Zákonom 161/46 bolo v celoštátnom merítku dané vyplácanie týchto preddavkov rezortu vnútra, teda na Slovensku Povereníctvu vnútra. Napriek tomuto faktu Povereníctvo financií vyplácalo preddavky až do konca roku 1946, kým neprišiel rozhodný zákrok Sboru povereníkov. Toto vyplácanie v druhej polovici roku 1946 bolo už úplne bezhlavé. Nevyplácalo sa podľa naliehavosti a núdze žiadateľov, ale podľa toho, či bola v prospech žiadateľa vlivná intervencia alebo nie. Boli mnohí podnikaví jednotlivci, ktorí si z vymáhania preddavkov zariadili živnosť a za predom dohovorené percentové srážky zarábali milióny. Zistili sme, že takíto vydriduchovia chodili po zúbožených obciach, dokazovali roľníkom, že ich prvé žiadosti sa im na povereníctve stratily, podujali sa im napísať nové žiadosti po 200 až 500 Kčs a tieto za 5 % províziu promptne vybaviť. Len v jednej obci sme zhruba vypočítali, že tieto hyeny zarobily 600.000 Kčs.

Desaťtisíce oprávnených žiadostí ostaly nevybavené. Pobúrenie a nespokojnosť obyvateľstva zničených krajov bola tak veľká, že - ako som už spomenul - poslanci Komunistickej strany Slovenska prešli vojnou zničené kraje východného Slovenska, sosbierali materiál a žiadali o vykonanie prísnej revízie výplat. Na nátlak verejnej mienky Povereníctvo financií odovzdalo tútu agendu konečne počiatkom roku 1947 Povereníctvu vnútra, ktoré celé metráky nevybavených žiadostí poslalo na príslušné okresné národné výbory, kde dosiaľ ležia nevybavené, často na hromady pohádzané v beznádejnom chaose a neporiadku. Prešlo zase 5 mesiacov a nevyplatila sa ani jedna koruna. Naši ubohí poškodenci môžu v biede ešte dva roky čakať na svoje preddavky.

Druhý prameň podpôr pochádzal z iných prostriedkov rozpočtových vo výške 50 miliónov Kčs, ktoré vyplácalo Povereníctvo pre pôdohospodárstvo. Kým Povereníctvo financií vyplácalo preddavky šekmi, Povereníctvo pôdohospodárstva sa jednoducho zmocnilo jedného úradníka, istého pána ministerského radcu Haviara, ktorý s aktovkou v ruke chodil po dedinách a tieto podpory osobne vyplácal. Podľa akých pravidiel alebo predpisov si počínal, sa nám pri najlepšej snahe nepodarilo dosiaľ zistiť. O celej akcii sa verejnosť dozvedela len z búrlivých protestov tých, ktorí ešte nedostali ani halier, kým ich šťastní a vyvolení spoluobčania okrem 5.000 Kčs "daru" pána povereníka pre pôdohospodárstvo už mali aj 25 až 30 tisícové Kčs preddavky od Povereníctva financií a ďalšie desiatky tisícov od Ministerstva národnej obrany.

Na treťom mieste sa maly vyplácať na Slovensku škody spôsobené vojakmi, resp. vojskom sovietskej a československej armády. Touto úlohou bolo poverené Ministerstvom národnej obrany veliteľstvo tylu IV. oblasti v Bratislave. Tu tiež je sťažností nekonečne mnoho. Kým niektorí občania dostali vyplatené také obnosy, ktoré sa obávali prevziať, lebo ich škody už mali dávno zaplatené z iných prameňov, celé kraje ešte dodnes márne čakajú čo aj na jeden halier. Stav je taký, ako som už povedal, že jednotlivci dostali aj od Povereníctva financií, aj od Povereníctva pôdohospodárstva, aj od veliteľstva IV. oblasti, a to desaťtisícové a stotisícové sumy, a sú celé obce, kde nedostali dosiaľ ani halier. Podobne ako u Povereníctva financií, aj na veliteľstve lV. oblasti sa robia fantastické obchody za intervencie. Uvediem len jeden prípad, ktorý sa objavil aj v slovenskej tlači v časopise Nové Slovo, č. 18 z 3. mája 1947, pod titulom (Hluk)...

