za nepravdivé.

Řekl toto (čte): "Z tohoto stavu věci vysvíta - a konštatujem to s dôrazom - že nie je pravda, že trestné pokračovanie zastavené bolo na vyšší rozkaz. Konštatujem, že ministerstvo spravedlnosti štátne zastupiteľským orgánom v Brne nedalo v tejto věci žiadné rozkazy ani pokyny, ani priamo ani nepriamo, aby trestné pokračovanie bolo zastavené. Nie je pravda, že by štátne zastupiteľstvo v Brne malo v tejto věci žalobu už vypracovanú, naopak pravda je, že štátne zastupiteľstvo v Brne po skončení obsiahleho vyhladávania a po dôkladnom uvážení zisteného skutkového stavu po stránke právnej v obsiahlej a dôkladne odôvodnenej zpráve na 28 stranách navrhlo vrch. štát. zastupiteľstvu v Brne, aby trestné oznámenie bolo podľa §u 19 trest. poriadku odložené, to je, aby trestné pokračovanie bolo zastavené a žaloba nepodaná."