Prevodzovacie náklady u ostatných štátnych podnikov sa odhadujú na r. 1938 v celkovej čiastke na 7.869 mil. Kč a prevodzovacia ťažba celkovou, čiastkou 9.221 mil. Kč, takže na základe týchto výťažkov činí celkový prevodzovací zisk 1.503 mil. Kč, čo je oproti r. 1937 podstatné zvýšenie, keďže v tomto roku prevodzovací zisk činil spolu 1.468 mil. Kč. V štyroch štátnych podnikoch ukazuje sa strata 150 mil. Kč, čc znamená podstatné sníženie straty štátnych podnikov oproti r. 1937, kde sa vykazovala strata 590 mil. Kč, takže konečné výsledky hospodárenia štátnych podnikov ukazujú celkové zlepšenie proti r. 1937 v úhrnnom obnose 475 mil. Kč. Časť tohoto zlepšenia bude použitá na prídely fondom, na úmor investičných dlhov, na investície pravé, ktorými sa podstata majetku zvyšuje, a konečne časť je kompenzovaná stratami podnikov vo výške 150 mil. Kč. Dôsledkom tohoto celé vykázanie zlepšenia výťažku štátnych podnikov nemôže prísť k dobru štátnej pokladne.

Značný je rozpočet tohoročný v investičných položkách štátnych podnikov, v ktorých sa preliminuje na r. 1938 okruhlá čiastka 1.841 mil. Kč, čo je oproti nákladom preliminovaným v r. 1937 v celkovej čiastke 1.76 mil. Kč viac o 465 mil. Kč. Z týchto investičných obnosov počíta sa so zvýšenou investičnou činnosťou zvlášť i Čsl. štátnych dráh a Štátnych lesov a statkov.

Při skupine III, Podiely na štátnych daniach, dávkach a poplatkoch sa stále ozývajú kritické hlasy, aby táto skupina bola slúčená so skupinou I, Vlastná štátna správa, lebo za terajšieho stavu skupina I nepodávala pravdivého obrazu o celkových výdavkoch štátnych, pre ktoré sú práva stanovené dané a iné dávky.

Úhrn podielov na daniach, dávkach a poplatkoch odhaduje sa na r. 1938 celkovou čiastkou 2.743 mil. Kč, čo je o 80 mil. Kč menší podiel ako v r. 1937, v ktorom bolo na tento ciel preliminované 2.823 mil. Kč. Snížěné sú podiely na nezamestnaných o 250 mil. Kč v nádeji pravda väčšieho investičného ruchu a na zálohy košicko-bohumínskej železnice a miestnych dráh o 22 mil. Kč. Zvýšenie naproti tomuto sa ukazuje zvlášť na podieloch zemských samosprávnych sväzkov, a to o 30 mil. Kč, na podieloch štátnych fondov o 66 mil. Kč a na podieloch učitelských platov podľa čl. IV finančného zákona o 95 mil. Kč.

V skupine IV, Správa štátneho dlhu je rozpočet na r. 1937 v celkovom úhrne vypočítaný na 46.784 mil. Kč; tento obnos sa v rozpočte na r. 1938 zvyšuje o 310 mil. Kč, tedy na celkovú výšku štátneho dlhu 47.094 mil. Kč. Zvýšenie toto vzniklo z toho, že vzrástol vnútorný štátny dlh dlhodobý v dôslodu zákona č. 128/1936 Sb. z. a n., a to výmenou dlhopisov vnútorného štátneho dlhu. Vnútorný dlh krátkodobý vykazuje naproti tomu úbytok temer o 600 mil. Kč. Celková potreba na službu štátneho dlhu je oproti rozpočtu na r. 1937 vyššia o 151 mil Kč a vyžaduje celkového obnosu 1.852 mil. Kč. Z tohoto obnosu pripadá 1.562 mil. Kč na úrok, 269 mil. Kč na úmor a 21 mil. Kč na správné výdavky. Potreba na úroky je proti r. 1937 nižšia o 48 mil. Kč, a to z dôvodu, že sa snížila potreba na úrokovú službu štátneho dlhu. Potreba na úmor naproti tomu je vyššia o 185 mil. Kč na základe tohoto dôvodu, že sa obnovuje umorovanie vnútorného dlhu štátneho založeného a že sa bude umorovať tiež pôžička na obranu štátu.

