Z obsahu civilního řádu soudního, který tvoří třetí část vládního návrhu, uvádím na prvém místě stanovisko vládního návrhu k ústavní zásadě ústnosti jednání. Správně chápaná a přesně prováděná ústnost jednání zůstane vždy zárukou rychlého objasnění věci a správného jeho zjišťování a tím i správného rozhodnutí. Tam, kde se snad zdá, že se tato zásada neosvědčuje, není vinnou ona, nýbrž je vina na osobách zúčastněných při soudním řízení. Proto vládní návrh nejenom že trvá na ústavní zásadě ústnosti, sleduje v tom oba dosavadní zákony, nýbrž ještě více jí zdůrazňuje, poněvadž nejen nespatřuje spásu v jejím potlačování, nýbrž naopak v jejím správném provádění.
Není potřebí širokého odůvodňování důležité zásady, že strany mají právní povinnost v civilním sporu před soudem mluviti pravdu. Srovnávati civilní proces s trestním je pochybené v zásadě. Strana v civilním sporu nemá práva na t. zv. "sebezachování" buď jak buď, i na úkor pravdy a práva. Má jen právo žádati, aby soud správně zjistil, o čem se strany mezi sebou dohodnouti nemohly, a aby podle toho vyslovil, co považuje za právo. Ale právě proto, že jde o věc stran, jsou strany povinny tento úkol soudu všemožně usnadňovati, nikoli však mu jej ztěžovati. Proto vším právem tuto povinnost stran jakožto povinnost právní vyslovil už civilní řád soudní z r. 1895 i civilní řád soudní platný na Slovensku a Podkarpatské Rusi. A vládní návrh na plnosti tohoto procesního principu neochvějně trvá.
Důležitou novotu přináší vládní návrh civilního řádu soudního ustanovením §u 178, odst. 2. Sezná-li totiž předseda senátu, že strany při vyličování skutkového děje vycházejí z právního hlediska podle mínění soudu pochybeného, je povinen upozorniti je na možnost jiného právního nazírání a dáti jim návod o tom, co by se podle jeho mínění mohlo jeviti rozhodným po stránce skutkové i důkazní. Tím se má čeliti stížnostem, které se ozývají zejména z kruhů advokátských a které vrcholí v tom, že soudce často neupozorní strany za jednání na možnost jiného právního nazírání, než z jakého vycházejí ony, a teprve ve svém rozsudku je překvapí jiným právním názorem, čímž jim znemožní, aby již za ústního přelíčení mohly přednésti skutečnosti a důkazy, s tohoto jiného právního hlediska potřebné.
Vládní návrh připouští po vzoru práva platného na Slovensku a Podkarpatské Rusi zvláštní prostředek proti rozsudkům pro zmeškání prvého roku, zvaný odpor. Stalo se tak hlavně na důtklivou žádost projevenou při poradách o osnově s právníky slovenskými a pak i proto, že se tímto odporem značně zmenší příkrosti, k nimž může zmeškání vésti, a usnadní to, k čemu lze jen někdy a jen za velmi stížených podmínek dospěti navrácením v předešlý stav.
Zvláštní zmínky vyžaduje stanovisko vládního návrhu civilního řádu soudního k přípustnosti novot v řízení odvolacím. Je s dostatek známo, že dnešní stav procesních zákonů v našem státě platných, vykazuje naprosto odlišnou úpravu v zemi České a Moravskoslezské od úpravy, jaká je v zemi Slovenské a Podkarpatoruské. V zemi České a Moravskoslezské platí zásadní zákaz novot v řízení odvolacím, kdežto na Slovensku a Podkarpatské Rusi jsou novoty přípustny měrou neobmezenou. Vládní návrh připouští, chtěje vyhověti snahám slovenských právníků, částečně i to, aby mohl býti dodatečně činěn i v odvolacím řízení skutkový a důkazní přednes, vztahující se na věc samu, jenž měl býti učiněn již před soudem první stolice. Ale poskytuje stranám tuto možnost nikoli neobmezeně, nýbrž jen tehdy, když jde o takové skutečnosti a důkazy, o kterých strana za řízení v první stolici nejenom nevěděla, ale také při náležité opatrnosti o nich věděti nemohla. Tím bude zákaz novot zbaven své příkrosti v případech, kdy straně přes náležitou péči, kterou lze od procesních stran vyžadovati, nepodařilo se zjistiti všechny skutečnosti a důkazy ještě za řízení v první stolici. Naproti tomu zůstane zákaz novot v platnosti tam, kde si strana v první stolici počínala nedbale, čímž se předejde všem nepříznivým výstřelkům, k nimž plné odvolání vede.
