Předseda Josef David.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, dr John, dr Chytil, Komzala. Zapisovatelé dr Bartuška, Bolen.

183 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

1. Doplňovací volba členů předsednictva ústavodárného Národního shromáždění a jejich sliby.

2. Zpráva výborů soc.-zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1037) o převedení smluvních zaměstnanců (dělníků) ve veřejné službě do regulovaného služebního poměru a o některých změnách tohoto poměru (tisk 1069).

3. Zpráva výborů soc.-zdravotnického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1038) o činovném státních a některých jiných zaměstnanců (tisk 1070).

4. Zpráva výborů soc.-zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1039), kterým se rozšiřuje platnost zákona ze dne 16. května 1946, č. 132 Sb. o výměře výslužného některých státních a jiných veřejných zaměstnanců na poživatele odpočivných (zaopatřovacích) platů (tisk 1071).

5. Zpráva výborů soc.-zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1040) o odškodnění a jiných opatřeních pro některé veřejné zaměstnance, kteří byli přeloženi do výslužby, nebo jejichž služební poměr byl rozvázán v době nesvobody (tisk 1072).

6. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 998), kterým se předkládá ústavodárnému Národnímu shromáždění k projevu souhlasu Úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou o zajištění hospodářské spolupráce, podepsaná dne 4. července 1947 v Praze (tisk 1068).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti krajského soudu trestního v Praze za souhlas k trest. stíhání posl. Dečiho (tisk 1078).

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního v Praze ve smyslu § 24 ústavní listiny za vydání k trest. stíháni posl. Ursínyho (tisk 1074).

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního v Praze ve smyslu § 24 ústavní listiny za vydání k trest. stíhání posl. dr Krajiny (tisk 1077).

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního v Praze ve smyslu § 24 ústavní listiny za vydání k trest. stíhání posl. dr Hodži (tisk 1073).

11. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního v Praze za souhlas k trest. stíhání posl. Čížka (tisk 1075).

12. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trestního v Praze za souhlas k trest. stihání posl. Hory (tisk 1076).

13. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu ve Strážnici za souhlas k trest. stíhání posl. Mráze (tisk 1002).

Předseda (zvoní): Zahajuji 98. schůzi ústavodárného Národního shromáždění.

Dovolenou podle § 1, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní schůzi posl. dr Šípovi, St. Novákovi, Štambachrovi, na dnešní a sobotní schůzi posl. Slívovi.

Předsednictvo navrhuje ústavodárnému Národnímu shromáždění k návrhu imunitního výboru, aby sněmovna podle § 25 ústavní listiny vyslovila souhlas s další vazbou zadrženého posl. dr Novotného. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím sněmovna projevila souhlas s další vazbou posl. dr Novotného.

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Doplňovací volba členů předsednictva ústavodárného Národního shromáždění a jejich sliby.

Členové předsednictva poslanci Alois Petr, dr Ján Ševčík a Jaroslav Hladký resignovali na svá místa v předsednictvu ústavodárného Národního shromáždění. Provedeme tedy doplňovací volbu za ně.

§ 58, odst. 2 jednacího řádu připouští voliti zdvižením ruky, není-li námitek.

Hodlám dát hlasovati zdvižením ruky, a to o všech kandidátech najednou. Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není. Budeme tedy voliti zdvižením ruky celou kandidátní listinu. Žádám o přečtení kandidátní listiny.

Gen. tajemník NS dr Madar (čte): Byl podán návrh posl. Hodinové-Spurné, Komzaly, dr Jelinka, Lindauera, Kobylky, Žiaka, Kaďůrka a druhů:

Podepsaní navrhují, aby za místopředsedy ústavodárného Národního shromáždění byli zvoleni poslanci dr John, dr Chytil a Polák.

Předseda: Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s přečtenou kandidátní listinou, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Navržení kandidáti jsou zvoleni za místopředsedy ústavodárného Národního shromáždění. Táži se zvolených pánů, zda volbu přijímají?

Pan posl. dr John?

Posl. dr John: Přijímám.

Předseda: Pan posl. dr Chytil?

Posl. dr Chytil: Přijímám.

Předseda: Pan posl. Polák je omluven nemocí a volbu přijímá.

Zvolení pánové přijali své funkce a vykonají nyní místopředsednický slib do mých rukou.

Žádám o přečtení slibovací formule. (Poslanci povstávají.)

Gen. tajemník NS dr Madar (čte): "Slibuji, že budu zachovávati zákony a svůj úřad předsednický nestranně zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Posl. dr John (podávaje předsedovi ruku): Slibuji.