Spravovacie výdaje štátneho dlhu sú vyššie o 14 mil. Kč. Z celkovej potreby na službu štátnych dlhov pro r. 1938 rozpočítaná je úhrada na 1.852 mil. Kč, ktorú zaokryje vlastná štátna správa, a síce 1.187 mil. Kč, ktorá položka je vyššia o 213 mil. Kč, ako v roku minulom, štátné podniky, fondy a samosprávné sväzky 420 mil. Kč a zo zvláštnych prameňov príjmových bude uhradené 44 mil. Kč, čo je na tejto položke o 69 mil. Kč menej ako v r. 1937.

Do rozpočtu tohoročného bol zavedený mimoriadny rožpočet; jeho potreba činí okrúhle 3.609 mil. Kč. Z tohoto obnusu pripadá na pravé investície štátnych podnikov čiastka 1.149 mil. Kč a na zvláštne potreby na obranu štátu 2.360 mil. Kč. Potrebu zariadenia tejto mimoriadnej kapitoly do tohoročného rozpočte som už odôvodnil pri formálnych zmenách rozpočtových. Je potrebné vzhľadom k medzinárodným pomerom zaistiť a doplnil materiálné vybavenie našej armády. Tento cieľ vyžaduje značných a mimoriadnych výdavkov, ktoré nemôže niesť jediné terajšia generácia, ale počíta sa s týmito mimoriadnymi výdavkami i pre budúcnosť. Preto úhrada na tieto mimoriadné výdavky má kryť opatrená úverovými operáciami.

Zmeny prevedené v štátnom rozpočte, ktoré som uviedol dosiaf v mojom rozbore predloženého štátneho rozpočtu, boly provedené na základe finančného zákona na r. 1938. S rozdelením štátneho rozpočtu na rozpočet riadny a mimoriadny súvisí rozdelenie finančného zákona na tri čiastky. Prvá obsahuje predpisy, týkajúce sa rozpočtu riadneho, druhá čiastka obsahuje predpisy, týkajúce sa mimoriadneho rozpočtu a tretia čiastka zahrnuje predpisy spoločné a záverečné.

V ďalšom chcem upozorniť iba na najdôležitejšie zmeny, prevedené v tohoročnom finančnom zákona. Čl. II, odst. 5 doplňuje sa novým ustanovením tohoto znenia: "Jinak vyšší náklady na pravé investice vyžadují souhlasu Národního shromáždění republiky Československé". Podľa tohoto nového dodatku bude prekročenie výdavkov stanovených na investície pre niektorý podnik vyžadovať súhlasu Národného shromaždenia právě tak, ako je tomu podľa čl. XIV pri prekročení výdavkov vlastnej štátnej správy.

V čl. III, odst. 3 je stanovená čiastka na pečlivosť o nezamestnaných oproti r. 1937, nižšia o 250 mil. Kč, lebo sa očakáva ďalší pokles počtu nezamestnaných.

Ustanovenie čl. IV, odst. 1 je změna nová, ktorá stanoví podiel na úhradu učitelských platov neuhradených dosavádnymi vydržovateľmi na r. 1938 čiastkou 1.070 mil. Kč, čo je o 95 mil. Kč viac ako v r. 1937. Ďalšie ustanovenie v tomto článku je, aby bol zavedený účtovací poriadok a nutná kontrola pri tých platoch, na ktové sa poskytuje ako záloha podiel v tak značnej výšky. Týmto ustanovením vyhoveje sa požiadavkám parlamentnej úspornej a kontrolnej komísie, ktová požadovala, aby zálohy na úhradu zvýšených učitelských platov, ktoré podľa štátneho záverečného účtu z roku 1936 čima spolu 11.736 mil. Kč, aby neboly vedené v budúcnosti v štátnom záverečnom účte, ale v zvláštnom odpočte.

Doplnenie čl. XIII, odst. 1 a 4 a v čl. XIV je prevedené jedine z dôvodov presného výkladu týchto ustanovení.

V čl. XVI novou úpravou finančného zákona je písmena c), letorou má byť zaistený zákonný podklad úvěrovým operáciám, ktorými by boly definitívne uhradené schodky štátneho hospodárenia z doby krízovej. Nové ustanovenie pod písm. d), v ktorom sa stanoví, aby pokladničné hotovosti mohly byť doplnené čiastkou na poskytnutie zálohy zo štátnej pokladne na pravé investície štátnych podnikov v rokoch 1936 až 1937.