Po stránce kodifikační zasluhují zvláštní zmínky dvě novoty pro dosavadní civilní řád soudní v zemi České a Moravskoslezské. V něm totiž mezi zvláštními způsoby řízení nejsou umístěny předpisy o řízení upomínacím a o řízení manželském. Obě tato řízení jsou dosud upravena v řadě zvláštních předpisů, a to, pokud jde o řízení manželské, ještě i z doby první polovice minulého století. Vládní návrh civilního řádu soudního - jako nynější civilní řád soudní slovenský - je úplnou kodifikací zvláštních způsobů řízení sporného, upravuje mezi nimi i řízení upomínací a řízení manželské a určuje tak pro ně místo, které jim podle jich povahy náleží.
Nastíněný přehled zvlášť významných ustanovení vládního návrhu by nebyl úplný, kdybych k závěru svého projevu neupozornil na soubor zvláštních předpisů daných na ochranu zájmů obrany státu v soudním řízení. V soudním řízení, a to nikoli jen sporném, je nezbytné přetřásati a dokazovati skutkové okolnosti, a to v řízení sporném v zásadě veřejně. V tom může býti veliké nebezpečí pro zájem obrany státu, když sporem nebo některým úkonem soudního řízení by tento zájem mohl býti dotčen. Všeobecná ustanovení zde nepostačují. Ministerstvo pro sjednocení na podnět ministerstva národní obrany podrobilo složité otázky sem náležející všestrannému rozboru ve snaze spravedlivě vyvážiti jak soukromý zájem stran, tak i veřejný zájem obrany státu. Za účasti zástupců ministerstva nár. obrany a ministerstva spravedlnosti byly projednány otázky vyžadující zákonné úpravy, aby zájem obrany státu byl i v soudním řízení bezpečně chráněn. Podle výsledku tohoto jednání vypracovalo ministerstvo pro sjednocení návrh zvláštních ustanovení o věcech, při nichž by mohl býti dotčen zájem obrany státu; tento návrh po některých dalších úpravách došel plného souhlasu ministerstva nár. obrany a ministerstva spravedlnosti. Ježto soubor těchto ustanovení tvoří pro sebe zvláštní samostatný celek výjimečných předpisů, které nejsou omezeny jen na obor řízení sporného, nýbrž týkají se i jiných soudních řízení, byla tato ustanovení ve vládním návrhu vhodně umístěna v uvozovacím zákoně jako jeho samostatný článek. Vládní návrh takto vyplňuje vážnou mezeru v našem procesním právu a pro obor řízení soudního dovršuje nezbytnou ochranu jednoho ze základních státních zájmů, ochranu, jejíž naléhavé důvody již nedopouštějí odklad zákonné úpravy.
Lze tedy říci plným právem, že osnovou se předkládá k ústavnímu projednání zákon sjednocený, který přináší nová ustanovení jak pro oblast země České a Moravskoslezské, tak pro oblast Slovenska a Podkarpatské Rusi. Tato nová ustanovení jsou z větší části čerpána z obou dosavadních právních řádů procesních po zralé úvaze o tom, který z nich lépe vyhovuje, a to buď, beze změn nebo s určitými změnami, jež byly shledány potřebnými. Kromě toho však přináší osnova i novoty jiné, které se jeví podle dosavadních zkušeností a poměrů nutnými nebo vhodnými.
V poslanecké sněmovně byly v předběžné rozpravě oceněny kladné stránky osnovy. Naplnil mne uspokojením zejména projev slovenského poslance, že osnova vytěžila ze slovenského práva to nejlepší. Vyslovil se v tom smyslu, že osnova se kvantitativně připíná více k právu platnému v zemi České a Moravskoslezské, že však významně, pokud jde o kvalitu, přejímá právo slovenské.
