Přítomni:
Předseda dr Soukup.
Místopředsedové: Klofáč, dr Hruban, dr Bas, dr Heller, dr Buday.
Zapisovatelé: Kianička, Pichl.
Celkem přítommo 96 členů podle presenční listiny.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce Fritsch.
Místopředseda dr Bas zahájil schůzi v 11 hod. 19 min.
Sdělení předsednictva.
Dovolené
obdrželi na dnešní den sen. Dresl, Juran, Kříž, F. Müller a Wenderlich.
Změna ve vládě.
K poukazu místopředsedy dr Base přečetl zapisovatel sen. Pichl přípis předsedy vlády ze dne 10. května 1938, č. 3605 S o změně ve vládě:
Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.
Pan president republiky vyhověl rozhod nutím ze dne 10. května 1938 žádosti ministr spravedlnosti dr Ivana Dérera za zproštění řízení ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a pověřil rozhodnutím z téhož dne ministra Františka Ježka řízeními ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.
O tom kladu si za čest učiniti sdělení.
Předseda vlády: M. Hodža v. r.
Rozdané tisky.
Interpelace tisk 696/1 až 696/5.
Návrh tisk 695 - přikázán výboru iniciativnímu.
Těsnopisecké zprávy o 104. až 106. schůzi senátu N. S. R. Čs.
Zápisy
o 114. a 115. schůzi senátu N. S. R. Čs. byly schváleny podle §u 72 jedn. řádu.
Místopředseda dr Bas (zvoní): Budeme projednávati pořad schůze.
1. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 542), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 31. července 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 25. srpna 1937, č. 201 Sb. z..a n. (tisk 579).
Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Kotrba, za výbor zahraniční sen. dr Klouda.
Prosím zpravodaje národohospodářského výboru pana sen. Kotrbu, aby nám podal zprávu.
Zpravodaj sen. Kotrba: Slavný senáte!
Národohospodářský výbor pojednal ve schůzi dne 30. listopadu 1937 podrobně o dodatkové úmluvě mezi říší Německou a Československou republikou, toto ujednání, vzal jednomyslně na vědomí a jeho jménem doporučuji senátu Národního shromáždění příslušné schvalovací usnesení k přijetí. (Souhlas.)
Místopředseda dr Bas (zvoní): Prosím pana zpravodaje výboru zahraničního sen. dr Kloudu, aby podal svůj referát.
Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavný senáte!
Přes těžké politické poměry, přes všecky námahy zkaliti náš sousedský poměr s Německem, přes bubnovou palbu se strany nám nepříznivé zahraniční žurnalistiky vyvíjejí se hospodářské a obchodní styky naší republiky s Německou říší docela příznivě. Svědčí o tom i obchodní vyjednávání v Hamburku. Tento nepopiratelný fakt je zárukou, že se politické ovzduší pomalu, ale postupně očišťuje. Jedním z příznaků tohoto ozdravovacího procesu je i dodatková úmluva, kterou jsme uzavřeli s Německem k hospodářské dohodě o vývozu chmele z r. 1920.
Při výrobě piva mají pivovary v Německu povinnost používati chmele domácího původu. Poněvadž domácí produkce chmele je tam ne patrná, musí jej pivovary dovážeti. Při výrobě piva potřebují náš kvalitní chmel. Podle dohody, dodáváme Německu chmel za výhodných celních podmínek. 70 říšských marek je sazba smluvního cla proti 150 říšským markám autonomního cla. Naproti tomu dovážíme z Německa dehtové barvy s obsahem náhražek a při jejich dovozu poskytujeme Německa celní výhody. Kromě toho dovážíme z Německa hašené vápno. Dohoda, kterou jsme uzavřeli ještě r. 1920, měla trvání jen jeden rok. Od té doby se každoročně obnovovala. úmluva ze dne 31. července 1937 ve formě vyměněných dopisů, jak je vládní návrh uvádí, sleduje tentýž cíl, a proto zahraniční výbor senátu doporučuje, aby senát schválil vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, uzavřená dne 31. července 1937, která se, jako dočasně platná, uvedla do života vyhláškou vlády dne 25. srpna 1937, čís. 201 Sb. z. a n. (Souhlas.)
