Předseda dr. Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday

Zapisovatelé: Kříž, Sehnal.

Celkem přítomno 97 členů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Dal jsem dovolené: na dnešní schůzi sen. Křížovi, Pechmanovi, Wellanovi; včerejší a dnešní schůzi sen. Horákovi, Slámovi; dodatečně na včerejší schůzi sen. inž. Hav1ínovi.

Budeme projednávati pořad schůze, jehož prvním odstavcem jest:

Zpravodajem výboru imunitního je pan sen. Němeček, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Němeček: Slavný senáte!

Soukr. žalobce inž. Jiří Koťátko, tajemník v Praze-Vršovicích, Příčná 741, žaluje sen. Dundra, že sepsal, do tisku dal a uveřejnil v periodickém časopise "Podkrkonošské rozhledy", vydávaném v Náchodě, v č. 38. ze dne 19. září 1935 článek nadepsaný "Soudružské veřejnosti". Článek ten zněl:

"V poslední době docházejí nás dotazy, jaký jest náš poměr k Svazu přátel sovětského Ruska. Generálním tajemníkem Svazu přátel sovětského Ruska je inž. Koťátko, který byl před několika lety z naší strany vyloučen. Dotčený vetřel se do místní politické organisace naší strany v Praze-Vršovicích, byl dokonce zvolen do výkonného výboru a při tom donášel zprávy do "Rudého Práva". Co si o tomto člověku myslíme, bylo řečeno otevřeně dru

Vrbenskému, když bylo mu hlášeno, že s tímto necharakterním a nečestným člověkem nemohou sociální demokraté seděti za jedním stolem. Vydával se za sociálního demokrata a při tom konal služby špionské a když byl přistižen, choval se jako největší zbabělec, vykrucoval a vše zapíral. Dokud bude míti Svaz přátel sovětského Ruska tohoto člověka za

generálního sekretáře, musí každý pochopiti, že akce tohoto svazu budeme ignorovati a odmítati. Máme za to, že toto vysvětlení postačí, aby naši soudruzi měli po všech stránkách jasno."

Soukr. žalobce uvedl, že v článku tom jsou o něm uvedeny takové nepravdivé skutečnosti, jež jej mohou v obecném mínění snížiti a vydati v opovržení a je v něm vydáván v posměch. Proto navrhl, aby proti odpovědnému redaktoru Jos. Temlíkovi bylo zavedeno přípravné vyšetřování pro přečin podle §§ 1 a 2 zák. č. 108/33 a § 1 zák. č. 124/24. Po výslechu odpovědného redaktora Jos. Temlíka učinil soukromý žalobce návrh na zavedení přípravného vyšetřování pro stejný přečin proti sen. Dundrovi, který inkriminovaný článek napsal a jeho uveřejnění nařídil.

Imunitní výbor navrhuje, aby sl. senát žádosti kraj. soudu v Hradci Král. vyhověl a sen. Dundra k trest. stíhání vydal.

Jako důvody uvádí imunitní výbor toto: Inkriminovaný článek obsahuje velmi vážná nařčení z nečestného jednání. Obviněný sen. Dundr, jsa v záležitosti této vyslýchán u soudu jako svědek, prohlásil, že redakci "Podkrkonošských rozhledů" požádal o uveřejnění tohoto článku a jest ochoten o svých tvrzeních provésti důkaz pravdy. Z toho důvodu navrhuje imunitní výbor, aby pro tento případ obviněný sen. Dundr byl sl. senátem k trest. stíhání vydán.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát dal souhlas k trest. stíhání sen. Dundra pro přečin urážky na cti a pomluvy podle §§ 1 a 2 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n. a § 1 zákona č. 124/24 Sb. z. a. ve znění vyhlášky č. 145/33 Sb. z. a n.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát dal souhlas k trest. stíhání sen. Dundra.

Dalším předmětem jednání je odst. 2 pořadu:

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti okr. soudu v Chebu ze dne 20. března 1936, č. T 595/36/2, za vydání sen. Schössera, za účelem trestního stíhání pro přestupek dle §§ 1, 2, 3 a §u 14, odst. 5 zákona na ochranu cti, č. 108/3 Sb. z. a n. (tisk 266).

