Předseda (zvoní): Uděluji slovo paní posl. Škrlantové.

Posl. Škrlantová: Vážený pane předsedo, vážené shromáždění!

Je mi ctí, že v osvobozené republice mohu jako první žena promluvit k rozpravě ve sněmovně. Vláda i sociálně-politický a rozpočtový výbor vykonaly opatřením pro úpravu celkového zvýšení příjmů pracujících důchodců a - což je důležité - i dětí úpravou a rozšířením tříd ve veřejnoprávním sociálním pojištění veliký kus práce.

Zvyšují se důchody vdov a sirotků. Úprava se týká i veřejných zaměstnanců, na které bývalo dříve zapomínáno. Dokazuje se tím, že právě proto, že naše vláda je vládou lidu, činí z vlastní iniciativy, bez průtahů důležitá opatření. Jsme si vědomi toho, že návrhy nejsou dostatečné. Musíme je zlepšovat.

V resoluci k návrhu zákona o přídavcích k důchodům z veřejnoprávního soc. pojištění, tisk 33, soc.-politický a rozpočtový výbor vládě přímo ukládá, aby do 3 měsíců předložila novou osnovu zákona, dokonaleji upravující důchody z veřejnoprávního pojištění. Naši pensisté-havíři děkují ministrovi ochrany práce a soc. péče dr Šoltészovi zejména za přídavky pro vdovy a děti. Žádají p. ministra, aby při tvoření národního pojištění byly z hornických pensí odstraněny různé nespravedlivé stupnice, zavedené za doby nacismu. Vznáší požadavek, aby byly pro horníky stanoveny sazby za dobu propracovanou v dolech a na povrchu, tedy aby byly pouze dvě kategorie. Konstatujeme rádi, že ministerstvo ochrany práce a soc. péče urychluje všechny práce k zabezpečení pozůstalých po obětech nacismu. Péče o tyto rodiny bude tak postavena na pevný základ v rámci celkové reformy soc. péče. Vláda plní své úkoly, avšak my musíme pro ně vytvořiti předpoklady. Musíme míti na paměti, že budujeme zemi vybrakovanou a rozkradenou fašistickou okupací.

Naše měnová reforma ozdraví měnu a při tom nebude nespravedlností jako r. 1919. Tehdy se každému vracelo 50 % jeho hotových peněz, což přineslo velké výhody právě největším boháčům. Dnes budou postiženi váleční zbohatlíci a šmelináři, kterým se vezme téměř vše, co vydělali na válce, kdežto sociálně slabší budou chráněni.

Ženy jako odpovědné hospodyně vědí, že úprava měny musela nastati. V rodinách dělníků, zaměstnanců, drobných podnikatelů bývala vždy koruna velkým penízem. Za okupace měla sice hospodyně peníze v ruce, ale běhala od krámu ke krámu a nemohla za ně nic koupit. Na černém trhu rostly ceny zboží do závratné výše. Peníze neměly cenu. Šmelinařilo se při výměně zboží. Mnoho ulejváků z práce žilo z výměnných obchodů. Nestálo jim za to, jít někam pracovat za peníze. Takový stav znamenal rozklad pracovní morálky, bankrot. Kolikrát i prosté ženy si kladly otázku: Kam tohle povede, kdy už bude učiněna přítrž záplavě papírových hadrů?

I v zásobování máme řadu úspěchů. Zvládli jsme žně, zajistili lidu chléb. I při velkém nedostatku tuků a masa nebudeme přece hladovět. Srovnejte, že r. 1920 bylo u nás zakázáno bílé pečivo a že r. 1921 byly týdny, kdy nebylo mouky ani cukru, kdy byly hladové demonstrace a mnohdy byly demolovány krámy a vybíralo se zboží. Chyba se stala tím, že se příslušná místa spoléhala na dodávku UNRRA, zvýšila se dávka masa a tuků a nyní se musilo opět snižovat.

