Předseda Jos. David.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Petr, Tymeš, Komzala.

Zapisovatelé Smejkal, Sova.

225 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: tajemník NS dr Madar; zástupci tajemníka NS dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 235) o úlevách v oboru daně z obohacení a poplatků pro pozůstalosti po účastnících národního boje za osvobození a po obětech nepřátelské persekuce a války, jakož i pro některá věnování (tisk 355).

2. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 318) o sjednocení některých lhůt a podmínek ve veřejnoprávním důchodovém pojištění (tisk 356).

3. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 319) o uznání nároků získaných u cizozemských nositelů sociálního pojištění (tisk 358).

4. Zpráva výborů soc.-politického, zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 263) o umístění a jiném zaopatření zaměstnanců na zkonfiskovaném zemědělském majetku a jejich rodinných příslušníků (tisk 359).

5. Volba parlamentní kontrolní a úsporné komise.

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Litoměřicích, odd. X, za souhlas s trestním stíháním poslance inž. dr Štěpána Bendy (přestupek urážky na cti) (tisk 330).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu v Českém Krumlově, odd. II, za souhlas s trestním stíháním poslance Mirko Sedláka (přestupek podle § 431 trest. zákona) (tisk 331).

Předseda (zvoní): Zahajuji 34. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 2, odst. 4 jedn. řádu dal jsem dodatečně na včerejší a dnešní schůzi posl. Fraštackému, Mjartanovi, dr Kvetkovi, dr Joskovi, dodatečně na včerejší schůzi posl. dr Bernardovi, do 10. února t. r. posl. Slívovi.

Přikročíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 235) o úlevách v oboru daně z obohacení a poplatků pro pozůstalosti po účastnících národního boje za osvobození a po obětech nepřátelské persekuce a války, jakož i pro některá věnování (tisk 355).

Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. posl. Skokánek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Skokánek: Pane předsedo, vážená sněmovno, paní a pánové!

Na 300.000 padlých bojovníků za osvobození vlasti z naší národní poroby, útrapy, persekuce a pronásledování jejich rodinných příslušníků okupanty - toť utrpení, které nemůže býti nikdy národem doceněno. Tito padlí, popravení a umučení byli z valné části otcové nebo matky rodin, starostliví hospodáři, po jejichž smrti připadla dědictvím majetková podstata nejbližším příbuzným. A za to, že manžel ztratil druha, děti živitele, rodiče své děti, měli by pozůstalí podle platných norem odevzdati státní pokladně značnou část pozůstalosti na poplatcích dědické daně. Současně by i veškeré dary, věnované k uctění památky padlých, a věnování nadací, aby naši budoucí nikdy nezapomněli jejich slavného zápasu za svobodu vlasti, podléhaly plnému zdanění pro státní pokladnu.

Stát je národ a národ je lid. Lid dovede křivdy trestat a zásluhy ocenit. Když jenom promítneme v mysli události dějinného významu, na kterých hlavní podíl mají naši padlí bojovníci za svobodu, uvědomíme si, že po prvé v dějinách světa bylo uskutečněno spojenectví všech slovanských národů v čele se slovanským Svazem socialistických republik Ruska, že vlast naše byla zbavena německého živlu a republika se stala státem národním, vlastí Čechů a Slováků, že kapitalistické vyssávání, prováděné po staletí na všech vrstvách pracujícího lidu, bylo dekrety presidenta státu odstraněno a průmysl, velká zemědělská a lesní latifundia, peněžnictví a pojišťovnictví, doly a hutě i energetika znárodněním navždy vyrvány ze spárů nepřátel republiky a dány do rukou lidu. To bylo již vykonáno.

Dík obětem za naši národní, hospodářskou a státní svobodu nebyl by úplný, kdyby poslední fáze naší národní obrody, myslím, že jedna z hlavních, nebyla splněna.

My všichni, kteří jsme léta trpěli ve věznicích a nacistických koncentračních táborech, snili jsme nejenom o spravedlivém hodnocení práce a zlepšení životní existence pracujícího člověka, ale i o mravním osvobození lidstva, oproštěného všech zbytků kapitalistické morálky a liberalistické výchovy, o společenství národním, duchovním, hospodářském, náboženském a hlavně lidském, kde by člověk člověku věřil, jeden druhého podporoval, ctil a miloval, kde by nebylo sobectví, závisti, lidské bídy a nenávisti.

Smrt všech, kteří za svobodu padli, ať se zbraní v ruce či v nacistických mučírnách a na popravištích, nás zavazuje, abychom i na tomto úseku našeho života společně ruku v ruce dosáhli kladného výsledku. Jen tak budeme hodni odkazu presidenta Osvoboditele, jen tak se ukážeme hodnými a vděčnými presidentu Budovateli, který nás tak otcovsky nabádá k duchovní a mravní obrodě.