Místopředseda Tymeš (zvoní): Prosím o klid!

Posl. Jeleň (pokračuje): ..."Typy advokáta-parazita" od autora Juraje Kuniaka. Tento článoček doslovne znie: "Občania obce Hriadky, okres Trebišov, pri prechode frontu utrpeli veľké škody, práve tak ako veľký počet obcí na okolí. Hriadkovčania podali žiadosti na likvidačnú kanceláriu veliteľstva tylu IV. oblasti v Bratislave, práve tak ako občania okolitých obcí. Bolo to začiatkom roku 1946, teda vyše roka. Šikovný fiškálsky rozum zo Sečoviec zaumienil si pomôcť širokému okoliu a sebe. Má vraj v Bratislave spolužiaka majora, cez ktorého vymôže všetky náhrady. Okolité obce podpísaly reverzy na 5 % províziu z vyplatených náhrad pre pána advokáta a už dávno majú vyplatené svoje náhrady vojnových škôd. No nie tak obec Hriadky. Títo tvrdohlavci si zaumienili, že vyčkajú, kým výplata bude uskutočnená normálnou úradnou cestou, a odmietli podpísať reverz pánu advokátovi. Písali na úrad a čakali... Keď rok priešiel, pokrútili hlavami, utrúsili nejaké to nelichotivé slovo na úrad, spravodlivosť a svetský poriadok a šli do Sečoviec podpísať reverz na 5percentnú províziu pre pána advokáta."

Slávna snemovňa! Nie je možné ďalej ponechať stav vecí tak, akým sa dnes javí. Ak vláda a Sbor povereníkov veľmi energicky nebude žiadať dodržiavanie platných zákonov a nariadení, ak sa s vypätím všetkých naporúdzi súcich síl neprikročí k plánovitému prevádzaniu obnovy východného Slovenska, k prísnej revízii všetkých vyplatených obnosov a urýchlenému vyplácaniu preddavkov v duchu zákona, budú naši východniari aj budúcu, teda štvrtú zimu prežívať v bunkeroch a pivniciach v nepredstaviteľnej biede a beznádejnosti.

Tak ako sa stretávame na Slovensku s nesmiernymi ťažkosťami pri prevádzaní zákonov a nariadení o pozemkovej reforme, tak ako je jednoznačne vidieť snahu odfixlovať zákony a nariadenia o znárodnení bánk, peňažníctva a potravinárskeho priemyslu, tak sme svedkami toho, že široké vrstvy obyvateľstva zničených krajov prestávajú mať dôveru vo veci stavebnej obnovy a finančnej pomoci poškodeným, lebo aj v tomto sektore si zodpovedné miesta na Slovensku robia so zákonmi, čo chcú.

Výstavba Slovenska, obnova zničených krajov, pomoc poškodeným, stavebné investície sú súčiastkou vládneho programu a teda sú záväzné pre všetkých reprezentantov všetkých politických strán. (Potlesk.) Nie je možný naďalej taký stav, aby sa niektorá politická strana, ktorá má väčšiu časť vládnej a výkonnej moci na Slovensku, necítila byť viazaná vykonávaním vládneho programu, vládnych usnesení a nebrala zodpovednosť za vládnu politiku. Tohto smutného faktu sme na Slovensku žiaľbohu svedkami tak v otázkach znárodneného priemyslu, ako v otázkach industrializácie Slovenska, verejnej očisty - viď Tisov prípad - v školskej a kultúrnej politike, v cenových otázkach, v pozemkovej reforme, v reštrikcii verejných a štátnych zamestnancov atď. atď., a toto vidíme aj pri stavebnej obnove a pomoci poškodeným. Na Slovensku si najsilnejšia vládna strana chce vládnuť úplne po svojom v rozpore s vládnym programom a so zákonmi, pre ktoré jednomyseľne hlasovala tu na pôde tohto parlamentu!