Dělníci, drobní zemědělci, široké vrstvy chápou, že rány zasazené válkou nemůžeme vyléčiti jinak než prací. I oni mají své potřeby, ale nestaví je tak, že přání musí být ihned vyplněno. Trpělivě čekají a radostně pracují pro svůj národ, pro sebe, pro své děti. Mají málo bot, prádla, šatů, není dost uhlí, ale říkají, jen když máme svobodu, nějak už to protlučeme.

Mohutné národní soutěžení je cele zaujalo. Říká mi žena horníka: Můj někdy ani nespí. - Co je ti? - Ale nic. Já jen přemýšlím, jak Tondovi v kopání protřu zrak.

Soutěží doly, závody, dílny, jedinci mezi sebou. Kladno vyzvalo na soutěž Ostravu. Důl Max byl prvním kamenouhelným dolem v republice, který začátkem prosince dosáhl předválečné těžby z r. 1937. Za ním jde důl Prago. Na Ronovce, dolu, který byl nejvíce zničen, dosáhli horníci v nedělní těžbě za pomoci dobrovolné práce brigádníků 85 vagonů uhlí za den. Je to dosud největší těžba na tomto dole vůbec. (Potlesk.)

Kladensko má 82 % předválečné těžby proti r. 1937. Pracuje se za těžkých podmínek, za okupace se jen sloje rabovaly a nedělala se bezpečnostní opatření. Zdravotní stav havířů dle odhadu lékařů je takový, že většina z nich potřebuje léčení a oddechu. Přesto když byli posíláni do ozdravoven, zdráhali se jít. Odbory musily přímo disciplinárně zotavení nařídit.

Byly hlasy, které nechtěly připustit, aby ženy šly pracovat do dolů. Ženy jdou dobrovolně a jejich počet se zvýšil, zejména po tragické smrti údernice Zdeňky Topkové, která v dole zahynula se svým mužem lékařem. I v této práci dosahují ženy skvělých výsledků. Anna Vlková z Unhoště denně jezdí do práce do Prahy a v neděli jde na Maxovku. Naloží za směnu 71 vozíků po 6 q uhlí. Skupina žen-údernic z dolu Mayrau vytěžila průměrně 17 q uhlí za směnu na osobu, a při tom musely uhlí samy naložit. Úderníce z Pražské železářské společnosti po práci v hutích, po ranní směně chodily denně na řípu.

Velká radost z úspěchu v práci prolíná náš lid. Láska k vlasti - to je dnes práce. Dělníci jsou nejnárodnější v nejhlubším slova smyslu. (Potlesk.) Ale pracující lid chce míti záruku, že se bude kráčet dále, že se budou prohlubovat a rozšiřovat vymoženosti revoluce. Co dělníky zneklidňuje, je reakce a temné živly, které začínají zvedat hlavu. Dělníci mají obtíže, statečně je překonávají. Mají důvěru ke své vládě, ale jak ukazuje práce reakce v poslední době, musí býti ve střehu proti zpátečnickým živlům. Pracující lid musí mít při své budovatelské práci záruku, že ve své důvěře nebude zklamán. Nesmějí se opakovat křivdy a bezpráví první republiky. Překonáváme poválečnou demoralisaci. Výsledky práce na všech úsecích jsou důkazem, že se práce daří. Avšak máme ještě co dělat s vrstvou, která se nezařadila do pracovního nadšení. Naopak čeká na příležitost, aby budovatelům házela klacky pod nohy.