Zpravodajem výboru je zase pan sen. Němeček, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Němeček: Slavný senáte!

Pan sen. Schösser zaslal dne 17. září 1935 státnímu zastupitelství v Chebu podání, sepsané advokátem JUDr Romanem Pohnertem z Bochova, ve kterém byl koncipista politické správy ve Žluticích, JUDr Josef Bican, obviněn ze zneužití úřední moci, které spočívalo v tom, že rozpustil veřejnou schůzi strany Sudotendeutsche Partei ve Valči dne 15. září 1935 bez důvodu. Dr Bican prý tvrdil, že schůzi rozpouští proto, že někteří z účastníků zdvihli ruce k hitlerovskému pozdravu, vinníky však nezjistil a odmítl je zjistit asi prý proto - jak stížnost naznačuje - poněvadž takových vinníků nebylo. Mimo to byl dr Bican obviněn z porušení služebních povinností, poněvadž nejen, že z vlastní iniciativy jakožto službu konající politický úředník nezjistil pachatele trestního činu, nýbrž i po upozornění tak odmítl učiniti.

Vzhledem k těmto obviněním bylo nutno provést vyšetření celého případu a provésti výslech obviněného koncipisty JUDr Bicana podle §u 112 služební pragmatiky. Při šetření byla zjištěna bezdůvodnost obvinění a další šetření zastaveno. Proto zaslalo státní zastupitelství v Chebu okr. soudu v Chebu návrh na trestní stíhání jak JUDr R. Pohnerta, tak i sen. Schössera pro přestupek zákona na ochranu cti, č. 108/33.

Imunitní výbor projednav tento návrh navrhuje, aby sl. senát žádosti okr. soudu v Chebu vyhověl a navrhuje sen. Schössera k trestnímu stíhání vydati.

Své rozhodnutí a návrh odůvodňuje imunitní výbor takto:

Obvinění, vznesená proti JUDr J. Bicanovi sen. Schösserem, jsou velmi závažná. Kdyby bylo pravdou, že jmenovaný, jako úředník politické správy, zneužil své úřední moci, jakož i že, jsa ve službě, nekonal své povinnosti, musila by tato skutečnost vésti buď k disciplinárnímu nebo trestnímu řízení proti němu se všemi event. důsledky. V zájmu veřejnosti i státu jest, aby bylo soudně zjištěno, zda obvinění sen. Schösserem proti JUDr J. Bicanovi vznesená jsou odůvodněna čili nic, tak aby jmenovaný úředník politického úřadu buď nesl důsledky za své jednání, anebo aby se mu dostalo zadostučinění v tom případě, že obvinění jsou neodůvodněna.

Proto imunitní výbor navrhuje, aby sl. senát dal souhlas k trest. stíhání sen. Schössera na základě žádosti okres. soudu v Chebu.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát dal souhlas k trest. stíhání sen. Schössera pro přestupek podle §§ 1, 2, 3 a 14, odst. 5 zákona na ochranu cti, č. 108/33 Sb. z. a n.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát dal souhlas k test. stínání sen. Schössera.

Nyní projednáme odst. 3 pořadu:

Táži se pana zpravodaje sen. Zimáka, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Zimák: V §e 4, odst. 2 vo 4. riadce je za cifrou 500 desetinná bodka a pomlka. Je to zrejme tlačová chyba. Nech tedy usnesením senátu táto tlačová chyba je odstránená.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, jakož i s textovou úpravou p. zpravodajem právě navrženou, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí a textovou úpravou navrženou p. zpravodajem byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucí otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce se přijímá.

Dalším odstavcem pořadu je:

Zpravodajem je p. sen. Němeček. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Němeček: Slavný senáte!

Skutková podstata tohoto případu je tato:

Dne 25. května 1935 byl v Brně rozšiřován plakát, po případě leták následujícího obsahu:

"Pozor. Neslýchané volební podvody Henleinovy strany! Henleinova strana rozšiřuje v poslední hodině před volbou letáky tak nestoudně prolhané zprávy, které všechny v dějinách volebních bojů kdy provedené podvody daleko staví do pozadí.