Slávna snemovňa! Sme toho názoru, že vládna politická strana nemôže robiť opozíciu, ba že aj laxný pomer k vládnej politike je rozrážaním jednotnej celoštátnej vládnej koncepcie. Kým je istá strana vo vláde, nesie nielen zodpovednosť za celú vládnu politiku, ale je morálne a politicky viazaná pričiniť sa zo všetkých síl, aby sa vládny program a vládna politika uvádzaly aj do života. Sme toho názoru, že v jednotnom štáte môže výkon vládnej politiky patriť dvom orgánom, ale jednotný štát nesnesie dve koncepcie vládnej politiky. To znamená, že vládna politika v zásadných otázkach nemôže mať iný obsah a smer na Slovensku a iný v Čechách. Ako sa javí táto smutná skutočnosť v praxi, uviedol som na príkladoch.

Slávna snemovňa! Keďže prítomná predloha zákona o práve stavby má aspoň čiastočne dopomáhať stavebnému ruchu a tým k odstráneniu bytovej núdze, strana za ktorú mám česť hovoriť, Komunistická strana Slovenska, bude za ňu hlasovať. (Hlučný potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Prosím dalšího přihlášeného řečníka, p. posl. Součka, aby se ujal slova.

Posl. Souček: Slavná sněmovno, dámy a pánové!

Předložený návrh zákona tisk 526 o právu stavby je jedním z těch zákonů, které mají zkrátit složité řízení, které až dosud brzdilo rozvinutí stavebního ruchu. Až dosud všechny snahy stavebníků narážely na zastaralé zákony a nařízení, v kterých se nakonec utopila dobrá vůle stavebníků a utápělo se i naše stavebnictví. Návrh zákona proto posuzujeme hlavně s tohoto základního hlediska. Postavil bych otázku, do jaké míry bude nyní možno snáze stavět a zahájit vlastní stavbu, než tomu bylo kdykoliv dříve.

Obávám se, že návrh zákona, který byl předložen a který úzce souvisí se zákonem č. 42/47, místo aby zjednodušil řízení, ještě je prodlouží. Zákon č. 42 v § 7, odst. 1 říká, že vlastníci stavebních ploch jsou povinni postoupiti za přiměřenou náhradu tyto plochy pro úkoly ve dvouletém hospodářském plánu. Dále pak zákon říká, že podle okolností může být získána stavební plocha buď koupí, nebo vyvlastňovacím řízením, anebo zřízením práva stavby.

Zákon č. 42, ani předložený návrh zákona nevymezuje ony rozhodné okolnosti, které mají určit, jak se má v tomto případě postupovat. Obávám se proto, že místo aby na základě nového zákona došlo k zjednodušení, dojde k dalším nepředvídaným komplikacím.

Na první pohled se zdá, že tímto novým zákonem bude dáno více možností majitelům pozemků, aby tou anebo onou formou umožnili stavebníkům zahájení stavebních prací. Ale to bychom nesměli znát majetníky stavebních ploch, protože mnohdy jsou to lidé, kteří, když nabývali půdy, nabývali jí s jediným záměrným úmyslem - spekulovat s půdou, protože spekulace s půdou byla vždy velmi výnosným obchodem. Je pravda, stop-ceny znemožnily spekulaci s půdou, ale již nyní se ozývají hlasy jedinců, kteří mají mnoho námitek, když byly vymezeny náčrty, protože se jím zdá, že v rámci těchto náčrtů nebude možno zhodnotit pozemky tak, jak by si přáli, jinými slovy, mají na zřeteli jedinou věc, a tou je to, co jim to vynese, co jim vynese provádění staveb v rámci investic ve dvouletém hospodářském plánu. Je proto příznačné, že mezi těmito jedinci je jeden nechvalně známý hrdina z Poříčí, který se právě v této době zasloužil jako jeden z prvních o to, aby zvlášť do řad stavebníků a majitelů pozemků v Praze byl zanášen neklid.

