Předseda Josef David.

Místopředsedové Gottier, Tymeš, Petr, Hodinová-Spurná, Cvinček.

Zapisovatelé Skaunic, Litera.

Členové vlády: předseda vlády Fierlinger; náměstkové předsedy vlády Klement Gottwald, dr Stránský, dr Šrámek, Ursíny; ministři dr Drtina, Ďuriš, Hála, arm. gen. Hasal, Kopecký, Majer, Masaryk, dr Nejedlý, Nosek, dr Pietor, dr Procházka, dr Ripka, arm. gen. Svoboda, dr Šoltész; státní tajemníci dr Clementis, gen. dr Ferjenčík.

260 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr. Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

Předseda (zvoní): Zahajuji 9. schůzi Prozatímního Národního shromáždění.

Sněmovna je způsobilá jednati.

Do dnešní schůze se dostavil pan posl. dr Jiří Hájek.

Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibovací, pan poslanec dr Hájek ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a pana posl. dr Hájka žádám, aby přistoupil ke mne vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Zástupce tajemníka PNS dr Záděra (čte): "Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Posl. dr Hájek (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Do klubu poslanců Demokratickej strany přihlásil se posl. Weissa samostatně mimo klub zůstávají poslanci Baláž a dr Ferjenčík.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu udělil předseda: dodatečně pro minulý týden posl. Pláňovskému, Zavackému a Polákovi; pro 9. a 10. schůzi posl. Jungmanovi a Zápotockému.

nemocí na dnešní a zítřejší schůzi posl. Zupka.

Klub poslancov komunistickej strany Slovenska vyslal do výboru rozpočtového posl. Sýkoru za posl. Trojana; do výboru živnostenského posl. Svítka za posl. Trojana; do výboru imunitního posl. Klokoče za posl. dr Čecha, posl. Ivana Horvátha za posl. Hrušovskou; do výboru iniciativního posl. Sýkoru za posl. Valo, posl. Kušika za posl. dra Friše, posl. Hrušovskou za posl. Valachoviče.

Interpelace tisky 10, 11.

Těsnopisecké zprávy o 2. až 5. schůzi Prozatímního Národního shromáždění.

Výboru verifikačnímu spisy a doklady o volbě poslanců a náhradníků poslanců Prozatímního Národního shromáždění. (Ministerstvo vnitra, čís. B-2300-23/10-45-H/1 ze dne 23. října 1945.)

Stížnost štábního kapitána dr Mařici do parlamentních voleb. (Ministerstvo vnitra, čís. B-2300-5/11-45-II/1 ze dne 5. listopadu 1945.)

Výboru ústavně-právnímu rozdaný tištěný vládní návrh zákona tisk 12, jímž se doplňují a mění předpisy o obnovení právního pořádku.

Prozatímního Národního shromáždění byly ve sněmovní kanceláři po 48. hodin vyloženy k nahlédnutí a poněvadž nebyly proti ním podány písemné námitky, jsou schváleny podle §u 73 jedn. řádu.

V ustavujících schůzích dne 21. listopadu 1945 zvolily:

výbor ústavně-právní: předsedou posl. dr Púlla; I. místopředsedou posl. dr Řehulku, II. místopředsedou posl. dr Pešku, III. místopředsedou posl. dr Kočvaru, zapisovatelem posl. Kazimoura;

výbor rozpočtový: předsedou posl. dr Brežného; I. místopředsedou posl. dr Maiwalda, II. místopředsedou posl. Štětku, III. místopředsedou posl. Žáčkovou-Batkovou, zapisovatelem posl. Vojance;

výbor iniciativní: předsedou posl. Sýkoru; II. místopředsedou posl. Kouckého, III. místopředsedou posl. Karla Procházku, zapisovatelem posl. Adama;

výbor imunitní: předsedou. posl. dr Múdreho-Šebíka; I. místopředsedou posl. dr Hobzu, II. místopředsedou posl. dr Ivana Horvátha, III. místopředsedou posl. Machačovou-Dostálovou, zapisovatelem posl. Štěpána;

výbor verifikační: předsedou posl. dr Hodžu; I. místopředsedou posl. Václava Davida, II. místopředsedou posl. Jedličku, III. místopředsedou posl. Sovu, zapisovatelem posl. Sedláka;

výbor zahraniční: předsedou posl. dr Ducháčka; II. místopředsedou posl. dr Uhlíře, III. místopředsedou posl. Bašťovanského, zapisovatelem posl. dr Bernarda.

