A slavný senáte, naše obchodní smlouva s Německem nás také nemůže uspokojiti, a to proto, že Německo původně chtělo od nás jen pšenici, dříví a suroviny a za to k nám chtělo dovážeti průmyslové výrobky, namnoze výrobky, jichž máme dostatek a jež ve svém vlastním státě můžeme také vyráběti. Jestliže konečně smlouva byla také s Německem dohodnuta a jestliže, jak mám informace, na místo toho celého kvanta požadované pšenice budeme tam dovážeti mouku, jestliže budeme dovážeti do Německa řezivo, nemůže nás tato obchodní smlouva také ještě uspokojiti, poněvadž my jsme státem průmyslovým a je pro nás velikou chybou, jestliže jako kompenzaci za výrobky z Německa máme vyvážeti surovinu, kterou bychom doma velice dobře mohli zpracovati.

Slavný senáte, chyba a vada našeho nedostatečného exportu leží u nás ještě také v jiné příčině, a to - řeknu to otevřeně - v našich kartelech. V posledních dnech, jak bylo publikováno, zmohli jsme se na to, že už v naší Československé republice máme maličkost - tisíc kartelů. Slavný senáte, to je cifra, nad kterou se musíme pozastaviti, poněvadž se musíme tázati, zdali nám ty kartely prospívají či neprospívají. A díváme-li se na jejich činnost, musíme si říci, že kartely jsou neštěstím pro nás doma, pro naši spotřebu, poněvadž bezdůvodně zdražují všechno, co konzument od nich nakupuje, ale má to pro nás i další vadu, že naši karteláři, poněvadž mají doma vystlanou teplou pozici, nestarají se o export, poněvadž by na něm tolik nevydělali, a tím po této stránce také trpí náš vývoz. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Proto je třeba, abychom poukázali na tuto zhoubnou činnost kartelů, aby vláda a všichni směrodatní činitelé se přičinili, aby jednou tato věc u nás byla rozřešena, jak jsem řekl, ve prospěch větší spotřeby u nás ve vnitrozemí a následkem toho také ve prospěch větší zaměstnanosti nezaměstnaného dělnictva, ale také hlavně pro export, jehož je nám tak velice a nutně zapotřebí. (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Místopředseda Donát zvoní.)

Slavný senát! Jestliže se pan zpravodaj zmínil, že by bylo třeba, aby se také pamatovalo, aby se jednou naše drobná řemeslná výroba dostala k exportu, jsme tu vlastně u otázky, u které se člověk opravdu podivuje, jak je možno, že pro velkotovárny, pro střední průmysl bylo postaráno o export, pokud to možno bylo, vláda dává na to garancii, ale o drobnou řemeslnou výrobu, o drobné řemeslné výrobky, jichž máme ve vnitrozemí tolik a jež by byly schopny za určité organizace exportu, o ty se ještě nikdo nestaral. (Sen. Macek: Máme tisíc kartelů, ale desetitisíce továren stojí a my čekáme na ty cenové komise!) Doufejme, že se jich také dočkáme, jen aby to dlouho netrvalo.

Slavný senáte, navazuje na zprávu zpravodaje v této věci vítám opravdu zájem o tuto otázku, a jest si jen přáti, aby také v brzku v zájmu nejen drobných a malých výrobců, nýbrž také v zájmu celého našeho vývozu byla tato otázka náležitě realizována. (Výkřiky.)

Místopředseda Donát (zvoní): Prosím o klid.

