Dovolte, abych mluvil konkretně: Moravský zemský sbor Masarykovy ligy proti tuberkulose v Brně potřebuje rychlé pomoci a takových prostředků proti tuberkulose, jak toho vyžaduje vzestup tuberkulosy jako následek války. Poradny Masarykovy ligy proti tuberkulose měly v r. 1941 2.842 dětí nemocných aktivní tuberkulosou nitrohrudní. Dne 31. XII. 1945 měly jich již 5.939, tedy o 10 % více. V r. 1941 znaly poradny na Moravě 5.360 případů aktivní tuberkulosy u dospělých osob. Dne 31. XII. 1945 stoupl tento stav již na 18.987, tedy třikrát tolik. Masarykova liga má v evidenci 2.119 nemocných tuberkulosou mimoplicní, t. j. tuberkulosou kostní, kloubů, kůže atd., a stará se o 44.077 osob přímo ohrožených tuberkulosou. Upozorňuji, že je těžko se opříti o konkretní číslice, poněvadž nejsou zachyceny všichni, kdož prošli koncentračními tábory a káznicemi. A přece již toto veliké číslo nás upozorňuje, jaké úkoly je třeba zdolat a jakou účinnou pomoc si zaslouží tyto zdravotní orgány, které nebudou moci zvládnout tyto povinnosti, jestliže jim nebudou poskytnuty takové prostředky, jak toho vyžaduje vzestup tuberkulosy v důsledku války. Zemský svaz Masarykovy ligy na Moravě nemá dostatečné finanční prostředky a jestliže ve státním rozpočtu nebude pamatováno na tuto zdravotní instituci, bude muset důsledkem úsporných opatření ještě dále redukovat službu a počet zaměstnanců poraden. Zemský svaz Masarykovy ligy proti tuberkulose v Brně má mimořádné úkoly, protože se musí znovu zřídit poradenství v pohraničním území, které těžce trpělo při pohybu fronty. Zřízení poraden v pohraničí je zvlášť naléhavé, poněvadž mnoho osob nemocných tuberkulosou přestěhovalo se také do pohraničí. Splnit všechny tyto úkoly znamená rychlou pomoc. Doposud tato zdravotní instituce, jež nese jméno našeho největšího muže, presidenta Osvoboditele, dostala jenom 1,800.000 Kčs, ač má-li splnit jenom minimální povinnost, potřebuje 12,570.000 Kčs. Ne jinak je tomu na Slovensku i v Čechách.

Proto prosím, aby potřeby splnění těchto vážných úkolů na poli ochrany národního zdraví byly plně zaručeny a aby všechny položky týkající se věcných nákladů na ochranu národního zdraví byly zvýšeny, jak je toho třeba. Ze služeb těchto ústavů nám odcházejí zaměstnanci, protože jejich hospodářské a sociální zabezpečení neodpovídá době a odpovědnosti služby, kterou konají. Zaměstnancům, kteří jsou ohroženi na zdraví, protože jsou neustále ve styku s pacienty postiženými infekčními chorobami, byl ministerstvem ochrany práce a sociální péče zaručen infekční přídavek 150 Kčs měsíčně, který je však nepoměrně nízký, uvážíme-li risiko, s jakým zaměstnanci pracují v infekčním prostředí. Proto žádáme, aby infekční přídavek u těchto pomocníků na poli ochrany národního zdraví byl zvýšen na 400 Kčs, což jest ze sociálního a zdravotního hlediska nutné a spravedlivé. Tím, co bylo zde řečeno, nebylo zdaleka upozorněno na potřeby v zájmu ochrany národního zdraví, zvlášť vidíme-li, že výsledky dvacetileté práce byly zničeny a že začínáme tam, kde jsme začínali před 20 až 25 lety. K isolaci a léčení tuberkulosně chorých máme k disposici asi 6.000 lůžek, t. j. asi 30 %, které bychom potřebovali. Důsledek toho je, že naši nemocní zpravidla čekají tři až pět měsíců, nežse pro ně uvolní místo v některém léčebném ústavě, a zatím jejich choroby se značně zhorší.

Nemáme lůžek, na kterých bychom mohli isolovati tuberkulosní, kteří žijí ve společné domácnosti s dětmi a mladistvými a u kterých e docíliti řádné isolace. Jde o 70 až 80 procent rodin, vedených v evidenci poraden, které mají byt o jedné až dvou místnostech, při čemž z 50 procent jde o byty hygienicky závadné. Nemáme dost ozdravoven, kam bychom mohli umístiti děti ohrozené nebo s odeznívající chorobou. Nemáme ústavy, ve kterých bychom mohli prováděti kalmetisaci novorozenců, jež je schopna uchrániti je před nákazou. Nemáme dostatek lůžek pro kostní tuberkulosu, a proto z našich nemocných se stávají trvalí invalidé, ačkoliv při věcném léčení by bylo možno je zachrániti. Je třeba sociálně podchytit rodiny tuberkulosních živitelů a zabezpečiti jim životní úroveň, jak je toho třeba. Je nutno zrušit menší nemocnice, válkou více méně zničené, jež ztratily svůj význam, a pokud jsou schopny provozu, bylo by účelné, použíti jich pro léčení případně nemocných tuberkulosou. Máme nedostatečný vhodný vozový park a personál, který by byl v ustavičné pohotovosti a to tak dimensován, aby stačil zvládnouti i nepředvídané okolnosti. Je třeba, abychom zahrnuli do státního rozpočtu takovou část, která zabezpečí plynulý chod této služby na poli našeho národního zdraví.