V poslanecké sněmovně bylo poukázáno i na některá ustanovení osnovy, jež nedošla souhlasu a proti nimž byly proneseny námitky. Mohu ubezpečiti, že při budování osnov byly tyto námitky a jejich důvody známy a že byly pečlivě uváženy. Považují za nutné o některých z těchto námitek se zmíniti zvláště.
V článku XXVII osnovy uvozovacího zákona k zákonu o soudní příslušnosti a civilnímu řádu soudnímu se ustanovuje, že při zjišťování otcovství k nemanželskému dítěti po smrti domnělého otce za tím účelem, aby dítě bylo legitimováno napotomním sňatkem, postupuje soud podle zásad nesporného řízení. Totéž platí o zjištění, že byla dodatečně odstraněna překážka manželství nebo že ten neb onen z manželů bez viny o ní nevěděl, děje-li se za účelem legitimace dítěte v manželství narozeného.
Bylo namítáno, že osnova věc tak závažnou odkazuje do řízení nesporného a že o tak závažných věcech bude rozhodovati třeba i ten, kdo nemá soudcovské kvalifikace.
Postačí k tomu poznamenati, že právě řízení nesporné poskytuje mnohem větší záruky správného rozhodnutí věci podle pravdivého skutkového základu. Na rozdíl od řízení sporného, v němž soud je zpravidla omezen na to, co mu strany po skutkové stránce samy přednesou, platí v řízení nesporném zásada vyhledávací, t. j. soudce v řízení nesporném musí skutkový základ zjistiti úplně a podle pravdy a to z povinnosti úřední. Jen omylem lze vysvětliti mínění, že by zde mohl rozhodovati orgán nemající soudcovské kvalifikace, neboť těmto orgánům jsou svěřeny jen úkony v právních předpisech výslovně uvedené, a o takový úkon zde nejde, a ani jíti nemůže.
Byl dále učiněn námět doporučující omeziti volné uvážení co do důkazních prostředků, a to na úkor důkazu svědeckého a ve prospěch důkazu listinou. Pokud v právu procesním lze dáti přednost důkazu listinou před důkazem svědeckým nebo jinými důkazními prostředky, vládní návrh výslovně ustanovuje. Avšak náměty doporučující zejména, aby při pohledávce přesahující určitou cenovou hranici byl požadován důkaz listinou a aby v určitých případech podpisy na listině musily býti ověřeny soudem nebo veřejným notářem, nenáleží řešiti právu formálnímu, neboť úprava této věci náleží především právu hmotnému.
Opětovně byly činěny výtky, že osnova vyslovuje zákaz novot v řízení odvolacím a že zejména nedbala v tomto směru výsledku sjezdu československých právníků v Bratislavě, který se touto otázkou obíral. K tomu nutno poznamenati, že otázka přípustnosti novot v řízení odvolacím byla a zůstává z nejtěžších otázek upravených v osnově civilního řádu soudního a že jí byla věnována pozornost nejpečlivější. Pro věcnou stránku této velmi živě přetřásané otázky je příznačné, že právě na uvedeném právnickém sjezdu bratislavském, kde se střetli zastánci obojího stanoviska, někteří zastánci přípustnosti novot šli ve výjimkách, nepřipouštějících novoty, někdy i dále, než odpůrci přípustnosti novot, pokud zase určité novoty připouštěli. Střetnutí zastánců obou stanovisek na uvedeném právnickém sjezdu bylo tak prudké, že sjezd k žádnému výsledku v této otázce nedospěl, a nelze tedy na důvodové zprávě k osnově civilního řádu soudního žádati, aby se o něm zmínila. O přípustnosti novot v řízení odvolacím je bohatá odborná literatura a dojista nelze slušně a spravedlivě všechny vědce a praktické právníky, kteří jsou odpůrci novot, paušálně řaditi mezi reakcionáře a nedemokraty. Jde o otázku zásadní, velmi složitou a - jak ukázaly některé zjevy - i ožehavou, o otázku, která nezbytně vyžaduje klidné diskuse zastánců obou směrů. Bude k tomu dosti příležitosti při podrobném projednávání osnovy ve výborech.