Bylo zde hlášeno, že jest sněmovna žádána o mé vydání k potrestání. Kdo to je, kdo žádá o vydání poslance? Celá kolaborantská džungle v čele s německou šlechtičnou baronkou von Rabenau, která měla velké sklady švýcarského elektrotechnického zboží, uskladněného za pomoci důstojníků z Rüstungskommanda na našem okrese. Maloobchod, a měl milionové sklady. Baronka se po formálním rozvodu provdala v únoru t. r. za Čecha Šulce. Za tři týdny po svatbě se rozvádí. Šulcovi platí měsíční apanáž. Důvěra, jakou firma požívala mezi Němci, je prokázána dopisem ze 16. dubna 1943, zaslaným vládním komisařem Litzmannstadtu von Rabenauovi, kterým ho pověřuje, aby zajistil strojní materiál na ruském území. Milionářka pracuje s vlivnými přáteli. Je uznána za českou firmu a s celou skupinou vlivných pánů jede si pro zboží. (Výkřiky.) Nevydali jsme. Zboží je a zůstane majetkem národa.

Co říká hlas lidu? Dopis rolníka z Králova Městce ze 24. listopadu t. r. praví: "Jedná se o společnost, která se zde tak smutně proslavila za prvé republiky, že jsme byli nuceni jim při zástupu asi 300 lidí před domem provolávat hanbu a četnická asistence je musela hlídat." Odpovědný funkcionář z téhož města píše v dopise z 11. listopadu 1945: "Ještě před zabráním Sudet provolávala slávu Hitlerovi." Občan z Prahy říká v dopise ze 27. listopadu: "Zdravila nacistickým pozdravem i svou matku z ulice do okna. Nejhorší na tom je," píše dále, "že se lidé bojí promluvit, poněvadž cítí převahu peněz a nespravedlnost v těchto záležitostech. Tito lidé mají i dnes velikou moc a peníze a mohli by více zmoci než drobní lidé, kteří sice mají pravdu, ale nemohou uplatnit sílu peněz. Tito lidé musí vědět, že změna tu je a že lidové a bezpečnostní orgány budou na výší, aby mohly splnit své úkoly v očistě národa." (Potlesk.)

A takovíhle kolaboranti mají drzost žádat vydání poslance a při tom se nedostaví k výslechu - odjeli, neznámo kam. Pan posl. Hora zde onehdy řekl, že u SNB jsou zavřeni nevinní. I to se může jednotlivcům přihodit v revolučním kvasu, ale stav je takový, jak ukazuje případ baronky, že víc vinníků a odrodilců běhá po ulici, takže se jim dává možnost zahlazovat stopy anebo dokonce utíkat.

Stalo se na příklad, že byl žalován a odsouzen okresní národní výbor v Kladně pro rušenou držbu za zabavení automobilu po německém hejtmanu z Kladna, který sice dříve firma vlastnila, ale dostala za auto zaplaceno a při převratu ho používali Němci. Našel se advokát dr Kádner z Kladna, který žaloval okresní národní výbor a v Praze dokonce již přímo stát. V Praze žalobu poprávu odmítli, ale v Kladně se našel soudce dr Stieber, který provedl kuriositu - odsoudil okresní národní výbor, i předsedkyni a jednatele, kteří zabavovací dopis podepsali. (Výkřiky.) Odsoudil nás soudce, proti němuž byly vzneseny protesty (Posl. Zápotocký: Vážný je také dále soudcem!) do způsobu jeho chování přímo na ministerstvo spravedlnosti, které vyhovělo spravedlivému požadavku a zrušilo jmenování dr Stiebra za člena mimořádného lidového soudu v Praze. Dr Stieber sám žaluje kde koho a brzdí tím naši prácí. Máme zájem o to, aby nebyla ohrožena důvěra lidu v novou lidovou spravedlnost a aby takovíto soudci byli ze svých míst odvoláni. Jsme pro právní řád, ale ne pro řád z doby předmnichovské, kdy se proti lidu kuly pikle, nýbrž to musí být právní řád, který zajistí výsledky národní revoluce a práva lidu. (Potlesk.)

