Dalším odstavcem dnešního pořadu je:
2. Zpráva výborů techn.-dopravního, rozpočtového a zahraničního o vládním návrhu (tisk 633), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o úpravě technickohospodářských otázek na československo-maďarském hraničním úseku Dunaje a na hraničním úseku Tisy pod ústím Sámoše, podepsaná v Budapešti dne 24. srpna 1937 se Závěrečným protokolem z téhož dne (tisk 652).
Zpravodajem za výbor techn.-dopravní je pan sen. Javornický, za výbor rozpočtový pan sen. Zemana za výbor zahraniční pan sen. Šelmec.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji, za výbor techn.-dopravní, panu sen. Javornickému.
Zpravodaj sen. Javornický: Slavný senáte!
Tiskem 633 předkládá vláda republiky Československé Národnímu shromáždění návrh o úmluvě mezi našim státem a královstvím Maďarským o úpravě technicko-hospodářských otázek na československo-maďarském hraničním úseku řeky Dunaje a na hraničním úseku řeky Tisy, která byla podepsána v Budapešti dne 24. srpna 1937.
Již sama důvodová zpráva jasně uvádí nutné okolnosti účelného dohodování ve věcech vodohospodářských, z nichž má býti založen podklad pro vytvoření hospodárného a technicky dokonalého provádění regulačních, ochranných a udržovacích prací na obou zmíněných říčních úsecích.
Je to něco obdobného jako smlouva ze dne 12. prosince r. 1928 mezi Československem a bývalým Rakouskem o hraničních tratích řeky Dunaje, Moravy a Dyje.
Jako další podrobnosti k předložené úmluvě dovoluji si uvésti vývin jednání jakož i technické a hospodářské momenty, jež vedly k uzavření této smlouvy a k závěrečnému protokolu.
První jednání o úpravních a bagrovacích pracech na československo-maďarském úseku Dunaje byla navázána již v červnu 1921 v Budapešti u příležitosti jednání o československo-maďarské obchodní smlouvě. K pokračování v jednáních o obchodní smlouvě tehdy nedošlo a tím byla též odsunuta jednání o soustavných říčně-úpravních pracech na hraničním úseku Dunaje. Bylo proto nutno pro každý jednotlivý zákrok na jmenovaném říčním úseku sjednávati zvláštní dohodu.
Je zřejmé, že takovýto postup jak po stránce administrativní tak i technické a hospodářské byl velmi těžkopádný a nedokonalý.
Tyto okolnosti vedly k tomu, že již r. 1923 bylo jak s maďarské tak i československé strany uznáno, že bude třeba, aby byla ustavena společná technická komise, která by veškeré otázky hraničního úseku Dunaje a Tisy posuzovala a projednávala souhrnně, při čemž by byla zároveň dána možnost, aby říčně-úpravní a splavňovací práce zejména na Dunaji nebyly řešeny jen se zřením na okamžitou naléhavou potřebu a místní zájem, nýbrž aby účelně zapadaly i do projektované soustavné úpravy celého hraničního úseku.
Uvedené důvody vedly k tomu, že v roce 1927 došlo k ustavení prozatímní společné technické komise, ve které postupem doby a podle nabytých zkušeností byly sjednány směrnice, jež tvořily podklad pro vypracování návrhu smlouvy o úpravě technickohospodářských otázek na hraničních úsecích zmíněných toků.
Kromě vůdčí zásady, že veškeré říčně úpravní práce na hraničních úsecích Dunaje a Tisy budou prováděny na podkladě společně sjednaných projektů, byly vymezeny další zásady více rázu hospodářsko-technického, a to, že práce mimo koryto střední vody jsou práce nacionální a bude je prováděti každý stát sám vlastním nákladem;
práce v korytě jsou společné;
kámen na společné regulační stavby dodá každý stát z poloviny loco staveniště;
zastavění kamene provede na společný náklad ten stát, na jehož území stavby jsou; bagrování provede na společný náklad ten stát, na jehož území leží větší část bagrované hmoty;
výlohy za stavební správu hradí každý stát ze svého;
oba státy si vzájemně vyhrazují právo kontroly prací a zúčtování.
