Místopředsedové Hodinová-Spurná, Petr, dr Ševčík, Hladký, Komzala.

Zapisovatelé dr Kokeš, dr Neuman.

Členové vlády: ministři dr Drtina, Ďuriš, inž. Jankovcová, dr Ripka.

224 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr Madar, jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Ústní odpovědi členů vlády na dotazy podle § 65 jednacího řádu.

2. Zpráva výborů živn.-obchodního, zahraničního, dopravního a průmyslového o vládním návrhu (tisk 966), kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromážděni republiky Československé k projevu souhlasu Smlouva o obchodu a plavbě mezi republikou Československou a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě dne 11. prosince 1947 (tisk 997).

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Zahajuji 93. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dala jsem dodatečně pro včerejší schůzi posl. Konvalinovi, dodatečně na 91. schůzi posl. Pešákovi, V. Davidovi, na tento týden posl. dr Uhlířovi, Zeminové, St. Novákovi, inž. dr Ješovi, dr Štefánikovi, Balážovi, Vyškovskému, dr Joskovi, dr Lettrichovi, Šlingovi, dr Steinerovi, Chleborádovi, Václavů, Mrázovi.

Posl. Polák žádá o zdravotní dovolenou do 17. února t. r. Lékařské vysvědčení předložil.

Navrhuji udělení této dovolené.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržená dovolená se uděluje.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jsou

1. Ústní odpovědi členů vlády na dotazy podle § 65 jedn. řádu.

Žádám pana posl. Blahu, aby přednesl svůj dotaz na p. ministra spravedlnosti ve věci neodůvodněného postupu státního zastupitelství v Olomouci.

Posl. Blaha: Paní a pánové! Na návrh státního zastupitelství v Olomouci vyšetřuje okresní soud v Přerově trestní oznámení hajného Vlčka z Předmostí pro zatajení nálezu, kterého se měli dopustit 4 chlapci z Přerova, z nichž jeden byl starší 14 let, kteří za okupace v čekyňských lesích našli tři zakopané revolvery bez nábojů, které částečně zahodili, částečně odevzdali partyzánům. Nález za okupace hlášen nebyl, poněvadž se nálezci obávali vyšetřování gestapa. Přes tuto jasnou skutkovou podstatu bylo v této věci sepsáno 23 protokolů a vyrozuměny školy a závody, kde se chlapci nyní učí.

Táži se pana ministra, zdali v tomto postupu státního zastupitelství v Olomouci nespatřuje neodůvodněné a záměrné přetěžování soudů.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo panu ministru spravedlnosti k odpovědi na tento dotaz.

Ministr dr Drtina: Na dotaz pana posl. Blahy odpovídám takto:

Stanice SNB v Předmostí učinila dne 28. února 1947 u okresního soudu v Přerově trestní oznámení na Vladimíra Sekeru, Josefa Zuzaňáka, Miroslava Zuzaňáka a Rostislava Matečku pro přestupek podvodu, spáchaný přivlastněním si nalezených zbraní. Předmětem tohoto trestného oznámení bylo, že právě uvedení nalezli v dubnu 1945 v lese u Čekyně 1 browning, 1 pistoli pod 18 cm a 1 dámský revolver bubínkový v ceně celkem 1.250 K, kteréžto zbraně si ukryl v lese za okupace hajný Vladimír Hanzlík z Čekyně. Státní zastupitelství v Olomouci, jemuž okresní soud v Přerově předložil spisy 18. dubna 1947 k návrhu, navrhlo, aby trestní řízení proti Rostislavu Matečkovi bylo zastaveno a aby spisy byly sděleny opatrovnickému soudu Vladimíra Sekery, Josefa Zuzaňáka a Miroslava Zuzaňáka k event. dalšímu opatření podle § 1 zákona o mladistvých čís. 48/1931. Jmenovaní totiž v den činu nebyli ještě 14 let staří. Okresní soud v Přerově jako soud opatrovnický po provedení zákonem předepsaného řízení vydal usnesení, že upouští od zavedení nějakého výchovného opatření.

Podle obsahu spisů, jež jsem si vyžádal k nahlédnutí, nelze státnímu zastupitelství v Olomouci ničeho vytýkat, zejména mu nelze vytýkat neodůvodněné a záměrné přetěžování soudu.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Děkuji. Žádám pana posl. Sutra, aby přečetl svůj dotaz na pana ministra spravedlnosti ve věci neodůvodněného protahování trestního řízení proti účastníkům květnové revoluce.

Posl. Sutr: Pod č. j. TK XXVII 6168/46 vede krajský soud trestní v Praze trestní řízení proti Františku Tůmovi, Františku Kestlerovi a Josefu Holubovi pro zločin vraždy, které se měli dopustit tím, že dne 9. května 1945 jako dobrovolní členové vojenské hlídky na rozkaz nejvyššího velitele zastřelili Josefa Hrubého a Uhlíře, za okupace přejmenovaného na Haunolda, kteří sloužili Němcům a gestapu. Obvinění sice nebyli vzati do vazby, byli však poškozováni neúměrným protahováním řízení a jeden z nich dosud nemůže dosáhnouti jmenování jako zaměstnanec ČSD, poněvadž trestní řízení dosud skončeno není.

