Přikročíme k projednávání pořadu, na němž je

Zpráva výboru ústavně-právního o návrhu posl. Cvinčka, Hladkého, inž. Michaliče, dr Nováka, Štětky, Valo, dr Zenkla a druhů (tisk 237) na vydání zákona, kterým se 7. březen prohlašuje státním svátkem v republice Československé (tisk 248).

Zpravodajem je pan posl. dr Řehulka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Řehulka: Slavné Prozatímní Národní shromáždění!

Jest pro mne nemalou ctí, že právě v dnešní slavnostní schůzi Prozatímního Národního shromáždění mohu jako zpravodaj ústavně-právního výboru referovat o stanovisku téhož výboru k návrhu poslanců Cvinčka, Hladkého, inž. Michaliče, dr Nováka, Štětky, Valo, dr Zenkla a druhů na vydání zákona, kterým měl býti 7. březen prohlášen státním svátkem v republice Československé.

Jde tu o návrh zástupců celé Národní fronty, tedy všech 6 antifašistických politických stran, na vydání zákona, který podle jeho důvodové zprávy má připomínati všem obyvatelům Československé republiky, že den 7. března to byl, kdy spatřil světlo světa muž, jenž přerušil 300 let trvající nesvobodu našeho národa, muž, o němž formou nejvyšší, kterou stát zná, totiž zákonem ze dne 26. února 1930, č. 22 Sb., tehdejší Národní shromáždění prohlásilo, že se zasloužil o stát.

Je nutno uvésti, že iniciativu k projednávanému návrhu zástupců Národní fronty vytvořil totožný návrh poslankyň Zeminové, dr Pátkové, Žáčkové-Batkové, Uhlířové, dr Horákové a druhů, jejž návrh Národní fronty doslovně recipoval. Ústavně-právní výbor, uváživ právně i věcně velmi důkladně obsah návrhu, dospěl jednomyslně v souhlasu se stanoviskem ministerstva vnitra k právnímu závěru, že z důvodů vnitropolitických i zahraničně-politických, zejména mezinárodních zvyklostí a příčin technických, není možno počet státních svátků rozmnožovati, nýbrž že je nutno zachovati dosavadní už státní svátek, totiž den 28. října, prohlášený za takový zákonem ze dne 14. října 1919, č. 555 Sb., jako jediný.

Ústavně právní výbor však přesvědčen o důvodnosti návrhu zástupců Národní fronty, jenž odpovídá citům a úctě českého i slovenského lidu k památce presidenta Osvoboditele, pozměnil návrh Národní fronty v tom směru, aby byl vydán zákon, kterým se prohlašuje den 7. března za památný den Československé republiky. Touto změnou nebude nijak zmenšen význam skvělé osobnosti presidenta T. G. Masaryka, což lze dovoditi z ustanovení zákona ze dne 3. dubna 1925, č. 65 Sb., o svátcích a památných dnech republiky Československé. Předpis § 2 téhož zákona prohlašuje totiž za památné dny republiky Československé 5. červenec, 28. září, 6. červenec, 1. květen a také i 28. říjen jako státní svátek. Je tedy podle uvedeného zákona i 28. říjen v podstatě památným dnem.

Novým památným dnem 7. března bude muž světového formátu T. G. Masaryk - a abych užil vět, obsažených v důvodové zprávě k návrhu posl. Zeminové a družek - mnohostranný duch, jaký se rodí jednou za staletí, jejž Američané nazvali největším demokratem světa, Angličané největším mužem současné Evropy, Francouzové světlem Evropy a chloubou kulturního světa, muž, jenž požívá úcty národů našeho velkého slovanského spojence sovětského Ruska, přiřazen k našim národním velikánům, apoštolům slovanským, Cyrilu a Metoději, knížeti Václavu svatému a Mistru Janu Husovi, jejichž památné dny už národ světí.

Podle ustanovení § 4 zákona o svátcích a památných dnech platí pro památné dny platné předpisy o nedělích, zejména ustanovení o nedělním klidu pokud jde o veřejné úřady, ústavy, podniky i školy veřejné, jakož i školy s právem veřejnosti, což se bude tedy vztahovati i na 7. březen. Z důvodů ryze technických nebylo možno zaříditi, aby už dnešek byl prohlášen za památný den, a zejména uzákoniti, jako se to stalo v zákoně o 28. říjnu jako svátku státním, že zákon platí ihned. Podle ústavy je třeba k platnosti zákonů jednak podpisu p. presidenta republiky, jednak podle dekretu č. 19/45 Sb. vyhlášení ve Sbírce zákonů a nařízení.

Projeví-li Prozatímní Národní shromáždění, jak očekávám, jednomyslný souhlas s projednávaným návrhem zákona ve znění usneseném ústavně-právním výborem, bude 7. březen 1947 slaven už jako památný den Československé republiky. Věřím jako zpravodaj ústavně-právního výboru, že tento památný den bude celému národu po věky opravdovým svátkem národním a že český i slovenský lid bude o tomto památném dni vždy vděčně vzpomínati T. G. Masaryka nejen jako státníka, filosofa a sociologa, ale i muže, jehož Prozřetelnost obdařila moudrou prozíravostí, že v podzimu života, kdy cítil už úbytek fysických sil, doporučil českému a slovenskému lidu, v době, kdy už hrozilo státu nebezpečí, za svého nástupce svého dlouholetého spolupracovníka, nynějšího presidenta Obnovitele dr Edvarda Beneše (Hlučný potlesk.), který se nejvíce zasloužil o to, že po 6 letech nejhoršího otroctví byla naše drahá demokratická Československá republika ze své agonie probuzena a osvobozena z potupného nacistického jha k novému, bohdá lepšímu a sociálně spravedlivějšímu životu, presidenta dr Beneše, který jest a bude pokračovatelem humanitních snah a demokratických zásad presidenta Osvoboditele. Kéž v novém právním řádu, jejž budujeme, zavládne Masarykem uplatňovaný ideál mravnosti, lidskosti a bratrství nejen u nás všech v naší Československé republice - abychom podle poselství Mistra Jana Husi jeden druhého utlačovati nedali a pravdy každému přáli - ale také ideál humanity a bratrství v právu mezinárodním a v novém mírovém uspořádání světa.

Opakuji proto návrh ústavně-právního výboru, aby tímto výborem pozměněný návrh posl. Cvinčka a druhů na vydání zákona, kterým se prohlašuje 7. březen za památný den, byl schválen ve znění usneseném ústavně-právním výborem. (Dlouhotrvající potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť povstane. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prohlašuje den 7. března za památný den (tisk 248).

Jsou snad nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Řehulka: Nejsou.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť povstane. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém. (Hlučný potlesk.)

Tím je vyřízen pořad schůze.

Tiskem byla rozdána

zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 216) o letním čase (tisk 250).

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 8. března 1946 o 9. hodině

1. Rozprava o prohlášení pana ministr zahraničí Jana Masaryka, učiněném v 37. schůzi dne 6. března 1946.

2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 216) o letním čase (tisk 250).

Končím schůzi.

(Shromáždění povstává a za doprovodu varhan zpívá státní hymnu. Při odchodu ze zasedací síně byli president dr Edvard Beneš s chotí provázeni nadšenými ovacemi.)