Posl. dr Chytil (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda: Páni místopředsedové vykonali slib a žádám je, aby zaujali svá místa na místopředsednických křeslech na presidiální tribuně. (Děje se.) Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výborů soc.-zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1037) o převedení smluvních zaměstnanců (dělníků) ve veřejné službě do regulovaného služebního poměru a o některých změnách tohoto poměru (tisk 1069). Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se jednání o této předloze sloučilo s jednáním o předlohách, které jsou jako odstavce 3, 4 a 5 pořadu, to jest

3. Zpráva výborů soc.-zdravotnického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 1038) o činovném státních a některých jiných veřejných zaměstnanců (tisk 1070).

4. Zpráva výborů soc.-zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1039), kterým se rozšiřuje platnost zákona ze dne 16. května 1946, č. 132 Sb., o výměře výslužného některých státních a jiných veřejných zaměstnanců na poživatele odpočivných (zaopatřovacích) platů (tisk 1071).

5. Zpráva výborů soc.-zdravotnického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1040) o odškodnění a jiných opatřeních pro některé veřejné zaměstnance, kteří byli přeloženi do výslužby nebo jejichž služební poměr byl rozvázán v době nesvobody (tisk 1072).

Důvodem pro navrhované sloučení je, že jsou to osnovy veřejnozaměstnanecké.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučení těchto odstavců? (Nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou:

k odstavci 2 za výbor soc.-zdravotnický posl. Kolář, za výbor rozpočtový posl. Horn;

k odstavci 3 za výbor soc.-zdravotnický posl. Skaunic, za výbor rozpočtový posl. Horn;

k odstavci 4 za výbor soc.-zdravotnický posl. dr Kácl, za výbor rozpočtový posl. Stopka;

k odstavci 5 za výbor soc.-zdravotnický posl. Kolář, za výbor rozpočtový posl. Stopka.

Dávám slovo zpravodaji k odstavci 2 za výbor sociálné-zdravotnický, p. posl. Kolářovi.

Zpravodaj posl. Kolář: Pane předsedo, Paní a pánové!

Jako zpravodaj výboru sociálně-zdravotnického byl jsem pověřen, abych slavnému ústavodárnému Národnímu shromáždění podal zprávu o vládním návrhu zákona o převedení smluvních zaměstnanců a dělníků ve veřejné službě do regulovaného služebního poměru a o některých změnách tohoto poměru. Dovolte mně, abych k projednávání této osnovy řekl několik svých slov.

Jsem rád, že mně byla prokázána čest býti zpravodajem právě o této osnově, protože sám pocházím z řady dlouholetých smluvních zaměstnanců a sám jsem poznal, co to znamená strávit dlouhá léta bez možnosti postupu a zvýšení platu v kategorii smluvních zaměstnanců. Domnívám se, že dnešní den a dnešní zasedání ústavodárného Národního shromáždění je pro státní a veřejné zaměstnance svátkem, protože se dnes projednávají čtyři osnovy, které jsou důkazem toho, že ve změněných poměrech budou otázky veřejnozaměstnanecké řešeny bez licitačních úmyslů, s plnou vážností a plným pochopením pro těžkou situaci veřejných zaměstnanců.

Napřed mně dovolte říci, že návrh zákona mluví o převedení do regulovaného poměru a že by zde mohl vzniknout dotaz, proč nejsou státní a veřejní zaměstnanci pragmatisováni, jak bylo slibováno a jak o tom referoval také náš denní tisk. Zde je třeba říci, že pragmatisace - kterou je možno shrnout pod pojem definitiva a která je velkým lákadlem a sociálním zabezpečením všech státních a veřejných zaměstnanců nemohla být provedena z technických příčin, a proto všichni smluvní zaměstnanci, ta veliká armáda smluvních zaměstnanců, jsou převáděni do poměru regulovaného. O tomto poměru mluví odst. 2, § 1 osnovy, který říká: "Regulovaným služebním poměrem podle tohoto zákona se rozumí služební poměr, v němž jsou platy a postup v nich upraveny platovým zákonem nebo učitelským zákonem, nebo vládními nařízeními, po příp. služebními řády, vydanými podle ustanovení § 210, odst. 1 platového zákona, nebo, pokud jde o zaměstnance svazků územní samosprávy, všeobecných veřejných nemocnic a školních obcí, všeobecnými úpravami, obdobnými uvedeným předpisům."

Tato osnova, která převádí a likviduje naše smluvní státní a veřejné zaměstnance, se vztahuje na všechny zaměstnance smluvní, na všechny dělníky ve státní a veřejné službě, dále na smluvní zaměstnance a dělníky státních podniků. Nevztahuje se však na zaměstnance národních podniků, jejich ústřední a oblastní orgán.