Druhým takovým nedostatkem předloženého zákona je, že se zákon nezabývá možností použíti nuceného práva stavby. Protože již zákon č. 42 v § 9, odst. 6, písmeno d) mluví o možnosti nuceného práva stavby, čekali jsme, že v navrženém zákoně budou přesně vymezeny okolnosti, kdy lze použít nuceného práva stavby. To bych také považoval za jeden z nedostatků navrženého zákona, protože je pro nás jasné, že jenom přesná dikce zákona může zabránit tomu, co až dosud mnohdy je, že různý výklad zákona znemožní jeho provedení, anebo v nejlepším případě prodlouží řízení, které s ním souvisí.

Dalším takovým nedostatkem předloženého návrhu zákona je, že zatím co § 8 zákona č. 42 vymezuje možnost trvání práva stavby, návrh zákona se tímto vymezením nezabývá. Docházíme k rozporu mezi zákonem č. 42, který se zabývá právem stavby, a vlastním zákonem o právu stavby.

Předložený návrh zákona sice rozšiřuje možnost použití práva stavby proti říšskému zákonu č. 86/1912, ale obávám se, že místo aby se tento zákon stal pružným nástrojem k tomu, aby ho bylo možno v daleko větší míře použít, může spíše zkomplikovat již tak dost složité poměry v nabývání stavebních pozemků pro stavební účely.

Protože s plnou vážností sledujeme postup provádění dvouletého hospodářského plánu a je nám všem jasné, že stavebnictví je nejslabším bodem dvouletého plánu obnovy, musíme každému kroku v tomto úseku věnovat zvýšenou péči.

Dnes je už každému jasné, že se stavebnictví až dosud utápělo ve zbytečné administrativě. Tímto zákonem a připravovanou novelou zákona o stavební obnově bude konečně hotova první přípravná část prací pro rozvoj stavebnictví.

S potěšením bych dnes chtěl konstatovat, že se začíná ukazovat nový duch i v úřadě, na kterém byla převážná část prací závislá. Mám na mysli ministerstvo techniky. Aspoň leták, který jsme dostali tuto neděli a který byl přiložen k nákladu téměř všeho tisku, bych chtěl chápat tak, že je to už první sluníčko, které svítá tam, kde po dlouhé měsíce bylo mnoho temna.

Dovolte mi ke konci ještě jednu poznámku, která se týče těch, na kterých bude velká část provedení stavebních úkolů záviset. Mám na mysli stavební podnikatele a inženýrské firmy. Dostalo se mi do rukou memorandum, které je podepsáno Inženýrskou komorou, Jednotou společenstev stavitelů, Jednotou společenstev mistrů tesařských a Jednotou společenstev mistrů zednických. Celé memorandum vyjadřuje v podstatě to, co jsem měl příležitost slyšet na různých důvěrných poradách, že totiž jsou u nás ještě lidé, kteří nechtějí vzít na vědomí, že provádíme dvouletý plán obnovy a výstavby. Ukazuje se totiž, jak z memoranda vysvítá, že jsou lidé, kteří nepochopili anebo pochopit nechtějí, že plánovité hospodářství je nová cesta, na kterou jsme se dali, a že je to nový způsob řízení našeho hospodářství. Nevěřím také, že by podepsaným korporacím nebylo dost jasné, že pro hospodářskou obnovu je důležité, abychom měli pevnou a ustálenou měnu. Překvapuje proto, že se tyto vrcholné instituce dožadují, aby byly uvolněny vázané vklady. Stejně překvapuje, že v těchto vrcholných organisacích hospodářské samosprávy jsou vydávány dokumenty, které v podstatě skreslují stav věcí.

