Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatelé: Kianička, Pázmán.

Celkem přítomno 120 členů podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce Fritsch.

1. Zpráva výboru národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 451), kterým nepředkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu III. dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československo.u a republikou Finskou ze dne 2. března 1927, podepsaný v Praze dne 17. dubna 1937 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. dubna 1937, č. 58 Sb. z. a n. (tisk 510).

2. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 469), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohod,a mezi republikou Československou a Argentinou, podepsaná v Buenos Aires dne 20. května 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. května 1937, č. 88 Sb. z. a n. (tisk 512).

3. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 419), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 18. února 1937 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. února 1937, č. 25 Sb. z. n. (tisk 482).

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti kraj. soudu v Mostě ze dne 9. prosince 193, č. j. Nt XI/66/36, za udělení souhlasu k trest. stíhání sen. Pfrognera pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č. 4111/1936 předs.) (tisk 414).

Místopředseda Donát zahájil schůzi v 16 hod. 12 min.

obdrželi: na dnešní den sen. dr Krčméry, dr Štefánek, Zeman; na týden sen. Časný.

Místopředseda Donát konstatoval že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly dány dovolené od 3. listopadu do 3. prosince t. r. sen. Juranovi a Wenderlichovi a zdravotní dovolené na tři týdny; t. j. do 21. prosince 1937 sen. dr Štefánkovi, od 30. listopadu do 10. prosince t. r. sen. Stodolovi, na tři měsíce sen. Kianičkovi.

K poukazu místopředsedy Donáta přečetl zapisovatel sen. Pichl přípis předsedy vlády ze dne 26. října 1937, č. 5409/1163/37, o jmenování členů ústavního soudu a jich náhradníků:

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Pan president republiky jmenoval rozhodnutím ze dne 11. června 1937 na druhé funkční období ústavního soudu členy ústavního soudu a jejich náhradníky:

1. z teren usnesených poslaneckou sněmovnou Národního shromáždění:

Františka Nováka, odborového přednostu ministerstva zemědělství v Praze, členem a

JUDr. Josefa Orgimeistra, přednostu okresního soudu v Děčíně, jeho náhradníkem;

2. z teren usnesených senátem Národního shromáždění;

JUDr. Karla Baxu, advokáta v Praze, členem a

JUDr. Josefa Plimla, radu politické správy zemského úřadu v Praze, jeho náhradníkem, a

3. s výhradou ustanovení §u 3, věta 2 zák. č. 162/20 Sb. z. a n. z term usnesených vládou na místě sněmu Podk. Rusi;

JUDr. Ilju Hadžegu, presidenta krajského soudu v Užhorodě, členem a

Karla Loyku, vrchního radu politické správy u zemského úřadu v Užhorodě, jeho náhradníkem.

Zároveň jmenoval pan president republiky JUDra Karla Baxu předsedou ústavního soudu.

Za nejvyšší soud byli vysláni do ústavního soudu jako jeho členové (náhradníci):

Druhý president dr Adolf Záturecký (náhradník: sen. president dr Theodor Nussbaum).

Senátní president dr Rudolf Procházka (náhradník: sen. president Maxmilian Pokorny).

Za nejvyšší správní soud byli pak vysláni tito členové (náhradnici):

Senátní president dr Josef Tuček (náhradník: rada nejvyššího správního soudu dr Vladimír Mrazík);

senátní president dr František Zikán (náhradník: rada nejvyššího správního soudu dr Václav Dusil).

Předseda vlády: M. Hodža v. r.

K poukazu místopředsedy Donáta přečetl zapisovatel sen. Pichl přípis předsedy vlády ze dne 30. října 1937, č. 9017/1076/37, o vzájemném zastupování členů vlády:

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Předsednictvo ministerské rady sděluje dodatkem k svému dopisu ze dne 2. srpna 1937, č. 6600/1076 5-37 m. r., že při podpisování zákonů a nařízení podle ustanovení § 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 294 Sb z. a n., jakož i v případě nepřítomnosti v ministerské radě, při vedení resortní agendy atd. bude pana ministra financí dra Kalfuse zastupovati pan ministr školství a národní osvěty dr Franke.

O tom se dává věděti předsednictvu poslanecké sněmovny i senátu Národního shromáždění republiky Československé.

