Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatelé: Sehnal, Kříž.

Celkem přítomno 103 členů podle presenční listiny:

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Fritsch.

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 11 hodin 40 minut.

dal předseda: na dnešní schůzi sen. Dreslovi, Fidlíkovi, Korvasovi, Pfeiferové, Popovičovi, Steinerovi, Wenderlichovi; dodatečně na včerejší schůzi sen. Ballovi a Modráčkovi; na včerejší dnešní schůzi sen. Pfrognerovi; na tento týden sen. Záborcovi.

Zpráva tisk 490.

Těsnopisecká zpráva o 75. schůzi senátu NSRč.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze, a to nejprve odst. 1:

1. Druhé čtení osnovy zákona o nejvyšším správním soudě (tisk 468).

Táži se p. zpravodaje sen. dr Karase, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Není oprav.

Předseda (zvoní): Senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a paragrafů úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 439.

Kdo souhlasí s dvěma resolucemi otištěnými ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Dalším odstavcem pořadu je:

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. dr Kloudy a za výbor národohospodářský sen. Nováka (rep.) - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Klouda: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Rovněž ne.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové ve čtení druhém.

Na pořadu dále je:

Zpravodajem výboru je pan sen. Riedl, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. Riedl: Slavný senáte!

Podle relace intervenujícího úředníka politické správy mluvil sen. Pfrogner na veřejné schůzi, omezené na příslušníky sudetskoněmecké strany, ve Stříbře dne 22. ledna 1936.

Na základě této relace okr. úřadu ve Stříbře navrhlo stát. zastupitelství v Plzni, aby kraj. soud v Plzni požádal senát Národního shromáždění za vydání sen. Pfrognera k trest. stíhání pro přečin podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky č. 50/1923. Kraj. soud v Plzni žádosti této vyhověl podáním ze dne 22. července 1936, č. Nt XI 28/36.

Ani stát. zastupitelství ani kraj. soud v Plzni neuvedl výrok sen. Pfrognera, pro který by měl býti stíhán pro uvedený přečin.

Byla tedy předmětem úvahy imunitního výboru celá relace okr. úřadu ve Stříbře. Imunitní výbor je názoru, že řeč sen. Pfrognera, jak jest uvedena v hořejší relaci, nevybočuje z mezí dovolené kritiky a že v ní nelze spatřovati činy, které by byly trestné podle 1. resp. 5. čísla §u 14 zákona na ochranu republiky, a navrhuje proto, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Pfrognera.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme hlasovati o návrhu výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Pfrognera pro přečin podle §u 14, čís. 1. a 5 zákona na ochranu republiky č. 50/23 Sb. z. a n.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen a senát nedal souhlas k trest. stíhání sen. Pfrognera.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž je:

4. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 362), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a Australským soustátím, podepsaná v Praze 19. srpna 1936 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. listopadu 1936, č. 334 Sb. z. a n. (tisk 386).

Zpravodajem za výbor zahraniční je p. sen. inž. Winter, zpravodajem za výbor národohospodářský p. sen. Jakubec.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, p. sen. inž. Winterovi.

Zpravodaj sen. inž. Winter: Slavný senáte!

Republika má od svého založení velmi intensivní styky se soustátím Australským. Přes to, že Australie je u protinožců a pojem "do Australie" znamená "hodně daleko", jsou styky tyto mnohem intensivnější než s mnohými státy poměrně blízkými. Je to hlavně vlna, kterou dovážíme jako surovinu pro naše textilní továrny. Tato položka je tak značná, - je to 50.000 q ročně - že je velmi obtížné dosáhnouti aktivní nebo aspoň vyrovnané obchodní bilance s Australským soustátím. Ačkoli náš vývoz není z nejmenších, nemůžeme dostihnouti výše dovozu z Australie k nám. Rozdíly jsou tak značné, že na př. roku 1927 náš dovoz z Australie činil 177,326.000 Kč a náš vývoz do Australie pouze 34,889.000 Kč. V příštím roce se sice náš vývoz poněkud zvýšil, a to na 41,090.000 Kč, ale zároveň se také zvýšil náš dovoz z Australie na 181 mil. 932.000 Kč.