Převod do regulovaného poměru podle navrhované osnovy bude prováděn podáním nekolkované žádosti. Podáním této žádosti je sledován účel, aby těm dělnickým zaměstnancům ve státní a veřejné správě, kteří dnes podle dělnických vyhlášek ministerstva sociální péče jsou lépe honorováni nežli by byli v poměru regulovaném nebo pragmatikálním, byla dána možnost projevit přání nebýt převedeni do regulovaného poměru a tím si zajistit lepší honorování podle vyhlášek ministerstva sociální péče. Osnova sama nemohla vyčíslit, o kolik smluvních zaměstnanců jde a kolika zaměstnanců se tato osnova bude týkat. Pouze odhadem lze říci, že půjde asi o 100.000 smluvních zaměstnanců. Pouze na drahách ve službách ČSD máme asi 60.000 dělníků a smluvních zaměstnanců, kteří přijetím této osnovy budou převedeni do poměru regulovaného.

Je třeba hned říci, že regulovaný poměr se touto osnovou mění; charakter dosavadního pojmu regulovaného poměru je úplně změněn v ten smysl, že jednak osnova stanoví, že ti zaměstnanci v regulovaném poměru, kteří dostávali dosud svou mzdu vyplácenu pozadu, budou jí dostávat vyplácenu předem jako zaměstnanci pragmatikální, a za druhé mění osnova regulovaný poměr tak, že odstraňuje vypověditelnost služebního poměru a činí jej nevypověditelným, takže se tito zaměstnanci stávají se všemi nároky a se všemi důsledky zaměstnanci pragmatikálními, ovšem v poměru regulovaném.

Paní a pánové, jak jsem již v úvodu řekl, nemohu jako dlouholetý smluvní zaměstnanec při projednávání této osnovy nezhodnotit, jak vlastně smluvní zaměstnanci vznikali a proč vlastně vznikali. Víme, že ve státní a veřejné službě jsme měli po skončení naší vítězné revoluce celkem 60% všech státních a veřejných zaměstnanců ve smluvních kategoriích, a je třeba se zeptat: které to kategorie strávily v poměru smluvním desítky let? Odpověď je, že v kategorií smluvních zaměstnanců byli ti zaměstnanci nejubožejší, zaměstnanci sociálně nejpotřebnější, že to byli zaměstnanci zřízenečtí a že to byli hlavně zaměstnanci podnikoví, že desetitisíce zaměstnanců československých státních drah musely strávit 10, 15 a 20 let ve smluvním nebo výpomocném poměru, byli to zřízenečtí zaměstnanci na poštách, byli to naši okresní a státní cestáři, kteří celý život strávili v poměru a kategorii smluvních zaměstnanců. A na těchto statisících nejubožejších státních zaměstnanců si naši kapitalisté v první republice zachraňovali své zisky. Platy těchto smluvních zaměstnanců se nedaly zvát v mnohém případě vůbec platy. Říkalo se vždy státním a veřejným zaměstnancům: máte toho málo, ale máte to jisté. Avšak vývojem poměrů v první republice zaměstnancům veřejným zůstalo pouze to málo, ale to jisté dávno již nebylo pravdou, protože 60% všech státních a veřejných zaměstnanců měli toho málo, ale ani to neměli jisté. Platový zákon č. 103 z r. 1926 nebyl sám o sobě zákonem nejnespravedlivějším. Avšak ti, kdož jej prováděli v praxi, všichni ti, kdož dávali platovému zákonu čís. 103/1926 náplň, ti z něho teprve udělali zákon asociální, ti použili všech možností platového zákona k tomu, aby ty nejchudší státní a veřejné zaměstnance připravovali o spravedlivý nárok na odměnu za jejich práci. Víme, že důvodová zpráva platového zákona čís. 103 mluví o tom, že každému státnímu a veřejnému zaměstnanci musí být bezpodmínečně během jeho služební dráhy umožněno aspoň dvojí povýšení. Avšak jaká byla praxe? Důvodová zpráva k tomuto zákonu u kategorií nejvyšších byla naplňována nejenom na 100 %, ale byla naplňována více než stoprocentně. Měli jsme však statisíce smluvních zaměstnanců, na které tato důvodová zpráva vůbec neplatila, protože vydrželi sloužit 35 a 40 let ve smluvním poměru bez jediného povýšení a bez jediné možnosti postupu. Je také třeba žalovat na všechny ty, kteří měli plná ústa lásky k veřejným zaměstnancům, kteří se vždycky před blížícími se volbami do parlamentu začínali starati o veřejné zaměstnance, že ani jedenkrát se nepostarali, aby bylo vydáno prováděcí nařízení k § 25 zák. 103/1926 o zřízeneckých čekatelích. A tak přesto, že autoři platového zákona a zákon sám předpokládal, že i pro státní a veřejné zřízence bude vydáno prováděcí nařízení o zřízeneckých čekatelích, které zabrání tvoření dlouholetých smluvních kategorií, ti, kteří projevovali tolik lásky a tolik starosti o veřejné zaměstnance, sabotovali § 25 platového zákona a do dnešního dne nebylo vydáno prováděcí nařízení k tomuto paragrafu.