Místopředseda Hladký: Žádám pana posl. Frant. Jaroše, aby přečetl svůj dotaz na ministra sociální péče ve věci nároku pojištěnců t. zv. náhradních ústavů.

Posl. Fr. Jaroš: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Předkládám panu ministru sociální péče tento dotaz:

V posledních dnech byla naše pojištěnecká veřejnost zneklidněna zprávami denního tisku, v nichž pisatelé zřejmě z neinformovanosti nesprávně odvozovali, že vyšší nároky pojištěnců u t. zv. náhradních ústavů budou v národním pojištění důchodovém odbourány a že rovněž budou poškozeni ti pojištěnci, kteří si v minulosti zajistili vyšší nároky zákupem let pojištění. Tyto novinářské články vyvolaly neopodstatněné obavy značného počtu pojištěnců, kteří se nyní obávají, že národní pojištění přinese nivelisaci všech důchodů a že získané nároky budou pro ně ztraceny nebo znehodnoceny.

Činím proto dotaz na pana ministra soc. péče, jakým způsobem je v chystaném národním pojištění důchodovém zabezpečeno zachování všech až dosud získaných pojištěneckých nároků.

Místopředseda Hladký: Dávám slovo panu ministrovi zemědělství, aby v zastoupení omluveného pana ministra soc. péče odpověděl na tento dotaz.

Minister Ďuriš: Pánu posl. Jarošovi odpovedám takto:

Živly, ktoré majú záujem na tom, aby boly široké masy našej verejnosti znekľudňované, ktoré podporujú šuškandu a poškodzujú tak budovateľské úsilie nášho národa, prichádzajú s novou panikárskou správou, že pripravované národné dôchodkové poistenie prinesie nivelizáciu všetkých dôchodkov a že získané nároky pre nich budú dokonca stratené alebo znehodnotené. Neserióznosť takýchto správ sa dá ľahko dokázať a sme presvedčení, že naša súkromno zamestnanecká verejnosť, ktorej sa dotaz pána posl. Jaroša týka, sa týmto planým poplachom nenechala uviesť vo zmätok.

Akékoľvek obavy, že vyššie nároky poistencov u tzv. náhradných penzijných ústavov budú v národnom dôchodkovom poistení odbúrané a že takisto budú poškodení tí poistenci, ktorí si v minulosti zaistili v penzijnom poistení vyššie nároky zakúpením rokov, sú celkom bezdôvodné. Pokiaľ sa týka ostatných obáv, môžem oznámiť, že osnova zákona o národnom dôchodkovom poistení, ako ju vypracovala komisia odborníkov Národného frontu a ÚRO, neprináša nivelizáciu dôchodkov, ba naopak tieto dôchodky zvyšuje, a to nie nivelizačne, určitou pevnou čiastkou rovnako pre všetky dôchodky, ale percentuálne, čo znamená, že zvýšenie u vyšších dôchodkov bude až do určitého maxima výdatnejšie. Toto percentuálne zvýšenie dôchodkov bude sa podľa vypracovanej osnovy vzťahovať na celý dôchodok, teda prípadne i na tú časť dôchodku, ktorá vyplýva z niekdajšieho zakúpenia rokov, ktorým si poistenci zaisťovali vo svojom poistení vyššie nároky. Zachovanie všetkých až doteraz získaných poisteneckých nárokov je v pripravovanom národnom dôchodkovom poistení uspokojivo zaistené v rade predpisov, ktoré boly uvedené už odbornou komisiu Národného frontu a Ústrednou radou odborov jednomyseľne prijaté, takže už tento fakt najlepšie svedčí o tom, že získané nároky doterajších poistencov boly rešpektované a v mnohom ešte značne zlepšené.

Místopředseda Hladký: Děkuji. Tím je vyřízen první odstavec pořadu. Přistoupíme k projednávání druhého odstavce poradu, jímž je

2. Zpráva výborů živn.-obchodního, zahraničního, dopravního a průmyslového o vládním návrhu (tisk 966), kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu Smlouva o obchodu a plavbě mezi republikou Československou a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě dne 11. prosince 1947 (tisk 997).

Zpravodajem za výbor živnost.-obchodní je pan posl. Fierlinger. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Fierlinger: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Text obchodní a plavební smlouvy, který je nám předložen, je obvyklý text normální plavební a obchodní smlouvy, kterou si obě smluvní strany zaručují stejné nakládání v oboru obchodní politiky a zaručují si nejvyšší výhody, platící pro kterýkoliv třetí stát, pokud se týče obchodně-politických práv občanů, nakládání se zbožím, s loďmi a pokud se týče dopravy. Smlouva celkem přebírá ustanovení dřívější naší smlouvy se Sovětským svazem z roku 1935.

