Úterý 22. listopadu 1938
Přítomni:
Předseda dr Soukup.
Místopředsedové: Donát, dr Hruban, dr Bas.
Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.
Celkem přítomno 93 členů podle presenční listiny.
Členové vlády: Předseda vlády arm. gen. Syrový; ministři dr Bukovský, Černý, dr Feierabend, div. gen. Husárek, brig. gen. Kajdoš, dr Kalfus, dr Karvaš. Ministři dr Bačinský, Révay.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Bartoušek; jeho zástupce Fritsch.
Předseda dr Soukup zahájil schůzi v 15 hod. 51 min.
Sdělení předsednictva.
Dovolenou
na dnešní schůze dal předseda sen. dr Hilgenreinerovi.
Předseda konstatoval, že senát je způsobilý se usnášeti, a senát přijal jeho návrh, aby byla dána zdravotní dovolená do 3. prosince t. r. sen. dr Brassovi.
Rozdané tisky.
Zprávy tisky 741 a 742.
Zápisy
o 120. až 122. schůzi senátu NSRČ byly schváleny podle §u 72 jedn. řádu.
Předseda (zvoní): Navrhuji, aby odst. 1 dnešního pořadu přesunut byl na konec schůze jako odstavec poslední.
Senát je způsobilý se usnášeti.
Kdo souhlasí s tímto mým návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, můj návrh je přijat.
Budeme tedy projednávati z dnešního pořadu nejprve odst. 2, jímž jest:
2. Zpráva ústavno-právneho výboru k usneseniu posl. snemovne (tlač 739) o návrhu posl. Hlinku, Sidora, dr Sokola, dr Tisu na vydanie ústavného zákona o autonomii Slovenskej krajiny (tlač 741).
Zpravodajem za výbor ústavně-právní je p. sen. dr Fritz, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj sen. dr Fritz: Slávny senát!
Návrh na vydanie ústavného zákona o autonomii Slovenskej krajiny, ktorý má uzákoniť samobytnosť slovenského národa a ústavno-právne postavenie Slovenska, je založený na zásade rovnoprávnosti Slovákov a Čechov pre všetky budúce časy tak, že bez súhlasu kvalifikovanej väčšiny slovenského národa nemožno ju zmeniť.
Osnova navrhuje tieto význačnejšie zmeny:
Moc zákonodarnú pre územie Slovenskej krajiny vykonáva slovenský snem. Obmedzenie tejto moci deje sa v niektorej právnej oblasti, v ktorej a v akej miere to nezbytne vyžiadujú společné záujmy slovenského a českého národa. Tak na príklad: Národnému shromaždeniu sú vyhradené veci národnej obrany, dopravy, meny, monopolov, spoločných štátnych podnikov, ústavov, ku ktorým patrí tiež Štátny štatistický úrad a iné v §-e 4, časti druhej taxative vypočítané. Vo všetkých ostatných veciach bude vydávať zákony slovenský snem, a to najmä vo veciach kultúrnych, školských, obchodných, živnostenských atď. Slovenský snem vydá tiež aj novú ústavu Slovenskej krajiny, ktorá upraví organizáciu všetkých jej úradov, súdov a orgánov. Pre slovenský snem platí tiež § 48 ústavnej listiny, podľa ktorého môže snemovňa sotrvať na zákone, ktorý jej prezident republiky vráti.
Poslanci slovenského snemu budú mať rovnakú imunitu ako poslanci Národného shromaždenia a patričný vliv slovenských poslancov je zaručený i na voľbu prezidenta republiky, kedže väčšina, ktorá je potrebná pre voľbu prezidenta, bude musieť zahrňovať aj primeranú väčšinu poslancov slovenských.