V čl. XVII, odst. 1, pod. písm. c) zmocňuje sa minister financií, aby prevzal záruky až do výšky 120 mil. Kč k opatreniu mých potrieb v záujme verejnom nevyhnutelných. V r. 1937 je toto zmocnenie ustálené na výšku 80 mil. Kč. Navrhované zvýšenie je potrebné, aby bol umožnený cestovný a zvláštne lázenský ruch, jestliže by nastal nejaký prechodný nedostatok prostriedkov pre potreby cestovných stykov, poneváč platnosť zmocnenia k prevzatým zárukám podľa zák. č. 177/1937 Sb. z. a.n. bola omedzená na r. 1937. Je v záujme hospodárskom, aby potrebné prostriedky boly opar trené v prípade potreby pôžičkami so štátnou zárukou. Poplatkové oslobodenie pre záručné lístiny a záručně doložky podľa tohoto článku je odôvodnené tým, že štátné záruky majú opatriť lacný úver pre tieto účely verejného záujmu. Ostatně ustanovenia článku tohoto sa nemenia.

V čl. XIX, odst. 1, zvyšuje sa čiastka, po ktorú má byť zmocnený minister financü scudzovať nemovitý štátny majetok, zo 6 mil Kč z r. 1937 pre tento rozpočet na 10 mil. Kč. Zvýšenie toto je odôvodnené praktickou potrebou, aby nebolo treba zaťažovať Národné shromaždenie akciami pri scudzovaní nemovitostí menšieho finančného dosahu.

Čl. XXI má umožniť dokončeme akcií týkajúcich sa stavby nových budov pre finančnú stráž a colné úrady na hraniciach, na ktoré podľa čl. XXI, odst. 2 finančného zákona z r. 1937 mohlo byť použité volných prostriedkov z dobročinného fondu dôchodkových pokút, až do výšky stanovenej 6 mil. Kč. Ináč nevyčerpaný zbytok tejto čiastky by pripadnul štátnej pokladny a nebolo by dosažené cieľa, ktorý molo v intenciách ustanovenie čl. XXI, odst. 2 finančného zákona z r. 1937.

Nové ustanovenie je v čl. XXVI, ktoré má za úkol skonsolidovaf slovenské peňažníctvo. Štátny príspevok, ktorý prechodne má uhradiť i úrok a úmor dlhopisov, ktoré budú k tomoto účelu vydané, stanoví sa vo výške 3.5 mil. Kč.

Nové je tiež ustanovenie v čl. XXIX, ktoré zmocňuje ministra financií k opatreniu úhrady pre výdavky mimoriadneho rozpočtu úverovými operáciami. Upravuje tiež hospodarenie z tohoto mimoriadneho rozpočtu a to na jednej strana s prostriédkami určenými na pravé investície štátnych podnikov, taktiež na druhej strane s prostriedkami určenými na zvláštně potreby na obranu štátú, aby tieto prostriedky boly používané hospodárne, úsporne a účelne.

Žmocnenie v čl. XXXI je potrebné pra ten prípad, keby úverové operácie boly prevedené v cudzích menách. V tomto prípade býva požadované zahraničnými veriteľmi určité zaistenie úveru a oslobodenie od srážok fiskálneho rázu.

Konečna je nové tiež ustanovenie v čl. XXXII, ktoré zmocňuje vládu k úprava. úrokových sadzieb, ktorá úprava bola posledne prevedená vládnym nariadením č. 238/1936 Sb. z. a n., nakoľko by to snáď vývoj pomerov v budúcnosti nútne vyžadoval. Toto zmocnenie podstatne neni nič iného ako pririeknutie obdobného práva, ktoré bolo vládu už i v minulosti priznané.

