Středa 23. června 1937

Přítomni:

Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Hruban, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

Celkem přítomno 106 členů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce dr Fritsch.

Místopředseda Donát zahájil schůzi v 11 hod. 27 minut.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

obdrželi na dnešní schůzi sen. Juriga a Kříž.

Rozdané tisky.

Usnesení posl. sněmovny: tisk 504 - přikázán výborům národohospodářskému, živn. obchodnímu a rozpočtovému; tisk 505 - přikázán výborům ústavně-právnímu a brannému. Všem těmto výborům uloženo, aby podaly zprávu do nejblíže příští schůze.

Vládní návrh tisk 507 - přikázán výboru národohospodářskému.

Místopředseda Donát (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze.

1. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Bolivíí, podepsaná v La Paz dne 19. listopadu 1936 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. prosince 1936, č. 335 Sb. z. a n. (tisk 385).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. Plamínkové, za výbor národohospodářský sen. Nováka (rep.) - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Plamínková: Nenavrhuji změn.

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Rovněž ne.

Místopředseda Donát (zvoní): Konstatuji, že senát je způsobilý se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové ve čtení druhém.

Dalším odstavcem pořadu je:

2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se provádějí Mezinárodní opiová úmluva ze dne 23. ledna. 1912, vyhlášená pod č. 159/1922 Sb. z. a n., Mezinárodní opiová úmluva ze dne 19. února 1925, vyhlášená pod č. 147/1927 Sb. z. a. n., a Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek ze dne 13. července 1931, vyhlášená pod č. 173/1933 Sb. z. a n. (opiový zákon) (tisk 479).

Táži se pp. zpravodajů - za výbor soc.-politický sen. Rušavého, za výbor zahraniční sen. Rýpara - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Rušavý: Není změn.

Zpravodaj sen. Rýpar: Nenavrhuji změn.

Místopředseda Donát (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Dalším odstavcem pořadu je:

3. Doplňovací volba náhradníka Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny.

Vystoupením náhradníka Stálého výboru z klubu Národního sjednocení sen. inž. Havlína uprázdnilo se podle §u 54, odst. 5 úst. listiny jeho místo náhradníka Stálého výboru a jest vykonati volbu doplňovací.

Skupina, které náležel člen ubylý, navrhuje, aby náhradníkem za vystoupivšího z klubu

nár. sjednocení sen. inž. Havlína zvolen byl sen. dr Matoušek.

Pro zjednodušení volby míním podle §u 61 jedn. řádu dáti hlasovati zdvižením ruky. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo souhlasí, aby sen. dr Matoušek byl zvolen náhradníkem po sen. inž. Havlínovi, nechť zvedne ruku (Děje se.)

To je většina. Tím byl sen. dr Matoušek zvolen náhradníkem sen. dr Budaye ve Stálém výboru podle §u 54 úst. listiny.

Na pořadu dále je:

4. Zpráva výborů kulturního, soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 486), kterým se mění zákon ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n., o školách obecných a měšťanských (tisk 498).

Zpravodaji jsou: za výbor kulturní sen. Horný, za výbor soc.-politický sen. Rýpar, za výbor rozpočtový sen. dr Karas.

Prosím, aby se ujal slova zpravodaj za výbor kulturní, pan sen. Horný.

Zpravodaj sen. Horný: Slavný senáte!

V poslední době byl Národním Shromážděním přijat spontánně zákon o újezdních školách měšťanských, který jistě ponese pro kulturu státu dobré ovoce, až se podaří překlenouti hlavně finanční potíže. Byl přijat i zákon o úpravě platových poměrů okresních školních inspektorů a učitelů, přidělených školním úřadům, zákon jistě spravedlivý, který zhodnocuje vyšší službu, kterou konají okresní školní inspektoři a učitelé přidělení školním úřadům.

Vláda předkládá nyní Národnímu shromáždění návrh (tisk sen. 486), kterým se mění zákon ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n., o školách obecných a měšťanských, t. zv. malý školský zákon.

V §u 5 tohoto zákona se praví: "(1) Počet tříd při obecné (ľudové) škole se řídí počtem dětí. Největší počet dětí se ustanovuje v jedné třídě pro školní léta 1922/1923 až 1926/1927 na 80, a pro školní léta 1927/1928 až 1931/1932 na obecných školách jednotřídních na 65, na ostatních obecných školách na 70. Pro školní rok 1932-33 a další léta sníží se největší počet dětí ve škole jednotřídní na 50 žáků a ve třídách ostatních škol obecných na 60 žáků.