Svoji pozornost musíme obrátit též na hospodářskou frontu. Máme příklad ve vyhoření filmových atelierů. Jsou i takovéto případy: Královodvorské cementárny zůstaly bez uhlí. Obracejí se na Prahu, odsud zase do Kladna, že na dole Prago mají již delší dobu přikázané uhlí. Zjišťujeme, že objednávka na důl vůbec nepřišla. Je nutno se podívat do rozděloven uhlí, které často brzdí distribuci, již je nutno zjednodušit. (Výkřiky.) V posledních dnech kulhá doprava přes velké zázraky železničářů. Zdá se, že stopy vedou do vyššího aparátu drah. Bylo nám sděleno, že lokomotivy, kterých je tak kritický nedostatek, v počtu až 40 stojí v Ústí nad Labem. Odpovědné činitele upozorňujeme na tyto vážné zjevy.

Pan posl. Hora mluvil o tom, že není pořádek. (Výkřiky.) Ano, my pracující jsme pro vzorný pořádek. Budeme odhalovat všechny škůdce, kořistníky a ulejváky z práce, ty, kdož zneužívají veřejného postavení. Odstraníme všechny svoje chyby v lidových orgánech, které se učí vládnout a řídit hospodářství. Ale varujeme každého, kdo by chtěl jakýmkoli způsobem ohrožovat revoluční vymoženosti lidové demokracie a navracet staré předmnichovské poměry bývalé republiky. (Potlesk.)

Každé upozornění a každý návrh na zlepšení vítáme. Potřebujeme kritiku, která tvoří a buduje. Kritisujeme konkrétně, jsme přece všichni členy Národní fronty, všichni odpovědni a chceme chyby odstranit. Ne sedět se založenýma rukama, hledat červy, napíchnout je na špendlík a servírovat potom sněmovně a národním výborům. Jen pojďte, holoubkové, práce je plno, budeme si vás vážit, když budete poctivě pomáhat. Neptáme se na politickou legitimaci, jen práce je u nás rozhodující. Práce pro zajištění a rozšíření darů, které nám dala vítězná revoluce. (Potlesk.)

Předevčírem jsme se náhodou dostali jako Kladeňáci mezi demonstrující část studentů. Jaký nenávistný, nepřátelský tón nasadili, prý proto, že ještě nemají učebnice. Bylo zjevné, že tyto skupiny byly promíšeny studenty, jichž názory nesly stopy fašistické ideologie. V tu chvíli jsme si přáli, aby je viděli naši havíři. Ti, kteří již třikrát od soboty s půlnoci přes celou neděli místo oddechu těží uhlí pro mimořádné příděly právě pro školy. (Hlasy: Štvali za doby německé okupace proti nacistům též?)

Jak by to u nás vypadalo, kdyby i dělníci šli demonstrovat a demonstracemi žádat okamžité splnění svých požadavků? Kde by bylo uhlí, výrobky, práce? Úspěchů u nás jsme dosáhli v těsné spolupráci zejména s technickou inteligencí. Půjde-li tato část studentstva po započaté cestě, dostane se na cestu proti pracujícímu lidu, proti vládnímu programu. Upozorňujeme studenty, aby se bedlivě podívali do pozadí, které je ponouká k takovým neodpovědným činům. (Posl. Zápotocký: Jak by to vypadalo, kdybychom řekli havířům aby přestali dělat a šli na pana ministra vnitřního obchodu, aby jim dal boty!)

Stal se případ, že takový demonstrant dnes poukazoval na demonstrace pracujících v prvé republice. Toto srovnání kulhá na všechny čtyři. Nedají se srovnávat projevy pracujících tehdy, kdy se demonstrovalo za práci a chleba, za ochranu republiky proti henleinovcům a národním zrádcům v páté koloně, protože tehdy, byly demonstrace proti tomu režimu, jehož představitelé sedí dnes za mřížemi a půjdou před národní soud. (Potlesk. - Výkřiky.) Jejich dědictví dnes překonáváme. Odpovědnost za dnešní obtíže padá na jejich hlavu, poněvadž oni způsobili Mnichov a okupaci, která přivedla zemi na okraj zkázy.