Hle, co se mezi jiným tvrdí: "V důsledku zkušenosti o výši stavebních nákladů musela by se ovšem vyměřovati i státní podpora ze skutečného stavebního nákladu." Toto tvrzení nesporně skresluje pravý stav věcí, jak byl vymezen zákonem č. 41 a 47, a divím se, že těmto pánům, kteří sedí na tak vysokých místech, není tato skutečnost známa.

Celá povaha tohoto dokumentu jenom vytváří zbytečný zmatek a uvádí v omyl členy uvedených organisací; ale nejen to, ona také zanáší zmatek do celé široké veřejnosti.

Nikdo nechce přezírat, že jsou zde nedostatky. Já sám mám bezpečně zjištěno, že ku příkladu cihelna Keller v Ústí n. L. má nadbytek cihel a že je nemá kde uskladniti. Ač bude v Ústí nesporně veliká potřeba cihel, dovážejí se tyto cihly do Prahy. Dá!e mám zjištěno, že se do Radotína, kde jsou veliké cementárny, dováží cement. Rovněž jsem zjistil, že pro stavbu hlavní pošty v Praze bylo dodáno železo ne podle potřeby stavby, ale podle váhy, která byla pro stavbu předepsána. A tak leží na stavbě železo 28, kterého nebudou moci na stavbě vůbec použít. To však neznamená, že i když tyto skutečnosti známe, že by nás tyto drobné věci měly odradit od plnění plánů a zásad, jak byly vytyčeny na základě zákona č. 192. A zdá se mně, že pánové ve vrcholných hospodářských organisacích nechtějí pochopit, že zákon č. 192 je k tomu, aby byl plněn. Dvouletý hospodářský plán, jehož součástí je i naše stavebnictví, je celonárodním dílem. Věřím, že se podaří, a stejně tak věřím, že přes všechny záludné úmysly budou překonány těžkosti a obtíže ve stavebnictví.

Proto bude klub komunistické strany přes všechny výhrady, které má k předloženému návrhu zákona, hlasovat pro tento návrh. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Uděluji slovo panu posl. Urbánkovi.

Posl. Urbánek: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Dnes schvalovaný zákon o právu stavby doplňuje řadu zákonů, které řeší obtížné problémy našeho stavebnictví a stavební obnovu tam, kde hlavně válka za okupace a průběhem fronty způsobila mnoho škod. I když má zákon povahu a náplň právní, dovoluji si předložit slavné sněmovně a hlavně našim odpovědným činitelům několik bolestných skutečností, a to hlavně ze svého těžce postiženého kraje.

Nechci zde s tohoto místa žalovat, ale přece jenom při denním styku s lidem mého působiště je mně smutno, když slýchávám tolik bolestných stesků. Zákon o stavební obnově, jehož novelisaci jsme právě obdrželi, snad mnohé napraví, ale těžko bude dohánět to, co už promeškáno bylo a je mnoho rušivých skutečností, které mohly býti včasným vydáním zákonů včas odstraněny. Při projednávání novely zákona o stavební obnově budeme mít příležitost podrobně a odborně promluvit o všech zásadních věcných a podstatných problémech našeho stavebnictví. A proto dnes jen několika slovy poukazuji na některé těžkosti, které dolehly na naše občany v pohraničí u nás na Opavsku, Ostravsku a Těšínsku.