(2) Přestoupí-li počet dětí v některé třídě školy obecné (ľudové) v tomto kterém roce příslušné největší číslo v odst. 1 uvedené a nedá-li se přeplnění třídy odpomoci přípustnými změnami zařaděním dítek - o čemž rozhodne příslušný inspektor školní - zřídí se při škole další třída, a to zatímní. Trvá-li zatímní třída při škole nepřetržitě po tří školní roky, promění se v třídu definitivní."

§ 6 uvedeného zákona jedná o školách měšťanských a jest obdobným s §em 5, odst. 1 a 2, který jedná o školách obecných.

V §u 7 tohoto zákona se praví:

Župní školní rada - poněvadž župní zřízení nebylo provedeno, tedy v historických zemích zemská školní rada a na Slovensku ministerstvo školství a národní osvěty - povoluje z důvodů podstatných a přihlížejíc k možnosti, jak opatřiti potřebné učitelstvo a místnosti školní, v jednotlivých případech odchylky od ustanovení §u 5, odst. 1 a 2, a §u 6, odst. 1 a 2, avšak jen do konce školního roku 1936-7.

Ustanovení §u 5, odst. 1 a 2, §u 6, odst. 1 a 2, a §u 7 nesmí se užívati k tomu, aby se rušily nebo spojovaly třídy již zřízené, jakmile by po zrušení nebo spojení jich stoupl počet dětí v některé třídě nad 60.

Osnovou nového zákona mění se pouze odst. 1 a 2 §u 7 zákona ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n.

Osnova obsahuje pouze dva paragrafy:

"§ 1. Ustanovení §u 7 zák. č. 226/1922 Sb. z. a n. se mění takto:

(1) V odst. 1 nahrazují se slova "do konce šk. roku 1936-37" slovy "do konce školního roku 1946-47 "Prodlužuje se tudíž účinnost o 10 let.

(2) V odst. 2 nahrazují se slova "nad 60" slovy "nad 45".

§ 2. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1937. Provede jej ministr školství a nár. osvěty".

V důvodové zprávě zcela správně se vystihuje dnešní těžký finanční stav vydržovatelů škol. Avšak od příslušných předpisů podle §u 7, odst. 1 zákona čís. 226/1922 Sb. z. a n., mohla se školní správa odchýliti jen do konce školního roku 1936-37. Poněvadž finanční situace veřejnoprávních svazků územní samosprávy i státu a velká hospodářská tíseň způsobily, že národní školy přes úsilí školních úřadů i snahu vydržovatelů škol nejsou dosud všude opatřeny školními budovami a učebnami, jak je platnými předpisy stanoveno, a poněvadž odstranění uvedeného nedostatku vyžádá si jistě delší doby, jest nutno platnost jmenovaného ustanovení prodloužiti, a to nejméně o 10 let.

Odst. 2 §u 7 cit. zákona stanoví, že se nesmí spojovati nebo rušiti třídy, jakmile by po zrušení nebo spojení jich stoupl počet dětí v některé třídě nad 60. Avšak podle statistických údajů o počtu porodů jest zřejmo, že rok od roku jest natalita menší a nepříznivý důsledek toho by se jistě objevil již počátkem školního roku 1937-38, ale hlavně v letech příštích, poněvadž do školy bude vstupovati daleko méně dětí než v letech předchozích a následkem toho by značný počet tříd na národních školách byl zrušen. Jest proto nutno chrániti již existující třídy před zánikem. Jest proto nutno pro zachování již zřízených tříd pozměniti ustanovení §u 7, odst. 2 zák. č. 226/1922 Sb. z. a n., a to tak, že počet dětí po zrušení nebo spojení tříd nesmí stoupnouti v některé třídě nad 45. Maximální počet na třídu 60 jest jistě veliký a z důvodů pedagogických se stále volá po jeho snížení. K tomu však nelze ještě dnes přikročiti vzhledem k nepříznivé situaci vydržovatelů škol. Navrženým ustanovením sníží se však počet dětí ve třídách již zřízených, takže vydržovatelům škol nevznikne žádný nový náklad. Zvýšení nákladu proti dosavadnímu stavu novým zákonem nenastane. Počet tříd se nezvyšuje, nýbrž se zabraňuje zrušení některých dosavadních tříd.

Jest nesporno, že novým zákonem docílí se lepší práce a lepší výchovy ve třídách s menším počtem žactva.

Avšak tento zákon nese s sebou i kladnou stránku sociální.

Zrušení některých tříd na národních školách dotklo by se citelně i mladého učitelstva, které by se tím ocitlo úplně bez zaměstnání a bez chleba. Učitelstvo jako takové se jistě rekrutuje z vrstev sociálně slabých a nezaměstnaností jeho by se rozmnožoval jen počet nezaměstnané inteligence. Počítá-li se, že dnes jest 5000 mladých učitelů a učitelek bez zaměstnání - a snad jich bude po prázdninách 7000 - jistě je to problém velice ožehavý a jistě bude zde nutno učiniti určitá zákonná opatření stran přijímání dětí do učitelských ústavů, zřizování nových učitelských ústavů a nadprodukce mladého učitelstva, které po vyjití z ústavu po několik roků bude bez zaměstnání a tím zatrpkne na celý život. I z důvodů sociálních nutno osnovu nového zákona jen vítati.