Předseda sdělil, že po plenární schůzi dnes 21. listopadu 1945 v 17 hod. sejdou se k ustavující schůzi tyto výbory:

výbor živnostenský v malém sále v přízemí, k řízení volby předsedy určen posl. Sajal;

výbor obchodu v bývalé vládní síni v I. patře, k řízení volby předsedy určen posl. Zmrhal;

výbor průmyslu v zasedací síni v I. patře, k řízení volby předsedy určen posl. dr Chytil;

výbor zdravotnický v menší zasedací síni v I. patře, k řízení volby předsedy určen posl. Cvinček.

Ve čtvrtek 22. listopadu o 9. hod. konají ustavující schůzi:

výbor sociálně-politický v malém sále v přízemí, k řízení volby předsedy určen posl. Kubač;

výbor zemědělský v zasedací síni v I. patře, k řízení volby předsedy určen posl. Mikuláš;

výbor kulturní v bývalé vládní síni v I. patře, k řízení volby předsedy určen posl. dr Bělehrádek;

výbor branný v menší zasedací síni v I. patře, k řízení volby předsedy určen posl. Bartoš.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest

1. Rozprava o prohlášení pana předsedy vlády, učiněném v 5. schůzi Prozatímního Národního shromáždění dne 9. listopadu 1945.

Přihlášeni jsou ještě tito řečníci na straně "pro": pp. posl. dr Neuman, Viboch, Tymeš, Hora, Vilím.

Uděluji slovo prvnímu řečníku, p. posl. dr Neumanovi.

Posl. dr Neuman: Slavná sněmovno! V minulých dnech bylo s této tribuny kritickými slovy vzpomenuto Lüneburku. Poněvadž jde o věc zásadního rázu a mimořádného dosahu také pro náš národ, dovolte, paní a pánové, abych jménem československých osvobozených vězňů učinil v této věci před vámi, představiteli svobodného a svrchovaného národa, toto prohlášení:

V těchto dnech se konal v Lüneburku soud nad belsenskými a osvěčimskými vrahy. Včera zahájil také norimberský soud přelíčení s hlavními válečnými zločinci. Demokratický lid v Československu je pobouřen zprávou o průběhu lüneburského procesu, na kterém jsou schvalovány plukovníkem H. A. Schmidtem, profesorem mezinárodního práva na londýnské universitě, strašlivě zločiny spáchané na vězních všech evropských národů, kteří naplnili ve válečných letech v milionech německé koncentrační tábory. Byly mezi nimi statisíce žen a dětí, které byly nahnány do plynových komor za účelem vyhlazení národů, jejichž území se chtělo Německo zmocnit.

Jedním z těchto evropských národů, který byl těžce postižen, je český a slovenský národ, který měl býti v rámci nacistického programu spolu s ostatními malými evropskými národy vyhlazen s mapy Evropy. Pánům obhájcům není patrně známo, že mezi miliony bestiálním způsobem vyvražděných lidí, o nichž se mluví v této obhajobě s despektem, byli nejlepší představitelé českého národa.

Rovněž pan major Winwood patrně neví, že mezi těmi, kteří byli záměrně vyvraždění v německých koncentračních táborech, bylo 2000 českých Sokolů, kteří skvěle vyjadřovali demokratisační snahy malého národa, po staletí usilujícího o nejvyšší ideály lidskosti, demokracie a práva.

Vedle těchto, obhajobě neznámých hrdinů, kteří zemřeli za ideály téže demokracie, o které jsme se domnívali, že je konečným cílem i národů britské říše, zahynuli v německých koncentračních táborech, kam byli posláni jako lidé již předem odsouzení na smrt, vynikající představitelé československé demokratické armády, jejíž příslušníci bojovali v této strašné válce bok po boku s příslušníky britské a americké armády proti společnému nepříteli na západě.