Vážená sněmovno! Moje slova nejsou určena pro agitaci. Dovolávám se všech 112 politických osvobozených vězňů - poslanců této sněmovny, že jsme v celách věznic a na pryčnách koncentráků o tomto thematu debatovali a v nejtěžších chvílích života opájeli se vidinami lepší lidské společnosti. Ale ti, kteří se nejvíc těšili, se již nevrátí. Já jen splňuji bratrskou povinnost a připomínám... Moje připomínka platí předně tomuto váženému sboru, pp. poslancům našeho parlamentu. Naše jednání, chování a každé pronesené slovo je pod kontrolou celého národa. Jen malí lidé se hašteří a usmiřují. Představitelé národa, výkvět lidu musí ukázat mravní výši a rozvahu. V rozpočtových debatách jsme tuto vlastnost postrádali. Nezapomínejme, že jen jednotou dosáhneme cíle a jej udržíme, jak to měli na mysli naši slavní mrtví.

Vážená sněmovno, zákon, o kterém dnes jednáme, je malou částí úcty a díků obětem války, je malou finanční útěchou jejich nejbližších příbuzných. Osvobozuje úplně od dědické daně nebo při vyšších hodnotách poskytuje značné úlevy. Současně poskytuje úlevy při dědických majetkových převodech a věnováních.

Soc.-politický výbor přijal osnovu zákona tisk 235 o úlevách v oboru daně z obohacení a poplatků pro pozůstalosti po účastnících národního boje za osvobození a po obětech nepřátelské persekuce a války, jakož i pro některá věnování a doporučuje ji slavné sněmovně ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan posl. Vičánek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vičánek: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Vládní návrh zákona tisk 355 je - myslím, že mohu říci - jedním z nejsympatičtějších návrhů zákona, které doposud Národní shromáždění projednávalo z celé té dlouhé řady různých zákonů už v Prozatímním Národním shromáždění, i zde v ústavodárném Národním shromáždění, jimiž se má nějakým způsobem zmírnit a odčinit břemeno nebo bolest všech těch, které shrnujeme jedním slovem do pojmu bojovníků za národní osvobození.

Tímto zákonem se v prvé řadě stanoví buď prominutí anebo sleva 50 až 75 % na dani dědické při převodech pozůstalostí, snižují se tak zv. nemovitostní poplatky a konečně se snižuje nebo promíjí daň z obohacení z různých věnování, jak přímo učiněných obětem boje za osvobození, tak také k uctění jejich památky anebo celého našeho boje za národní osvobození.

Samozřejmě, že všechna úřední jednání a všechny listiny, které z tohoto jednání vznikají, jsou za prvé osvobozeny od kolkových poplatků, a dále jsou osvobozeny od dávky za úřední výkony.

Rozpočtový výbor se velmi podrobně zabýval touto osnovou a uznal za vhodné učiniti celou řadu změn, z nichž některé byly rázu pouze stylistického, jiné zase rázu věcného, a to je právě ku podivu, že rozpočtový výbor nezastával zde stanovisko fisku, nečinil v osnově změny, které by zmenšovaly udělované výhody, naopak ještě tyto výhody v celé řadě bodů rozšířil.

§ 1 předloženého vládního návrhu vymezuje prostě celý rozsah osob, které požívají nebo mají požívat nároků nebo výhod plynoucích z toho zákona. Celkem tento paragraf svou stylisací odpovídá v celém svém rozsahu pojmu, který byl vymezen v prosinci schváleným zákonem č. 255 o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. Mezi kategorie zvýhodněné patří všichni ti, kdož byli účastníky zahraničního odboje, političtí vězni jakéhokoli druhu, partyzáni podle zákona o vymezení pojmu československého partyzána; dále jsou zde zařazeni také účastníci bojů v republikánské armádě španělské stejně jako v zákoně č. 255, pak jsou oběti nepřátelské persekuce, a co je asi navíc, je zde také řeč o obětech války, za které se považují osoby, které nebyly sice persekvovány, ale přišly o život nebo o zdraví průběhem války, ať už zásahem nepřátelské válečné moci anebo i spojenecké při různých bombardováních a pod. Výpočet zvýhodněných osob je tedy nesporně úplný a dokonalý.