Místopředseda dr Bas (zvoní): Zahajuji rozpravu.
Ke slovu je přihlášen pan sen. Mikulíček. Uděluji mu slovo.
Sen. Mikulíček: Vážený senáte!
Obnovuje se, resp. doplňuje obchodní smlouva s Německem. Už několikrát jsme s tohoto místa poukazovali na to, co se všechno do Německa vyváží, že věci, které do Německa vyvážíme, neposkytují naprosto žádné práce nezaměstnaným v Československu, že nezmenšují statisícový počet ne zaměstnaných, nýbrž že se do Německa vyvážejí produkty, které při rozumném uspořádání poměrů u nás by se zkonsumovaly v Československu k prospěchu občanů i k prospěchu a hlavně k prospěchu obrany státu.
Už před lety, když odjel do Goslaru pan Feierabend se svou suitou, viděl v tom každý národohospodář v Československu - politik tím více - čertovo kopýtko. O čem jednal pan Feierabend se svou suitou v Goslaru? Důsledky toho se projevily v nejbližší době. Vyvážejí se do Německa miliony metrických centů potravin. (Sen. Zmrhal: Na dluh!) Budu o tom později mluviti. Za leden a únor t. r. jsme vyvezli 3/4 milionu q pšenice. V obilní společnosti potvrdil sám Feierabend loňského roku, že se pšenice vyváží se ztrátou 40 Kč na 1 q, a poněvadž rolníci dostali za pšenici ze sklizně z r. 1936 okrouhle 130 Kč, mnozí jenom 116 Kč, mnozí víc, ale průměr se nepohyboval nad 130 Kč - znamená to, že naše agrární panstvo v Agrasolu se schválením obilního monopolu vyváželo pšenici do Německa za 90 Kč za 1 q. Vyvezly se už celkem desítky tisíc metrických centů másla. A ptejte se nejen hospodyň v Praze! Žiji 5 km od Zlína, kde stálo máslo před velikonocemi 22 Kč za 1 kg. A prosím, průměrná cena, za kterou se máslo vyváží do Německa, se pohybuje od 9 Kč do 12 Kč!
Vyváží se do Německa cukr, a víte, co všechno je možno z cukru vyrobit. I potřeby pro případ vraždění lidí. Cukr se vyváží za dumpingovou cenu mezi 60 až 80 haléři za jeden kg. Do Německa se vyváží dřevo a je to, pánové, ostuda - jezdí vás hodně po trati od Chocně do České Třebové - jak se přímo plundrují ty krásné kopce v okolí Orlice. Vidíte, že se tam kácí dřevo na celulosu, které má sotva 15 až 20 cm na pařezu síly, které by mělo růsti - ještě 40 až 50 let a nevím, přijde-li několik přírodních přívalů, a smete-li ornici s těchto kopců v okolí Orlice, zda se tam jakýkoliv strom kdy uchytne. (Sen. inž. Winter: Dělají do holoseče!) Ano, přes plány se plundrují lesy všude. Vždyť člověk žasne nad tím, že není kouska pochopení v dnešním vedení státu! Zplundrujete-li lesy, zničíte zemědělství. Co bylo příčinou zničení nejkrásnějšího kursu území na Adriatickém moři dalmatském? že dóžata benátská vyplundrovala lesy, nevysázela nové a důsledky toho jsou, že dnes místo nejkrásnějšího ráje na Adrii je poušť, skály a holé kamení. Prosím, dřevo se plundruje, poněvadž statkářům se dovoluje, ať jsou to zbytkaři nebo staří šlechtici, aby nahrabali co nejvíc. Po nás potopa, co je nám po tom! Od čeho je státní správa, která má takové byrokraty, že dr Feierabend může protizákonně zašantročit státní lesy? Od čeho jste vy, poslanci a senátoři, než abyste na to poukázali a donutili příslušníky svých stran ve vládě, aby urazili ruku tomu, který plundruje lesy a plundruje i zemědělství!