Najpaľčivejšie potreby Slovenska z hfadiska celoštátneho sú predovšetkým vyrovnanie disparity zemedelskej a priemyselnej výroby. Je potrebné vytvoriť v oblastiach poľnohospodárskych potrebné konzumné trhy. Tieto sa budú vytvárať prirodzeným spôsobom, postupom spriemyselnenia Slovenska. Štát v tomto ohfade ide drobným plánom popredku, buduje rušné priemyselné strediská na správne volených krajoch, kde nezamestnaosť bola najcitěľnejšia a kde poslanie takéhoto podnikania má svoj národohospodársky význam a podchytáva sociálne najslabších, otvára nové možnosti tisícom malých existencií. Toto úsilie vlády o správne premiestnenie podnikov, v ktorýčh má štát svoj podiel, na najchudobnejšié kraje Slovenska, musíme s vďakou kvitovať a prosíme, aby v tomto smere sa pokračovalo, čo z hľadiska nielen výlučné národohospodárskeho, ale i politického má svoj velký význam.

Slovenská zemedelská výroba, ale i oživujúci priemysel potrebuje nezbytne vyriešenie tarifnej otázky, aby disparita v jednotlivých výrobných oblastiach bola zmiernená na tu mieru, aby zdravá životnosť nebola hatená a rozmach hospodársky nebol znesnadňovaný. Práve z uvedených dôvodov žiadame, aby slovenská výhoda v podnikaní bola predlžená na dlhšiu dobu, prípadne na neurčito, aby na tomto poli bolo možno kľudne a bezpečne kalkulovať. Prospelo by len veci z oboch strán, keby sa konečne uskutočnila evidencia štátnych dodávok, aby prestaly stále ponory a výtky, ktoré zdržujú zdravú konsolidáciu naších pomerov.

Úmerne k pomeru celkového poklesu 40 % v nezamestnanosti v republike, nezamestnanosť na Slovensku bola v minulom roku menšia ako v iných krajoch republiky. Má to svoje príčiny v značnom novom investičnom a stavebnom ruchu súkromného i verejného podnikania.

Posledně výkazy ukazujú opäťstúpajúcu nezamestnanosť, ktorá sa objavila prudkým vzostupom až o 85.5 %, keď sa koncom novembra hlásilo o prácu o 27.990 uchádzačov viac ako koncom októbra (60.659 - 32.669 = 27.990). Tento vzostup nezamestnanosti neprekvapuje, lebo sa očakáva v zímnej sezóne následkom klesnutia investičného a stavebného ruchu a následkom nezamestnanosti zemedelského robotníctva. Tento vzrost nezámestnanosti v dôsledku toho pôjde ešte ďalej, ako to obyčajne v zimnej sezône býva. Najväčší počet nezamestnaných sa ukazuje v okrese bratislavskom, 4.047, v ostatných okresoch vonkovských je priemer 1.500 nezamestnaných. Stále ožehavejším problémom sa stáva nevyriešená otázka zemedelského robotníctva. Zemedelského robotníctva sa umiestnilo t. r. 40.000, z týchto čeľadínov je zamestnaných 2.300 v stálej práci. Po riešení mzdovej a sociálnej otázky zemedelského robotníctva sa už volá z našej strany niekoľko rokov. Doly podané v poslaneckej snemovni už i konkretné návrhy. Pomery tak žalostné v kruhoch našeho zemedelského robotníctva nesnesú dlhého odkladu ani po stránke sociálnej, ani mzdovej.

V obore zemedelskej výroby sa stále volá na Slovensku po úprave katastrálnej, komasačnej a melioračnej. Sú to požiadavky velké a páľčivé, ale tiež velkého národohospodárskeho rozsahu. Už minulý rok sme v rozpočtovom výbore žiadali rezolučne resystemizáciu

v zemedelsko-technickej službe, aby bolo po stránke personálnej plne vyhovené potrebám vodohospodárskym, kultúrno-technickým a komasačným prácam.

V zemskom zastupiteľstve na Slovensku boly vznesené niektoré požiadavky, ktoré majú význam z hľadiska celoštátneho. Žiadajú výbudovanie obvodných meštianskych škôl v smysle zákona o obvodných meštianských školách, zriadenie ďalšieho počtu hospodárskych a zemedelských ľudových škôl, ktoré sa veľmi osvedčujú a tešia vydatnej návšteve. Veľmi vážna a naliehavá otázka je záležitosť silničná v zemi Slovenskej. Volá sa po novom silničnom zákone, ktorý by konečne uviedol poriadok do tejto veľmi ťažkej otázky inkameráciau a zokresnením niektorých silníc v správe zemskej. Tým by sa odľahčilo konečne i neúmorné bremeno vyplývajúce z tohoto titulu. Dobudovanle komunikačných spojov Slovenska s Moravou a s historickými zemiami, vodné cesty, ktoré by naše hospodárstvo vybudovaním kanálu uhersko-dunajského zapälý do medzinárodného obchodu. Rozšírenie pravomoci zemských prezidentov, zvlášť v otázkach osobných a konečno sa žiada unifikácia zákonov správneho práva a jeho zjednodušenie.