Kromě toho, jak v podrobnostech ze smlouvy patrno, byla náležitě uvážena se zřením na místní poměry i otázka hospodárnosti postupu při jednotlivých říčních úpravách na Dunaji.
Tak na příklad podle smlouvy může býti případ od případu z hospodářských důvodů dodávka kamene zajištěna i tak, že každý stát zásobí kamenem staveniště bližší jeho kamenolomu a že podíl dodávky kamene připadajíc na jeden stát může býti rovněž upotřeben státem druhým na stavbách jeho vlastním nákladem prováděných, při čemž bude dbán toho, aby podle každoročně sjednaných stavebních programů bylo dosaženo vyrovnání dodávek kamene.
Z uvedeného případu je patrno, že jedině na smluvním podkladě možno v daném případě vytvořiti disposice, které i po stránce fiskální mají pro obě smluvní strany podstatný význam.
Pokud jde o řeku Tisu, není třeba zvláštních připomínek k tomu, co uvedeno v důvodové zprávě. Poměrně krátký hraniční úsek tohoto toku (25.2 km) byl pojat do smlouvy jedině proto, že jde o úsek hraniční, kde jakékoliv zásahy, byť i ne soustavného rázu, třeba obdobně jako na Dunaji řešiti v dohodě s druhým sousedícím státem.
V závěru se podotýká, že zejména československo-maďarský hraniční úsek Dunaje skýtá po technické stránce velmi obtížné problémy, jichž postupného zvládnutí bude lze dosáhnouti jedině cílevědomou spoluprací obou dotčených států, a že i tato potřeba byla jedním ze závažných důvodů, sledujících uzavření předkládané československo-maďarské smlouvy.
Techn.-dopravní výbor jednal o tomto vládním návrhu ve schůzi dne 3. března a usnesl se doporučiti plenu senátu k schválení tuto Úmluvu mezi republikou Československou a královstvím Maďarským i s příslušným schvalovacím usnesením, jak uvedeno je v sen. tisku 633. (Souhlas.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového, panu sen. Zemanovi.
Zpravodaj sen. Zeman: Slavný senát!
Vláda republiky Československej predkladá v tomto návrhu úmluvu medzi republikou Československou a kráľovstvom Maďarským o úprave technicko-hospodárskych otázok na hraničnom úseku Dunaja a na hraničnom úseku Tisy pod ústím Samoša, aby Národné shromaždenie podľa §u 64, odst. 1, bod 1 dalo súhlas k tejto smluve, nakoľko z prevádzania tej to úmluvy vzniknú pre štát majetkové bremená.
Táto zákonná úprava pohraničných stykov na riečne-úpravných prácach na hraničnom úseku Dunaja je nútna, s hľadiska vodnej dopravy a tiež i pre sústavné a trvalé prevádzanie regulačných prác - medzinárodných úmluv paroplavebných, ochrany proti zátopám á udržovania riečneho toku pri malej vode pre paroplavbu. Jednanie v tejto veci bolo zahájené už Maďarskom v júni r. 1921 v Budapešti pri prejednávaní obchodných smlúv, avšak vtedy v pojednávaní k dohode nedošlo a následkom toho bolo treba pre každú prácu na toku Dunája dohodovať sa obapolnými úmluvami. Tento spôsob bol veľmi ťažkopádny a často zbytočne zdržoval naliehavé práce. (Předsednictví se ujal předseda dr Soukup.)
Skutočnosť, že jedna z najvýznamnejších prirodzených vodných ciest Europy - Dunaj - sa stal vznikom československého štátu na dosť rozsiahlom úseku riekou hraničnou, vyžiaduje si účelného opatrenia technického rázu, na ktorom sa musely shodnúť súsedné hraničiace štáty.