Podvod č. 1. Henleinova strana pokouší se lehkověrným voličům namluviti, že se všechny německé strany, čítaje v to německou sociálně-demokratickou stranu, sjednotily na společné kandidátní listině pro zítřejší volby.

Jak tištěno, tak vylháno!

Každé slovo tohoto letáku je drzou smyšlenkou!

Žádný německý sociální demokrat neodevzdá svůj hlas pro listinu, na které stojí henleinovští fašisté!

Podvod č. 2. Táž henleinovská strana dovede současně dopustiti se na voličích dalšího podvodu, kterým by každá jiná německá strana opovrhla.

Vybízí ve svých letácích v německém jazyce německé dělníky a zaměstnance, aby nevolili listinu německých sociálních demokratů, nýbrž listinu českých sociálních demokratů, listinu č. 2!

Henleinova strana tak činí, aby mezi německými dělníky a zaměstnanci způsobila zmatek a sama lovila v kalných vodách. Česká sociálně-demokratická strana a její vedoucí kandidátní listiny do obcí dr Ečer nemají s tímto manévrem nic společného. Tento podvodný nápad vznikl výhradně v bahně henleinovských metod.

Žádný dělník, žádný zaměstnanec, žádný volič nedá se oklamati takovýmito metodami!

Žádný své domovině věrný Němec nesmí odevzdáním svého hlasu přispěti k tomu, aby vzájemné národnostní vášně byly ještě silněji vybičovány.

Účet platili by vždy jen němečtí dělníci, zaměstnanci, úředníci, živnostníci a obchodníci!

Na tento podvod jest jen jediná odpověď:

Žádné tříštění hlasů! Žádný hlas pro Henleinovu stranu, stranu lži!

Každý hlas jen pro listinu č. 6, německých sociálních demokratů.

Vedoucí kandidátní listiny pro obec: Dr Ludwig Czech,

pro venkov: Edmund Pipal."

Jako nakladatel letáku byl označen obviněný sen. Wellan.

Obsahem letáku cítil se na své cti dotčen, předseda sudetskoněmecké strany Konrád Henlein z Aše v Čechách, který jménem svým a jménem sudetskoněmecké strany podal na sen. Wellana soukromou trestní žalobu, která jej viní, že zanedbal při vydání letáku onu pozornost, kterou měl zachovati jako vydavatel tohoto letáku.

Imunitní výbor navrhuje, aby sl. senát žádosti kraj. soudu trest. v Brně ze dne 25. listopadu 1936 nevyhověl a souhlas k trestnímu stíhání sen. Wellana nedával.

Důvody pro toto rozhodnutí a pro tento návrh imunitního výboru jsou tyto:

I když jest nutno konstatovati, že obsah letáku, kterým se cítí soukromí žalobci na své cti dotčeni, jest místy ve výrazech velmi příkrý, přece jen nepřesahuje ve svém celku a podle poměrů v době jeho rozšiřování soudě, meze přípustné veřejné kritiky politické strany a jejího působení. Soukromý žalobce a jeho strana měli možnost na podobné útoky ve svém tisku reagovati a jejich neodůvodněnost vyvrátiti.

Z toho důvodu navrhuje imunitní výbor, aby sl. senát souhlasu k trest. stíhání sen. Wellana nedával. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Přikročíme k hlasování o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Wellana pro §§ 1, 2 a 3 zákona č. 124/24 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 108 z r. 1933, po případě pro § 4 zák. č. 124/24 o ochraně cti.

Kdo s tímto návrhem výboru imunitního souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Wellana.

Projednáme nyní poslední odstavec dnešního pořadu, jímž je:

Zpravodajem je pan sen. Chalupník. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Chalupník: Slavný senáte!

Projednávaná osnova zákona má sloužiti k úpravě poměrů při prodeji a používání teploměrů pro účely zdravotní. Teploměr sám o obě je důležitou pomůckou při zjišťování zvýšené teploty těla jako měřítko příznaku různých vnitřních chorob, a to nejen pro službu lékařskou, nýbrž i pro domácnost. Záleží tudíž na správné funkci teploměru mnoho. Je proto zcela oprávněna nutnost úřední kontroly jak pro výrobu, tak i pro prodej. Dosavadní ustanovení o zkoušení teploměrů, jak je upraveno vyhláškou ministerstva obchodu ze dne 2. prosince 1891, č. 169 ř. z., ukázalo se pro dnešní výrobu nedostatečným a vyžaduje nezbytně úpravy zákonem.