Táži se pana ministra, zdali v postupu státního zastupitelství v Praze nespatřuje

1. neodůvodněné poškozování účastníků revolučních bojů,

2. zbytečné zatěžování soudu v době, kdy trestání černého obchodu vázne.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo panu ministru spravedlnosti k odpovědi na tento dotaz.

Ministr dr Drtina: Dne 12. května 1945 zastřelili František Tůma a František Kestler, strážník internačního tábora v Roztokách, v táboře zajištěné Josefa Hrubého a Josefa Haunolda. Příkaz dal Tůmovi a Kestlerovi velitel tábora Josef Holub, který si vyžádal k popravě souhlas tehdejšího vojenského velitele v Roztokách.

Později se ve veřejnosti počaly vyskytovati hlasy, že Rubý a Haunold nebyli zastřeleni z vlasteneckých pohnutek. Z tohoto podnětu se na jaře 1946 ujala šetření oblastní kriminální úřadovna v Praze, která v červnu 1946 učinila na Holuba, Tůmu a Kestlera trestní oznámení státnímu zastupitelství a poznamenala, že nejpravděpodobnějším důvodem odstranění Hrubého a Haunolda byly obavy z jejich svědectví, poněvadž oba dobře věděli, kdo v době nesvobody donášel gestapu, kdo byl členem a důvěrníkem Vlajky a jiných protičeských organisací, po případě, kdo vyvíjel činnost českému národu škodlivou. Státní zastupitelství navrhlo přípravné vyhledávání, za něhož mělo býti zejména zjištěno, jsou-li dány předpoklady zákona čís. 115/1946 Sb.

Podrobným vyhledáváním se zjistilo, že Hrubý požádal a Haunold, původním jménem Uhlíř, získal německou státní příslušnost a že oba v době nesvobody vystupovali a jednali tak, že byli právem považováni za pomahače okupantů. Několik svědků však potvrdilo zejména, že Hrubý nebo Haunold měli seznam udavačů české národnosti. Tento seznam nebyl nalezen. Nebylo také dokázáno, že by obvinění byli jednali z pohnutek nečestných nebo že by někdo jiný měl osobní zájem na odstranění Hrubého a Haunolda. Úřady veřejné obžaloby proto zaujaly v lednu 1948 stanovisko, že jsou dány předpoklady zákona čís. 115/1946 Sb. a navrhly se souhlasem ministerstva spravedlnosti zastavení trestního řízení.

Ovšem vzhledem k vážnému podezření, vyslovenému v trestním oznámení, že Hrubý a Haunold byli zastřeleni nikoli z pohnutek, jaké má na mysli zákon čís. 115/1946 Sb., bylo nutné podrobné přezkoumání, je-li podezření opodstatněno či nikoliv. Nemám proto za to, že Holub, Tůma a Kestler byli neodůvodněně poškozováni a soudy zbytečně zatěžovány.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Žádám pana posl. Děda, aby přečetl svůj dotaz na pí ministryni průmyslu, pana ministra zahraničního obchodu a pana ministra vnitřního obchodu ve věci plnění resoluce živn. obchodního výboru ÚNS.

Posl. Děd: Paní předsedkyně, slavná sněmovno!

Vznáším dotaz na paní ministryni průmyslu, pana ministra zahraničního obchodu a pana ministra vnitřního obchodu ve věci plnění resoluce živn.-obchodního výboru ústavodárného Národního shromáždění:

Paní ministryně průmyslu, pane ministře zahraničního obchodu a pane ministře vnitřního obchodu, živnostensko-obchodní výbor ústavodárného Národního shromáždění uložil vám svým usnesením ze dne 17. prosince 1947, abyste vypracovali společný návrh na reorganisaci distribuce textilního zboží v dohodě s NÚC a po slyšení zájmových organisací a předložili tento k projednání živnostensko-obchodnímu výboru sněmovny. Ptám se vás, proč jste této resoluci nevyhověli?

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k odpovědi na dotaz pí ministryni průmyslu.

Ministryně inž. Jankovcová: Paní a pánové!

Odpovídajíc na stručný dotaz pana posl. Děda ve věci plnění resoluce živn.-obchodního výboru uvádím, že Národnímu shromáždění přísluší podle čl. 1 ústavního zákona ze dne 11. dubna 1946, čís. 65 Sb., o ústavodárném Národním shromážděni, moc zákonodárná a ostatní působnost jemu přikázaná ústavní listinou a jinými zákony. Druhy předmětu jednáni sněmovny vypočítává § 18 zákona ze dne 2. července 1947, čís. 140 Sb., o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění.