Kulturní výbor senátu přijal tuto osnovu beze změny ve schůzi konané dne 15. června 1937.

Jako zpravodaj kulturního výboru navrhuji, aby slavný senát tuto osnovu ve vládním znění přijal. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Za výbor soc.-politický je zpravodajem pan sen. Rýpar. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Rýpar: Slavný senáte!

Zákon ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n., o školách obecných a měšťanských, změnil a doplnil v 21 ustanoveních zákony o školách občanských a obecných a stanovil dobu trvání těchto ustanovení až do r. 1936/37. Stanovil také nejvyšší počet žáků ve třídě: 60. Tato ustanovení byla provedena z důvodů, že nepříznivý finanční stav veřejnoprávních svazků územní samosprávy i státu a v posledních letech hlavně hospodářská tíseň způsobily, že národní školy přes úsilí školních úřadů i snahu vydržovatelů škol nejsou dosud všude opatřeny školními budovami a učebnami v té míře, jak je platnými předpisy stanoveno.

Soc. politický výbor již tehdy poukázal na to, že počet žáků je vysoký a že je třeba tento počet žáků na jednu třídu stanovený snížiti. Poněvadž dosud nebylo dosaženo možnosti snížiti tento počet ve všech třídách, prodlužuje se zákon až do r. 1946/1947, ale v důsledku úbytku počtu dětí vstupujících do škol se stanoví, aby taková třída, kde je 45 dětí, nemohla býti rušena.

Soc.-politický výbor uvítal s velkou radostí tento návrh zákona, poněvadž se jím dosáhne lepší práce a lepší výchovy ve třídách s menším počtem žactva, žactvu dostane se lepších sociálních ohledů a sociální pozorností a takto zařízené třídy budou také bohatým polem sociálního studia jak pro učitelstvo, tak i pro rodiče.

Vládní návrh však neobsahuje snížení počtu žáků na 45 ve všech paragrafech. Bude nutno z důvodů sociálně-politických a vůbec sociálních postupovati dále a snížiti všude tam, kde je počet 80, 65, 70, případně 50, na 45, abychom měli nejen vzorné budovy školní, kterými se chlubíme všem ostatním státům, nýbrž také vzorné zařízení v jednotlivých třídách, i pokud se týká počtu žáků, aby mohli jak rodiče, tak i učitelstvo a děti společně pracovati k blahu státu.

Soc.-politický výbor uvítal ve své schůzi dne 16. června 1937 tuto vládní předlohu s radostí a jeho jménem doporučuji ji ke schválení ve znění vládního návrhu.

Místopředseda Donát (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. sen. dr Karas. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte!

Při sdělávání tohoto zákona se počítalo s tím, že je to výjimečný zákon a že se poměry v pozdějších dobách zlepší. Vidíme však, že počet dětí a tříd klesá, a počítali jsme tedy, že ministr financí získá tím, že bude potřebí menších nákladů na školství. Ale, jak vidíte, zákon se má prodloužiti do budoucnosti, ačkoliv máme nadbytek učitelů a není už o ně nouze, jako byla v r. 1922, kdy jsme zákon dělali. Když se však z důvodů kulturních uznává, že je třeba, abychom tento luxus školní dále pěstovali, rozpočtový výbor nemá námitek a doporučuje přijetí této osnovy zákona.

Místopředseda Donát (zvoní): Přerušuji další projednávání pořadu schůze.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala v pátek dne 25. června 1937 o 11. hod. s

pořadem:

1. Zpráva výborov kultúrného a rozpočtového o usnesení posl. snemovne (tisk 473) k vládnemu návrhu zákona o zriadení vysokej školy technickej v Košiciach (tisk 491).

2. Zpráva výborů národohospodářského, živn.-obchodního a rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk 504) k vládnímu návrhu zákona o celních slevách pro dovoz strojů a přístrojů (tisk 515) [podle §u 35 jedn. řádu].

3. Zpráva výborů ústavně-právního a branného o usnesení posl. sněmovny (tisk 505) k vládnímu návrhu zákona, kterým se nově upravuje věková mez pro překládání vojenských soudců do výslužby (tisk 516) [podle §u 35 jedn. řádu].

4. Zpráva výborů kulturního, soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 486), kterým se mění zákon ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n., o školách obecných a měšťanských (tisk 498).

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 11 hod. 45 min.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP