Předseda (zvoní): Uděluji dále slovo panu posl. Daubnerovi,

Posl. Daubner: Vážené Národné shromáždenie! Vláda predložila Dočasnému Národnému shromáždeniu návrh o zvláštnom prídavku štátnym a verejným zamestnancom a tiež požívateľom odpočivných platov. Keď uvážime, že náš štát je následkom okupácie našich zemí v ťažkom hospodárskom položení, musela mať vláda vážne dôvody k predloženiu tohto návrhu. Táto iste po dobrom uvážení a po zistení postavenia zamestnanectva dospela k tomu názoru, a to názoru správnemu, že tejto kategórii nášho občianstva treba čím skôr pomôcť.

Zdedili sme po Nemcoch ruiny. Naším úkolom je, aby sme čím skôr, kde sa len dá, hojili rany v našom hospodárskom a politickom živote. Tento krok vlády tiež považujeme za potrebný, ktorý aspoň čiastočne pomôže zahojiť ranu štátnym a verejným zamestnancom a tiež dlho zabúdaným penzistom.

Pri pohybu cien a vzostupe hospodárskych čísiel je celkom odôvodnené a hospodársky, politicky a aj morálne nútne, aby platy neostávaly na mrtvom bode, ale aby sa doviedly do súladu s týmto pohybom.

Z minulosti vieme, že ceny životných potrieb stúpaly vždy rýchlejšie ako platy zamestnancov, ktoré ťažkopádne pokuľhávaly ďaleko za nimi. Následkom toho boli vždy postihnutí tí, ktorí mali pevné platy. A tak to aj vidíme, že na vojnové pomery doplácali najviac štátni a verejní zamestnanci. No a najúbohejšie boli vždy na tom penzisti. Týchto všetkých platy nezaokryly ani najnútnejšie životné potreby a často museli siahať k svojim skromným úsporám, ak nejaké mali, a takto sa octli vo veľkej finančnej tiesni.

Ak chceme pri budovaní našej republiky oprieť sa o stĺp štátnych a verejných zamestnancov, najmä o našich železničiarov, ktorí majú veľkú zásluhu na rekonštrukcii železníc, najmä na Slovensku, musíme mať na zreteli ich ťažké položenie. Preto kvôli konsolidácii našich pomerov len môžeme vítať tento vládny návrh. Keď ho Dočasné Národné shromáždenie odhlasuje, zasadíme zároveň aj úder pomlúvačnej reakcii.

V poslednom čase ako vo všetkých odvetviach nášho života, tak aj na tomto poli púšťala reakcia medzi náš ľud, najmä medzi železničiarov, chýr o údajnom snižovaní platov, o odbúraní drahotného prídavku atď.

Tým chceli vzbudiť nedôveru nášho ľudu k vlastnej vláde, čo je mimochodom ich najakútnejším cieľom. Ale tak ako pri iných veciach, ich kuvičí hlas nedostal sa ďaleko. Ľud je si dobre vedomý, že vláda je jeho a jej je ľud a že každý deň sa dôvera navzájem utužuje, dôvera, ktorá je tak potrebná, aby sme spoločnými silami odstránili všetko zlo a biedu, ktorú nám zanechal ako výstražné dedictvo beštiálny fašizmus. Sme presvedčení, že táto pozornosť vlády vo forme zvláštnych prídavkov pozdvihne i pracovnú morálku u našich verejných zamestnancov, a že svoju vďačnosť prejavia svojej republike i vláde a Dočasnému Národnému shromáždeniu zvýšeným vypätím síl na obnovenie nášho hospodárskeho života.

Klub poslancov komunistickej strany Slovenska bude hlasovať za tento návrh. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji, p. posl. dr Maiwaldovi.