Při stylisaci § 1, týkajícího se zásady nejvyšších výhod, vznikla diskuse, zdali Sovětskému svazu přísluší výhody, které by Československo mohlo poskytnout státům třetím z titulu zvláštních multilaterálních smluv. Po ujištění čs. delegace, že nemíníme Sovětský svaz v čemkoliv diskriminovat, bylo od původního širšího textu, který byl sovětskou delegací původně navržen, upuštěno.

Zvláštní dodatek ke smlouvě obchodní a platební zaručuje obchodnímu zastupitelstvu Sovětského svazu určitá práva exteritoriální a osvobozuje je od všelikých fiskálních opatření. To je pochopitelné, poněvadž v daném případě sovětské obchodní zastupitelstvo zastupuje státní monopol zahraničního obchodu

Jinak je smlouva založena na naprosté vzájemnosti obou smluvních stran a nevyžaduje tudíž zvláštního komentáře.

Nás ovšem může daleko více zajímat smlouva o výměně zboží a o platech, podepsaná téhož dne v Moskvě, která nevyžaduje, jak je to u nás obvyklé, ratifikace parlamentem, nic méně však zasahuje tato dohoda o výměně zboží a platech pronikavě do skladby našeho zahraničního obchodu. Dovolte mi proto, paní a pánové, abych zde poukázal na podstatné rysy této dohody, i když již ministr zahraničního obchodu podal o tom v zahraničním výboru sněmovny obsáhlý referát.

V čem spočívají tyto výhody naší nové dohody o výměně zboží a platech se Sovětským svazem? Především zajišťuje tato dohoda naše zásobování, ohrožené loňskou neúrodou, dává nám možnost šetřiti stav dobytka a dokonce urychlila podstatně rychlým dovozem sovětské pšenice náš vlastní výkup na domácím trhu. Můžeme proto současně uvolniti větší množství ječmene pro zpracování na slad a tím si můžeme též zajistit naše tradiční odbytiště.

Platební a cenové podmínky, jak jste již slyšeli, jsou, pokud se týče nákupu obilnin v Sovětském svazu, pro nás nesmírně výhodné a jsou podstatně nižší než ceny, které bychom museli platit v zámoří, takže tu pro stát odpadá nutnost zvláštních příplatků pro vyrovnání domácích cen a cen zahraničních, jak tomu bylo dosud při nákupu pšenice v zámoří. Přitom nám poskytuje Sovětský svaz pro přechodnou dobu určitý úvěr pro překlenutí prvního většího schodku v naší platební bilanci. To vše nesmírně usnadňuje naši velmi napjatou devisovou situaci. Přitom se platy dějí ve vzájemném clearingu v korunách a výhoda této smlouvy je ta, že kterýkoliv třetí stát, který má analogickou clearingovou dohodu se Sovětským svazem, se může do tohoto clearingu zapojit. To prakticky znamená, že na příklad svými pohledávkami v Polsku můžeme zaplatit naše závazky vůči Sovětskému svazu.

Jedním slovem, tato nová dohoda má pro nás nesmírné výhody a především zaplňuje mezeru, která vznikla v našem zásobování. Přitom se náš zemědělec nemusí obávat, že bychom byli v příštích letech nuceni k nějakému odběru obilnin, jak už se někdy u nás na venkově naznačuje. Náš zemědělec se nemusí obávat zvýšené rostlinné produkce Sovětského svazu, která bude velmi značná a velmi progresivní v příštích letech, poněvadž Sovětský svaz má své plánované hospodářství, on může regulovat rostlinnou výrobu podle svých skutečných potřeb a podle své plánu a může též podle svého plánu disponovat přebytky podle toho, jak to bude potřebovat. Na druhé straně nám však dohoda zajišťuje stabilní trh pro naše důležité průmyslové výrobky na dobu 5 let, a to je nesmírně důležité zejména pro náš těžký průmysl, který musí počítat vždy s delší dodací lhůtou a potřebuje také lepší a bezpečnější kalkulační základnu.

Nesmírně cenné na této dohodě je také to, že Sovětský svaz přejímá povinnost, závazek k odběru spotřebního zboží až do 40-50 % veškerého našeho zboží. To má pro nás pochopitelně neobyčejnou cenu a neobyčejný význam zejména v dnešní době, kdy už hlad po spotřebním zbožím bude v celém světě postupně ukojen.

My si dále zajišťujeme v Sovětském svazu odběr důležitých surovin jako rudy, lnu, konopí, bavlny, vlny, asbestu, důležitých polotovarů, jako jsou kuličková ložiska, a zejména při snížení naší potřeby dovozu obilnin - jistě že nebudeme vždy potřebovat dovézt ze zahraničí 600.000 tun obilnin - to bude znamenat, že budeme míti větší platební schopnost v Sovětském svazu, budeme míti větší možnost odběru surovin ze Sovětského svazu a v tom směru se nám otvírají nesmírně příznivé perspektivy. Většina našich surovin bude moci býti v příštích letech dodána ze Sovětského svazu.