Štátny rozpočet pro jubilejný rok republiky Československej prejednávame vo veľmni vážnej dobe, a to tak politicky ako i hospodársky vážnej. Politické napätie sa,vystupňuje a vrcholí v krvavých revolučných bojoch vo Španielsku a v otvorenom válečnom konflikte v Číne. Je pochopitelné, že toto medzinárodné znekľudnenie neni priaznivou pôdou pro zlepšenie celkovej svetovej situácie. Ale má svoj reflex nielen politický ale i hospodársky, a to i na naše vnútorné pomery. A preca naša republika po rokoch ťažkej krízy zaznamenáva podstatné zlepšeňie, ktoré sa prejavuje dnes už v každom smere. Naše výroba môže zas po rokoch krízy si voľne vydýchnuť a kolesá naších továrieň opäť sú v pohybe. Je pravdou, že zvýšené požiadavky daňové budú znamenať nové ťažké bremená a postihnú tvrde i našu výrobu, čo nijako nesmieme zakrývať, ani okrášľovať. Vo vážnej dobo je dobré, keď si upovedomíme všetky ťažkosti, ktoré musíme prekonať a na ktoré musíme byť pripravení. Naše demokracie, ktorá prešla neotrasená ťažkou hospodárskou krízou, iste vydrží i v ďalšom boji o svoju existenciu. A právo preto i paša výroba si musí uvedomiť, že nastávajú opäť dni odriekania vzhľadom na potrebu štátu, ktorému sme povinní dať to, čo potrebuje. Bremená úhradovými osnovami a z výšeným rozpočtom vyrúbené na vaše poplatníctvo budú únosnejšie, keď široké kruhy poplatnícke budú si isté toho, že štát s peniazmi poplatníctva hospodári účelne a rozvážne. Je treba mať odvahu a preniesť sa velmi často i pres miestne, trebárs i oprávnené záujmy a posudzovať všetko z hľadiska celoštátneho. Nemá na príklad smyslu udržovať štátny podnik, ktorý je v dnešnej dobe pasívny a ktorý nemá najmenšej nádeje na zlepšenie svojej hospodárskej situácie. Viem, že to býva velmi bolestné pro kraj, ktorý takýchto úsporným opatrením bude prípadne postížený, ale je nútne i v takýchto prípadoch posudzovať opatrenie vládne a úsporné jediné z toho hľadiska, čo je pro štát a v prvej rade pre jeho finančnú správu výhodnejšie.

Je nútne udržať terajšiu zlepšenú situáciu hospodársku, ale postarať sa tiež o to, aby sa toto zlepšenie udržalo v stálom chode. Bude to mať samozrejmý priaznivý dôsledok i pre výnos daní. Naše zemedelstvo, v ktorom nachádza výdelok a obživenie buď priamo alebo nepriamo viac ako polovina obyvatelstva našej republiky, potrebuje v prvom rade jedno, t. j. stabilné a rentabilné ceny. Vo výrobe rastlinnej obilný monopol zaručuje mu stabilitu cien po celý rok, takže náš zemedelec nie je vydaný v šanc kolísavým náladám a často špekuláciám naších a cudzích burs. Horšie pomery sú vo výrobe živočišnej, ačkoľvek tá práve má najväčší význam pre malého a stredného zemedelca. Tu je velká neistota vo vývoji cion a ích kolísanie pôsobí často veľké škody našim zemedelcom, proto je treba vhodných opatrení, aby i tu bola zaisténá stabilizácia cien a zabezpečená rentabilita výroby.

Tešíme sa opravdu z toho, že náš priemysel a živnosti prekonaly tú naj ťažšiu dobu. Je dôkazom životnej sily nášho štátu a jeho obyvatelstva, že sme vedeli prekonať ťažké doby hospodárskej krízy. Vývoj minulého i bežného roku nám dokazuje, že ideme vpred. Je nútno udržať túto vzostupnú tendenciu, už či vhodnými opatreniami doma alebo i na trhu medzinárodnom sjednávaním dobrých obchodných smlúv, ktoré umožnia a usnadnia cestu našim výrobkom do celého sveta. Zvýšime tým zámestnanosť, zväčšíme príliv peňazí do republiky a tak aj ich kolobeh v štáte, získame tým predpoklady a zaistíme nový a ďalší hospodársky rozkvet.