Již v posl. sněmovně jsem uvedl a odůvodnil, že vůdčími ideami při budování osnov civilně procesních zákonů byla myšlenka spravedlnosti a myšlenka právního sjednocení. Jest si přáti, aby při dalším ústavním projednávání vládního návrhu těchto zákonů bylo plně zajištěno jejich poslání: státi se v právním životě základem uskutečnění ideje přisluhovati právem spravedlivě, rychle a s náklady co nejmenšími, ku blahu všech občanů i státu. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 1 hodinu. (Námitek nebylo.)
Poněvadž námitek není, mám za to, že navržená lhůta je schválena.
Slovo si vyžádal pan ministr veř. prací inž. Dostálek.
Ministr veř. prací inž. Dostálek: Slavný senáte!
Neštěstí, které se událo na dole "Ferdinand" v Chomli u Radnic a které bolestně vzrušilo celou naši veřejnost, ukládá mi povinnost, abych slavnému senátu podal o něm zprávu.
Toto důlní neštěstí se přihodilo dne 24. dubna kolem půl jedenácté hodiny dopoledne tím, že se do uvedeného dolu provalily vody.
Hned po katastrofě se dostavil na důl přednosta revírního báňského úřadu v Plzni, vrchní báňský rada inž. Chudoba. Z ministerstva veř. prací byl vyslán min. rada inž. JUDr Hrdlička a vrchní ministerský komisař inž. JUDr Vitouš. (Předsednictví převzal místopředseda dr Heller.)
Abych se osobně informoval o rozsahu a příčinách katastrofy, odjel jsem sám v doprovodu odborového přednosty inž. Durycha na místo neštěstí.
Vyslechl jsem zprávu úředníků na místo neštěstí vyslaných. Podle hlášení těchto úředníků a podle výpovědi zachráněných horníků vnikla voda do dolu "Ferdinand" při práci v dolové míře č. 4 vejvanovského komplexu a zatopila ve velmi krátkém čase celý důl. V dole pracovalo v té době 30 horníků, z nichž 16 se zachránilo, kdežto 14 neuniklo dravému živlu. Jakékoli záchranné práce byly marné. Zahynuli tito horníci: 1. Spěváček Alois ze Skomelna, otec 2 dítek, 2. Ocásek František ze Skomelna, otec jednoho dítka, 3. Hofman Václav ze Svinné, otec jednoho dítka, 4. Šilpoch Alois ze Skelné Hutě, otec 4 děti, 5. Lehký Prokop ze Svinné, otec 2 dětí, 6. Nový Václav z Vejvanova, otec 2 dětí, 7. Tupý Josef z Vejvanova, otec 4 dětí, 8. Belšán Josef z Vejvanova, otec 1 dítka, 9. Ighaml Josef z Vejvanova, bezdětný, 10. Cechl Antonín z Radnic, otec 4 dětí, 11. Houška Josef z Hlohovic, otec 2 děti, 12. Triner Václav z Chomle, otec 2 dětí, 13. Triner František z Chomle, bezdětný, 14. Kadeřábek Václav z Chomle, otec 2 dětí.
V dole i na povrchu bylo zaměstnáno průměrně 110 lidí. V poslední době se pracovalo v dolových měrách "Karel I.", "Karel II." a v dolové míře č. 4, které byly koupeny od dolových a průmyslových závodů, dříve Jan David Stark v Dolním Rychnově.
Důl "Ferdinand" sousedí na jihu a východě s dolem "David", patřícím dolovým a průmyslovým závodům v Dolním Rychnově, který je nyní mimo provoz. Dolové pole, příslušející k tomuto dolu, bylo otevřeno jámou zvanou "David", která sloužila jako jáma těžní, a jámou zvanou "Prkénka", která sloužila jako jáma větrní. Po svém zastavění v r. 1931 byla jáma "David" zasypána, a prostor důlní se naplnil vodou.
Podle předpisů revírního báňského úřadu v Plzni ze dne 27. června 1926 má býti předvrtáváno na místech, kde se vyskytují stará díla, aby byla zjištěna mocnost a pevnost celiny mezi boky, předkem, stropem nebo spodkem pracovního díla. Tím má býti toto dílo chráněno před náhlým průvalem plynů nebo vod. Podle důlní mapy byla mezi předkem chodby, kterou voda do dolu "Ferdinand" pronikla, a mezi opuštěnými díly sousedního dolu "David" celina široká přibližně 240 m a přítok vody nepřekročoval obvyklou míru. Proto nepovažovala správa závodu za nutné, aby předvrtávání bylo prováděno.