Předseda. vlády: M. Hodža v. r.

Interpelace tisky 557/1 až 557/7.

Odpovědi tisky 558/1 až 558/5, 562/1 až 562/8.

Vládní návrhy: tisk 559 - přikázán výboru rozpočtovému; tisky560 a 561- přikázány výborům soc. politickému a rozpočtovému, jimž uloženo podati zprávo do nejblíže příští schůze; tisk 564 - přikázán výborům zahraničnímu a národohospodářskému; tisk 565 - přikázán výboru techn. dopravnímu; tisk 566 - přikázán výboru živn. obchodnímu, jemuž uloženo podati zprávu do nejblíže příští schůze.

Usnesení posl. sněmovny tisk 563 - přikázáno výborům ústavně-právnímu a brannému, jimž uleženo podati zprávu ve lhůtě co nejkratší.

Zpráva tisk 567.

Těsnopisecká zpráva o 89. schůzi senátu N. S. R. Čs.

"Z cizích parlamentů", rok 1937, ročník XVIII, č. 7 až 9.

o 89. schůzi senátu schválen byl podle §u 72 jedn. řádu.

výhru iniciativnímu návrh tisk 546.

Místopředseda Donát (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze.

Podle usnesení senátu ze dne 29. října 1937 bylo jednání o tomto odstavci sloučeno s jednáním o odst. 2 dnešního pořadu, jímž jest:

Pokračujeme tedy v projednávání těchto zpráv, ke kterým promluvili již páni zpravodajové a někteří řečníci.

Ke slovu je dále přihlášen p. sen. Malík. Dávám mu slovo.

Sen. Malík: Slavný senáte!

Používám mně daného slova, abych přednesl prohlášení klubu komunistické strany. Naše prohlášení má toto znění (čte):

Je všeobecně již známo a ze zpráv státního statistického úřadu o uhelné těžbě a mzdových poměrech horníků doloženě vychází, že to jsou právě horníci v Československu, kteří v dlouholeté krisi nejvíce utrpěli.

32.437 z práce, propuštěných, pokles propracovaných směn s 31,798.191 v ř. 1929 na 18,930.000 v r. 1936 a pokles mezd z 1 miliardy 331,731.731 Kč v r.1929 na 776,923.000 Kč v r. 1936 - tak vypadá bilance pro horníky z doby posledních krisových let. Těžké a nebezpečné povolání horníků vyžaduje však každým rokem i velké oběti na zdraví a životech horníků.

Jelikož se odbytové poměry v hornictví v letošním roce značně zlepšily a protože majitelé dolů a zejména známé velké uhelné společnosti vykazovaly i v době nejtěžší odbytové krise velké zisky a konečně též z důvodů stálého zdražování nejdůležitějších životních potřeb, dovolili si hospodářsky zbídačelí horníci prostřednictvím svých odborových organisací předložiti majitelům dolů ve všech revírech požadavky na zvýšení mezd a částečnou revisi kolektivních smluv.

Mzdové požadavky nepřesahují v žádném případě výši 15 % a revise smluv vztahuje se jen na ony body, jež svou nejasnou formulací vedou stále k zbytečným sporům a žalobám k rozhodčím soudům. Odborové organisace, které požadavky předložily, také je řádně odůvodnily.

Minimální požadavky horníků byly však při jednání ve dnech 17., 18. a 19. listopadu t. r. majiteli dolů zamítnuty s poukazem a tvrzením, že o předložených požadavcích nemohou po tak dlouho jednati, dokud se pro uhelný průmysl situace nezmění a nezlepší. Tato změna a zlepšení musí podle vyjádření zástupců majitelů dolů spočívati nejen ve zvýšení cen uhlí, ale také v možnosti dalšího hromadného propouštění dělnictva.