Podobné pomery nastaly i na československo-maďarskom úseku hraničnom rieky Tisy ako aj na československých a bývalých rakúskych hraniciach v úseku riek Moravy a Dyje.
Od samého počiatku bolo zrejmé, že sústavné a cieľuvedomé vedenie úpravných prác na uvedených hraničných tokoch je jedine možné len tak, keď tieto hraničné toky budú s hľadiska technického posudzované ako celok a na základe tomto budú upravované.
Toto nepochybne správne stanovisko bolo súhlasne prijaté nielen z našej, ale aj z rakúskej a maďarskej strany ako nútne východisko, aby hraničné štáty sa dohodly na jednotných technických zásadách a aby pri zjednávaní programu sústavných úprav spoluúčinnosť technických činiteľov -patričných štátov čo možná usnadnily.
Tieto smernice viedly k tomu, že pre tieto spoločné práce na hraničnom úseku Dunaja, Moravy a Dyje bola uzavretá smluva medzi československou a rakúskou vládou už v r. 1928 o úprave technicko-hospodárskych otázok na riečnych tokoch.
Podobné riešenie sa stávalo stále naliehavejším i na hraničnom úseku Dunaja medzi Československom a Maďarskom, a to tým skôr, že úsek tento, 157,2 km dlhý, svojím významom paroplavebným s hľadiska už i medzinárodného vyžadoval si úpravu vzájomného pomeru, ktorá by odstránila vyskytujúce sa veľké ťažkosti, ktoré prekážajú rýchlemu a sústavnému prevádzaniu technických prác na tomto úseku.
Z uvedených dôvodov bola už v r. 1927 ustanovená dočasná československo-maďarská spoločná technická komisia, ktorá od uvedenej doby sa zaoberala zvlášte s dunajskými otázkami. Behom činnosti tejto dočasnej technickej komisie dospalo sa tak po stránke technickej, ako i hospodárskej k poznatkom, ktoré boly zhodnotené v predloženej smluve a majú byť touto smluvou i pre budúcnosť zaistené.
Pokiaľ ide o pomerne krátky hraničný úsek rieky Tisy, technické úkoly na tomto úseku nie sú zvlášť rozsiahle, ale hraničný charakter tohoto úseku vyžadoval si, aby príslušné ustanovenie i o tomto bolo do smluvy pojaté.
Ačkoľvek uzavretá smluva nemôže byť plnou zárukou, že všetky problémy, ktoré sa vyskytujú zvlášť na rieke Dunaji, budú úplne vyriešené, preca možno tvrdiť, že smlúvou budú po mnohej stránke vytvorené priaznivé predpoklady pre úspešné prevádzanie riečnych úprav a dosažené bude očakávaného cieľa.
Vládny návrh vo svojej dôvodovej zpráve podrobne uvádza potrebu tejto úmluvy a zahrnuje všetky opatrenia na riečnom toku pri veľkých, stredných a malých vodách, ako i trvalé zlepšovanie plavebného koryta. Pri týchto prácach ustavuje vládny návrh vzájomnú účast oboch pohraničných štátov, vymedzuje i kompetenciu, ustavuje úhradu nákladov za uvedené práce.
Rozpočtový výbor dňa 3. marca prijal predloženú úmluvu a doporučuje ju k prijatiu slávnemu senátu N. S. (Souhlas.)
Předseda: Zpravodajem za výbor zahraničný je pan sen. Šelmec. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Šelmec: Vážený senát! Úprava technicko-hospodárskych otázok na čsl.-maďarskom hraničnom úseku Dunaja a na hraničnom úseku Tisy pod ústim rieky Samoša bola vždy dôležitou úlohou vlád obidvoch smluvných strán.