Žádáme-li zvýšení pracovní morálky od pracujících, voláme-li po lepších výkonech v průmyslu, v zemědělství, kancelářích, víme, že je to existenční nutnost našeho státu. Je však říci, chceme-li, aby byly splněny tyto předpoklady zabezpečiti náš stát, že je třeba upevnit a chránit zdraví každého jedince.

V našem zdravotnictví máme veliké nedostatky, které se nám mohou ještě zvýšit, nebude-li na ně pamatováno náležitou částkou ve státním rozpočtu. Jestliže je všeobecné heslo šetřit, prosím, aby toto heslo, pokud jde o naše zdravotnictví, platilo v tom smyslu, že národ, který tak těžce trpěl, nemůže šetřit, pokud jde o věcné a potřebné výdaje v zájmu ochrany zdraví, ale aby se tato šetrnost zaměřila právě na zdraví. Víme, že je nutno šetřit ve státních financích, ale každá stokoruna, ušetřená dnes na ochranu národního zdraví, bude v nejbližší době vyžadovati tisíce, jež bude nutno vynaložiti na prodlouženou dobu léčení nemocných, nečítaje národohospodářské ztráty, které vzniknou vyřaděním nově onemocnělých z výrobního procesu.

Budujeme lidovou demokratickou republiku. A proto i na poli našeho národního zdraví musíme směřovati k tomuto cíli. Chceme-li trvale zajistiti hodnoty naší národní revoluce, musíme si nezbytně uvědomiti, že jen zdravý a fysicky a duševně zdatný náš občan může tyto veliké mravní hodnoty zabezpečit. Svoboda a demokracie není jenom záležitost politická, kulturní a hospodářská, ale především také záležitost národního zdraví, a jenom tak splníme svůj veliký význam a poslání ve prospěch jedinců a celku. Pracující lid si toho zaslouží.

Proto myslím, že oprávněný požadavek zvýšit náklady na ochranu zdraví najde u všech porozumění. Ta velká čísla 100.000-120.000 postižených tuberkulosou, ta velká čísla úmrtnosti to přímo přikazují. Je to naší povinností, nás všech bez rozdílu politického přesvědčení. Jde o zajištění budoucnosti československého státu. Jde o nás, jde o příští generace, aby byly silné a zdravé a prožívaly šťastnější údobí, než jsme prožívali my. Jde o to, abychom uskutečnili zásadu, za kterou bojuje sociální demokracie již několik desítiletí - za lidovou demokratickou republiku. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu schůze.

podle § 2, odst. 4. jedn. řádu obdrželi na dnešní schůzi posl. Kubíček, Holuša, dr Veverka.

ve schůzi dne 26. března 1946 přikázány k řádnému projednání:

výboru ústavně-právnímu, zemědělskému a rozpočtovému návrh tisk 217;

výboru technicko-dopravnímu a rozpočtovému návrh tisk 221;

výboru ústavně-právnímu, kulturnímu a rozpočtovému návrh tisk 241;

výboru zemědělskému, ústavně-právnímu a rozpočtovému návrh tisk 242;

výboru soc.-politickému, ústavně-právnímu a rozpočtovému návrh tisk 249;

výboru soc.-politickému a rozpočtovému návrh tisk 255;

výboru ústavně-právnímu návrh tisk 305.

za schůze:

Zpráva výboru ústavně-právního o návrhu posl. dr Dolanského, dr Pešky, dr Púlla, dr Řehulky, dr Šípa a dr Kočvary (tisk 305) na vydání ústavního zákona, kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky (tisk 313).

Vládní návrh zákona o daňové a důchodkové (poplatkové) amnestii (tisk 303),

vládní návrh zákona o volbě do ústavodárného Národního shromáždění (tisk 311),

vládní návrh ústavního zákona o ústavodárném Národním shromáždění (tisk 312).

Výboru rozpočtovému vládní návrh tisk 303;

výboru ústavně-právnímu vládní návrhy tisky 311 a 312.

Místopředseda Tymeš oznámil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 28. března 1946 o 9. hodině

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 230) finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1946 (tisk 301), a rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném ve 36. schůzi Prozatímního Národního shromáždění dne 5. března 1946.

2. Zpráva výboru ústavně-právního (podle § 35 jedn. řádu) o návrhu poslanců dr Dolanského, dr Pešky, dr Púlla, dr Řehulky, dr Šípa a dr Kočvary (tisk 305) na vydání ústavního zákona, kterým se schvalují a prohlašují za zákon dekrety presidenta republiky (tisk 313).

3. Volba zapisovatele a pořadatele Prozatímního Národního shromáždění.