Předseda dr Soukup.

Místopředsedové: Klofáč, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.

Zapisovatelé: Kříž, Sehnal.

Celkem přítomno 121 členů podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Kalfus, Machník.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Horák.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce Fritsch.

1. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu (tisk 559), aby byl dán Národním shromážděním souhlas podle čl. XIV finančního zákona republiky Československé ze dne 21. prosince 1935, č. 245 Sb. z. a n., kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1936 (tisk 575).

2. Zdráva rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1936 spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisky 543, 567).

3. Zpráva výborů techn.-dopravného, živn.-obchodného a rozpočtového k vládnemu návrhu zákona (tisk 556) o prevzatí akcii Čsl. akciovej plavebnej spoločnosti Dunajskej v Bratislave štátom od zúčastnených bánk (tisk 576).

4. Zpráva výborů zahraničného á národohospodárskeho o vládnom návrhu (tisk 539), kterým sa predkladá Národnému shromaždeniu k prejavu súhlasu dodatková dohoda k obchodnej smluve medzi republikou československou a republikou Estonskou zo dňa 20. júna 1927, č. 115/1928 Sb. z. a n., podpísaná v Tallinnu dňa 5. apríla 1937 a uvedená v prezatýmnu platnost vládnou vyhláškou zo dňa 9. júla 1937, č. 179 Sb. z. a n. (tisk 581).

5. Návrh posl. sněmovny, aby byly prodlouženy lhůty dané §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení senátu o osnovách zákonů:

a) kterým se mění §§ 82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podk. Rusi (tisk 2245-I);

b) o veřejné stráži zemědělské (tisk 699-II);

c) o ochraně polního majetku (tisk 702-II);

d) o otvárácej a zatváracej hodine obchodných miestností v zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 1079-III);

e) jimž se mění a doplňují některá ustanovení veřejnonotářských řádů (tisk 493-IV).

Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 17 hod. 21 min.

dal předseda: na dnešní schůzi sen: Dundrovi; na tento týden sen. Chalupníkovi, Karpiškové; dodatečně na schůzi dne 23. února 1938 sen. Wellanovi; od 3. do 5. března sen. Stodolovi; na 3. a 4. března sen. Měchurovi, dr Rehákovi, dr Szilassymu.

Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byly dány zdravotní dovolené: do 20. května 1938 sen. Bergmanovi, do 15. dubna 1938 sen. Dr Polyákovi.

Odpovědi tisky 628/1 až 628/5, 638/1 až 638/3, 640/1 až 640/6, 641/1 až 641/9. Interpelace tisky 629/1 až 629/3, 637/1 až 637/5, 639/1 až 639/4.

Zprávy tisky 642, 643.

Těsnopisecké zprávy o 93. a 99. schůzi senátu N. S. R. Čs.

Zápisy o 90. až 99. schůzi senátu N. S. R. Čs.

o 100. schůzi senátu N. S. R. Čs. schválen byl podle § u 72 jedn. řádu.

ve schůzi dne 23. února 1938 přikázány výborům návrhy:

výborům rozpočtovému a úst. právnímu tisk 535,

výborům rozpočtovému a národohospodářskému tisk 546,

výborům úst.-právnímu a techn.-dopravnímu tisk 583,

výborům rozpočtovému a soc.-politickému tisk 584.

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze.

Senát usnesl se v plenární schůzi dne 23. února t. r., aby sloučeno bylo jednání o odst. 1 a 2 dnešního pořadu.

Projednáváme tedy společně tyto odstavce:

Pra rozpravu stanovena byla ve schůzi dne 23. února 1938 řečnická lhůta 1 hodinu pro řečníka.

Budeme pokračovati v rozpravě.

Uděluji slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. sen. Maixner.

Sen. Maixner (německy): Slavný senáte!