Kolem 10. hodiny dopolední, bezprostředně před neštěstím, profáral závodní dozorce chodbu, do které se provalila voda, a nezjistil žádných známek hrozícího nebezpečí.
Tam, kde závodní správa počítala s možností průvalu vod, byl předpis revírního báňského úřadu zachováván. Toho dokladem jest zjištění při inspekci dne 19. a 20. února 1936, že bylo předvrtáváno na předku čís. 7, v jehož blízkostí podle důlní mapy byla stará díla.
Měření vody, která byla provedena po neštěstí dne 25. dubna 1937 jednak v jámě "Ferdinand", jednak ve větrní jámě "Prkénka", ukazují, že do dolu "Ferdinand" vnikla voda ze zatopeného dolu "David" ve Vejvanově. Provalila-li se voda ze starého díla, na mapě nezakresleného, nebo snad pro nějakou poruchu v okolní hornině, či snad z jiné ještě příčiny, bude možno bezpečně zjistiti až po vyčerpání vody z dolu "Ferdinand".
Na dole "Ferdinand" v Chomli byla provedena poslední inspekce ve dnech 15. a 16. března 1937 báňským inspektorátem v Plzni. Před tím byla provedena týmž úřadem inspekce ve dnech 26. ledna a 4. února 1937. V r. 1936 byl důl prohlédnut báňským inspektorátem v Plzni ve dnech 19. a 20. února, 20. a 21. dubna, 12. června, 25. srpna, 27. listopadu a 9. a 10. prosince 1936.
Jako první pomoc pozůstalým po hornících zatopených na dole "Ferdinand" poskytl jsem 10.000 Kč z úvěru ministerstva veř. prací, určeného k podpoře pozůstalým po obětech důlních katastrof, a 20.000 Kč z Fondu pro sociální péči hornickou a přislíbil jsem, že budu podporovati požadavky místních činitelů, jichž provedení by přispělo také k opatření práce i pro horníky zatopeného dolu
"Ferdinand", kteří v počtu as 100 budou nyní delší dobu bez zaměstnání. (Souhlas a pochvala.)
Jde o tyto práce: 1. Pokračování v rekonstrukci okresní silnice od Hlohovic ke Zvíkovci. Minulého roku byla tato silnice rekonstruována již před a za Radnicemi ze silničního fondu. Jde o mimořádně důležitý spoj přes Zvíkovec k Rakovníku. 2. Stavba nové okresní silnice z Olešné do Čivic, která se má prováděti v rámci zemské silniční akce. Věc byla již zemskému úřadu předložena okres. úřadem v Rokycanech v předepsané lhůtě do konce února 1937. Zejména při této stavbě by šlo o zaměstnání lidí, kteří pozbyli práce na dole "Ferdinand". 3. Vodovod v Chomli. Jeho stavba je již vodoprávně projednána, jde ještě o vyřízení žádosti a státní subvenci. Z ministerstva zemědělství byl příslušný spis koncem ledna zaslán na zemský úřad v Praze a námi urgován včerejšího dne o brzké vyřízení. 4. Provedení elektrisace v obcích Chomle, Vejvanov a Mostiště.
Podávaje slavnému senátu tuto stručnou zprávu, nechci předbíhati výsledkům úředního setření, které bude provedeno se vší přísností i svědomitostí, při čemž budu dbáti, aby úřady mně podřízené splnily v každém ohledu svoji povinnost. (Výkřiky komunistických senátorů.)