Co je mezi jiným též podstatným rysem této nové dohody? Dohoda stanoví ne jako obvykle rámcové dovozní a vývozní kontingenty, nýbrž kontingenty pevné, tak, jak to hospodářské plánování potřebuje. Proto také připadá našemu průmyslu, zejména znárodněnému, nesmírná odpovědnost. Objednávky Sovětského svazu musíme plniti správně, včas a přesně tak, jak on to činí vůči nám. Tu připadá značná odpovědnost našemu průmyslu a já bych na to rád upozornil naši ministryni průmyslu, že našemu průmyslu, zejména znárodněným podnikům - neboť jsou to hlavně naše znárodněné podniky, které budou plniti tyto dodávky - připadá značná odpovědnost. I naše dělnictvo si musí uvědomit, že přesným plněním těchto důležitých objednávek přispěje značně k úspěšnému vývoji našeho hospodářského plánování a k utužení našich hospodářských vztahů s naším budoucím největším obchodně-politickým partnerem a spojencem, Sovětským svazem.

Dále obchod se Sovětským svazem a vůbec se slovanskými státy znamená značnou úsporu na dopravném, neboť transportní výlohy dováženého a vyváženého zboží do těchto států činí pouze asi 50 až 60 % obvyklých transportních výloh, zejména béřeme-li v úvahu dovoz a vývoz zboží do dalekého zámoří. Získáváme tedy lepší ceny při vývozu a platíme nižší ceny při dovozu. Doprava je obyčejně rychlejší a bezpečnější, vezmeme-li přitom v úvahu lepší transportní možnosti přes Štětín, které nám dnes dává dohoda s Polskem, tu můžeme říci, že se zde pro nás vytváří zcela nová situace, že Československo vychází ze svého tísnivého postavení, v němž bylo dříve.

Další výhodou je pro nás příslib vědecké a technické spolupráce výměnou informací a zkušeností v oboru průmyslové výroby. Víte dobře, že vědecká a výzkumná činnost sovětských vědců a laboratoří je na velké výši. To vše nám přijde k dobru a podnítí to též elán našich konstruktérů, vědců a našich výzkumných laboratoří. Můžeme říci, že touto dohodou a druhými dohodami se slovanskými státy střední a jihovýchodní Evropy se mění celá základna našeho zahraničního obchodu.

Mění se naprosto uskutečněním obchodu ve výší 50 miliard Kčs, t. j. 1 miliardy dolarů v době pěti let; to znamená podstatný odklon od zemí s liberalistickým hospodářstvím k zemím s hospodářstvím plánovaným. Dá se předpokládat, že náš obchod se zeměmi s plánovaným hospodářstvím bude jíž v příštích dvou neb třech letech činiti asi 45 % našeho zahraničního obchodu. Tím se do značné míry oprošťujeme od kapitalistického hospodářství západních států které budou vystaveny nebezpečí kapitalistických a hospodářských krisí, tak jak tomu bylo před válkou, zejména v letech třicátých. Znamená to také neobyčejně příznivé podmínky pro další konsolidaci celého našeho hospodářství.

Paní a pánové, západní kapitalistické státy upírají naděje na tak zvaný Marshallův plán, o němž však dosud není známo, v jak širokém rámci a kdy bude uskutečněn. O tom jsou dosud značné dohady a diskuse ve Spojených státech. Víme, že tento t. zv. Marshallův plán je spojen s dalekosáhlými politickými podmínkami. Plán bude ukládat státům, které pomoc přijmou, též určitě hospodářské podmínky o tom není třeba pochybovat - při čemž patrně budou uplatňována také hlediska vzájemné kapitalistické soutěže, která mohou vésti k vážným nedorozuměním. Kromě toho s Marshallovým plánem je spojována také otázka průmyslové výstavby západního Německa, což může ohroziti bezpečnost sousedních států.

Litujeme zejména toho, že Marshallův plán se má státi nástrojem k vytvoření bloku západních států. Mluví se dokonce o jakési nové celní unii. Všechny tyto úvahy a diskuse jsou zahroceny proti Sovětskému svazu, proti východní Evropě, která má své plánové hospodářství. Myslím, že je to značné, ba naprosté nepochopení cílů nové lidové demokracie, která se v těchto státech úspěšně rozvíjí a která si zajisté nepřeje nic jiného než žít se všemi státy, i se státy kapitalistickými, s celým lidstvem ve skutečném míru a snaží se odvrátit novou hospodářskou a válečnou katastrofu.