Když přišla krise, byla postižena i tato naše položka zahraničního obchodu. Klesl dovoz a klesl i vývoz, ale přes to již r. 1935 jsme dosáhli zase předkrisové výše vývozu do Australie. Dovoz ovšem v té době podstatně klesl, na 103,778.000 Kč. Souvisí to jednak s poklesem ceny vlny jakožto suroviny, jednak s tím, že naše textilní továrny byly méně zaměstnány a potřebovaly proto méně surovin.

Poněvadž za daných poměrů, kdy potřebujeme devis, nemůžeme klidně přihlížeti k tomu, aby každoročně vznikal tak velký rozdíl mezi naším dovozem a vývozem, domáhali jsme se, aby byly v našem mezinárodním styku poměry upraveny. Až do nedávna byl styk naší republiky s Australií upraven smlouvou r. 1923, kterou jsme měli s Velkou Britanií, s britským imperiem. V únoru 1935 navrhla federální vláda australská vládě naší republiky novou obchodní smlouvu a nabídla jí určité celní slevy. Naše ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo obchodu s tímto návrhem souhlasily a byla sjednána nová smlouva s Australským soustátím, podle které se dostává čsl. vývozu, čsl. průmyslu značných úlev, na př. pokud jde o průmysl sklářský, hlavně zboží jablonecké, průmysl textilní, speciální ocel, průmysl kloboučnický, knoflíkový, truhlářský z ohýbaného dřeva a pokud jde o některé druhy obuvi.

Naproti tomu Československo poskytuje Australii celní slevu na stolní jablka a bezcelnost na nové kožišiny a kůže ovčí, zaječí a králičí, dále na vlnu a perleť a konečně i na olovo a jeho slitiny. Tedy, jak pánové pozorují, je to ponejvíce surovina, které poskytuje naše republika bezcelný dovoz. Žádný obor naší výroby není výhodami, které máme Australii poskytnout, postižen a z toho důvodu doporučuje zahraniční výbor, aby předložený návrh dohody s Australským soustátím byl schválen. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Jakubec. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Jakubec: Slavný senáte! Zahraniční obchod našeho státu s Australií je po řadu let stále pasivní, a to v takovém poměru, že se jeví náš vývoz do Australie k dovozu z Australie k nám přibližně jako 1:3. Z Australie dovážíme především ovčí vlnu, a to ročně průměrně 50.000 q - dále stolní jablka, surové kožišiny a kůže ovčí, zaječí a králičí, perleť, opály,olovo a j. Naproti tomu vyvážíme do Austrálie československé zboží hlavně skleněné a jablonecké, zboží textilní, speciální ocel, klobouky a šišáky k výrobě klobouků, knoflíky, přezky a zboží galanterní, stroje, nábytek z ohýbaného dříví, obuv, porculán, chemikálie, papír atd. Dosud byl náš obchodní poměr k Australii upraven smluvně 2. odstavcem čl. IX československo-anglické obchodní smlouvy ze dne 14. července 1923, který obsahuje ustanovení, že bude Československo poskytovati nejvyšší výhody na australské zboží, pokud Australie bude stejně postupovati v celním ohledu podle zásady nejvyšších výhod.