Úprava distribuce textilu není, pokud arci nejde o řešení formou zákona, předmětem, o kterém by podle zákona čís. 140/1947 Sb. nebo podle ústavních a jiných zákonů náleželo sněmovně se usnášeti; jest opatřením moci vládní, které není podrobeno povinnosti dát je průběžně projednati Národním shromážděním a o kterém si může sněmovna podle § 46, odst. 2 zák. čís. 140/1947 Sb. vyžádat toliko zprávu a vysvětlení člena vlády.

Úprava poměrů v distribuci textilního zboží se stala opatřením podle dekretu čís. 109/1945 Sb. a podle vládního nařízení čís. 175/1943 Sb., zvláště když postup schválený živn.-obchodním výborem ústavodárného Národního shromáždění nebylo možno pokládat za právně bezvadný z důvodů, o kterých jsem se nahoře zmínila.

Ve snaze vyjíti však vstříc zájmu o věc podala jsem s panem ministrem vnitřního obchodu ve společné schůzi výborů živn.-obchodního, zásobovacího a průmyslového dne 22. ledna 1948 zprávu o nové organisaci distribuce textilu.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz panu ministru zahraničního obchodu.

Ministr dr Ripka: Paní místopředsedkyně, paní a pánové!

K dotazu pana posl. Děda sděluji, že resoluce, usnesená ve schůzi živn.-obchodního výbor ústavodárného Národního shromáždění, konané 17. prosince m. r., stran vypracování společného návrhu na reorganisaci distribuce textilního zboží, mně nebo mému resortu vůbec nebyla doručena. Její obsah byl mně ovšem znám na příklad též z denního tisku. Konstatuji, že přes mé největší úsilí se nepodařilo dosáhnout toho, aby se k intenci v resoluci vyjádřené přihlédlo.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Prosím pana ministra zemědělství, aby v zastoupení omluveného pana ministra vnitřního obchodu odpověděl na tento dotaz.

Minister Ďuriš: Slávna snemovňa!

Pánu posl. Dedovi odpovedám takto: Na jeho dotaz vo veci plnenia rezolúcie živn.-obchodného výboru ústavodarného Národného shromaždenia odkazujem na odpoveď pani ministrine priemyslu v tej istej záležitosti. (Výborně! - Veselost.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní ): Žádám pana posl. Křepelu, aby přečetl svůj dotaz na ministryni průmyslu a na ministra vnitřního obchodu ve věci uvolňování skladů textilního průmyslu. (Zvoní.) Prosím o klid.

Posl. Křepela: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Činím tímto stručný dotaz na pani ministryni průmyslu a pana ministra vnitřního obchodu ve věci neuvolňování skladů textilního zboží:

1. Jaké byly zásoby hotového textilního zboží v továrnách v jednotlivých čtvrtletích v r. 1947 podle jednotlivých výrobních odvětví?

2. Kolik z toho připadá na výrobu znárodněnou a kolik na výrobu soukromou?

3. Je-li pravda, že sklady v továrnách během roku rostly, proč neučinila obě ministerstva zavčas opatření, aby sklady byly dány do prodeje a dostaly se tak spotřebiteli?

4. Je ochoten pan ministr vnitřního obchodu a paní ministryně průmyslu učinit opatření, aby všechny tyto zadržené sklady se dostaly co nejdříve do prodeje spotřebiteli?

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní) Dávám slovo k odpovědi na tento dotaz paní ministryni průmyslu.

Ministryně průmyslu inž. Jankovcová: Paní místopředsedkyně, paní a pánové!

Na dotaz pana posl. Křepely ve věci neuvolňování skladů textilního průmyslu si dovoluji odpověděti takto:

Ministerstvo průmyslu jako resort, jemuž přísluší řízení výroby textilního zboží, zjišťuje podle vyhlášky ministra průmyslu a ministra vnitřního obchodu ze dne 31. března 1947 o čtvrtletních hlášeních výrobců textilního zboží, čís. 373 Úředního listu, údaje o výrobě, dodávkách a skladech textilního zboží za uplynulé čtvrtletí.

V údajích o skladech tohoto zboží je vedle zboží schopného prodeje zahrnuto též zboží režné, které s hlediska výroby příslušného odvětví je vykazováno již jako sklad, neboť v tomto odvětví se hledí na dohotovení režného tovaru jako na dokončení výrobního procesu, i když je zboží ještě třeba několik měsíců podrobováno úpravě a zušlechtění. Tak tomu je z důvodů vhodností, vlastních výrobě, zatím co se za hotové zboží, viděno očima spotřebitele, může pokládati jen to, které je schopno plniti nejen funkci základní, t. j. Ochranu před vnějšími vlivy přírodními, ale i funkci bezprostředně souvisící, totiž funkcí zevního vzhledu s hlediska vkusu. To je tedy zboží po upravení a zušlechtění.