V hlubokém smutku a s upřímným dojetím stojíme nad uzavřenou šachtou, hrobem 14 horníků, kteří neúprosným osudem byli vyrváni svým rodinám. Toto neštěstí znovu nám připomíná, jak bezmocný je člověk v boji s mocnými silami přírodními, jež dovedl sice zkrotiti, ale nedovedl a sotva kdy dovede podrobiti si je úplně. Tváří v tvář tragické smrti 14 mužů padlých na poli práce znovu slibujeme, že učiníme vše, co je v lidských silách, aby podobné katastrofy byly aspoň podstatně omezeny, když není možno úplně je vyloučiti. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)
Jest naší svatou povinností snažiti se všemi prostředky, abychom zmírnili bolest pozůstalých, kteří ztratili své živitele, a starosti ostatních horníků, kteří zatopením pozbyli na dlouhý čas svého zaměstnání. (Potlesk. - Výkřiky komunistických senátorů.)
Místopředseda dr Heller (zvoní): K předběžné rozpravě, která je na pořadu dnešní schůze, jsou přihlášeni tito řečníci: pp. sen. Paulus a dr Milota.
Prosím, aby se pan sen. Paulus ujal slova. (Výkřiky komunistických senátorů.)
Sen. Paulus: Slavný senáte!
Po provedené rozpravě o občanském zákoníku přikročujeme k předběžné debatě o civilním řádu soudním. Kol. dr Matoušek ocenil už v předběžné debatě o občanském zákoníku velikost díla, když řekl, že při kodifikaci těchto největších našich zákonů spolupracoval geniální duch našich největších právníků, duch prof. dr Randy a prof. Otta prostřednictvím jejich vynikajících žáků, dr Krčmáře a dr Hory. Ostatně zakladatel české vědy procesní, univ. prof. dr Emil Ott účastnil se i osobně pražských porad.
Velikost a rozsáhlost prací v komisi pražské vysvítá také z toho, že porady komisí o osnově civilního řádu soudního započaly v Praze dne 25. února 1926, v Bratislavě dne 22. října téhož roku a projednání celé osnovy byla ukončeno až počátkem října 1928. Osnova uvozovacího zákona k novým procesním zákonům projednána a ukončena byla v procesní komisi bratislavské v září 1928 a v komisi pražské v březnu 1929.
Civilní řád soudní nezdá se na první pohled zasahovati tak hluboko do soukromého života občana jako ustanovení občanského zákona. To je však dojem, který skutečně vzniká jen na první pohled. Často záleží občanu více na tom, jak brzy dojde svého práva, v kolika instancích a jak kvalifikovanými a jak početnými orgány mu bude právem poslouženo, nežli na tom, jakého materielního předpisu bude použito. Nejsou řídké případy, že při dlouholetém procesním řízení zbaví se dlužník zatím svého majetku anebo oň přijde, a občan, když se domůže konečně svého práva, vyjde naprázdno a při vyhraném sporu zbývá mu ještě platiti útraty právního zastoupení.
Předběžné osnovy procesuálních zákonů jsou především dílem unifikačním. Odstraňují dosavadní předpisy, platné jednak v zemi České a Moravskoslezské, jednak v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, a nahrazují je předpisy jednotnými, které mají platiti pro území celé republiky. Osnova se ukazuje také dílem v mnoha směrech reformním, snažíc se zabezpečiti nové potřeby správního života i podmínky jeho žádoucího vývoje. Osnova je konečně úplnou kodifikací předpisů o soudní příslušnosti a o civilním řádu soudním, jež dosud jsou rozptýleny v jednotlivých speciálních zákonech.
Je pravda, že jak zákon o příslušnosti, tak civilní řád soudní v obou uvedených částech státního celku byly vybudovány na moderních zásadách procesních; přesto však se podstatně různí jak v úpravě soudní příslušnosti, tak i v úpravě důležitých a někdy i zásadních otázek soudního řízení. Národnímu shromáždění bylo tudíž podáno veliké dílo unifikační, reformní a kodifikační, založené na vědecké a odborné práci vynikajících právníků, vědátorů a praktiků. Na parlamentu nyní bude, aby je prozkoumal nejen s hlediska právní vědy a vědecké systematiky, nýbrž také - a to hlavně - s hlediska účelnosti a potřeb obyvatelstva. Zmínil se o tom už pan ministr dr Šrámek.