Zpravodaj posl. dr Maiwald: Vážené Národní shromáždění! Z projevů všech řečníků je zřejmé, že se v zásadě všichni shodují v tom, že je zapotřebí, aby poměry státních zaměstnanců byly řešeny alespoň prozatímně okamžitým přídavkem. Úprava jejich poměrů bude vyžadovati v nejkratší době důkladného řešení, a proto prosím, abyste schválili osnovu, jak ji doporučuje rozpočtový výbor, s dodatkem obou resolucí, které vyzývají vládu, aby v nejkratší době připravila návrh zákona na úpravu platů státních zaměstnanců i jejich zaopatřovacích požitků.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Osnova zákona má 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Druhé čtení bude dáno na pořad příští schůze.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je:

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 22) o zvýšení státních starobních podpor (tisk 30).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se jednání o této předloze sloučilo s jednáním o předlohách, které jsou jako odstavce 3-6 denního pořadu, to je:

3. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 23) o přídavcích k důchodům z veřejnoprávního sociálního pojištění (tisk 33).

4. Zpráva výborov soc.-politického a roz-

3. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočto-počtového o vládnom návrhu zákona (tlač 24) rejnoprávneho sociálneho poistenia (tlač 31).

5. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 25) o úpravě a rozšíření tříd ve veřejnoprávním sociálním pojištění (tisk 34).

6. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 28) o rodinných přídavcích některých osob pojištěných pro případ nemoci (tisk 32).

Důvodem pro navrhované sloučení je, že při všech těchto předlohách jde o úpravu veřejného sociálního pojištění a zaopatření.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto pěti odstavců? (Nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji o odst. 1 jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Jungman, za výbor rozpočtový p. posl. dr Chytil.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji, za výbor sociálně-politický, p. posl. Jungmanovi.

Zpravodaj posl. Jungman: Paní a pánové! Vláda nám předložila návrh zákona o zvýšení státních starobních podpor, který má lépe upraviti starobní pojištění těch, na něž se dosud nevztahuje dobrodiní našeho sociálního pojištění, a upraviti klidnější, existenčně zajištěné stáří těm, kteří se nedožili nároků na výhody starobního pojištění. Jde o osoby, které v době, kdy byl v prvé republice schválen zákon o sociálním pojištění, dosáhly věku 60 let - bylo to 1. července 1926 - a proto neměly nárok na starobní rentu ze sociálního pojištění. Státní starobní podpory byly pro ně stanoveny po prvé r. 1929 zákonem č. 43 a činily tenkrát ročně 500 Kč, resp. 300 Kč, když žily ve společné domácnosti dvě osoby, které měly nárok na stavební podporu. (Předsednictví převzal místopředseda Petr.) Těch 500 Kč ročně byla ovšem i v době prvé republiky almužna, republika jim tenkrát víc dát nemohla. Proto byla výše těchto podpor od té doby již dvakrát zvyšována, a to po prvé roku 1940 a po druhé r. 1944. Naposled činila podpora ročních 1.200 K, po příp. 700 K, žily-li ve společné domácnosti dvě osoby této podpory požívající. Kromě tohoto základu dostávali poživatelé této podpory příspěvky obcí, které byly odstupňovány už v původním zákoně tak, že obce nad 50.000 obyvatel přispívaly 20%ním příspěvkem k základu, obce nad 2.000 obyvatel příplatkem 15%ním a obce pod 2.000 obyvatel 10%ním.

V souvislosti s novými úpravami cenovými ministerstvo sociální péče vypracovalo a předložilo vládní návrh zákona o zvýšení státních starobních podpor, poněvadž by pochopitelně za změněných hospodářských čísel částka 1.200 Kčs ročně nestačila v žádné míře na opatření těch nejminimálnějších, těch skutečně nejhladovějších životních potřeb. Proto vypracovalo ministerstvo ochrany práce a sociální péče návrh, aby tyto podpory byly zvýšeny na 6.000 Kčs ročně, v případě, že žijí dva žadatelé, respektive dnes již můžeme říci, dva stálí poživatelé těchto podpor ve společné domácnosti, na 3.500 Kčs pro každého z nich.