Zlepšenie hospodárskych pomerov a zvýšenie výroby naplňuje nás optimizmom a je nám sľubnou nádejou nových, lepších dôb. Dúfame, že nielen v otázkach hospodárskych, ale i v otázkach medzinárodne-politických nastane vyjasnenie. Už dnes prece len vidíme náznaky toho, že začína pronikať vedomie, že doterajší spôsob, vlastne nespôsob národnej spolupráce mohol by viesť k opravdovej katastrofe, hrôze a skane, ktorú by táto priniesla, čo už mnohých zaráža. To všetko dávce nádej, že budúci rok bude nielen rokom vyjasnenia, ale aj zlepšenu medzinárodnej situácie.

Jubilejný rok republiky znamená nielen oslavy, ale tiež záväzky. Zaväzuje nás všetkých k väčšej práci a k tomu, aby sme medzi sebou závodili nie v agitácii a v bojoch, ale v prvej rade v konštruktívnej činnosti pre republiku. Len tak budeme môcť zabezpečiť štát a zaistiť každému jeho občanovi obživu a miesto v republike, umožníť mu prácu a tešiť sa z výsledkov tejto práce. Som pevne presvedčený, že to dokážeme i keď je a bude nutné vyzbrojiť sa nielen velkou dávkou trpezlivosti, ale i vrelou vierou v lepšiu budúcnosť nášho ľudu. Viera, ktorá hory prenáša, pronesie i nás do lepších dôb, do pokojnejšej, vyrovnanej a šťastnejšej budúcnosti.

Rozpočtový výbor senátu Národného shromaždenia prejednal predložený štátny rozpočet na r. 1338 a prijal ho v svojej schôdzi dňa 11. decembra 193 podľa usnesenia tisku poslaneckej snemovne 580. Doporúčam, aby slávny senát pvědložený rozpočet prijal podľa zprávy výborovej. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku, jímž je p. sen. Nejezchleb-Marcha.

Sen, Nejezchleb-Marcha: Slavný senáte!

Používám generální debaty rozpočtové, abych projevil názor svůj a své strany na některé současné zjevy v celkové státní politice a abych promluvil k rozpočtu.

Za 19 let trvání našeho státu byl jsem svědkem všelijakých událostí u nás i kolem nás. Doma jsme se dík pochopení velkých státních úkolů propracovali až k plnému pochopení státnosti a obrany státu. Poměry ve světě kolem nás se za tu dobu rapidně změnily. Bylo by velmi zajímavé nakresliti mapu, jak rychlým tempem skoro ve všech státech kolem nás se měnily poměry, vlády, formy i režimy.

I když je těžko ubrániti se t. zv. právu kritiky, možno říci, že každá československá oficielní vláda trvala na demokracii a na dobrém poměru ke svým sousedům. Poměr naší vlády k vnitropolitickým událostem a otázkám sousedních států byl vždycky nejkorektnější, neboť jen taková politika je s našeho hlediska správná.

Po léta jsme usilovali o vytvoření dobrého poměru k Polsku. Byly doby, kdy polští politikové jezdili do Československa a kdy jsme měli s Polskem velké hospodářské styky. Sotva nyní za hranicemi Českého Těšína. uvažují o tom, že bilance jejich vývozu k nám byla pro ně neobyčejně aktivní. Těžko hovořiti o tom, proč polská politika nebožtíka maršála Pilsudského zavedla naše sousedy do náruče Německa a odvrátila je od možnosti, postaviti se do řad Malé dohody. Musím konstatovati, že v době nejhorších útoků, které proti nám začal vést až na malé výjimky všecek polský tisk, v době nepravdivých údajů a pomluv, v době, kdy pracovali proti nám lidé jako je zahraniční agent Jehlicska, zachoval čsl. tisk, parlament i celá československá veřejnost naprostý klid v pevné víře, že polská sousední říše se sama přesvědčí, že její místo je ve skupině států, které tvoří a budou v budoucnu tvořiti politiku Malé dohody uvnitř střední Evropy.

S naprostým klidem jsme se dívali na vývoj poměrů v Německu. Tento vývoj se řítil přímo kupředu a znamenal hotové přetvoření poměrů vnitřních, duchovních, politických i státních u našeho souseda. Nepřestali jsme zdůrazňovati, že chceme s nimi nejen mír a spolupráci hospodářskou, nýbrž také mír politický. Německo je spjato se zeměmi, které tvoří nyní náš samostatný stát, starou dovozní i exportní tradicí. To si nepotřebujeme zapírati. Geografické položení naše a našeho souseda je tvůrcem obchodních dopravních podmínek pro nejlepší hospodářskou spolupráci. Tyto cesty a podmínky vytvořil si obchod obou států sám. Chci říci, že v době největších útoků říšskoněmeckého tisku proti republice Československé konaly se v Hamburku docela v klidu a se vší rigorosností porady zástupců ČSR a zástupců Německa o nových obchodních smlouvách, a je zajímavo, že bylo docíleno dohod a úmluv, které znamenají pro obě strany hospodářské plus. O tom by vydalo nejlepší svědectví naše zahraniční ministerstvo.

Tentýž poměr jsme měli k událostem v Rakousku, které bylo dlouho otřásáno vnitřními spory, které bylo rejdištěm agitace pro anšlus, prodělalo puč, atentáty a politické vraždy, až dospělo k nynějšímu autoritativnímu režimu. Poslední rozhovory našeho předsedy vlády s předními státníky sousedního Rakouska svědčí o tom, že politické mínění a nazírání na evropskou situaci se tu také podstatně změnilo. V Maďarsku, které se nepřidalo k politice osy Berlín-Řím přes všecko, co vytvářelo napjaté ovzduší mezi námi a jím, jest už proud, který usiluje o to, aby nastala určitá spolupráce Maďarska s Československem.

Takovým vývojem jsme dospěli až do roku 1937. Zatím co se ve všech státech kolem nás měnily poměry, formy a režimy, podrželi jsme si v Československu režim demokratický.

Poslouchávám rozhovory lidí všech možných tříd, kterým tu a tam lahodí autoritativní forma a diktátorství. Ukazují na pořádek, na jednoduchost rozkazů, na podrobeníme mas, ale myslím, že to je krása viděná jen přes vodu. Náš člověka my všichni milujeme demokracii. Je to o něco těžší, máme-li se dohovořovati se všemi ostatními, ale my chceme, aby se s námi hovořilo, a tak to chtějí také všichni ostatní. A tu musíme říci, že musí míti demokracie v našem národě a v naší povaze hluboké kořeny, když kolem ní vyrostly samé diktatury a ona, jimi obklopena, zaručuje koaliční spolupráci a naprostou jednotu v otázce, týkající se státu.

Mezinárodní napjatá situace, která je kromě jiného bičována také občanskou válkou ve Španělsku a válkou na Dálném východě, vyvolala neobyčejný zájem o Československo.

Celé knihy daly by se sestaviti, slavný senáte, z článků všeho tisku na zeměkouli, kde se nyní horlivě píše o Československu. Jedni o něm píší tak, že pes by od něho kůrky nevzal, jak se lidově říká. Jiní mu upírají historickou existenci zase, jiní myslí, že budeme hříčkou osudu při velkém nástupu, který jako by se tak skoro chystal na zeměkouli. Jeden týden světový tisk píše, že velké státy nemají zájmu na tom, co se děje ve střední Evropě. Druhý týden se dovídáme úplný opak. Tiskové koncerny jednotlivých států a skupin vyrábějí tisíce hanlivých článků o Československu a náš příslušník se v nich doví, co se mu jakživo v jeho vlastním státě nezdálo. Naproti tomu z řad nám přátelských vycházejí klidné úvahy, které nás mohou úplně uspokojiti.

Československá politika, vedena čistou snahou po míru, spolupráci a přátelství se sousedy, věřila ve smlouvy, úmluvy a dojednaní.cestou míru a Společnosti národů až do té doby, kdy se přesvědčila, že nastalo údobí naprosté neplatnosti jakýchkoliv úmluv. Denně jsme svědky toho, že opírati se o papírové pyramidy bylo by pošetilostí, neboť jestliže Paul Morand, velký francouzský diplomat a spisovatel, před 7 lety napsal,. že se blížíme k éře nového barbarství, je faktum, že Evropa je v něm už naplno. Prostředky, pomůcky a metody, kterými má býti v budoucnu řešena otázka nového uspořádání Evropy, jsou něco tak strašlivého, že prostředky a metody černého středověku jsou proti nim nevinné.

Československý národ se do posledního důsledku vzchopila shodl na jednom: že nechce sousedům do jejich věcí mluvit, že s nimi chce uzavírat vzájemné obchodní smlouvy a dbát jejich nedotknutelnosti, ale že do poslední kapky krve bude hájiti proti každému všemi prostředky a silami celého národa svou nedotknutelnost, svobodu a demokracii, kterou mu dal osud dějin i republikánský stát, který má lidské, moderní, sociální a hospodářské zákonodárství, který mu zabezpečuje život, jako žádný jiný stát a režim a který by mu žádný režim na světě nenahradil. V tomto snažení stojí celý národ jako jeden muž. A jestliže rozpočet, který právě projednáváme, nám ukládá těžké oběti, neobyčejně těžké, přece jen se jim národ podřizuje, poněvadž je si vědom, že to činí především pro svou jistotu a pro ochranu své svobody a demokracie.

Obětovali jsme velké částky na opevnění hranic. Ten, kdo geograficky poznal přirozené brány, vedoucí přímo do srdce našeho státu, ten s úzkostí, když se Evropa už před lety začala chmuřiti, se třásl o naši bezpečnost. A tu jako místopředseda branného výboru musím říci ke cti naší armády, která je dnes jednou z nejlepších, a také ke cti generálního štábu a ministerstva národní obrany, že už v době dřívější pamatovali, že opevnění našich hranic na různých stranách není možno sfouknouti do rána a měli připraven průvodní materiál do všech podrobností. Viděli jsme toto veliké dílo spokojenosti československého občana a můžeme, vázáni důvěrností toho, co jsme viděli, říci, že celý národ může býti klidný, neboť obnažená místa naší republiky jsou skvěle a nedobytně opevněna.

Co činí v nynější době tvoření se dvou skupin v Evropě československého občana spokojeným, je to, že věří v absolutní souhru našich spojenců. Věříme ve vojenskou oddanost Rumunska, které je se svými naftovými a petrolejovými poli velkými vraty k Ukrajině, a jemuž my, Československo, tvoříme velká záda, obráceni jsouce proti tomu, kdo by se tímto směrem chtěl dáti na pochod. Rumunský král, který je každoročně naším vzácným hostem, má se svou armádou v nás a naší armádě nejoddanější stoupence. Věříme přímo vášnivě v neporušitelný charakter, v národní tradici našeho spojenectví s velkou královskou Jugoslavii. I když její státníci jezdí k sousedům, kteří nemají Jugoslavü rádi, z čistého srdečného popudu, opakuji, i když jezdí na návštěvu, i když na Balkáně pracuje německá exportní iredenta, věříme ve své spojenectví pevně a neochvějně, neboť to je příkaz Srbů, Chorvatů a Slovinců, příkaz celého národa, jemuž jsme to při každé návštěvě Malé dohody četli v očích a cítili růst z prudké jihoslovanské duše.

Náš lid je sice trochu žárlivý a divně na něj působí, když čte, že náš spojenec jede do Říma a do Berlína, nebo že zadal italským zbrojovkám výzbroj své armády, Ale má-li p. Delbosova návštěva facit, že Polsko uzavírá vřelý poměr k mírové politíce Francie a Anglie, váže se Polsko na politiku, kterou provádí jeho spojenec Francie a tudíž také my. Octl-li se v anglických listech článek o návštěvě Stojadinovičově v Římě, komentovaný poznámkou, že Jugoslavie dosud nepřistoupila k paktu Berlín-Řím-Tokio, nemusí nás to dráždit. Jsem v Jugoslavii po 20 roků každý rok a zejména v posledním roce jsem viděl a četl z duše jugoslávského lidu, že kdo by chtěl tento stát zpronevěřiti politice krále Alexandra, byl by smeten třeba i v kritický den, který by přinesl o tom svědectví. Ne s režimy, ale s národem stojíme v Malé dohodě na život a na smrt.