Federální vláda australská navrhla vládě naší sjednání obchodní smlouvy a nabídla poskytnouti určité celní slevy na některé důležité druhy zboží, které do Australie vyvážíme. Vláda československá navázala v tom směru s Australií jednání, které trvalo delší dobu a konalo se střídavě v Praze, Londýně a v Canbera a které vedlo k dohodě, uzavření a podepsání obchodní smlouvy s doložkou nejvyšších výhod a částí celně-tarifní. Uzavřená obchodní smlouva má předně rámcovou část o 8 článcích, které obsahují obvyklá ustanovení obchodnách smluv. Další částí smlouvy jsou tři seznamy zboží, z nichž seznam A obsahuje položky australského celního sazebníku, na které byly československému zboží poskytnuty celní výhody, dále seznam B, který zase obsahuje položky, na něž se poskytují v Československu celní výhody na australské zboží, a konečně seznam C, v němž Australie slevuje t. zv. primážní clo u některých položek celního tarifu, které mají také důležitost pro náš vývoz. Zmíněné primážní clo zavedla Australie před časem jako přirážku k celním sazbám z důvodů fiskálních a ochranných. Celní úlevy, kterých bylo dosaženo pro československé zboží, týkají se hlavně zboží skleněného, jabloneckého, textilního, galanterního, klobouků, některých strojů, židlí z ohýbaného dřeva a některých druhů obuvi. Československo pak poskytlo celní slevy na dovoz stolních jablek; na surové kožišiny a kůže ovčí, zaječí a králičí, na vlnu a perleť je vázána bezcelnost. Nynější clo pak vázáno bylo na olovo, jeho slitiny a na opály.

Tato obchodní smlouva je pro obě smluvní strany závazná na dobu jednoho roku a neoznámí-li žádná ze smluvních stran druhé straně tři měsíce před uplynutím jednoročního období výpověď smlouvy, zůstává v platnosti dále s tříměsíční výpovědní lhůtou jedné neb druhé strany.

Pozoruhodný je fakt, že Československo je prvním cizím státem, který s Australií sjednal tarifní obchodní smlouvu.

Možno očekávat, že sjednaná obchodní smlouva, která přináší oběma státům vzájemně celní úlevy pro dovoz i vývoz zboží a pak dohodu tarifní, přispěje k oživení a zvýšení zahraničního obchodu mezi naším státem a soustátím Australským, a s naší strany máme naději, že vzájemný obchod se bude pro nás příznivě vyvíjet, aby bylo sníženo pasivum naší obchodní bilance s Australií.

Národohospodářský výbor projednal tento vládní návrh dodatkové smlouvy a navrhuje, aby plenum senátu schválilo vládní návrh o obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Australským soustátím tak, jak byl předložen a podle schvalovací doložky, která zní:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní smlouvou mezi republikou Československou a Australským soustátím, podepsanou v Praze dne 19. srpna 1936 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. listopadu 1936, č. 334 Sb. z. a n.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

Oznamuji, že do výboru národohospodářského za sen. Ballu nastupuje sen. Fr. Müller; do výboru imunitního za sen. Fr. Müllera nastupuje sen. Balla; do výboru rozpočtového na místo sen. Šelmece nastupuje sen. Zeman.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala v úterý dne 22. června 1937 o 16. hod. s

1. Zpráva výborů soc.-politického a zahraničního o vládním návrhu zákona (tisk 466), kterým se provádějí Mezinárodní opiová úmluva ze dne 23. ledna 1912, vyhlášená pod č. 159/1922 Sb. z. a n., Mezinárodní opiová úmluva ze dne 19. února 1925, vyhlášená pod č. 147/1927 Sb. z. a n., a Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek ze dne 13. července 1931, vyhlášená pod č. 173/1933 Sb. z. a n. (opiový zákon) (tisk 479).

2. Zpráva výborů zahraničního a národohospodářského o vládním návrhu (tisk 361), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Bolivií, podepsaná v La Paz dne 19. listopadu 1936 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. prosince 1936, č. 335 Sb. z. a n. (tisk 385).

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu v Mostě ze dne 9. prosince 1936, č. j. Nt 159/36, za udělení souhlasu k trest. stíhání sen. Pfrognera pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. 4110/1936 předs.) (tisk 413).

4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu k prejavu súhlasu obchodná smluva medzi republikou Československou a Australským sústatím, podpísaná v Prahe dňa 19. srpna 1936 a uvedená v dočasnú platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 13. novembra 1936, č. 334 Sb. z. a n. (tisk 386).

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.