Do Německa se vyváží železo a ocel. Vážení, jak se svět pozastavil nad knihou spisovatele Lehmana-Russbüldta, když ve své knize dokazoval, že rakouští vojáci byli vražděni zbraněmi, které dodávala Škodovka Rusku, když Lehman-Russbüldt líčil, že němečtí vojáci byli vražděni zbraněmi, které Krupp a Thüss dodávali do Francie a do Anglie. Dnes prosím, je situace tak krajně napjatá, že nevíme dne ani hodiny, nevíme, kdyby nastal silnější hluk v noci nad Prahou, Plzní, Ostravou, Zlínem a všude jinde, kde jsou průmyslová místa, která v době potřeby pro živobytí v míru, ale zejména pro válku mají velký význam, zdali to nejsou zahraniční aeroplan - a my toho, který nás ohrožuje, zásobujem! Prosím, ve válce je prý potřebí více chleba nežli zbraní, nežli nábojů a my tento chleba vyvážíme ven v takovém množství, že dnes, tento týden, se píše, že nám uprostřed žní letošního roku dojdou zásoby žita a pšenice. Víte jistě, že sklidíme? Jste pamětníky toho, jak ohromná kdysi krupobití prošla Francií a Německem, územím daleko větším než Československo, a zničila úplně tamní úrodu. Je zabezpečeno, že se to nemůže letos státi ještě v červnu a v červenci i v Československu? Stále se mluvilo o milionové železné reservě pro případ války a dnes se v novinách ventiluje otázka, že nemáme dost potravin pro nás, zatím co jsme vyvezli za hranice evropským a světovým kazimírům miliony a miliony metrických centů za poloviční cenu. Místní konsument musí dáti obilnímu monopolu 180 Kč za 1 q pšenice, ale podle dobrozdání Feierabendova jsme ji vyvezli za 90 Kč a k tomu ještě na dluh. Velkoněmecko s Rakouskem dluží čsl. dodavatelům přes 900 mil. Kč. Jak je donutíte, aby to jednou zaplatilo? Nedonutily je Amerika, Anglie a Francie, aby zaplatilo škody, způsobené [ ] v Belgii, ve Francii a všude, kam za války stoupla noha důstojníka německé armády. Velké mocnosti, které mají 240 mil. obyvatel v Evropě, a Amerika nedonutily Německo, aby zaplatilo dluh, a vy posílejte na dluh dále! (Výkřiky.) Nezdá se vám, pánové, že je to čin krajně odsouzení hodný? Sledujte jen časopisy, jak zahraniční, tak naše! Mám tu zprávu, kterou jsem četl v českém, poněvadž anglicky neumím, článek listu News Chronicle, který potom doplnily Lidové noviny, že zásoby naší pšenice a potravin, zasílané do Německa, se od r. 1936, kdy se Německo začalo horečně zásobovat, ukládaly do vojenských skladišť. Pánové, myslím, že jednou bude míti historik nevděčný úkol zaznamenávat činnost těch, kteří rozhodovali v Československu v tak krajně kritické době, kdy šlo o bytí a nebytí, kdy jsme se museli všichni soustředit na záchranu svého lidského života a kousku svobody státu a národa, a myslím, že zaznamená tento čin velmi černě na neprospěch těch, kteří takovýmto způsobem brakují, co je v Československu, aby to vyváželi za hranice. Ne Feierabend, ne vedení Agrasolu je odpovědné. To jsou páni, jejichž alfou i omegou je hrabat, hrabat a zase hrabat, třebaže jim to nakonec nic nepomůže. Přijde ta nekorupční, neúprosná zubatá a klepne tě po čele, ať máš 9.000 měřic polí jako rodina Vraných, který se tu jednomu panu senátorovi chlubil, že jeho rodina to bude držet staletí, nebo ať máš 3 mil. ročně jako dr Löwenstein ve škodovce. Až sníš, vypiješ a užiješ radostí, cos měl určeno, půjdeš! Těm Feierabendům a vedoucím Agrasolu nebude historik zazlívat, ale vám všem, kteří jste odpovědni za to, když taková možnost je zde, když český lid trpí nouzí a bídou, když pro 5 mil. obyvatel československého národa je svátečním dnem den, kdy je kousek chleba s máslem, že v té době se vyvážejí tyto věci za hranice. (Sen.. Zmrhal: Za babku a na dluh!)
Kdo bude hájit Československo? Jistě ne Feierabend, ani Beran, ani pánové z Agrasolu a Kooperativy! Československo budou hájit proletáři, a vy můžete býti dnes jisti, že proletáři, kteří nejsou zfanatisováni ideami hákového kříže, do jednoho půjdou hájit Československo. Vidíte, jak stát, který je opřen o dělnickou třídu, se zoufale brání proti několikanásobné přesile! Vidíte příklad ve Španělsku, vidíte příklad v Číně! Nám se nedá vytýkat, že mluvíme jenom o obraně republiky a demokracie z taktických, politických důvodů. Tam, kde stát, republika a lid je ohrožen, tam naši lidé do jednoho jdou, nasazují zdraví, životy a všechno. Vidíte také výsledky! Šest let se bil velitel bolševické armády Čansuljan s Čankajškem! Vezměte mapu! Tisíce kilometrů prošla rudá armáda čínská stěhováním z jedné provincie do druhé, ale když byl ohrožen stát invasí těch, pro jejichž název jsem tu byl už jednou volán k pořádku a nebudu dávat příležitost k opakování, dala se rudá proletářská armáda k disposici pro obranu státu a národa, a podívejte se! Myslíte, že z toho postupu v Číně není horko nejen v Tokiu, nýbrž i v Berlíně a v Římě? Myslíte, že se celá ta trojúhelná osa neotřásá, když se proletariát chopil zbraní a za cenu svého života žene vetřelce ven? A mají na kahánku - ne na tom z Venkova - Japonci a myslím, že už sotva zvítězí, když se ta masa desítek milionů ujařmené a dosud v zaostalosti držené Číny vzepřela, a že budou mít pilno utíkat!
Tedy v zájmu obrany a udržení existence tohoto státu, aby nebyl. vyškrtnut z mapy Evropy a aby nebyl vyškrtnut z historie český národ, nebylo by stokrát lepší dát miliony metrických centů pšenice, desetitisíce metrických centů másla, miliony metrických centů cukru, vyvážených za hranice za 60-70 haléřů, tomu půl milionu nezaměstnaných? Ještě v dubnu to bylo půl milionu nezaměstnaných, teď statistika vykazuje 360.000. Nebylo účelnější dát to za vývozní cenu těm 1,064.000, kteří podle statistiky Ústřední sociální pojišťovny, resp. okresních nemocenských pojišťoven, pracují za mzdu pod 12 Kč denně? Výmluva, že by se neprodala mouka za 3 Kč, cukr za 6'30 Kč, máslo za 22 Kč, je bezpředmětná, poněvadž nezaměstnaní a 1,060.000 pracujících pod 12 Kč denně nemají možnosti, aby si koupili mouku za 3 Kč, cukr za 6'30 Kč a máslo za 22 Kč, i když toho nutně potřebují. Čili, když nemají možnosti koupit drahé, musejí se bez toho obejít, a důsledky jsou, že potom lékařské sjezdy a schůze pláčou nad tím, v jakém stavu je naše mládež, naše děti, v jakém stavu zdravotním jsou naše matky, které děti přivádějí na svět v době, kdy si všichni naříkají, že je u nás čím dále tím menší populace, čili bohatí mají prostředky, aby nemuseli na mnoho dílů rozdělovat majetek, čili děti mít nechtějí a chudáci je nemohou uživit.
Vážení, ale proti útočníkům, které zásobu jeme, je potřeba zakročovati nejen zásobováním, nýbrž i propagandou. Vážení, vidíte, jak důležitý úkol plní u fašistických států ministerstvo propagandy. Ani se to tak neprojevilo na jihu, v Italii, jako se to teď projevuje na severu, v Německu. Co bylo hlasování v Sársku? Lidé tam viděli a prožívali svobodu francouzskou, ale propagandou, zastrašováním, slibováním se podařilo, že většina lidu v Sársku se vyslovila při hlasování pro připojení k Německu a dnes na ty miliony lidí v Sársku, kteří se dostali pod [ ] jho, jaké kdy vůbec v historii lidstva existovalo takový Džingischán své nepřátele aspoň vraždil, udělal konec jejich trápení po hodině, půl hodině, 5 minutách - čeká soustavné, léta trvající trápení. Což neotřese celým kulturním světem a všemi cítícími lidmi osud Karla Ossietzkého, člověka, kterému se obdivoval celý svět, člověka nejen, lidsky cítícího, ale každým krokem pracujícího pro lidstvo, který dostal Nobelovu cenu, o kterou byl těmi [ ] tam okraden v souvislosti s barbarským....
Místopředseda dr Bas (zvoní): Pane řečníku, račte užívati mírnějších výrazů, račte vědět k jakému incidentu došlo v polovině března, když jste užil svých výrazů. (Výkřiky sen. Zmrhala.) Volám vás, pane sen. Zmrhale, k pořádku, nemáte slovo.
Sen. Mikulíček (pokračuje): My víme, že propaganda fašismu, který dnes ohrožuje celistvost a samostatnost Československa, jest jednou z jeho nejdůležitějších zbraní, která se mu bohužel v Československé republice trpí. Mohu vám dáti.... (Výkřiky. - Místopředseda dr Bas zvoní. - Sen. Kreibich: Vy zde nejste advokát zloděje, jste místopředseda!)
Místopředseda dr Bas (zvoní): Volám vás, pane sen. Kreibichu, k pořádku.
Sen. Mikulíček (pokračuje): Mohu vám dáti k disposici memorandum, které sepsala delegace československých poslanců a senátorů, kteří ve třech oddílech studovali poměry v německém území jak v Čechách, tak na Moravě. Úžasných věcí byste se dočetli v tomto memorandu! Profesor na gymnasiu v Šumperku štve proti Československu, učí o mapě nového velkého Německa, do jejíhož rámce jest již zakresleno nejen území Sudetenlandu, ale také Znojemsko, Mikulovsko atd. A výsledky takové propagace? že se tím vyvolá takový vandalský čin jako zhanobení sochy presidenta Osvoboditele, která se pomaluje, a když to pomalování veřejné orgány sejmou, prostě se kus sochy, brada a kus tváře, urazí. Pak vypíše zemský úřad 5000 Kč odměny na vypátrání pachatele, a dokonce aby ti, kteří tuto propagandu napřed živili ve školách, na schůzích a všude jinde, byli kryti, vypíšou také cenu na dopadení pachatele. SdP v Šumperku vypsala také cenu na dopadení pachatele. Co si máme my a vůbec demokratická veřejnost v Československu myslit o vládě, která trpí tuto propagaci, která způsobuje, jak již bylo včera řečeno ústy soudr. Nedvěda a v posl. sněmovně ústy soudr. Slanského, že jsou beztrestně poplváni policisté a četníci. Když intervenujeme, musí o tom vláda rozhodnout. Od které doby nejsou zde v platnosti zákony o teroru, od které doby nejsou v platnosti zákony na ochranu republiky, od kdy byly suspendovány, že když je spáchán tak vyložený a prokázaný čin, který je v kontrastu s těmito zákony, musí se ministr odpovědný za jednání svých orgánů, - nebo aspoň má je vésti k odpovědnosti napřed dotázati vlády, smí-li se ty zákony v praksi prováděti? Vy vidíte, že propaganda fašismu rozrývá klid a pořádek nejen v Československu, vy jste toho také svědky v spřáteleném státě Rumunsku, kde se prokázalo vůdci tamější železné gardy Gogovi, že dostal 40 milionů lei, ze zahraničí. Když jsem v novinách kritisoval psaní agrárního "Večera" resp. p. dr Kahánka, který viděl v Teplicích-Šanově 40.000 henleinovských účastníků podle "Lidových novin" ještě více - který na jedné a téže stránce "Večera" napsal tučným písmem, že v Jablonci nad Nisou měl Henlein na manifestaci 40.000 lidí a na jedné a téže stránce, ale drobným písmem napsal, že se účast henleinovců odhaduje na 28.000 až 30.000, tu jsem napsal, jestli některý z těch milionů, které se z Berlína provážely do Bukurešti, nevypadl také v Praze, poněvadž jinak si nelze tuto věc vysvětliti. (Veselost.) Člověk, který klame rolníky a dělníky, kteří jsou jistě z 90 % demokraty - pánové z agrární strany, vaši voliči jsou z 90 % demokraté, dělníci všichni a drobní rolníci, kteří pracují sami tvrdí-li, že je pro demokracii, ale při tom agentovi fašismu přidává v době, kdy se váží v Londýně a v Paříži a jinde pečlivě účast na májových manifestacích na lékárnických vahách, pak je to rafinovaná propaganda!
Vy víte, že propagandou přímo spadlo Rakousko Německu do klína. Napřed se najdou zaplacení agenti pro určité ideologie. Vždyť on přece ví, byl v Německu, že rolníci jsou tam odměřováni ve svých dávkách, že nesmějí. ani vlastního obilí ani vlastních vajec sníst kolik chtějí, on to ví, že dělníci jsou tam bezprávnými. lidmi, ale on z toho má! Co je mu po tom? Až bude Rakousko německé, bude tu blahobyt! Blahobyt tu byl, ale až do 10. dubna. Dokonce tam byly kanony s gulášem na vídeňských ulicích. Zrovna tak to dělají v obcích, kde jsou pytlíky cukru po dvou korunách. Ale nyní po plebiscitu nastávají tam zrovna takové poměry, jako jsou v říši. Vy víte dobře, že propaganda německého fašismu rozrývá klid a pořádek v Belgii. Vy víte dobře, jak rázně, a vším právem, se brání této propagandě jihoamerické a severoamerické státy.
Ale u nás není dosti silné ruky proti této propagandě. U nás se říká, že se Rakousko dobrovolně připojilo, [ ]. To je plebiscit, když se tam z říše pošle 300.000 ozbrojených [ ]? Proč nesměl býti tento plebiscit dovolen Schuschniggovi? To prý by nebyl plebiscit, nýbrž švindl, kdyby ho byl dělal Schuschnigg! Ale když jej dělal [ ] Bürcklem, nebo jak se [ ] jmenuje, tak to byl plebiscit správný. Čechové z Rakouska dokázali, že to nebyl žádný plebiscit, že byla jedna urna pro "ano", druhá pro "ne" a že ovšem za přítomnosti všech přítomných ve volební síni nikdo neměl dosti odvahy dáti svůj lístek do urny pro "ne". Na jedné straně rozvratníkům, kteří jednají o zničení tohoto státu a svobod národů obývajících tento stát, se propagace dovoluje, ale na druhé straně agitace a propagace, která má všem ustrašencům trošíčku zvednouti nervy, která má korigovati ustrašenectví, se u nás zakazuje.