Sen. Pechman (pokračuje): Chtěl bych v tomto směru uvésti zase jenom dvě malé ukázky. V prvém případě jde o výrobce píp. Máme v Československu jenom jeden větší podnik, který se jmenuje "továrna", ostatní výrobci dřevěných píp jsou jenom malí drobní lidé. A je charakteristické, že tato výroba dřevěných píp jest specialitou našeho čsl. státu, poněvadž v žádném jiném státě se dřevěné pípy nevyrábějí. A nyní, jak je známo, když byla v Americe zrušena prohibice, je hlavním odbytištěm pro dřevěné pípy Amerika. Kdo zná tržní poměry, ví, že taková dřevěná pípa nemůže při placení dolarem hráti žádnou roli, kdyby ji výrobce počítal pro vývoz, řekněme, o 10 nebo 20 % dráž. Ale my v tomto ohledu jsme dosud nedokázali, abychom pevně zorganizovali tyto výrobce, abychom jim dali všechno potřebné, zvláště úvěr, který k provozování živnosti potřebují, aby byla utvořena organizace, která by od nich eventuálně zboží přejímala, která by stanovila ceny na základě předcházejících exportních ujednání s dotčeným státem. K tomu jsme se dosud nedostali. Výsledky toho pak jsou, že v tomto bezkonkurenčním zboží se naši lidé při vývozu navzájem tak utloukají, že vlastně nemají z této výroby naprosto nic.

Měli jsme kdysi na Plzeňsku karafiátnictví, které požívalo světové pověsti. Klatovské karafiáty byly známy po celém světě. Po převratu a hlavně nyní v dobách hospodářské krize toto odvětví výroby, pěstování karafiátů v Klatovech úplně zaniklo. Lidé, kteří kdysi posílali své zboží do celého světa, jsou dnes úplně na mizině. Volají na všechny strany, prosí o podporu a pomoc, ale od směrodatných činitelů se jim jí dosud nedostalo. (Sen. Mikulíček: Za to tam máme klatovské dragouny!) A my jsme přesvědčeni, kdyby tomuto odvětví, pěstování karafiátů, se věnovala náležitá pozornost, že by tito naši pěstitelé, lidé, kteří strávili celé desítky let v tomto odvětví, jistě v krátké době dokázali tolik, že bychom opět mohli na světovém trhu s tímto zbožím docela dobře konkurovati.

Slavný senáte! K tomuto živnostenskému pojištění by hlavně bylo třeba utvořiti zvláštní pojišťovací fondy a také ovšem takové prémie, aby naši lidé mohli tohoto pojištění použít. Když se tak dívám, jak v některých oblastech naší republiky se provozuje ten aneb onen drobný průmysl - kdy např. Opava hlásí, že má na prodej zahradní sklápěcí stolky, žebříky, tabákové dýmky, dřevěné zboží, máslové formy, kdy v Hradci, jak vidíme, se vyrábí jablonecké zboží, krajky, rákosové zboží, pípy, hračky atd., kdy Praha sama ve svém obvodě má tolik menších živností, jako rukavičkářství, cvočkářství, košíkářství, pletené zboží, vlasové síťky, dřevěné dýmky, hračky, umělé květiny, perleťové knoflíky atd., kdy i v jiných komorách, o nichž se nechci zmiňovati, je celá řada zboží, které by se dalo vyrábět, které by se dalo exportovat, musím se, slavný senáte, tázati po příčinách, proč se tak neděje. Výrobci nám především řeknou: nemáme dostatek kapitálu. Po perleťovém zboží je např. v cizině velká poptávka, ale poněvadž perleťáři si musejí obstarat suroviny z ciziny, říkají: Dejte nám peníze na obstarání surovin a my v krátké době s těmito výrobky ocitneme se na zahraničním trhu. V zájmu propagace této drobné řemeslné výroby podle toho, co jsem již uvedl, předpokládám, že jednou musíme se také zúčastniti nejen těch veletrhů, jak činíme dnes, nýbrž že máme také povinnost, abychom s touto naší drobnou a řemeslnou výrobou zúčastnili se všech světových výstav, abychom tam udělali expozice, tak aby cizina viděla, co vlastně toto drobné řemeslnictvo a výrobci v Československu vyrábějí.

To jsou, slavný senáte, věci, které by bylo třeba, abychom k náležitému uplatnění vývozu našich malých a drobných lidí uskutečnili. Jsem přesvědčen, že tato otázka stane se nejen předmětem diskuse, nýbrž že se v brzku stane i předmětem jednání v našich vládních a rozhodujících kruzích. Jestliže jsme se starali o cizinecký a lázeňský ruch, je-li nesporné, že ministerstvu obchodu v tomto směru podařilo se náležitou propagací dosíci určitých výsledků, jsme přesvědčeni, že když těmto našim drobným lidem, řemeslníkům, živnostníkům, bude věnována taková péče, jaké je zapotřebí, dostanou se i tito naši lidé na výši, aby byli nejen konkurenčně schopnými, nýbrž také schopnými vyvážeti své výrobky. K tomu musí směřovati všechna akce, která v budoucnu bude podniknuta, a je potřebí, aby ti, kteří mohou prospěti těmto našim lidem u vědomí, že prospějí také státu, neprodleně vykonali svoji povinnost.