Až dosud jsme byli pro to, aby se program košické vlády uskutečňoval dohodou. Jestliže si však někdo myslí, že máme z vládního programu učiniti otázku boje, dělníci a pracující lid přijmou tuto výzvu, ale ať pak nikdo nenaříká, když se ho to nepříjemně dotkne, když ho to postihne. (Potlesk.)

Nejúčinnější zbraní proti reakci je a zůstane jednota a síla lidu. Prohlubovat jednotu, chránit práva lidu, to je plnění svatého odkazu našich padlých hrdinů na frontách, doma i ve vězení.

V den popravy píše v dopise z Pankráce 12. 7. 1944 mladá vdova po kovodělníku Větrovcovi z Kladna, zesnulém v koncentračním táboře: "Píši dopis poslední. Jdu statečně, opravdu statečně, vždyť je to jedno plakat nebo se smát, když vím, že bude dnes konec a pak již nic nebudu vědět. Poslední na rtech budou děti, v myšlenkách vy všichni. Neplačte pro mne, padla jsem ve válce. Jdu za svým mužem a život jedince nic neznamená proti milionům padlých, ať jsou národnosti jakékoliv." Tak umíraly naše bojovnice-hrdinky.

Jsem hrda na to, že je mi možno mluvit a zastupovat takovéto ženy, hrdinky boje, odboje, hrdinky práce. Jsem přesvědčena, že ženy splní svůj úkol v dnešní době budování, v době nejobtížnější pro naši osvobozenou zemi, tím, že svou práci dají bez výhrad k disposici své milované vlasti.

Zvýšíme bdělost a ostražitost. Vnitřní nepřítel se snadno nevzdává. Upevníme ve všech vrstvách odpovědnost a lásku k práci. Nedopustíme, aby někdo rozleptával tak draze vykoupenou jednotu národa. (Potlesk.) Tak, jenom tak splníme předpoklady a postavíme pevné základy. Jen tak zahojíme rány války. Jen za takovýchto podmínek může vláda pokračovat a dostát svému slibu, může pokračovat na započaté cestě a může přikročit k dalšímu zlepšení životní úrovně pracujícího lidu. (Hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu nejprve zpravodajům k odstavci 1, a to za výbor sociálně-politický p. posl. Jungmanovi.

Zpravodaj posl. Jungman: Vzdávám se doslovu.

Předseda: Zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. dr Chytilovi.

Zpravodaj posl. dr Chytil: Vzdávám se doslovu.

Předseda: Dále zpravodajům k odst. 2, a to za výbor soc.-politický za p. posl. Skaunice p. posl. Ciprovi.

Zpravodaj posl. Cipro: Vzdávám se doslovu.

Předseda: Za výbor rozpočtový panu posl. inž. dr Ješovi.

Zpravodaj posl. inž. dr Ješ: Vzdávám se doslovu.

Předseda: Dále zpravodajům k odst. 3, a to za výbor soc.-politický p. posl. Dvorínovi.

Zpravodaj posl. Dvorín: Vzdávam sa doslovu.

Předseda: Za výbor rozpočtový panu posl. inž. dr Ješovi.

Zpravodaj posl. inž. dr Ješ: Vzdávám se doslovu.

Předseda: Dále zpravodajům k odst. 4, a to za výbor soc.-politický za p. posl. Skaunice p. posl. Ciprovi.

Zpravodaj posl. Cipro: Vzdávám se doslovu.

Předseda: Za výbor rozpočtový p. posl. Štětkovi.

Zpravodaj posl. Štětka: Vzdávám se doslovu.

Předseda: Dále zpravodajům k odst. 5, a to za výbor soc.-politický p. posl. Ciprovi.

Zpravodaj posl. Cipro: Vzdávám se doslovu.

Předseda: Za výbor rozpočtový p. posl. Sajalovi.

Zpravodaj posl. Sajal: Vzdávám se doslovu.