V § 2 se přesně vypočítává, komu jaké výhody z tohoto zákona plynoucí mají býti poskytnuty, a teprve § 3 mluví přímo o výhodách. Při převodu pozůstalostí promíjí se daň podle zákona o dani z obohacení, tedy daň darovací, nečiní-li pozůstalost více než 50.000 Kčs, úplně. Při částce od 50.000 Kčs do 100.000 Kčs promíjí se polovina a při částce od 100.000 Kčs do jednoho milionu promíjí se z této daně celá jedna čtvrtina. Zároveň, jde-li o převody nemovitostí, stejným způsobem se promíjí nebo krátí poplatek nemovitostní.

Velmi významným ustanovením tohoto zákona je § 6, který byl rozpočtovým výborem značně přepracován. Mluví se zde o věnování. Podle návrhu a podle usnesení rozpočtového výboru je nutno považovati za věnování, která požívají výhod tohoto zákona, všechny dary poskytované obětem války, tedy přímé dary rodinám persekvovaným, dále dary jakýmkoli způsobem dodávané do žalářů nebo koncentračních a jiných podobných persekučních zařízení; dále je zde však pamatováno také na dary nebo věnování, poskytnuté k uctění památky. Jsou to věnování nejenom v době branné pohotovosti státu, nýbrž je to rozšířeno i na dobu pozdější, a to až do r. 1948, k účelům jakkoli pojmenovaným, prostě humanitním účelům, účelům náboženským a účelům kulturním a uměleckým, zejména věnovaným pro zachování anebo obnovení cenných národních kulturních památek.

Slavné sněmovně je jistě známo, že průběhem bojů bylo poškozeno velmi mnoho historických, architektonicky a kulturně cenných budov. Zmíním se pouze o Staroměstské radnici, u níž otázka obnovy je opravdu velmi těžkým problémem, i když ne v první řadě finančním. Je tu starobylý klášter na Slovanech a celá řada cenných památek, které by měly býti obnoveny, které by měly býti uvedeny do svého původního stavu a tak zachovány také pro budoucí. Věnování i na tyto účely, učiněná na paměť osvobození Československé republiky až do konce r. 1948, jsou rovněž osvobozena od daně darovací.

Slavná sněmovno! Domnívám se, že vládní návrh zákona takto upravený vyhoví opravdu všem požadavkům a splní povinnost, o které mluvil kol. zpravodaj výboru soc.-politického, povinnost ke všem obětem války, ať už jsou to osoby nebo cenná zařízení, povinnost, která je nám nejenom svatá, ale kterou Národní shromáždění jistě rádo splní.

Jménem výboru rozpočtového dovoluji si slavné sněmovně doporučiti, aby vládní návrh zákona tisk 355 byl schválen v tom znění, jak je upravil výbor rozpočtový a jak tuto úpravu schválil i výbor soc.-politický. (Souhlas.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 8 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 8 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o úlevách v oboru daně z obohacení a poplatků pro pozůstalosti po účastnících národního boje za osvobození a po obětech nepřátelské persekuce a války, jakož i pro některá věnování (tisk 355).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových ?

Zpravodaj posl. Skokánek: Nejsou.

Zpravodaj posl. Vičánek: Nejsou.

Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 318) o sjednocení některých lhůt a podmínek ve veřejnoprávním důchodovém pojištění (tisk 356).

Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. posl. dr Neuman. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Neuman: Paní a pánové!

Projednávaná osnova upravuje a sjednocuje předpisy o zachování nároků, jakož i o jejich obživnutí a zároveň upravuje také otázku dobrovolného pokračování v pojištění. Tato osnova je předpokladem pro celostátní úpravu důchodového pojištění veřejnoprávního, jejímž je samozřejmým předpokladem.

Zajímavé je, že původní československé předpisy zůstaly zachovány toliko na Slovensku, kdežto v zemích českých došlo v době nesvobody k nové úpravě dvěma vládními nařízeními z r. 1941 a z r. 1943.

Československá nová úprava vychází z naší původní úpravy před porobou, při čemž ovšem bývalé československé předpisy zlepšuje.

Pokud jde o ochrannou lhůtu, je nyní obecně započítána jednou čtvrtinou započitatelné příspěvkové doby a pamatuje se také na její prodloužení v případě nezaviněné nezaměstnanosti anebo přechodu zaměstnance ze zaměstnání do povolání samostatně výdělečně činného.

V přechodných ustanoveních se pamatuje také na to, aby nedošlo k tvrdosti tohoto zákona. (Předsednictví převzal místopředseda Petr.)

Dovoluji si slavnou sněmovnu upozornit, že tato osnova nevyžaduje žádného nákladu, není tedy žádným břemenem pro státní pokladnu.

Soc.-politický výbor ve svém zasedání upravil osnovu ve 4 ustanoveních, ale jde o změny v celku nepodstatné, a navrhuji proto, aby vládní osnova s doplňky soc.-politického výboru byla schválena. (Souhlas.)