Vládna a výkonná moc sa decentralizuje. Mimo vecí zahraničných, národnej obrany a niektorých vecí finančných a hospodárskych bude ju vykonávať slovenská vláda a to vo všetkých veciach, spadajúcich do právomoci slovenského snemu, a aj v niektorých, v ktorých zákonodarstvo prísluší Národnému shromaždeniu, ako na príklad: vo veciach štátneho občianstva, vysťahovalectva, cestovných pasov, doprava železnicou, vodou, vzduchom a inými prostriedkami, pošta, dane, dávky a poplatky, monopoly a spoločné štátne podniky. Ale aj ohľadne národnej obrany je výhrada, že počas pokoja na území Slovenskej krajiny bude umiestnený počtu jej obyvatelstva primeraný kontingent útvarov všetkých zbraní a že príslušníci Slovenskej krajiny budú sa zaraďovať predovšetkým do týchto útvarov.
Slováci budú ovšem primerane zastúpení i v ústrednej vláde a vo všetkých orgánoch, ako aj v medzinárodných orgánoch, v ktorých má republika zastúpenia. Slovenskú účasť v ústrednej vláde zaručuje ustanovenie §u 12, podľa ktorého vládne nariadenia podpisuje aspoň jeden člen ústrednej vlády, zastupujúci Slovensko.
Súdnictvo na území Slovenskej krajiny vykonávajú súdy s Najvyšším súdom slovenským a súdnu ochranu proti správnym úradom Slovenskej krajiny poskytovať bude Najvyšší správny súd slovenský.
Ústavný súd je spoločný, v ňom však zasadajú aj dvaja slovenskou vládou delegovaní členovia.
Územie Slovenskej krajiny shoduje sa so správnym obvodom Slovenskej krajiny podľa zákona o organizácii politickej správy z roku 1927. Na území Slovenskej krajiny úradným a vyučovacím jazykom je reč slovenská. Pre jazykové práva národných menšín ostávajú v platnosti doterajšie predpisy. Českej reči sa vyhradzujú na Slovensku rovnaké práva, aké sú vyhradené slovenskej reči v Čechách a v zemi Moravskosliezskej. - Zmena územia Slovenskej krajiny môže sa uskutočniť iba za súhlasu 2/3 väčšiny slovenského snemu.
Na území Slovenskej krajiny uzákoňuje sa krajinská príslušnosť. Podmienkou tejto je domovské právo v niektorej obci Slovenskej krajiny a krajinskou príslušnosťou nadobúda sa automaticky štátne občianstvo.
Spoločné výdavky budú sa hradiť z výnosu ciel, monopolov, spoločných štátnych podnikov a tých nepriamych daní, ktoré určí Národné shromaždenie.
Ústavno-právny výbor uznáva prospešnosť návrhu posl Andreja Hlinku a je si zároveň vedomý aj jeho velkého dosahu ústavno-právneho, z ktorej príčiny venoval mu mimoriadnu starostlivosť pri prejednávaní - doporučuje sl. senátu usnesenie poslaneckej snemovne podľa znení sen. tisku 739 prijať.
Slávny senát! Tento zákon má odstrániť posledné prekážky úprimného dorozumenia dvoch národov: Čechov a Slovákov. Splnila sa túžba navrhovateľa, teraz už zosnulého Andreja Hlinku, ktorého sprevádza vďaka a bratská láska všetkých nás. Autonomia stáva sa skutkom, skutkom v dobe, keď krutý osud udrel nás nespravodlivou päsťou po tvári. Stojime nezničení s tvárou utvrdenou, lebo vieme, že našou jedinou záchranou je s vypätím najväčšich síl stavať znova stavbu našej vlasti bez chorôb a zaťaženia minulosti. Ruka v ruke budeme budovať s dušou utvrdenou, veriaci len v sebe, v pevnej viere v spravodlívosť Najvyššieho, že raz prídu nové dní, jasné a veľké. A napokon verím pevne, ze dôvera a úprimnosť, prejavom ktorej je tento zákon, bude trvalá. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Byl mně podán dostatečně podporovaný návrh sen. Donáta, inž Wintera, dr Kloudy, Thoře, Nováka (lid.) a dr Matouška, aby nebyla provedena rozprava o této zprávě.
Žádám, aby návrh byl přečten.
Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):
Návrh sen. Donáta, inž Wintera, dr Kloudy, Thoře, Nováka (lid.) a dr Matouška:
Podepsaní navrhují, aby o usnesení posl. sněmovny o návrhu posl. Hlinky, Sidora, dr Sokola a dr Tisy na vydání ústavního zákona o autonomii Slovenské krajiny rozprava provedena nebyla.
Předseda (zvoní): Senát je způsobilý se usnášeti.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh byl schválen. Rozprava tedy odpadá. (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Komunističtí senátoři opustili zasedací síň.)
Přikročím tedy ke hlasování o projednávané osnově.
Budeme hlasovati ve čtení prvém o celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a hlav a úvodní formuli najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)
Ježto jde o změnu ústavy a poněvadž ústavní zákon vyžaduje ke svému schválení podle §u 33 ústavní listiny a podle §u 56, odst. 3 jedn. řádu třípětinové většiny všech senátorů, dám sečítati hlasy.
Žádám pp. zapisovatele, aby provedli sčítání hlasů, a to sen. dr Karas ve středu, sen. Kříž na levici, sen. Pichl na pravici zasedací síně, a aby mně sdělili výsledek hlasování.
Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, s nadpisy jednotlivých částí a hlav a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku a ponechá ji zdviženu, dokud nebude provedeno sčítání hlasů. (Děje se.)
(Po provedeném sečtení hlasů:)
Slavný senáte, pro osnovu zákona se vyslovilo 78 hlasů, proti osnově nebyl odevzdán žádný hlas.
Tím senát přijal tuto osnovu ústavního zákona ve znění zprávy výborové kvalifikovanou většinou třípětinovou.
Osnova zákona byla schválena jakožto zákon ústavní ve čtení prvém, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 739.
Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, že se bude hlasovati ještě v této schůzi o projednávané osnově také ve čtení druhém.
Přistoupíme proto ihned ke čtení druhému.
Ad 2. Druhé čtení osnovy ústavného zákona o autonomii Slovenskej krajiny (tisk 741).
Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr Fritz: Nie.
Předseda: Není změn.
Než budeme hlasovati, upozorňuji, že § 33 ústavní listiny a § 56, odst. 3 jedn. řádu vyžadují třípětinové většiny všech senátorů, poněvadž ve čtení prvém osnova tato byla usnesena jako zákon ústavní.
Bude tedy znovu nutno dáti provésti sčítání hlasů.
Prosím tudíž tytéž pány zapisovatele jako při čtení prvém, aby provedli sčítání hlasů a sdělili mi výsledek hlasování.
Jsou to pp. sen. dr Karas, Kříž a Pichl.
Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí ve druhém čtení s touto osnovou ústavního zákona, jeho nadpisem, s nadpisy jednotlivých částí a hlav a úvodní formulí, jak byla před chvílí přijata ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku a ponechá ji zdviženu, dokud nebude provedeno sčítání hlasů. (Děje se.)
(Po provedeném sečtení hlasů:)
Podle provedeného sečtení hlasů vyslovilo se ve druhém čtení pro osnovu 78 senátorů, proti osnově nikdo.
Pro osnovu vyslovila se tedy kvalifikovaná třípětinová většina a tím také senát přijal tuto osnovu ve čtení druhém jako zákon ústavní, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 739.
Tím je vyřízen prvý odstavec pořadu.
Budeme projednávat nyní další odstavec pořadu, jímž je:
3. Zpráva ústavno-právneho výboru k usneseniu posl snemovne (tlač 740) o návrhu posl. Révaye na vydanie ústavného zákona o autonomii Karpatskej Ukrajiny (tlač 742).
Zpravodajem za výbor ústavně-právní je p. sen. dr Karas.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte!
Dalším krokem v definitivním budování naší ústavy je usnesení posl. sněmovny o autonomii země Podkarpatoruské. Usnesení to v podstatě odpovídá ústavě Slovenské krajiny s nepatrnými změnami, které jsme právě teď odhlasovali.