Proč, ptám se, nepamatovala vláda a příslušní činitelé slušnou částkou z akce UNRRA na tyto kraje? Mnohé účely a pomoci, dotované z těchto prostředků, mohly snad být odsunuty a pomoc těmto krajům mohla být aspoň v přijatelné míře poskytnuta. Musím zde znovu vyzvednout opravdový heroismus pracovní obětavosti našeho slezského člověka, který po hrozných válečných utrpeních vyšel z trosek svých chalup, dědin i měst a vrhl se do práce. Ztratil toho mnoho, co bude těžko cenově odhadnout, neboť to byly mnohdy výsledky celoživotní práce, a přece nezoufá, dále doslova dře, stará se a doufá. Doufá a věří, že pomoc přijde. Musí být zbaven nedůvěry a musí se mu dostat pomoci, a to hlavně finanční, neboť opravdu nemá z čeho uhradit náklad k dokončení prací, souvisících s odstraněním drobnějších škod.

V oblasti mého kraje se provádí v této době soupis těch nejnaléhavějších potřeb. Bude bezpodmínečně nutno zvýšit zálohu na válečné škody z dosavadní hranice 50.000 Kčs na 100.000 Kčs. Musíme podepřít pracovní vůli poskytnutím těchto zvýšených záloh, aby mohly býti opraveny a odstraněny škody, které nebude řešit zákon o stavební obnově, který na ně nepamatuje. Citelné škody se projevují zvláště na venkově, kde zemědělci, domkáři i dělníci ztratili jak své usedlosti, tak i živý a mrtvý inventář, šaty a prádlo. Značně byla poškozena i pole, takže bylo nutno započíti z ničeho. Tito poškození si v mnoha případech opatřili prostředky směnečnými půjčkami, nečekajíce na pomoc z vládních míst, a alespoň si spravili střechu nad hlavou. Zvýšením záloh jim dopomůžeme, aby si opatřili nejnutnější svršky, nábytek nebo hospodářské stroje a nářadí. Takovou pomocí bude majitelům mnoha objektů umožněno provésti a dokončiti opravu dosud neobydlených objektů, které poměrně malým nákladem bude možno opravit a tak získat snadno a levně obytné jednotky. Protože potřeba nákladů na odstraňování trosek činí v mém kraji ještě 75 milionů Kčs, není rozpočtová částka 300.000 Kčs měsíčně dostačující, a kdyby nebyla zvýšena, trvalo by odstraňování těchto trosek ještě dvacet let. Finanční pomoci potřebují naléhavě rovněž právnické osoby, které nemohou obdržet zálohu podle zákona a u kterých nelze plně využít zákona o stavební obnově. V řádných rozpočtových částkách je také jen nepatrně pamatováno na veřejné a jim na roveň postavené budovy válkou poškozené. Můj kraj, jeho lid a všechny odpovědné pracovníky čeká mnoho úkolů, k jichž zdolání bude třeba ještě mnoho a mnoho práce a peněz. Jsou to starosti s opravou a vybavením škol, nemocnic, družstevních obytných domů a sociálních ústavů. Musí se také pamatovat na opravu kulturních a historických památek, chráněných památkovým úřadem. V celém kraji jsou poškozeny sítě elektrisační, v mnoha obcích kanalisace, bude třeba dokončit výstavbu rozestavěných obytných domků, doplnit a obstarat nákup hospodářského zařízení a dobytka u zemědělců, kteří přišli válkou o veškerý živý i mrtvý inventář, a pamatovat také na hřiště a tělocvičny.

Slavná sněmovno, u příležitosti projednávání návrhu zákona o právu stavby jsem si dovolil svým stručným výkladem upozornit na naléhavé potřeby našeho pracovitého kraje. Moje strana bude velmi ráda pro tento návrh hlasovat a já věřím, že náš opavský, ostravský, těšínský a moravský lid dá svojí pilnou prací ve prospěch hospodářského rozvoje republiky najevo vděk za pomoc, která mu bude v těchto jeho těžkých dobách poskytnuta. Byl po staletí strážcem zájmů svého národa a bude tak jako vždycky bojovat a chránit všechny jeho potřeby a zájmy. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji za výbor technický posl. Podzimkovi.