V zpráve zahraničného výboru sa uvádzajú všetky dôvody, pre ktoré je potrebné, aby sme túto smluvu podporovali, a preto len v krátkosti uvediem, že vzhľadom na dôležitosť tu uvádzaných problémov technicko-hospodárskych zahraničný výbor podáva návrh, aby senát N. S. prejavil súhlas s úmluvou o úprave technicko-hospodárskych otázok na československo-maďarskom úleku Tisy pod ústim Samoša, ktorú smluvné strany - podpísaly v Budapešti dňa 24. augusta 1937 so Záverečným protokolom z tohože dňa. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Přistoupíme proto ke hlasování.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku: (Děje se.)
To je většina, tím se schvalovací usnesení přijímá podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Projednáme dále odst. 3 pořadu:
3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsaná v Praze dne 17. listopadu 1937 (tisk.654).
Táži se pánů zpravodajů - za výbor národohospodářský sen. Rohleny a za výbor zahraniční sen. Šelmece - zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Rohlena: Nikoliv.
Zpravodaj sen. Šelmec: Niet zmien.
Předseda: Návrhů není.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. - Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové ve čtení druhém.
Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednání dalšího odstavce pořadu, jímž je:
4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu Souhlasu úmluva o úpravě pohraničního styku mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsaná dne 17. listopadu 1937 v Praze (tisk 655).
Táži se p. zpravodajů - za výbor národohospodářský sen. Rohleny a za výbor zahraniční sen. Šelmece - zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Rohlena: Nemám změn.
Zpravodaj sen. Šelmec: Opráv niet.
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatým ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové ve čtení druhém.
Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu. Přistoupíme k projednání dalšího odstavce pořadu, jímž je:
5. Zpráva ústavne-právneho výboru k vládnemu návrhu zákona (tisk 461) o niektorých opatreniach k zjednaniu vzájomného súladn medzi verejnými knihami, pozemkovým katastrom a skutočnou držbou v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 492).
Zpravodajem je pan sen. Zimák. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. Zimák: Slávny senát!
V zemi Slovenskej a Podkarpatoruskej sú premnohé a veľké nesrovnalosti medzi zápismi v pozemkových knihách, pozemkovým katastrom a skutočnými držobnými pomermi. Tieto nesrovnalosti sú starého dáta z maďarského režimu. Vznikajú z toho mnohé spory o držebnosti, najviac však pri predpisoch dane pozemkovej a pri vyberaní tejto. Získanie úveru hypotekárneho, menovite pre maloroľníkov, je potom skoro nemožné.
Predpisy katastrálneho zákona čís. 177/ 1927 a vládneho nariadenia čís. 64/1930, ktorými sa mienilo zjednať poriadok, ukázaly sa byť nedostatočnými. Je tu treba doplniť tieto ustanovenia podľa vzoru zo zemí historických, najmä ku zisteniu riadneho prejednávania ohlašujúcich listov.
Zákony uhorského práva nariaďujú len zápis vlastníckeho práva skutočného držiteľa pri zakladaní pozemnoknižných vložiek a pri úprave pozemnoknižných protokolov. Avšak i vo vložkách vyskytujú sa právne rozpory. Zák. čl. XXIX z r: 1892 neupravuje totiž spôsob pokračovania o zápise do pozemnoknižných vložiek a prevádzacie nariadenie uhor. ministerstva spravedlivosti čís. 24.366 z r. 1893 k tomuto zákonu vydané predpisuje to, že v obciach, kde pozemnoknižné vložky boly už založené a ktorých dohotovenie bolo už uverejnené, nemá sa už použiť zák. čl. XXIX z r. 1892. Nie je preto možné odstrániť rozpory v pozemkových knihách v tých katastrálnych oblastiach, kde boly dokončené vložkové práce, alebo kde sa skončilo jednanie podľa citovaného zákona.
Vo veľmi početných prípadoch stojí prevod alebo vklad vecných práv viac než sama hodnota nemovitostí. V historických zemiach bola v tom smere zjednaná náprava cisárskym nariadením zo dňa 1. júna 1914, čís. 116 a potom vládnym nariadením zo dňa 7. júna 1923, čís. 114. Prevádzať pozemnoknižné poriadky sa usnadnilo menovite úľavami na poplatkoch, čo umožňoval zákon rakúskeho práva čís. 82/1883.
Má tedy pojednávaný vládny návrh zákona aj ten účel, aby všetky tieto finančné obľahčenia zaviedol pre zeme Slovenskú a Podkarpatoruskú. Táto unifikácia by sa dala síce jednoducho previesť úpravou práva pozemnoknižného vedľa zákona o občianskom práve. Avšak keď sa počíta aj s dvojročnou dobou, než občiansky zákon sa legislatívne prejedná a uvedie v platnosť, a keďže na Slovensku a Podkarpatsku sa pilne pracuje na katastrálnom meraní a úprave pozemkových kníh, znamenalo by toto čakanie zdržovať a hatiť práce, ktorými sa má prispôsobiť skutočný stav stavu pozemnoknižnému.
Jedná sa tedy opäť o jednu dôležitú kapitolu konsolidácie vo východných zemiach republiky, o súrnu pomoc z najväčšej časti zemedelskému ľudu, o jednotnejšie, jednoduchšie a lacnejšie pokračovanie v záležitostiach majiteľov nehnuteľností.
Na základe usnesenia ústavne-právneho výboru zo dňa 15. júna 1937 doporúčam slávnemu senátu tento vládny návrh schváliť v navrhnutom znení i s pripojenou rezolúciou. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu.
Ke slovu je přihlášen pan sen. Šelmec. Dávám mu slovo.
Sen. Šelmec: Slávny senát!
Vládny návrh zákona o niektorých opatreniach pre dosiahnutie vzájomného súladu medzi verejnými knihami, pozemkovým katastrom a skutočnou držbou na Slovensku a Podkarpatskej Rusi nie je u nás lén potrebou sociálnou a právnou, ale aj politickou.
Nespokojnosť s prácou finančných úradov vo veciach pozemkovej dane je skoro všeobecná. Sotva sa najde na východe republiky obec, kde by nebolo sťažnosti proti nesprávnemu alebo neoprávnenému vyrubovaniu dane pozemkovej a iných bremien s ňou súvisiacich. Táto skutočnosť robí zlú krv a postihnutý majiteľ jej pravú príčinu nehľadá tam, kde ona v skutočnosti je, ale prenáša odpovednosť za krivdu na politické strany, ktoré sú vo vláde, alebo priamo na štát. Hlavnou príčinou týchto nesprávností sú nesrovnalosti, odchylky medzi zápismi v pozemkových knihách, katastrom a skutočnými držebnými pomermi.
Za pozemok sa uvalia dane na osobu X, ale majiteľom je osoba Y. Stáva sa často, že osoba rovnakého mena, odveky bezmajetná, je prenasledovaná exekúciou pre nedoplatky daňové, zakiaľ faktický majiteľ pozemku má svätý kľud. Pozemnoknižné nesrovnalosti majú i ten neblahý účinok, že pripravujú menovite maloroľníkov o možnosť, aby si získali hypotekárny úver.
Vládny návrh chce tieto nedostatky odstrániť. Aby sa tento cieľ dosiahol, zrušujú sa niektoré uhorské zákony a nariadenia, ktoré vo veľkej miere prispely k vzniku nesrovnalostí. § 5 návrhu zákona umožňuje zápis vlastníckeho práva skutočného držiteľa ako vlastníka i do pozemnoknižných vložiek súčasne.
Vládny návrh zákona, poťažne jeho tretia čiastka zaoberá sa knihovným zápisom vlastníctva nemovitostí nepatrnej hodnoty. Súdy na Slovensku a na Podkarpatskej Rusi budú mať právo súdnym protokolom osvedčiť smluvy a prehlásenia o získaní nemovitostí nepatrnej hodnoty, podľa ktorého sa má ihneď previesť knihovný zápis súčasne i do pozemnoknižných vložiek, aby sa odstránila neshoda medzi pozemkovou knihou a pozemkovým katastrom.
Zaujíma nás definícia v §e 7, kde sa hovorí o predmete nepatrnej hodnoty. Pomerom na Slovensku a Podkarpatskej Rusi nevyhovuje návrhom stanovený ekvivalent. Výška nepatrnej hodnoty podľa nášho presvedčenia nemôže ostať na výške 200 Kč, ale musí sa zvýšiť až na 1.000 Kč, a to i z tej jednoduchej príčiny, že prevodné poplatky za priepis nemovitostí nepatrnej hodnoty vo veľa prípadoch prevyšujú faktickú hodnotu samého pozemku.
Výška nepatrnej hodnoty bola podľa starých ríšských zákonov 50 zlatých, neskoršie 75 až 100 zlatých korún. Táto hodnota 7krát násobená zodpovedá aproksimatívne valorizovanej hodnote, ktorá je dnes asi 1000 Kč.
Predmet právneho pokonávania v hodnote 200 Kč reprezentuje dnes plochu veľaráz smiešne maličkú; keď je najhoršia bonita pôdy, tedy maximálne 200 kvadr. siah, až do 20 kvadr. siah pri dobrej bonite a pri lepšej ešte i menšiu. Plocha niektorého pozemku pri ešte i teraz platných zákonoch je skoro iba ideálna, pre jej nepatrné rozmery sa na mape môže iba čiarou označovať; to sú len také remence.
Je známe na Slovensku a na Podkarpatskej Rusi, nie že je veľká roztrieštenosť pozemkovej držby, ale až katastrofálna. Nie je zvláštnosťou, že jedno katastrálne jutro, teda 1.600 kvadr. siah, alebo jedno maďarské jutro, 1.200 kvadr. siah, je rozdelené na tisíce, ba až na 8.000 až 10.000 maličkých parciel, ktoré majú hodnotu v pomere s ich veľkosťou. Tento stav je priamym následkom uhorského dedičného práva, ktoré na Slovensku a na Podkarpatskej Rusi i dnes je platné, ktoré znamenalo úplnú pauperizáciu maloroľníckeho stavu, ktorý za bývalého režimu sa k rozšíreniu majetku nedostál i pre odpor uhorského feudalizmu, i preto, že nemal k tomu finančných zdrojov. V dôsledku rozcapartenosti pozemkovej držby vznikly nesrovnalosti, o ktorých som sa už prve bol zmienil, a preto zákon, ktorý bude znamenať sanáciu držebno-právnych pomerov na východe republiky, bude veľkou aktualitou i politickou, i právnou, i hospodárskou.
Uznávajúc veľký význam predloženej vládej osnovy zákona vítam koaličný návrh, ktorý vznikol z podmetu sen. inž. dr Bottu a spoločníkov, aby sa previedly zmeny vo všetkých tých paragrafoch osnovy, kde sa uvádza obnos 200 Kč ako maximálna hranica nepatrnej hodnoty predmetu právneho pokonávania. Toto ustanovenie zákona v pôvodnom rozsahu a obsahu by našim pomerom nezodpovedalo a nedosiahla by sa náprava, na ktorú veľmi netrpezlive čakáme.
Preto žiadame zvýšiť maximálnu hranicu nepatrnej hodnoty až na 1.000 Kč. Táto hranica pomôže aspoň čiastočne odstrániť biedu, ktorá nám ako ťažké dedičstvo z minulosti ostala. Je samozřejmosťou, že za tento a ešte takto opravený a zdokonalený návrh zákona bude náš klub hlasovať. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Rozprava je skončena. Byl mně podán pozměňovací návrh sen. inž. dr Botto, Nejezchleba-Marchy a druhů na změnu některých ustanovení projednávané osnovy zákona.
Žádám p. tajemníka senátu, aby tento návrh přečetl.
Tajemník senátu dr Bartoušek (čte)
Pozměňovací návrh sen. dr inž. Botto, Nejezchleba-Marchy, inž. Wintera, dr Kloudy, Nováka (lid.), Thoře, Hackenberga a dr Hilgenreimra:
Cifra 200 Kč budiž změněna na cifru 1.000 Kč, a to v §u 7, odst. 1 a 2, v §u 9 a v §u 12.
Předseda: Prosím pana zpravodaje sen. Zimáka, aby se o tomto návrhu vyjádřil.
Zpravodaj sen. Zimák: Doporučujem, tento návrh ku schváleniu.
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati ve čtení prvém, a to vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu takto o §u 1 až 6 podle zprávy výborové, o odst. 1 a 2 §u 7 podle návrhu sen. inž. dr Botto a druhů; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové. O odst. 3 §u 7 a o §u 8 podle zprávy výborové, o §u 9 podle návrhu sen. inž. dr Botto a druhů; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové. O §§ 10 a 11 podle zprávy výborové, o §u, 12 podle návrhu sen. inž. dr Botto a druhů; bude-li zamítnut, podle zprávy výborové. O §§ 13 až 17, a nadpisu zákona, nadpisech jednotlivých částí a úvodní formuli najednou podle zprávy výborové.
Jsou námitky? (Nebyly.)
Nejsou.
Budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s §§ 1 až 6 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina: Přijímá se.
Kdo souhlasí s odst. 1 a 2 §u 7 podle návrhu sen. inž. dr Botto a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To j e většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí s odst. 3 §u 7 a s §em 8 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.).
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí s §em 9. podle návrhu sen. inž. dr Botto a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí s § § 10 a 11 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí s §em 12 podle návrhu sen. inž. dr Botto a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí s §§ 13 až 17, s nadpisem zákona, s nadpisy jednotlivých částí a s úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Tím osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 492 a podle pozměňovacího návrhu sen. inž. dr Botto, Nejezchleba, Marchy a druhů.
Pořad schůze je vyřízen.
Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala ve středu dne 6. dubna 1938 o 16. hod. s
pořadem:
1. Druhé čtení osnovy zákona (tisk 632), jímž se propůjčuje vnitrostátní účinnost části III úmluvy mezi republikou československou a královstvím Maďarským ze dne 17. listopadu 1937 o vzájemné podpoře při celním řízení, při zamezování, stíhání, trestání přestupků celních, předpisů a o vzájemné právní pomoci v celních trestních věcech (celní kartel) (tisk 646).
2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu úmluva mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o úpravě technicko-hospodářských otázek na československo-maďarském hraničním úseku Dunaje a na hraničním úseku Tisy pod ústím Sámoše, podepsaná v Budapešti dne 24. srpna 1937 se Závěrečným protokolem z téhož dne (tisk 652).
3. Druhé čtení osnovy zákona (tisk 461) o niektorých opatreniach k zjednaniu vzájomného súladu medzi verejnými knihami, pozemkovým katastrom a skutočnou držbou v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk. 492).
4. Zpráva národohospodářského výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 396) o povinném ničení larev střečka hovězího (tisk 422 ).
5. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 465), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dohoda o úpravě výměny zboží mezi Československem a Italií k československo-italské obchodní a plavební smlouvě ze dne 23. března 1921, podepsaná v Římě dne 31. března 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. dubna 1937, č. 72 Sb. z. a n. (tisk 511).
6. Zpráva výborů branného a ústavně-právního o usnesení posl. sněmovny (tisk 563) k vládnímu návrhu zákona o zbraních a střelivu (tisk 664).
žádný návrh k tomu podán nebyl.
Končím schůzi.
Konec schůze ve 13 hod. 8 min.