Touto vážnou situací, z které pochopitelně hrozí propuknouti ohromný mzdový boj 70.000 horníků ve všech uhelných revírech,zabýval se; též klub senátorů komunistické strany Československa, který zde prohlašuje toto:

Oproti velkému nedostatku a bídě v hornických rodinách jest zde křiklavá skutečnost, že v r. 1936 činila hodnota vytěženého uhlí v ostravsko-karvinském, kladenském a severočeském revíru 1.460,908.132 Kč. Nejhlavnější výdajové položky za spotřebu různých materiálií, mzdy, platy a pojišťovací příspěvky pro dělníky a dozorce činily pouze 958,120.774 Kč. Po odečtení těchto nejhlavnějších výdajových položek zbylo tudíž uhlobaronům v dotčených revírech v r. 1936 ještě 502,787.378 Kč. Podobné přebytky jevily se též v předcházejících letech. Značně zvýšená těžba v běžném r. 1937 přináší samozřejmě další zvýšení těchto přebytků. Dále je zjištěno, že známé uhelné společnosti, jako: Báňská hutní, Mostecká, Severočeská, Pražskoželezářská a Duchcovsko - Podmokelská dráha, mají vedle ohromného závodního majetku akciový kapitál ve výši 552 milionů Kč a reservní a stabilisační fondy ve výši 1.060 milionů Kč. Také státní báňské podniky vykazovaly za léta 1935 a 1936 více jak 100 milionů Kč čistého zisku.

Na základě výše uvedené finanční situace uhelných společností je nutno s tohoto místa též zdůrazniti, že mírné požadavky horníků mohou býti úplně splněny i bez zvýšení cen uhlí.

Když se uváží, že naše hornické revíry se nalézají právě v pohraničních obvodech, kde fašistické a iredentistické živly každého hospodářského a sociálního útlaku a nedostatku v národnostních otázkách využívají pro své protidemokratické a protistátní cíle, pak musíme v brutálně zamítavé odpovědi těžařů viděti i záměrné podporování těchto protidemokratických a protistátních rejdů.

Při zítřejším jednání, které svolává ministerstvo veř. prací za účelem nového jednání o požadavcích horníků, měli by si především zástupci vlády připomenouti, že se při zrození a počátečním budování tohoto státu z kruhů vládních apelovalo právě.na horníky, aby, pracovali a zase pracovali, neboť každý metrák vytěženého uhlí je zlatým pokladem republiky. Horníci přesto, že byli dlouhou válečnou dobou a strádáním vyčerpáni, rádi poslechli této výzvy a pracovali nejen přes čas, nýbrž i v neděli.

A je třeba si právě v této době uvědomiti, že.při.stálém nebezpečí útoku se strany hitlerovského fašismu na samostatnost a celistvost tohoto státu to nebudou páni Pečkové, Weinmannové, Löckerové a Rotschildové, ale budou to zase jenom naši havíři v exponovaných pohraničních pásmech, na které lze spolehnouti, že vezmou svatou věc obrany demokracie a státu do svých poctivých rukou. Proto mají také horníci plné právo dožadovati se na vládě, aby při zítřejším jednání v ministerstvu veř. prací se postavila za spravedlivé požadavky horníků.

Jelikož požadavky jsou kladeny i horníky a dělníky na státních dolech a hatích, proto zde žádáme, aby při zítřejším jednání především zástupci ministerstva veř. prací dali závazné prohlášení, že předložené požadavky horníků a hutníků na státních dolech a hutích budou úplně splněny. My dále žádáme, aby ministerstvo veř. prací působilo.celou svou silou a vlivem též ke splnění požadavků horníků na všech ostatních dolech a aby přiznané zvýšení mezd se zároveň týkalo i všeho skrývkového a bagrového dělnictva.

Ke konci ještě jednou zdůrazňujeme, že splnění těchto požadavků vyžaduje nejen svrchovaný existenční zájem všech horníků, nýbrž že se jeví nanejvýše nutným též s hlediska posílení obrany státu. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Donát (zvoní):

Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Prosím dámy a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Táži se pánů zpravodajů: k odst. 1 pořadu za výbor národohospodářský sen. Krejčího, za výbor zahraniční sen. Plamínkové; k odst. 2 pořadu za výbor národohospodářský sen. Novák a (rep.), za výbor zahraniční sen. Šelmece, přejí-li si slovo k doslovu nebo mají-li nějakou poznámku.

Zpravodaj sen. Krejčí: Nikoli.

Zpravodaj sen. Plamínková: Děkuji.

Zpravodaj sen. Novák (rep): Vzdávám se slova.

Zpravodaj sen. Šelmec: Niemam poznámok.

Místopředseda Donát (zvoní): Přistoupíme nyní k hlasování, a to o každém ze společně projednávaných schvalovacích usnesení zvláště.