Zákonem tímto mají býti usměrněny a odstraněny vyskytující se rozdíly v soustavě teploměrů pro účely zdravotní nutnou technickou úpravou.

Předpisy normální cejchovní komise ze dne 31. prosince 1891 (Věstník č. 41, str. 345) a ze dne 22. června 1892 (Věstník č. 44, str. 369), určující podmínky pro cejchování teploměrů, jsou dnes již zastaralé. Sklářský průmysl je dnes již velmi vyspělý a je tudíž možno klásti přísnější požadavky na tvar lékařských teploměrů a na vlastnosti použitého skla.

K zavedení povinného cejchování lékařských teploměrů u nás vedou tytéž důvody, které k tomu vedly jinde, na př. v Německu, ve Francii, ve Švýcarsku a v Rakousku. Některé typy lékařských teploměrů byly totiž vyráběny z nevhodného skla a měly podle úředních zkoušek údaje i o několik stupňů odlišné od údajů normálních teploměrů. Lékařské teploměry, vyráběné v posledních letech i u nás, jsou velmi kvalitní a jde o to, aby se předešlo dovozu a výrobě nespolehlivých výrobků. Uváží-li se důležitost správného určování teploty lidského těla, nutno požadovati úplnou správnost údajů lékařského teploměru.

K jednotlivým ustanovením osnovy uvádím:

K §u 1: Důležité je stanoviti cejchovní povinnost nejen pro lékařské teploměry, jichž se používá v lékařské a porodnické praksi a ve veřejném zdravotnictví, nýbrž u všech lékařských teploměrů přicházejících do prodeje vůbec, neboť také soukromí zájemci vyžadují právem teploměry cejchované. Lékařské teploměry opatřené cejchovní značkou jiného státu nelze cejchovati jednak z důvodů prestižních, jednak proto, aby se zabránilo omylům uživatelů. Speciální teploměry jsou jiné než normální lékařské teploměry; jich se používá na př. k měření teploty kůže, k měření teploty nádorů a pod.

K §u 2: Úředním cejchováním lékařských teploměrů se pověřuje ústřední inspektorát pro službu cejchovní proto, že má potřebná zařízení i znalosti nutné k ocejchování těchto přístrojů; budou-li některé úřady vyhovovati těmto předpokladům, může je ústřední inspektorát pro službu cejchovní zmocniti k cejchování.

Předpisy o označení atd. nelze dáti do zákona, protože podléhají změnám.

K §u 3: Ustanovení trestní je obdobné jiným ustanovením o správních přestupcích.

Dozor nad zachováváním předpisů o mírách a vahách, jichž se používá ve veřejném obchodě, vykonávají bezpečnostní orgány obecní nebo státní jako součást tržní policie. Protože se však lékařských teploměrů neužívá ve veřejném obchodě, nevztahuje se na ně přirozeně ustanovení o tržní policii a je proto nutno stanoviti, kdo vykonává příslušný dozor. Jediné způsobilé jsou k tomu cejchovní úřady.

V §u 4 přechodná ustanovení umožňují, aby byli ochráněni ztrát ti, kdož mají nějaké zásoby teploměrů.

K §u 5: Dobu účinnosti lze stanoviti dnem vyhlášení, protože se současně činí v §u 4 opatření pro přechodnou dobu. Provedení se svěřuje pouze ministru veřejných prací, protože jde o provedení ryze technických opatření a jiné správní obory nejsou dotčeny.

Technicko-dopravní výbor projednal osnovu zákona ve schůzi dne 20. dubna a doporučuje senátu schválení tohoto vládního návrhu zákona v původním znění, jak jest uvedeno ve zprávě výboru tech.-dopravního. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, budeme tedy hlasovat.

Prosím paní a pány senátory o zaujetí míst. (Děje se.)

Budeme hlasovati ve čtení prvém o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Tím je pořad schůze vyřízen. Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Konstatuji, že pádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím chůzi.