Naše nová hospodářská politika, spoléhající na pracovní schopnost a kázeň našich pracujících občanů, na jejich pochopení velkých socialistických cílů, k nimž spějeme, neobrací se proti západu, i když tam nenalézáme vždy náležité pochopení pro své potřeby. V našem zahraničním obchodě pro nás neexistuje problém západ či východ. Do této praktické otázky nechceme vnášeti žádnou ideologii. Náš zahraniční obchod se vyvíjí přirozeným způsobem podle toho, jaké jsou nám poskytnuty možnosti se strany východu či západu a podle našich zeměpisných možností. Můžeme již dnes říci, že vzájemně koordinované plánové hospodářství dává naší skupině států s plánovaným hospodářstvím daleko větší možnosti spolupráce než hospodářství kapitalistické. Princip nového demokratického hospodářství se daleko lépe osvědčuje než princip bezohledné kapitalistické soutěže.

Paní a pánové, právě uzavřená dohoda sovětsko-polská - a my přece máme též zájem na úspěšném rozvinutí vzájemných hospodářských vztahů mezi Polskem a Sovětským svazem a musíme si toho bedlivě všímat - dává Polsku k disposici úvěr ve výši 450 milionů dolarů a technickou pomoc k výstavbě polského průmyslu. Tato dohoda je klasickým příkladem takové platné spolupráce. Myslím, že můžeme označiti novou sovětsko-polskou dohodu, stejně tak jako naši, jako nový triumf plánování v mezinárodním měřítku. Dohoda je zároveň novým důkazem rychlé konsolidace velkého socialistického státu Sovětského svazu, zatím co kapitalistický západ jde patrně vstříc značným obtížím. Doufejme, paní a pánové, že postupem doby zvítězí i na západě střízlivá úvaha a střízlivé nazírání na skutečné potřeby evropských států, zejména těch, které válkou nejvíce utrpěly, a na velké úkoly, před nimiž veškeré lidstvo stojí.

Těchto několik poznámek jsem chtěl připojiti k obchodní a plavební smlouvě, které nám byly předloženy k schválení.

Živnostensko-obchodní výbor projednal ve své schůzi konané dne 28. ledna 1948 vládní návrh, kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění republiky Československé k projevu souhlasu smlouva o obchodu a plavbě mezi republikou Československou a SSSR, podepsaná v Moskvě dne 11. prosince 1947, a usnesl se doporučiti ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby s ní projevilo souhlas a přijalo navržené schvalovací usnesení, které zní:

"Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se Smlouvou o obchodu a plavbě mezi republikou Československou a Svazem sovětských socialistických republik podepsanou v Moskvě dne 11. prosince 1947." (Souhlas.)

Místopředseda Hladký: Zpravodajem za výbor zahraniční je p. posl. Nový. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Nový: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Smlouva o obchodu a plavbě mezi naší republikou a SSSR ze dne 11. prosince 1947, kterou nám vláda předložila ke schválení má své kořeny už v československo-sovětské smlouvě o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci ze dne 12. prosince 1943.

Čl. IV této smlouvy praví, že obě smluvní strany jsou dohodnuty, že budou vyvíjet v měřítku co nejširším své hospodářské styky a vzájemně si poskytovat všechnu možnou hospodářskou pomoc po válce. Tak jako se stala československo-sovětská smlouva o přátelství a vzájemné pomoci základním pilířem naší národní a státní bezpečnosti, stejně tak bude obchodní smlouva základem nové, zdravější orientace našeho zahraničního obchodu a našeho hospodářství vůbec.

Především pokládám za vhodné vyzvednout okolnost, že předložená smlouva je prvořadou smlouvou světové velmoci s malým státem. Československo-sovětská obchodní smlouva je klasickým příkladem smlouvy skutečně přátelské, smlouvy uzavřené sice mezi nestejně velkými státy, ale smlouvy založené na základě úplné rovnosti, rovnoprávnosti a reciprocity mezi oběma partnery. Prakticky je tato smlouva uzavřena na základě uznání naší absolutní suverenity na poli obchodně-politickém a nikterak nebrání naší vládě v obchodně-politické aktivitě, tedy v tom, aby dělala, co pokládá za vhodné, prospěšné a správné. Pokládám tudíž textaci této smlouvy za vzor, jímž se můžeme pochlubit nejen československé, nýbrž i světové veřejnosti. Je to vzorný příklad pro mezistátní smlouvy toho druhu, zvláště v dnešní době, kdy jsme svědky toho, jak mnozí slabší partneři musejí při obchodních a hospodářských jednáních od svých silnějších protějšků přijímat podmínky, které se často nepříznivě dotýkají životních zájmů vlastního státu, ba i jeho svrchovanosti.