Chtěl bych, paní a pánové, vyzdvihnout tuto iniciativu ministerstva ochrany práce a sociální péče, které současně s řešením sociálně-politických úprav v jiném ohledu, v oboru sociálního pojištění i v oboru mzdovém a platovém, nezapomnělo na tyto veterány práce. Je mně to důkazem, že v tomto ministerstvu dnes skutečně vládne duch lidové demokracie, že tam vládne iniciativní, plánovitá, moderní demokratická sociální politika. Je to pro nás velmi radostným zjevem, když si uvědomíme, že ještě před necelým rokem na tomto poli vlastně působil byrokratický, otrokářský nacistický aparát pana Bertsche, který byl organisován jenom k tomu účelu, aby zotročoval český pracující lid, aby naháněl totálním nasazením a jinými opatřeními masy českého pracujícího lidu do práce pro válečné cíle nacistického Německa, který organisoval zneužívání a využívání sil našeho pracujícího lidu k temným cílům a ke krvavým záměrům našich okupantů.

Chtěl bych, když projednáváme tuto osnovu zákona, abychom si uvědomili, že tu jde o veterány práce, že ti, kdo budou míti na podporu nárok, jsou lidé, kteří celá dlouhá léta, ještě za starého Rakouska, ještě za těch často feudálních pracovních podmínek a poměrů pracovali v našich továrnách, v našem zemědělství, a kteří se dnes dožili stáří 79 a více let. To znamená, že všichni, kdo budou míti nárok na tuto státní podporu, jsou vlastně pamětníky války roku šestašedesátého, že jsou to vlastně lidé, kteří prožili tři války na našem území. Tito stařečkové, kteří pochopitelně nemají dnes žádné možnosti obživy, jsou lidé většinou nemocní, lidé neschopní jakékoliv práce, lidé, kteří si ztěží dovedou posloužiti ve své domácnosti. Tito příslušníci našeho národa mají pochopitelně plné právo a plný nárok, aby za ta léta dřiny měli teď na stará kolena postaráno o klidné a zajištěné dožití posledních zbytků let. Je proto povinností naší lidově-demokratické sociální politiky, aby se postarala, aby i v této těžké době, v době, kdy musíme dělat novou úpravu cen, bylo jim zajištěno aspoň takové životní minimum, jaké navrhuje vládní osnova.

Ten poměr je sice poněkud jiný, když se na to bude někdo dívat pod mikroskopem, neodpovídá zvýšení cenového a mzdového indexu, které znamená trojnásobek cen a mezd proti roku 1938, ale musíme si uvědomiti, že částka, která by vyšla, kdybychom poctivě chtěli násobit třikrát starobní podporu, kterou dostávali tito veteráni práce r. 1938, činila by dnes 1.500 korun ročně, čili ročně by to činilo méně než dvojnásobek částky, o kterou se dnes vlastně zdvíhá cenový index nejnutnějších životních potřeb za jeden měsíc.

Myslím, že je proto zcela odůvodněné, když zde naše sociální politika razí nové dráhy a chce tyto státní podpory dáti ve výši, která odpovídá aspoň poněkud dnešním hospodářským číslům. Není to konečně pro nás, pro naše hospodářství nijak neúnosné. Musíme si uvědomiti, že poživatelů těchto státních starobních podpor vlastně den ode dne ubývá, ve stáří tak vysokém je pochopitelně také úmrtnost vysoká a pro ni nebylo možno stanoviti celkovou cifru, abych vám mohl referovat, kolik takovýchto poživatelů státní starobní podpory dnes skutečně je. Ministerstvo ochrany práce a sociální péče odhaduje jejich počet na 19.300, čili 19.300 osob zbývá, 19.300 veteránů práce z té velké armády, která v období před první světovou válkou byla u nás nositelem technického pokroku a rozmachu, který naše výroba a naše hospodářství tenkrát prodělaly a který vedl u nás ve značné míře k dalekosáhlé industrialisaci naší země. To znamená, že počet těchto osob je tak nízký, že částka, kterou na ně pamatuje vládní návrh ve formě starobních podpor, nijak nezatíží naši státní pokladnu, zvláště také proto, že se bude vlastně měsíc od měsíce snižovat, stále klesat právě vymíráním této nejstarší generace naší armády práce.