Tak na př. je velmi důležitá otázka, zda a pokud mají býti v odvolacím řízení připuštěny novoty, poněvadž i to se úzce dotýká práv občanových, aby totiž mohl i ve vyšších instancích uplatňovati nové skutkové okolnosti, jež bez své viny neuvedl v instanci první. Na dosavadní praksi, že v druhé instanci nelze již uplatňovati nové skutkové okolnosti, bez zřetele k tomu, nebyly-li občanu při projednávání sporu v první instanci známy, anebo opomněl-li je bez své viny v první instanci uvésti, stěžují si jak praktičtí právníci, tak i postižení občané, a soudní prakse ukázala, že by občan v mnoha případech lépe a jistěji přišel k svému právu, kdyby skutkové okolnosti, které nebyly uvedeny v instanci prvé, mohl uvésti aspoň ještě v instanci druhé. Stejně tak důležitá jest otázka stanovení výše částky, u které není odvolání z rozsudku instance prvé, a té, pro kterou je konečnou instancí instance druhá. Částka 1000 Kč pro instanci prvou s konečnou platností zdá se příliš vysoká. Ale rozhodně je na pováženou, aby při částce 7000 Kč se musil občan spokojiti s konečným rozsudkem v druhé instanci a neměl možnost odvolání k instanci třetí.
7000 Kč jsou dnes již slušné peníze a takováto částka znamená mnohdy pro občana celý jeho majetek. Jde-li o tak značnou částku, měla by býti občanu dána možnost, hledati právo ve všech třech instancích.
Takových otázek, slavný senáte, dala by se uvésti řada, ale i když je přenechám odborníkům, přese jen i laikovi s poněkud právním citem jest jasno, že parlament bude míti možnost velmi hluboce zasahovati do materiálních předpisů těchto procesních zákonů.
Slavný senáte, řekl jsem, že parlamentu předkládá se v osnově civilního řádu soudního dílo vysoce hodnotné, a občané jistě vděčně budou kvitovati, dostane-li se jim takových zákonů, které jim vždy a za všech okolností zaručí jejich právo, a to pokud možno v čase nejkratším, a které budou zárukou naprosté procesuelní spravedlnosti.
Ale i nejskvělejší zákon nebyl by občanstvu mnoho platný, kdyby jej vykládali a pode něho soudili lidé, kteří by nebyli absolutně a od nikoho neodvislí a na něž by se působilo politicko-stranicky tak, aby tito soudci mohli nabýti dojmu, že při určitém zamhouření jednoho oka před spravedlností mohlo by se jim dostati služebních nebo materiálních výhod.
Že neběží o věc bezpředmětnou a že i touto otázkou by se měl parlament zabývati, dovodím z několika dopisů, jež si dovolím slavnému senátu přečísti a jichž prvopisy s vlastnoručními podpisy jsou v mém vlastnictví.
První dopis jest adresován župnímu sekretariátu čs. soc. demokratické strany dělnické v Táboře a zní (čte):
"Ctění soudruzi! V nejbližší době má býti provedeno jmenování předsedů, členů a náhradníků senátu pro souzení mladistvých osob. Máme věcný zájem na jmenování předsedů i členů těchto senátů, poněvadž jich poslání bude velmi důležité. Předsedy a jich náměstky navrhovaly vrchní soudy, a členy, jakož i jejich náhradníky zemské komise pro péči o mládež, které opět přihlížely k návrhům okresních komisí pro péči o mládež. Již z toho lze souditi, jak tyto návrhy vyhlížejí. Jenom v nepatrných případech je při navrhování členů přihlíženo k našim soudruhům, kteří jsou osvědčenými sociálními pracovníky. Ponejvíce pak navrhováni jsou za členy učitelé, úředníci a pod. Uvádíme jména navržených pro senát v Táboře a žádáme, aby ses o navržených vyslovil, zejména nám sdělil, jakého jsou politického smýšlení, zda by mohli býti vyškrtnuti a na jejich místa doporučeni jiní členové. Pro ten případ nám také příslušné návrhy co nejdříve pošli. Poněvadž věc spěchá, potřebujeme tyto návrhy nejpozději do 1. října t. r. Mezi navrženými jsou: Ant. Novák, vrch. soud. rada, předseda - dr Fr. Rathouský, soud. rada, náměstek - Ludvík Malý, adjunkt, člen - Marie Sedláčková, řed. škol, člen, H. Matějková, vdova po profesoru, náhradník."