Senát je způsobilý se usnášeti.

Nejprve budeme hlasovati o odst. 1 pořadu:

Kdo souhlasí s tímto schvalovacím usnesením, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, že se ubude hlasovati ještě v této schůzi o projednávaném dodatkovém protokolu k obchodní a plavební smlouvě s republikou Finskou také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - za výbor národohospodářský sen. Krejčího a za výbor zahraniční sen. Plamínkové - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Krejčí: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Plamínková: Není změn.

Místopředseda Donát (zvoní): Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové ve čtení druhém.

Nyní budeme hlasovati o odst. 2 pořadu:

Kdo s tímto odvalovacím usnesením souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se ve čtení prvém, podle zprávy výborové.

Předsednictvo senátu se usneslo podle § 54 jedn. řádu, že se bude hlasovati ještě v této schůzi o projednávané obchodní dohodě mezi republikou Československou a Argentinou ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - za výbor národohospodářský sen. Nováka (rep.) a za výbor zahraniční sen. Šelmece - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Nikoliv.

Zpravodaj sen. Šelmec: Niemam žiadné.

Místopředseda Donát (zvoní): Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení byro přijato podle správy výborové ve čtení druhém.

Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Jakubec, za výbor zahraniční sen. Rýpar.

Prosím p. zpravodaje sen. Jakubce, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Jakubec: Slavný senáte!

Obchodní poměry mezi republikou Československou a republikou Polskou jsou upraveny obchodní a plavební úmluvou ze dne 10. února 1934. Touto úmluvou byly mezi oběma státy dohodnuty celní slevy na některé zboží a sice: Polsko poskytlo slevu na odbarvovací uhlí, sirouhlík, želatinu, bakelit a výrobky z celuloidu, a to s platností do 31. prosince 193. Do této terminované doby poskytlo také Československo Polsku celní slevy na řepku a podobná olejnatá semena, kyselinu sírovou, dusíkaté vápno a superfosfáty.

Po uplynutí stanoveného termínu byly výše uvedené celní slevy, s výjimkou celní slevy na řepku a podobná olejnatá semena, prodlouženy vzájemně do 30. června 1935, a to dodatkovým protokolem podepsaným ve Varšavě dne 8. února 1935 a dalším dodatkovým protokolem ze dne 5. září 1935 bylo toto ujednání obnoveno s platností do 30. června 1936 s výjimkou celní slevy, kterou poskytlo Polsko Československu na bakelit, a.pak s tou změnou, že na místo celní sazby 1.30 zl. za 100 kg sirouhlíku stanovilo Polsko Československu 2.60 zl.

Dalším dodatkovým protokolem ze dne 12. srpna 1936 podepsaným ve Varšavě byl dodatkový protokol ze dne 5. září 1935 obnoven v nezměněném znění s platností do 20. února 1937. Jelikož tato termínovaná lhůta vypršela, dohodly se obě vlády, že obnoví v úplně stejném znění dodatkový protokol ze dne 12. srpna 1936 s platností na dobu od 1. března 1.937 do 31. prosince 1937.

Tímto dodatkovým protokolem, který podepsán byl 18. února 1937 ve Varšavě, prodlužují se vzájemně celní slevy s výše uvedenými výjimkami na další období, a to do konce r. 1937.

Jelikož vzájemné celní slevy mohou přispěti k čilejšímu obchodu mezi oběma státy, navrhuje národohospodářský výbor plenu senátu tento dodatkový protokol ke schválení. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční, panu sen. Rýparovi.

Zpravodaj sen. Rýpar: Slavný senáte!

Vztah československo-polský byl a bude vždy otázkou obzvláštního rázu a důležitosti. Není a nemůže býti mezi nestrannými lidmi na obou stranách člověka, který by nevidět mnoho velikých společných zájmů politických, hospodářských a osvětových, jež se mnohde dotýkají a v dané době se budou dotýkati přímo existenčních otázek obou států. A stejně nemůže býti pochybnosti o tom, že skutečně sporných zájmů je nepatrně málo a při tom jsou významu podružného. Jsou významu ještě méně podružného, než jsou sporné otázky s Německem a Maďarskem. Proto je naší snahou, a jistě musí být také snahou Polska, aby všechny tyto otázky, které se spornými zdají, staly se skutečně podružnými a vyřízeny byly v zájmu dobrých vzájemných styků mezi námi, naší republikou a Polskem.