Celkový náklad na zvýšení se při tomto počtu odhaduje okrouhle na 92 miliony Kčs ročně a je možno jej docela reálně uhradit. Ve státním rozpočtu na příští rok je totiž zařazena částka 150 milionů na zvláštní přídavky početným rodinám, které se vyplácejí podle protektorátního vládního nařízení z 21. listopadu 1941. Tyto příplatky se však nyní nebudou vypláceti, poněvadž příplatky na děti jak u veřejných zaměstnanců, tak i u zaměstnanců soukromých a u dělníků se budou řešiti jiným způsobem, takže z preliminované částky 150 mil. Kčs bude možno lehce uhradit těch 92 mil. Kčs, které si vyžádá zvýšení nákladů na tyto starobní podpory.

Sociálně-politický výbor, jehož jménem podávám tuto zprávu, zmírnil při projednávání vládního návrhu jednu tvrdost, která tam byla. Na návrh posl. Štětky byla tam zmírněna formulace, která určovala a znamenala, že i v případě, kdyby jeden ze žadatelů anebo z poživatelů této podpory byl tak neschopen a tak bezmocen, že by stále potřeboval pomoci, ošetření a obsluhy jiné osoby, neměl by nároku na plnou výši podpory, nýbrž by mu patřila podpora ve snížené výši 3.500 Kčs. Sociálně-politický výbor proto navrhl změnu v odst. 2 §u 3, kde opravené znění formuluje věc takto: "Pokud však jeden ze žadatelů je tak bezmocný, že stále potřebuje pomoci, ošetření a obsluhy jiné osoby, obdrží 6.000 Kčs; jsou-li oba bezmocni, obdrží každý z nich po 6.000 Kčs." To je jediná změna, kterou provedl sociálně-politický výbor v původní vládní osnově.

Po projednání tohoto vládního návrhu v sociálně-politickém výboru jsem dostal několik písemných připomínek z řad občanstva. Za úvahu z nich stála jedna připomínka, která poukazuje na to, že finanční hospodářství našich komun je v takové situaci, že by bylo záhodno, abychom z vládního návrhu vypustili ustanovení o příplatcích obcí k starobním podporám. Když však, paní a pánové, uvážíme, že vládní návrh na zvýšení státních starobních podpor ponechává původní ustanovení, že se příplatky obcí vyplácejí z nezvýšené částky, z toho nezvýšeného starobního důchodu, který činil 1.200 Kčs ročně, znamená to, že při tom počtu percipientů bude to stát všechny naše obce dohromady 3,600.000 Kčs ročně, což při 20.000 obcí znamená, že jednotlivá obec bude zatížena asi 180 Kčs za rok. Myslím tedy, že není potřeba, abychom tuto změnu dělali, zvlášť když i příplatků obcí stále ubývá vymíráním této staré generace pracovníků.

Proto, paní a pánové, doporučuji, abyste schválili vládní návrh tak, jak vám to navrhuje náš soc.-politický výbor. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. dr Chytil. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Chytil: Slavné Národní shromáždění! Zvýšení cenové hladiny vyžaduje také zvýšení řádného důchodu, nejnaléhavěji na těch místech, kde pro to mluví nutkavé důvody sociálně-politické. Tak je tomu zajisté především u osob, odkázaných na státní starobní podpory, a to tím více, že jde vesměs o osoby velmi pokročilého věku, které nejsou s to si zajistit své postavení jakoukoli prací. Proto doporučuji jménem rozpočtového výboru Prozatímního Národního shromáždění přijetí vládního návrhu zákona na zvýšení státních starobních podpor se změnami, navrženými výborem soc.-politickým, a plně souhlasím se všemi vývody soc.-politického výboru, jak zde byly předneseny panem zpravodajem Jungmanem.