Obhajobě není pravděpodobně známo, že v německých koncentračních táborech byli záměrně vyvražděni čeští spisovatelé, umělci, učenci, studenti, mužové vědy a práva, onoho mezinárodního práva, které má nyní vyslovit spravedlivý soud nad těmi, kteří toto mezinárodní právo, na němž jsou vybudovány základy demokratické společnosti, zvrátili a zločinnost učinili státním systémem. Kromě všech těchto lidí, kteří byli představiteli české kultury a Masarykovy celým světem uznávané demokracie, zahynulo v německých mučírnách a plynových komorách na tisíce československých dělníků, žen a dětí, kteří se provinili jen tím, že byli příslušníky tohoto malého evropského národa.

Proto zůstává nepochopitelné, že pan plukovník A. H. Schmidt jako profesor mezinárodního práva na londýnské universitě, k níž jsme my českoslovenští občané vzhlíželi vždy s úctou, říká ve svém obhajovacím projevu, že belsenský proces by se neměl konat, jelikož žádný válečný zločin nebyl spáchán ani v Belsenu, ani v Osvěčimi. (Výkřiky: Hanba!)

"Vím velmi dobře", pravil dále pan plukovník Schmidt, "že já a moji přátelé žádáme soudní dvůr, aby učinil velmi těžké a velmi nepopulární rozhodnutí. Koncentrační tábory byly zakládány podle politiky německého státu a proto nemohou být považovány za porušení mezinárodního práva. (Výkřiky odporu.) Obžalovaní byli německým zákonem zavázáni, aby konali svoji povinnost. Plynové komory byly v Německu zákonné, ačkoliv o tom nebyl vydán žádný zvláštní zákon. Lidé, kteří se zúčastnili vybírání lidí do plynových komor, nemohli - prý - dělat nic jiného. Logický vývod vojenského práva byl, že potrestání válečných zločinů mělo zajistit zákonitě vedení války a nic jiného. Činy, na které se vztahuje obžalovací spis, nemají nic společného s válečnými operacemi." - Až potud slova obhájcova.

Slavná sněmovno! Vyslovujeme nejhlubší politování nad tím, že se nalezl právník světového jména, učenec mezinárodního práva, který toto právo, jež na západě hájí životy, domovy a statky britských občanů, tímto způsobem deklasuje a používá ho na obhajobu zločinnosti, jež se v nacistickém Německu stala státním systémem. Nejen s hlediska mezinárodního práva, ale také s hlediska lidskosti, o kterou se opírá demokratický společenský řád civilisovaného světa, je toto stanovisko obhajoby nepochopitelné, neboť se vymyká také přirozené logice lidského myšlení a cítění.

Armáda milionů mrtvých, jejichž krev tekla celými řekami, a všichni žijící očekávají od lüneburského a norimberského soudu, že idea práva bude spravedlivým rozsudkem nad zločinci znovu povýšena na ono místo, kde po tisíciletí od dob slavné římské kultury byla uznávána a ctěna.

Doufám, slavná sněmovno, že mohu za souhlasu všech pánů a paní členů tohoto domu prohlásiti:

Jménem československého lidu a jménem nás všech, kteří jsme prošli německými žaláři a koncentračními tábory, žádáme, aby nejen váleční zločinci v Norimberku, kteří vyvolali tuto válku a vedli ji bez jakéhokoli zřetele na mezinárodní a lidské právo, ale i ti, kteří osobně odpovídají za provádění hromadných vražd v koncentračních táborech, jichž se sami se sadistickou rozkoší dopouštěli, aby všichni tito zločinci bez rozdílu byli řádně souzeni a spravedlivě odsouzeni. (Potlesk.) Neboť je jediná možnost, jak může být dáno zadostiučinění nejen našemu československému lidu, ale i všem ostatním národům, nevyjímaje národ britský, jehož vojáci byli v koncentračních táborech před našimi zraky vražděni a jehož ženy a děti padaly také za obět nacistickým vražedným zbraním. Je to také jediná možnost, jak dát pro budoucnost výstrahu všem těm, kteří by se snad ještě někdy v budoucnosti snažili obnovit zvrácené ideje, z nichž vzešel tento dosud největší zločin dějin - vyhlazovací válka fašistického Německa proti světové civilisaci, kultuře a demokracii. (Potlesk.)