Očekávajíce, že v tomto směru bude exportní úvěr doplněn tak, jak dosud nebylo naň vzpomenuto, prohlašuji, že za těchto předpokladů náš klub bude pro tento návrh hlasovati. (Potlesk.)

Místopředseda Donát (zvoní): Pan zpravodaj nepřeje si slova k doslovu.

Budeme hlasovati.

Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Senát je způsobilý se usnášeti.

Budeme hlasovati ve čtení prvém o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Není námitek.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 394.

Dalším odstavcem pořadu je:

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Janovský, za výbor zahraniční sen. Rýpar.

Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Janovskému.

Zpravodaj sen. Janovský: Slavný senáte!

Naše obchodní smlouva byla vypovězena v Brazílii koncem ledna t. r. Tato obchodní smlouva trvala od 27. listopadu 1931 a její platnost končila 31. července 1936. Aby nenastal bezesmluvní stav, bylo nutno od 1. srpna 1936 sjednati novou obchodní dohodu. To se stalo výměnou not s datem 22. července 1936.

V podstatě je sjednaná dohoda tak jako dřívější smlouvou rámcovou se zásadou nejvyšších výhod. Brazilská vláda se však uvolila připustiti tzv. středoevropskou klauzuli, kterou se vzdává nároků na nejvyšší výhody, pokud by byly přiznány Československem státům střední a jihovýchodní Evropy. Za to republika Československá vzdává se nároků uplatňování nejvyšších výhod, ať plynou z nynějších nebo budoucích obchodních smluv Brazílie s jihoamerickými státy. Mimo to sjednána dohoda, že vývozcům československým do Brazílie bude dále placeno volnými devizami.

Odbytiště naše v Brazílii je důležité, neboť tam vyvážíme hlavně slad, chmel, lněné zboží a jiné tkaniny, papíroviny, sklo a skleněné zboží, železné konstrukce, kotle, zboží z obecných kovů, také zlacené a stříbřené, různé přístroje a stroje. Z Brazílie dovážíme v největší položce kávu, pak surové kůže, bavlnu, vlnu, kakao a tabák. Podle úřední statistiky od r. 1928 až 1935 byl náš obchod s Brazílií napořád pasívní. Je snaha toto pasivum vyrovnati zvýšením našeho vývozu.

Posouzením toho jeví se náš vzájemný obchod v číslicích takto:

Národohospodářský výbor uváživ prospěšnost oboustranné dohody usnesl se navrhnouti plénu senátu, aby přijalo schvalovací usnesení:

"Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s prozatímní obchodní dohodou mezi republikou Československou a republikou Spojených států brazilských, sjednanou výměnou not v Rio de Janeiro dne 22. července 1936 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. července 1936, č. 239 Sb. z. a n." (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. Rýparovi.

Zpravodaj sen. Rýpar: Slavný senáte!

Koncem ledna 1936 vypověděla vláda republiky Spojených států brazilských všechny platné obchodní smlouvy. Tím byla také vypovězena dosavadní obchodní - rámcová dohoda s republikou Československou ze dne 27. listopadu 1931.

Bylo nutno ujednati novou dohodu ke dni 31. července 1936, aby nenastal s Brazílií bezesmluvní stav.

Nová smlouva jest opět rámcová smlouva, založená na doložce nejvyšších výhod. Brazilská vláda uvolila se připustiti v obchodní smlouvě tzv. "středoevropskou klauzuli", za to republika Československá vzdala se nároků na uplatňování nejvyšších výhod, plynoucích z nynějších nebo budoucích obchodních smluv Brazílie s jihoamerickými státy.

Zboží čsl. vývozců do Brazílie vyvezené bude placeno volnými devizami.