Již nadpis dává náměty: Podkarpatská Rus, či Karpatská Ukrajina? Dnešní její vláda přejmenovala území na Karpatskou Ukrajinu a návrh posl Révaye rovněž ji tak nazývá. Sněmovna však ponechala původní název; ale předseda vlády podkarpatoruské zaslal sem telegram, v němž žádá, aby bylo zachováno jméno Podkarpatská Rus. Mám jej zde. Nemusí se bráti zřetel na toto přání, neboť v §u 1, č. 5, odst. (2) výslovně se ponechává sněmu podkarpatoruskému, aby definitivně ustanovil název tohoto území.
Právní ochrana podle tohoto ústavního zákona je tato: Počet členů ústavního soudu zvyšuje se o dva, místo 7 bude jich 9; dva z nich jmenoval dosud nejvyšší správní soud, dva jmenoval nejvyšší soud civilní a tři jmenoval dosud president republiky. Z těchto tří bude nyní jmenovat jednoho - upozorňuji na to - sněm Podkarpatské Rusi a dva bude jmenovat sněm slovenský. Tedy je zde jistá nerovnost. U nás v historických zemích jmenuje členy president na návrh Národního shromáždění, kdežto zde jmenuje je přímo sněm slovenský nebo podkarpatoruský.
O volebním soudě se mluví jen při prvých volbách, že je bude ověřovat, o dalších se nemluví. Je tedy nejisté, zda bude volební soud existovat při následujících volbách na Podkarpatské Rusi. Volby se mají provésti na Slovensku do dvou měsíců, na Podkarpatské Rusi do pěti měsíců. Nově zvolený sněm v zemích historických zahájí předseda vlády, na Slovensku a Podkarpatské Rusi však to bude důvěrník nejsilnější strany, která vyšla z posledních voleb. Oba dva sněmy jsou jednokomorové, kdežto naše Národní shromáždění má systém dvoukomorový. Vládu jmenuje podle §u 70 naší ústavy president volně, kdežto na Slovensku ji může jmenovat president jenom k návrhu slovenského sněmu.
Vliv autonomních celků jeví se také v tom, že poslanci slovenští a podkarpatoruští při hlasování kvalifikovanou většinou musejí býti zastoupeni také kvalifikovanou většinou svých domácích členů Národního shromáždění. Ovšem že ti členové jednání budou se účastniti ve společném Národním shromáždění jen tenkrát, když půjde o zájmy dotčené krajiny, jako to bylo za Rakouska v Chorvatsku, kde se poslanci účastnili jednání, jen když šlo o zájmy čistě chorvatské.
Při schvalování tohoto zákona octli jsme se poněkud v nejistotě, a to pokud se týče §§ 3 a 4 nové ústavy, kde se zavádí nový pojem, a to krajinská příslušnost. U nás máme pouze dvojí příslušnost, domovské právo a státní příslušnost. Zde se zavádí na Slovensku také t. zv. krajinská příslušnost, zemská příslušnost. A tu se zdá, ačkoliv občanské právo je společnou věcí celé ústavy, že krajinská příslušnost, která je věcí krajinského sněmu, bude se moci vykládati tak, že k volbám do krajinského sněmu a k nabytí místa ve veřejné službě bude potřebí tohoto t. zv. incolátu slovenského nebo podkarpatoruského a že nestačí pouze domovské právo v našich historických zemích, neboť domovské právo na území bývalé uherské říše nabývá se poněkud jiným způsobem než u nás v zemích historických. Dále to, že oba dva tyto autonomní svazky budou muset býti poměrně zastoupeny ve všech funkcích státních, ve všech komisích, ve všech úřadech a ve všech různých schůzkách, které bývají jmenovány vládou, může zejména v oboru vojenském žádati někdy dosti těžké rozhodování, když v nejvyšším velitelství bude musiti býti poměrný zlomek domácích občanů, kde třebas osobní kvalifikace nebude tomuto vysokému vojenskému úřadu vyhovovati; to vše bude snad moci někdy zavdati příčinu k různým obavám, ale myslím, že to vzájemnou dohodou bude odstraněno.
Rád jsem se ujal referátu, neboť již po 20 let cestuji po Podkarpatské Rusi a poznal jsem jak lid, tak i přírodní krásy a bohatství této země.
Přijetím této předlohy dobudujeme definitivní ústavu Československé republiky a vyhovíme volání Slováků a občanů Podkarpatské Rusi po autonomii, a přebudujeme stát na sdružení tří autonomních těles spojených podle §u 4 nové ústavy společnými zájmy.
Kéž krok tento, podniknutý v nejtěžších chvílích našeho života národního a našeho státu, přinese ozdravení všeho života, novou chuť k práci jak v užší vlasti krajinské, tak i v té společné širší vlasti, naší republice.
Ústavně-právní výbor navrhuje slavnému senátu přijetí osnovy tak, jak se na ni usnesla posl. sněmovna. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Byl mně podán dostatečně podporovaný návrh sen. Donáta, inž Wintera, dr Kloudy, Thoře, Nováka (lid) a dr Matouška, aby o této zprávě nebyla provedena rozprava.
Žádám za jeho přečtení.
Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):
Návrh sen. Donáta, inž Wintera, dr Kloudy, Thoře, Nováka (lid) a dr Matouška:
Podepsaní navrhují, aby o usnesení posl. sněmovny o návrhu posl. Révaye na vydání ústavního zákona o autonomii Podkarpatské Ukrajiny rozprava provedena nebyla.
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, návrh je schválen.
Mohu proto přikročiti ke hlasování o projednávané osnově.
Budeme hlasovati ve čtení prvém o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)
Ježto jde o změnu ústavy a poněvadž ústavní zákon vyžaduje ke svému schválení podle §u 33 ústavní listiny a podle §u 56, odst. 3 jedn. řádu třípětinové většiny všech senátorů, dám sečítati hlasy.
Žádám pp. zapisovatele, aby provedli sčítání hlasů, a to sen. Pázmán ve středu, sen. Kříž na levici, sen. Pichl na pravici zasedací síně, a aby mně sdělili výsledek hlasování.
Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku a ponechá ji zdviženu, dokud nebude provedeno sčítání. (Děje se.)
(Po provedeném sečtení hlasů:)
Pro osnovu tohoto ústavního zákona se vyslovilo 79 členů senátu, proti osnově nehlasoval žádný člen senátu.
Tím senát schválil tuto osnovu ústavního zákona ve znění zprávy výborové kvalifikovanou většinou třípětinovou.
Osnova zákona přijat a jakožto zákon ústavní ve čtení prvém, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 740.
Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, že se bude hlasovati ještě v této schůzi o projednávané osnově také ve čtení druhém.
Přistoupíme proto ihned ke čtení druhému.
Ad 3. Druhé čtení osnovy ústavního zákona o autonomii Podkarpatské Rusi (tisk 742).
Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr Karas: Není změn.
Předseda (zvoní): Než budeme hlasovati upozorňuji, že § 33 ústavní listiny a § 56, odst. 3 jedn. řádu vyžadují třípětinové většiny všech senátorů, poněvadž ve čtení prvém osnova tato byla usnesena jako zákon ústavní.
Při hlasování dám sečísti hlasy.
Žádám tudíž tytéž pp. zapisovatele jako při čtení prvém, aby provedli sčítání hlasů a sdělili mně výsledek hlasování.
Jsou to pp. sen. Pázmán, Kříž a Pichl.
Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s touto osnovou ústavního zákona, jeho nadpisem, nadpisy částí a hlav a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, nechť pozdvihne ruku a ponechá ji zdviženu, dokud nebude provedeno sčítání hlasů. (Děje se.)
(Po provedeném sečtení hlasů:)
Podle provedeného sečtení hlasů vyslovilo se ve druhém čtení pro osnovu 73 senátorů, proti nehlasoval žádný člen senátu.
Pro osnovu se tedy vyslovila kvalifikovaná třípětinová většina a tím také senát osnovu tuto přijal ve čtení druhém jako zákon ústavní, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 740.
Tím jest vyřízen 3. odstavec dnešního pořadu.
Projednáme nyní odst. 4 pořadu:
4. Zpráva výborů národohospodářského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 634), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a Spojenými státy mexickými, sjednaná výměnou not ze dne 6. listopadu a ze dne 17. prosince 1937 (tisk 653).
Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Kříž, za výbor zahraniční sen. Dytrych.
Uděluji slovo referentovi za výbor národohospodářský, p. sen. Křížovi.
Zpravodaj sen. Kříž: Slavný senáte!
Jako většina obchodních smluv Československa s druhými státy, tak také obchodní smlouva naší republiky se Spojenými státy mexickými sjednána je na zásadě nejvyšších výhod, pokud jde o nakládání se zbožím při dovozu a vývozu. Odpovídá vzoru obchodních dohod, doporučeným hospodářským komitétem Společnosti národů. Jedinou výjimku z doložky o nejvyšších výhodách tu tvoří výhody, poskytnuté sousedním státům v tak zvaném pohraničním styku, t. j. pásmu, které nepřesahuje 15 km.
Vývoj obchodování se Spojenými státy mexickými ukazuje, že naši vývozci teprve v posledních letech začínají věnovati svou pozornost odbytovým možnostem tohoto zámořského území. Při tom, jak ukazuje přehledná tabulka, připojená k důvodové zprávě vládního návrhu, dlužno uvésti, že léta hospodářské krise přinesla úbytek našeho vývozu do Mexika, zatím co dovoz k nám, do značné míry nepřímý, se udržoval. Jinak vývoj vzájemného obchodování obou smluvních států vyvíjí se zcela normálně. Naše zboží nebylo diskriminováno, platební styk byl bez vážnějších poruch. Mexiko plnilo své závazky volnou devisou.
Československý vývoz do Mexika je rozptýlen na četné druhy zboží, takže jednotlivé jeho položky nepředstavují velký objem. Hlavní předměty obchodování jsou tyto: sklo a skleněné výrobky, drobné výrobky kovové, slad, bavlněné tkaniny, celulosa, výrobky ze železa a oceli, zboží hedvábné, hudební nástroje, chmel, keramika, kožené rukavice, kůže vydělané, konfekce, papír, jutové tkaniny, stroje a nástroje atd. V r. 1936 činil celkový vývoz 41,4 mil. Kč, v r. 1937 29 mil. Kč.
Z Mexika k nám dovážíme: olovo a zinek, kávu, petrolejovou smůlu, sisal (bavlnu), suroviny kartáčnické, rostlinné oleje a vosky, pryskyřice atd.
Národohospodářský výbor doporučuje senátu Národního shromáždění, aby přijetím schvalovacího usnesení, jak je obsaženo ve vládním návrhu tisk sen. 634, obchodní smlouvu mezi republikou Československou a Spojenými státy mexickými, sjednanou výměnou not z 6. listopadu a 17. prosince 1937 schválil. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční, p. sen. Dytrychovi.
Zpravodaj sen. Dytrych: Slavný senáte!
Obchodní smlouva mezi republikou Československou a Spojenými státy mexickými byla sjednána výměnou not mezi vyslanectvím Československé republiky a zahraničním ministerstvem mexickým ze dne 6. listopadu a 17. prosince 1937. Je to smlouva rámcová, založená na doložce o nejvyšších výhodách podle vzoru doporučeného Hospodářským komitétem Společnosti národů. Jedinou výjimku z nejvyšších výhod tvoří t. zv. pohraniční styk, t. j. výhody, které se poskytují sousedním státům pro styk obyvatelstva celních pohraničních pásem k uspokojení denní potřeby.
Mexiko jako jiné americké státy nemělo zájmu na sjednání obchodní smlouvy rámcové. Přes to i za nesmluvního stavu vyvíjel se obchodní poměr Československa s Mexikem bez překážek: naše zboží nebylo tam diskriminováno a také platební styk byl hladký, neboť Mexiko platilo naše zboží volnou devisou.
Rozsah vzájemného obchodu československo-mexického podle československé statistiky zahraničního obchodu lze stručně shrnouti takto:
Průměrný dovoz mexického zboží do Československa činil v období 1929 až 1936 ročně 241/2 milionu Kč - tím se rozumí dovoz přímý a nepřímý - vývoz československého zboží do Mexika 18,95 milionu Kč, takže československá obchodní bilance s Mexikem byla pasivní ročně částkou asi 51/2 milionu Kč. Nutno ovšem bráti v úvahu, že v hodnotě dovozu mexického zboží jsou zahrnuty výlohy dopravní, pojistné atd., takže s mexického hlediska nelze mluviti o nějakém aktivu Mexika ve styku s Československem, zvlášť když značná část tohoto československého dovozu se děla nepřímo.
Přímý československý dovoz z Mexika ve zmíněném údobí činil průměrně ročně pouze 8,7 milionu Kč, takže obchodní bilance, jejímž podkladem by byl tento přímý dovoz, byla by pro Československo aktivní průměrnou roční částkou 101/4 milionu Kč.
Při rozboru vzájemného obchodu československo-mexického podle jednotlivých let lze konstatovati, že v období hospodářské krise náš vývoz do Mexika silně klesl, zatím co československý dovoz z Mexika i při značném poklesu cen zámořských surovin dociloval lepších výsledků. Teprve rok 1936, který sluší pokládati za příznivý, přináší při silném zvětšení celkového obratu Československu aktivní bilanci. Roku 1937 činil náš vývoz do Mexika 29 milionů Kč, kdežto náš přímý dovoz mexického zboží 52,6 milionů. Značné pasivum Československa bylo způsobeno mimořádně vysokým dovozem olova z Mexika (dovezeno přímo za 29 milionů Kč, tedy v hodnotě našeho vývozu do Mexika). Na dovoz ostatního mexického zboží zůstává 231/2 mil. Kč.
Československý vývoz do Mexika je rozptýlen na velmi četné druhy zboží a skládá se z hodnotných výrobků průmyslových a zemědělských, jako na př. sklo a skleněné výrobky, drobné výrobky kovové, slad, bavlněné tkaniny, celulosa, výrobky ze železa a oceli, hedvábné zboží, hudební nástroje, chmel, keramika, kožené rukavice, vydělané kůže, konfekce, papír, jutové tkaniny, zboží stávkové a pletené, stroje a nástroje atd.
Vedle olova dováží Československo z Mexika kávu, petrolejovou smůlu, rostlinná vlákna, suroviny kartáčnické, rostlinné oleje a vosky, pryskyřici atd.
Předkládaná obchodní smlouva vstoupí v platnost 30 dní po výměně ratifikací. V Mexiku byla schválena senátem již dne 31. prosince 1937.
Zahraniční výbor usnesl se ve schůzi dne 8. března 1938 doporučiti plenu senátu ke schválení obchodní smlouvu mezi republikou Československou a Spojenými státy mexickými, sjednanou výměnou not ze dne 6. listopadu a 17. prosince 1937, tisk sen. 634. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava tedy odpadá.
Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení se přijímá ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Projednáme nyní poslední odstavec pořadu, jímž je:
1. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Liberií, podepsaná v Paříži dne 21. března 1938 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. dubna 1938, č. 80 Sb. z. a n. (tisk 698).
Táži se pánů zpravodajů - za výbor zahraniční sen. Kříže a za výbor národohospodářský sen. Rohleny - zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Kříž: Nikoli.
Zpravodaj sen. Rohlena: Nikoli.
Předseda: Není změn.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením, přijatém ve včerejší schůzi ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení bylo přijato podle zprávy výborové ve čtení druhém.
Tím je vyřízen celý pořad této schůze.
Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala dnes, t. j. v úterý dne 22. listopadu 1938 za 10 minut po skončení této schůze, t. j. v 16 hod. 45 min. s
pořadem:
1. Doplňovací volba do Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny.
2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní smlouva mezi republikou Československou a Spojenými státy mexickými, sjednaná výměnou not ze dne 6. listopadu a ze dne 17. prosince 1937 (tisk 653).
Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 16 hod. 35 min.)