Základním hlediskem naším zůstává, že Československo a Polsko má veliké zájmy společné a že samostatnost Československa právě tak závisí na samostatnosti Polska jako naopak samostatnost Polska na samostatnost Československé republiky. Proto naše republika už od r. 1925 a zejména od posledních dvou let tolik usilovala, aby československo-polské styky politické i hospodářské byly vhodně upraveny a upevněny, nežádajíc od Polska nikdy nic, co by Polsko poskytnouti nemohlo a co by se dotklo jeho životních zájmů. Nic zvláštního od Polska nežádáme, nic žádati nebudeme, ale jsme si vědomi trvalých zájmů obou států, jež vyžadují stabilisaci i v hospodářském a obchodním styku. Toho neposkytuje však dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi oběma státy, nýbrž zase nese s sebou známky zatímnosti. Obchodní a plavební úmluvou československo-polskou ze dne 10. února 1934 byly s trváním do 31. prosince 1934 poskytnuty Polskem celní slevy na odbarvovací uhlí, sirouhlík, želatinu, bakelit a výrobky celuloidové. Československo pak poskytlo Polsku na stejnou dobu celní slevy na řepku a jiná podobná olejnatá semena, kyselinu sírovou, dusíkaté vápno a superfosfáty.

Dne. 8. února 1935 byly celní slevy úmluvou prodlouženy do 30. června 1935 s výjimkou celní slevy na řepku a podobná olejnatá semena.

Toto ujednání obnoveno dodatkovým protokolem ze dne 5. září 1935 s platností do 30. června 1936 s výjimkou celní slevy na bakelit a s tou změnou, že místa celní sazby zl. 1.30 na 100 kg sirouhlíku stanovilo Polsko Československé republice sazbu zl. 2.60.

Tento dodatkový protokol ze dne 5. září 1935 byl obnoven dne 12. srpna 1936 s platností do 20. února 1937 a dne 18. února 1937 byl dodatkový protokol prodloužen na dobu od 1. března do 31. prosince 1937 v zájmu dobrého obchodního styku.

Zahraniční výbor projednal vládní návrh (tisk sen. 419) ve schůzi dne 9. června 1937 a navrhl senátu k přijetí dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 18. února 1937 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. února 1937, č. 25/37 Sb. z. a n., s opravdovým přáním, aby styky mezi Československou republikou a republikou Polskou čím dále tím více se utužovaly a tím aby se také utužoval vzájemný vztah obou těchto států v zájmu míru celé Evropy. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Budeme hlasovati.

Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení se přijímá ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Přerušuji projednávání pořadu schůze.

Do výboru rozpočtového nastupuje na místo sen. Kroihera sen. Horný, za sen. Pázmána sen. dr Polyák; do výboru zahraničního na místo sen. Jakubce nastupuje sen. Nejezchleb-Marcha, za sen. Udržala sen. Šelmec; do výboru branného za sen. dr Fritze nastupuje sen. dr Ravasz; do výboru imunitního za sen. dr Budaye nastupuje sen. dr Ravasz.

Předsednictvo senátu usneslo se podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala zítra, ve středu dne 1. prosince.1937 o 15. hod. s

pořadem:

1. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 18. února 1937 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 18. února 1937, č. 23 Sb. z. a n. (tisk 482).

2. Zpráva výborů soc-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 561), kterým se prodlužuje a doplňuje zákon ze dne 26. března 1936, č. 65 Sb. z. a n., o stavebním ruchu [podle §u 35 jedn. řádu].

3. Zpráva výborů soc. politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 560) o daňových úlevách na opravy domů [podle §u 35 jedn. řádu].

4. Zpráva výboru živn. obchodního a vládním návrhu zákona (tisk 566), kterým se mění a doplňuje vládní nařízení ze dne 4. prosince 1936, č. 302 Sb. z. a n., o úpravě některých poměrů v tovární výrobě šatstva [podle §u 35 jedn. řádu].

5. Zpráva ústavne-právneho výboru k vládnemu návrhu zákona (tisk 461) o niektorých opatreniach k zjednaniu vzájomného súladu medzi verejnými knihami, pozemkovým katastrom a skutočnou držbou v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 492).

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.