Obchod československý s Brazílií je stále pasívní a dohoda směřuje ku vyrovnání dřívějšího a dnešního čsl. pasiva.

Zahraniční výbor jednal o tomto vládním návrhu ve své schůzi konané dne 5. prosince 1936 a usnesl se navrhnouti plénu slavného senátu tuto prozatímní obchodní dohodu k ústavnímu schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Budeme hlasovati.

Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Přistoupíme ke 3. odstavci pořadu.

Zpravodajem místo omluveného p. sen. dr. Bačinského je p. sen. dr. Havelka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Havelka: Slavný senáte!

Komunistická strana československá konala 24. května 1935 v Košicích veřejné shromáždění, které bylo povoleno výměrem prezídia policejního ředitelství v Košicích ze dne 22. května 1935, čís. 7079/35. Jedním z řečníků byl Gabriel Steiner, senátor N. S., který za přítomnosti asi 800 osob přednesl svoji řeč. Ve své řeči uvedl mezi jiným i toto:

Ad 1. Do tohoto stavu dostala se buržoazie - vládní koalice - nejen pro panující bídu. Ale i pro národnostní utlačování.

Ad 2. Tato koalice, podobně jako předešlá, bude připravovati novou imperialistickou vojnu.

Ad 3. Nám komunistům nic jiného nezbývá, než abychom ve svém postupu pokračovali, abychom robotníky poučovali o tom, že jediná správa pro robotnictvo je to, aby bylo vybudováno bojovné souručenství a tím učiněn konec hladu, bídě a nezaměstnanosti. V případě že se toto robotnictvo sdruží, bude po Henleinismu a po fašismu. Nesmíme zapomínati na to, že kdyby přišel k moci fašismus, ten nebude se dívati na to, kdo je komunistou nebo soc. dem. Tomuto dá se čeliti jedině cestou socialistického bojovného souručenství. Soc. dem. Činovníci, jako Dérer a Náci Schulcz nám vytýkají, že nechceme jít do vlády a že se takto vyhýbáme koaliční činností. My do koalice nepůjdeme a jíti taktéž nemůžeme. To však, že bychom nechtěli vládnout, zavrhujeme. My chceme jít do vlády, ale za jiných podmínek. My chceme nejen vládu ale i moc, podobně jako si vzal vládu do rukou proletariát v Sovětském svazu.

Vrchní státní zastupitelství v Košicích shledalo ve výroku ad 1. přečin rušení obecného míru, podle §u 14, čís. 5 zák. č. 50/23 Sb. z. a n., poněvadž sen. Steiner veřejně, způsobem štvavým hanobil republiku tak, že to může snížit vážnost republiky.

Ve výroku ad 2. přečin šíření nepravdivých zpráv podle §u 18, č. 1, 3 zák. čís. 50/23 Sb. z. a n., poněvadž sen. Steiner sděloval veřejně nepravdivou zprávu věda, že tím vážně znepokojí část obyvatelstva města Košic a taktéž i to, že tím poškozuje veřejný pořádek, a věda i to, že tato zpráva je nepravdivá.

A v úseku řeči uvedené ad 3. zločin výzvy k trestním činům podle §u 15, č. 3 zák. č. 50/23 Sb. z. a n., poněvadž tím p. sen. Steiner veřejně podněcoval ke zločinu uvedeném v §u 1 zák. č. 50/23 Sb. z. a n., t. j. k násilné změně ústavy republiky, pokud jde o demokraticko-republikánskou formu státu a k nastolení diktatury proletariátu.

Podle sdělení vrch. stát. zastupitelství, amnestie pana prezidenta republiky ze dne 14. prosince 1935 se na tento případ nevztahuje.

Je pravda, že podle čl. IV rozhodnutí pana prezidenta republiky, ze dne 14. prosince 1935, ustanovení tohoto rozhodnutí nelze užíti na osoby, které vedle některého trestního činu, na nějž se toto rozhodnutí vztahuje, jsou stíhány nebo byly již týmž rozsudkem odsouzeny pro jiné sbíhající se trestní činy, na něž se toto rozhodnutí nevztahuje.

Kdyby p. sen. Steiner nebyl obviňován tím, že se dopustil i zločinu výzvy k trestním činům podle §u 15, č. 3 zák. č. 50/23 Sb. z. a n., tedy by se na něho amnestie pana prezidenta republiky vztahovala, poněvadž na trestní činy, které jsou obsaženy v §u 14, č. 5 a v §u 18, č. 1, 3 zák. čís. 50/23 Sb. z. a n., podléhají rozhodnutí o amnestii pana prezidenta republiky ze dne 14. prosince 1935.

Následkem toho imunitní výbor zabýval se tím, může-li se obviňovati p. sen. Steiner, že spáchal zločin podle §u 15, č. 3 zák. č. 50/23 Sb. z. a n.

Státní zastupitelství zvlášť inkriminuje ti část řeči pana sen. Steinera, "že třeba pokračovati v takovém postupu, abychom robotnictvo poučovali, že jediná spása pro robotnictvo je, aby bylo vybojováno socialistické bojovné souručenství" a dále "že my chceme nejen vládu, nýbrž i moc, jako si vzal moc a vládu do rukou proletariát v Sovětském svazu".

Jestliže hledíme na celý úsek řeči pana sen. Steinera, jak jest tu uvedeno ve skutkové podstatě, že pouze mluvil proti Henleinovcům a fašismu, aby se dělnictvo s ním nespokojovalo a dále debatoval se stranou soc. dem. a odpověděl panu ministrovi Dérerovi a posl. Ignácovi Schulczovi a popřel to, že by komunisté nechtěli vládnouti a tvrdil, že komunistická strana chce jíti do vlády, ale s jinými podmínkami, poněvadž oni nechtějí pouze vládu, ale i moc, maďarsky řečeno "nemcsak a kormányt, hanem a hatalmat", tedy na tyto výroky nemožno stanoviti to, že p. sen. Steiner veřejně podněcoval k zločinu uvedenému v §u 1 zákona č. 50/23 Sb. z. a n., t. j. k násilné změně ústavy republiky, pokud jde o demokraticko-republikánskou formu státu a k nastolení diktatury proletariátu a podle názoru imunitního výboru byla to pouze kritika a debata, která možno, že přestoupila meze objektivnosti, ale na kterou však nemůžeme odepříti právo jednomu členu zákonodárných sborů.

Proto imunitní výbor neshledal, že p. sen. Steiner dopustil se zločinu výzvy k trestním činům podle §u 15, č. 3 zák. č. 50/23 Sb. z. a n.

Poněvadž nemožno zjistiti z řeči ad 3., že by p. sen. Steiner spáchal trestní čin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky a poněvadž na druhé činy, a to ad 1. a 2. podle rozhodnutí pana prezidenta republiky ze dne 14. prosince 1935, o amnestii, čl. II, bod c), se toto rozhodnutí vztahuje, imunitní výbor senátu N. S. Československé republiky navrhuje, aby slavný senát, nedal souhlas k trest. stíhání p. sen. Steinera pro přečin podle §u 14, čís. 5 a pro přečin podle §u 18, čís. 1 a 3 a pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona čís. 50/23 Sb. z. a n., na ochranu republiky.

Místopředseda Donát (zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Rozprava odpadá.

Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Steinera pro přečin §u 14, čís. 5, přečin podle §u 18, čís. 1, 3 a zločin podle §u 15, čís. 3 zákona čís. 50/23 Sb. z. a n. na ochranu republiky.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. - Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Steinera.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

Do výboru soc.-politického na místo sen. Hackenberga nastupuje sen. Grünzner.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 11. března 1937 o 10. hod. s

1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se nově určuje výše státních záruk za vývozní úvěry podle zákonů o podpoře zahraničního obchodu (tisk 408).

2. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení posl. snemovne (tisk 392) k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa mení a doplnuje zákon zo dňa 9. júna 1932, č. 94 Sb. z. a n., o novej sústave drobných peňazí (tisk 407).

3. Druhé čtení schvalovacího usnesení s prozatímní obchodní dohodou mezi republikou Československou a republikou Spojených států brazilských, sjednanou výměnou not v Rio de Janeiro dne 22. července 1936 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. července 1936, č. 239 Sb. z. a n. (tisk 335).

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.