Stav našich státních financí koncem r. 1936 charakterisoval správně předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Horák v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny 11. února t. r. těmito slovy: "Od r. 1918 do r. 1936 bylo sjednáno 44,5 miliard půjček s pokladním výtěžkem a emitována 25,8 miliard dluhů bez pokladního výtěžku, právních dluhů."

President dr Horák poukázal ve své řeči na vzrůst pokladničních poukázek krátkodobých a jejich souvislost s trhem dlouhodobých státních papírů, jakož i na hranice určené pevným úrokovým systémem pro prolongaci pokladničních poukázek. Označil konsolidaci a amortisaci pokladničních poukázek za nejdůležitější otázku státního dluhu a nazval rok 1936 "rokem největšího obratu v otázce státního dluhu vůbec". President dr Horák promluvil pak o finančním stavu samosprávných korporací, především zemí, a prohlásil, že zadlužení zemí koncem r. 1936 činilo: Čechy 480 milionů, země Moravskoslezská 592 mil., Slovensko 236 mil., Podkarpatská Rus 12 milionů. President dr Horák označil výši dluhů okresů r. 1936 v Čechách částkou 1432 milionů, na Moravě 258 mil., na Slovensku 31 mil., podkarpatské Rusi 0,75 mil. Podle jeho přehledu dosáhly dluhy obci r. 1936 v Čechách 6.498 milionů, v zemi Moravskoslezské 2.337 mil., na Slovensku 678 mil., Podkarpatské Rusi 75 mil. Ke konci svých vývodů apeloval president na šetrnost autonomních korporací a mínil pěknými slovy, že by tyto korporace neměly státu dělati zbytečnou konkurenci v sdělání dluhů.

Jmenované zde cifry, chceme-li získati přehledný obraz našich státních financí, nutno doplniti ciframi z r. 1937 v tom směru, že mezitím státní dluh bez ohledu na nově sjednané krátkodobé půjčky stoupl na 46,8 miliard, že obrana státu potřebovala v letech 1935 až 1938 16,2 miliardy a že v r. 1937 potřebovala sama 6,5 miliardy nového úvěru. Tím přijdeme ke smutnému výsledku, že československý stát při svém dvacetiletém trvání má 50 miliard dluhů, ke kterémužto státnímu dluhu přistupuje ještě mimo to oněch 25,8 miliard, které president dr Horák označil jako dluh bez pokladního výtěžku. Uvážíme-li, že nám československá republika jako část rakouského císařství připadla skoro zadarmo, pak jsou tyto dluhy groteskní a může si kdokoli jednoduchým dělením státních dluhů 20 lety vypočítati rekord tohoto dělání dluhů. Státní dluhy vyžadují úroků, státní dluhy vyžadují amortisace, státní dluhy vyžadují nových daní a pod tlakem nových daňových zákonů a bezohledného předpisování daná hroutí se hospodářský život.

Sudetskoněmecká strana od svého trvání r. 1935 svými řečníky jak v posl. sněmovně, tak také v senátě při každé příležitosti odhalovala nejbezohlednějším způsobem špatný stav financí.tohoto státu a napomínala ke spořivosti. Odhalování finančního stavu státu a napomínání ke spořivosti vyneslo straně jméno státu nepřátelské strany, byli jsme označeni za nepřátele státu těmi, kdož mínili, že sjednáváním dluhů takovéhoto druhu jsou státotvornými.

Státní rozpočet na r. 1936 jest preliminován: příjmy 8.034.mil. Kč, vydání 8.032 mil. Kč, takže vykazuje přebytek 2 mil. Kč. Tak vypadá vyrovnaný rozpočet.

Skutečné hospodářství vykazuje pak ve státní účetní uzávěrce za r. 1936 8.886 milionů Kč vydání a 6.892 mil. Kč příjmů, kteréžto cifry praví, že se částkou 1.994 mil. Kč hospodařilo pasivně. Tato pasivum byla nepreliminovanými schodky podle cifer zpravodaje posl. Remeše zvýšeno na 2.316 mil. Kč.

Přímo trestné překročení státního rozpočtu zavinila tato ministerstva: Ministerstvo nár. obrany částkou 118,745.327 Kč, ministerstvo vnitra 595.628 Kč, ministerstvo železnic 45.524 Kč, ministerstvo soc. péče 115,945.356 Kč, ministerstvo veř. prací 48,049.531 Kč, pense a zaopatřovací požitky 3,907.457 Kč, ministerstvo financí 548,699.463 Kč.

Jsem přesvědčen, že vládní strany překročení státního rozpočtu, které se v naší republice stala zvykem, také letos schválí, rovněž že my vládními kruhy a vládními stranami budeme opět označeni za nepřátele státu, protože odpíráme souhlas k tomuto překročení rozpočtu. Směrodatná vládní místa stále znovu slavnostně ujišťují, že krytí finančních potřeb nikdy se nebude vyžadovat ve formě nucené půjčky. Nyní se však zdá, že ministerstvo financí má přece úmysl opatřiti si peníze nucenými prostředky, a to nikoli tam, kde je přebytek peněz, nýbrž tam, kde přicházejí v úvahu malí lidé, u lidových peněžních ústavů. Jak se praví, má se sehnati ne méně než půl miliardy Kč tím, že družstevní úvěrní ústavy mají býti donuceny, aby zvýšily svůj stav státních papírů. Bude-li tento nátlak prováděn, budou muset tyto ústavy přirozeně větší část svých hotových prostředků použíti k tomu, aby ministerstvu financí zaplatily tyto vnucené jim papíry. Jak známo, jsou tyto.lidové peněžní ústavy páteří hospodářství malých lidí, jsou nejdůležitějším úvěrním zdrojem pro malé zemědělce, živnostníky a obchodníky. Víme všichni velmi dobře, jak následkem krise velmi stoupla potřeba úvěru právě malých lidí, a víme také, že lidové peněžní ústavy nikterak neplavou v penězích tou měrou, aby se jim mohly odejmouti přebytečné prostředky. Jestliže ministerstvo financí nynější volné prostředky těchto peněžních ústavů tak pronikavě sníží, může se to projeviti jen v tom, že malozemědělci, řemeslníci a obchodníci budou odříznuti od svých normálních úvěrových možností a budou vehnáni do rukou lichvářů. Následkem toho jest plán ministerstva financí hospodářsky nebezpečný a vůbec nesociální a není přípustna, aby se právě malému člověku ucpával zdroj úvěru, zatím co si velké koncerny bez námahy mohou opatřiti obrovské částky. Musíme se co nejostřeji ohraditi proti takovým plánům nucené půjčky na účet malého člověka a činíme-li tak, budeme opět označováni za nepřátele státu. Neschválíme nový schodek 2.316 mil. Kč, protože dbáme pořádku ve státním hospodářství, protože víme, že občan, rolník a obchodník pod tímto tlakem státního dluhu a zúročení vzdychá a sténá, a protože víme, že dělník jako konsument pod tlakem nových daní trpí nejvíce. Nedáme souhlas k takovému překročování rozpočtu a k novým daním, protože víme, že jsme účastni na státních financích resp. na státním dluhu podle naší poplatnosti a klíče obyvatelstva 23,7 % a že ve všech těchto 20 letech trvání, naši republiky byli jsme podváděni o těžké miliardy, protože musíme na daních zaplatiti 23,7 % a při vydání státu dostane senátu nejvýše 10 %.

Na těchto skutečnostech nezměnily nic ani sliby ministerského předsedy dr Hodži z 18. února, že kurs po únorové úmluvě zůstal týž, nechť dokáží ony cifry, které ministerský předseda dr Hodža v rozpočtovém výboru posl. sněmovny 18. listopadu 1937 uvedl k tomu účelu, aby povrchního čtenáře časopisu a lehkověrné a lehkomyslné lidi zmýlil. Nechci rozbírati krásná slova této řeči, protože krásných slov bez skutků jsme slyšeli dost. Jenom cifry pana předsedy vlády nechť zde mluví.

Uvedl výslovně mezi jiným: "V prvém čtvrtletí po únorové úmluvě bylo přijato 4.048 nových zaměstnanců, z toho bylo 88,61 % Čechoslováků a 8,52 % Němců, mimo to 17.982 pomocných dělníků, z toho 84,95 % Čechoslováků a 14,82 % Němců. V dalším čtvrtletí bylo přijato 2.847 zaměstnanců, z toho bylo 83,18 % Čechoslováků a 12,6 % Němců. Přijímání Němců tedy ve druhém čtvrtletí po únorové úmluvě již stouplo." To jsou slova pana ministerského předsedy dr Hodži, která potvrzují jen to, že také po únorové úmluvě německé obyvatelstvo bylo ukráceno o těžké miliony zaplacených daňových peněz. Obrat cifer, vyjádřený v procentech, sjednal by spravedlnost teprve během mnoha let.

Poukázali jsme v časopisu "Zeit" z 18, února, str. 3 na to, že od 18. února bylo zřízena 31 českých obecných škol a 13 českých měšťanských škol, z toho mnohé zbytečné, a že Němci obdrželi pouze 2 obecné školy a 2 měšťanské školy, které ještě k tomu nikoli státem, nýbrž německým spolkem Kulturverband musí býti vydržovány.

Pan ministr dr Fr. Spina se starostou svazu Bund der Landwirte Gustavem Hackerem pořádal v posledním čase potulný cirkus republikou, a když obyvatelstvo ztratilo víru v hájení národních zájmů těmito dvěma pány, pan ministr Spina velmi mnoho mluvil o podporování zemědělství a mínil, že on I sám je oprávněn jako vysokoškolský profesor! podporovati a zachrániti zemědělství. Velice vychvalována byla tato řeč v časopisu "Westbtihmsche Stimmen" z 12. února 1938. Redaktoru tohoto listu vloudila se nemilá chyba, jelikož o dvě strany dále po velkém vytyčení Spinovy řeči trpce si stěžuje do toho, že v ministerstvu zemědělství ze 355 systemisovaných míst jsou pouze 4 obsazena Němci a že mezi těmito Němci není ani jediný německý zemědělec. Šéfredaktor si dále stěžuje, že v bývalém pozemkovém úřadě ze 147 správních úředníků jsou pouze 3 Němci. Ke konci přichází k tomu, že ze 736 úředníků ministerstva zemědělství je pouze 7 Němců, t. j. 0,9 %. Při stanovisku tohoto listu ubylo by bývalo účelnějším přinésti tyto smutné skutečnosti o dvě čísla později, poněvadž poukaz na tuto věc přinesl pozornému čtenáři důkaz, že se ministr Spina nestaral ani o zemědělství ani o ministerstvo zemědělství. (Předsednictví převzal místopředseda dr Bas.)

Že únorová úmluva pana předsedy vlády i dr Hodži německé obyvatelstva těžce zklamala a vzala mu poslední paprsek naděje, ukazují s dostatek data a cifry našich novin. Zneužíval bych příliš trpělivosti slavného senátu, kdybych se chtěl tímto oborem dále zabývati. (Sen. Schmidt [německy]: Bylo by to však velmi zajímavé!) Jest na soudě a.pochopitelné, že si obyvatelstvo přeje, aby 18. únor také s hlediska mé vlastní domoviny, okresu lanškrounského, byl osvětlen, a prosím předem za prominutí, jestliže přicházím s takovými věcmi do nebe volajícího bezpráví, které se přihodilo mé vlastní domovině, zároveň domovině pana ministra dr Fr. Spiny a jeho synovce, starosty města Lanškrouna.

Obec Orličky, vysoko v horách na svazích černé Hory, na které je Kramářova chata, jest národnostně těžce ohrožena. Obecní hostinec přede dvěma roky vyhořel, ministerstvo národní obrany odepřelo opětné vystavění tohoto obecního hostince, který je uprostřed obce. Pan ministr národní obrany Machník nařídil po mé rozpočtové řeči minulého roku přísné vyšetření, odvolal vydaný již zákaz stavby do 48 hodin a stavbu povolil. Vyslovuji panu ministru Machníkovi ještě jednou s tohoto místa svoji úctu. Cesta utrpení pro tuto obec začíná vlastně teprve po 18. únoru.

Žádost za povolení půjčky leží u zemského úřadu již rok nevyřízena. Okresní úřad hostinskou koncesi zrušil, protože - je to ironie výkladu zákona! - podle §u 57, odst. 2 živn. řádu nebyla 'koncese po dobu 6 měsíců provozována. Hostinec vyhořel a obec nedostala stavební povalení. Pravděpodobně obec opomenula čepovati pivo vedle vyhořelého hostince pod jabloní, a to by bylo bývalo také zakázáno.

Několik českých domků z obcí Jablonné n. Orl. a Jamné n. Orl. bylo přivtěleno k obci Orličky teprve potom, když "Národní jednota" odškodnila tyto dvě české obce částkou 40.000 Kč. Moje intervence u zemského presidenta dr.Sobotky končila velmi laskavými slovy, po nichž následoval objasňující přípis s konečnou větou, že pan zemský president tuto záležitost bude míti v patrnosti.

V tabákové továrně v Lanškrouně bylo 15 dělníků těžce potrestáno vyloučením z práce až.na 30 měsíců proto, poněvadž byli členy sudetskoněmecké strany a včas nevystoupili. Tito těžce poškození chudí němečtí dělníci jeli na doporučení aktivistického lanškrounského starosty k jeho strýci ministru dr Fr. Spinovi se žádostí o milost a dostalo se jim tam krásných slov, žádost o milost nebyla přes tato krásná slova vyřízena a potrestaní dělníci museli si uložený těžký trest odpykati. Místo továrního lékaře ubylo uděleno českému lékaři, který zároveň provádí zubolékařství, a prováděním tohoto oboru lékařství byli všichni němečtí zubní technikové města Lanškrouna připraveni větším dílem o výdělek.

Do tabákové továrny bylo přijato 6 dělníků, mezi nimiž jsou pouze 2 němečtí aktivisticky organisovaní dělníci. U státního lesního úřadu v Lanškrouně bylo posledních 5 německých lesníku, patrně z důvodů bezpečnosti státu, přeloženo do českého území.

4 němečtí učitelé byli podle osobních informací u zemské školní rady na návrh ministerstva národní obrany z důvodů bezpečnosti státu z trestu přepaženi a z téhož důvodu jeden profesor aspirant zproštěn své služby s poznámkou, že se již nesmí ucházeti o žádné místo ve státní službě. Navě postavená finanční budova, které, mimochodem řečeno, nebylo vůbec zapotřebí, byla zadána české stavební firmě, ačkoli v Lanškrouně je 7 německých stavitelů, kteří by byli stavbu takového druhu také dokázali provésti.

Hlavní sklad tabáku 'byl zadán českému uchazeči. Okresní úřad v Lanškrouně žádá od určitého tamního průmyslového podniku uplatnění klíče obyvatelstva 37 % vzhledem k tomu, že německé obyvatelstvo u téhož úřadu je zastoupeno jenom 1 %. Přes toto bezpráví bylo místo okresního lékaře obsazeno Čechem. Český rada dr Pracky mínil to také dobře s německým obyvatelstvem a byl proto na naléhání "Národní jednoty" povolán k zemskému úřadu do Prahy.

Do četnické školy hlásilo se také mnoho německých uchazečů, pouze 2 čeští žadatelé byli přijati. U okresního soudu v Lanškrouně mohl by si trestní soudce osvojiti lepší jazykové znalosti. O zastání vypsaného místa. revidenta budu zníti ještě později příležitost obšírněji promluviti. 54 letý, výborně kvalifikovaný úředník byl při povyšování přeskočen a 31 letý český uchazeč obdržel toto systemisované místo. Zcela zbytečně, a aby se dovršila míra nespokojenosti našich Němců v okresu lanškrounském, byla zřízena v tomto okresním městě česká lékárna, pro kterou tu není sebe menší potřeby.

O podobných věcech, jako jsou ty, které jsem o své užší domovině uvedl, mohl sem při svých cestách v poslední době slyšeti skoro ve visech schůzích a proto jsme vnitropoliticky s únorovými sliby a se zcela obráceným, německé obyvatelstvo popuzujícím výsledkem těchto slibů našeho ministerského předsedy nespokojeni. Proto budeme také hlasovati proti překročení státního rozpočtu na r. 1936.

Naše nespokojenost vztahuje se v neposlední. řadě na naši zahraniční politiku, která neustále vrcholí v navázání dobrých, přátelských sousedských styků s naším největším sousedem, Německou říší. Po prohrané válce byl německý národ morálně pokořen, hospodářsky zničen a oloupen o své státní finance. Bez jakékoli cizí pomoci stal se z porobené Německé říše velký, mocný, o rozmach usilující stát, kolem kteréhožto mocenského činitele točí se dnes politika Evropy, ba řekl bych politika světa. Zatím co naše zahraniční politika stále ještě pracuje podle starého kopyta kolektivní bezpečnosti, to jest sevření a držení Německé říše v šachu, smýšlí svět již dávno jinak. Zatím co my provádíme politiku kolektivní bezpečnosti, upevňují jiné státy svou moc a hledají za tím účelem:s úspěchem dobrou shodu s Německem. Anglie vyslala před nedávnem svého nynějšího zahraničního ministra lorda Halifaxe do Berlína, a zdá se, že rozhovory podle nynějších událostí v Londýně ubyly korunovány plným úspěchem navázané mírové politiky.

Italský vůdce státu Mussolini bude na svoje přijetí v Berlíně vzpomínati po celý svůj život. Tento velký státník mluvil tam v německém jazyku k celému světu. Jihoslovanský ministerský předseda Stojadinovič byl v Berlíně. Maďaři a Poláci tíhnou k Berlínu. Vyjednávání rakouského vůdce státu dr Schuschnigga s vůdcem Německa vytváří konečně snesitelné politické a hospodářské poměry v Rakousku a třeba krátká doba vlády ministerského předsedy Gogy ukázala, že poměry v Rumunsku nejsou takové, jak se král Carol domnívá a že na těchto politických poměrech v Rumunsku ani vojenská diktatura králem dosazená a nový volební zákon ničeho nezmění.

Takové jsou poměry v zahraniční politice ve střední Evropě a jestliže velký státník a věrný syn českého národa, posl. Beran jménem českých agrárníků poukázal na pasivní obchodní bilanci s Francií, na finanční poměry tohoto státu a stále tam vzrůstající komunismus a na to, že největším dovozem z Ruska jest cla prostý dovoz komunistických ideí do Československé republiky, zdokonaluje to tento zahraničně politický obraz a opravňuje k obavě, že jsme v naší republice velmi blízko španělským poměrům. Bylo by tedy nejvýš na čase, aby také náš ministr zahraničí dr Krofta jednou jel do Německa. Mám za to, že by byl ušetřil obrovské opevňování a z toho plynoucí nové státní dluhy 16 miliard, kdyby byl již jednou zajel do Německa. Snad by byl došel k poznání, že ani nová moderní opevnění nezadrží ani nezmění zahraničně politické poměry v Evropě. Jestliže znovu a znovu nabádáme k navázání snesitelných poměrů s Německem, kterých - a to bych chtěl výslovně zdůrazniti - možno dosáhnouti jedině ve shodě s 3¹/₂ mil, sudetských Němců a s jejich největšími representanty, pak jsme označováni za nepřátele státu, kteří chtějí odtrhnouti území od Československé republiky.

Jsme také označováni za nepřátele státu, jestliže ten neb onen ze sudetskoněmecké strany pro své zotavení aneb z jakékoli jiné soukromé příčiny podniká cestu do ciziny. České státníky nalézáme v době dovolených na celém světě. Vidíme české politiky v Italu a v Německu tráviti dny klidu a dovolené. Činíme-li totéž my, pak se o nás povídá, že provozujeme politiku irredenty. Bez ohledu na tyto výčitky ubudeme i nadále podnikati své cesty do ciziny, věc má se jen tak, že někdo na takových cestách zde a onde vzbudí často nepříjemnou pozornost, kdežto my jsme při svých cestách na zotavenou v cizině, aniž bychom prováděli zradu na státě, nalézali přátele, ba ještě více, přátele, kteří s námi cítí, že máme přátele v Anglii, je známo a potvrzují ta právě politické poměry posledních dnů v Anglii. Německé obyvatelstvo rakouské stojí z 80 % za námi a jen 20 % rakouského obyvatelstva ovládalo dosud tento stát.

V Jugoslavii jsme našli mnoho přátel. Maďaři jsou nám nakloněni, poněvadž vědí velmi dobře o utlačování Maďarů v cizině. V Polsku máme velmi mnoho přátel a rumunské poměry nechci blíže líčiti. Rumunští Němci bez rozdílu politického směru semkli se podle našeho vzoru. Italie jde za svým vůdcem, a proto také má.italský národ soucit s naším postavením. Jestliže s pýchou mluvím o tom, že si nás 3¹/₂ mil. sudetských Němců v Československé republice cizina váží a nás oceňuje, opak chci se o Německé říši zmíniti naposled, poněvadž německý národ své sympatie k nám s dostatek spontánně dokázal.

Právně myslící lidé českého národa nebudou nám to zcela jistě zazlívati, jestliže my tyto sympatie a důkazy přátelství s díky kvitujeme. Jestliže jsme vděčni za takové sympatie, pak není to ještě žádným důvodem k tomu, abychom byli označováni za nepřátele státu a irredentisty. Nedávno měl jsem na jedné velké schůzi v Krásné Lípě velmi srdnatého českého odpůrce jménem Jan Zeman, a ten mínil ke konci svých skromných: vývodů, abychom se vystěhovali, když se nám to zde v republice snad nelibí. My se však nechceme vystěhovati, nýbrž my nechceme nic jiného nežli právo dané nám ústavou; ono právo, které chceme míti utvrzeno 6 návrhy zákonů sudetskoněmecké strany, nechceme nic jiného, nežli abychom peníze, kterými my podle poplatnosti a obyvatelstva přispíváme 23,70 % ke státnímu hospodaření, dostali v nějaké formě zase 23,70 % zpět, nechceme nic jiného, nežli abychom se mohli v kulturních věcech s mateřským národem krví a kulturou, spojeným po svém způsobu vyžíti. V jubilejním roce budete, vážení pánové české národnosti, a také my, Němci, dělati bilanci a državě v r. 1918 a o národnostní državě v r. 1938. Naše bilance bude těžce pasivní a budou muset vzniknouti obavy, že za několik desetiletí alespoň navenek zmizíme z mapy Československé republiky.

Vy jste po porážce na Bílé hoře nezanikli. Národ, který si zachová národní sebevědomí, nemůže býti zničen, a tuto okolnost mějte stále na mysli při své budoucí vnitřní a zahraniční politice svého státu. Také my nezanikneme, povedeme svůj obranný boj až do krajnosti, protože je spravedlivý a za námi bojujícími stojí nejen naši již dříve zmínění přátelé z celé Evropy, nýbrž za námi bojujícími stojí také náš Pán bůh. (Potlesk senátorů sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda dr Bas (zvoní): Ke slovu je dále přihlášen pan sen. Olejník. Uděluji mu slovo.