V mezidobí od schválení a vyhlášení zákona č. 142/47 Sb., t. j. mezi 11. červencem 1947 a 12. srpnem 1947, došlo k velkým převodům pozemkovým, ke změnám v osobě vlastníka půdy proto, aby se zákon obešel. Všechny tyto převody jsou nyní neplatné.

Dále chci ještě sdělit, že vzhledem k tomu, že náklady spojené s provedením revise je nutno zahrnout do přídělových cen, nevyžádá si zákon nákladů ze státní pokladny, a proto rozpočtový výbor na své schůzi konané dne 18. března 1948 se usnesl doporučit ústavodárnému Národnímu shromáždění tento zákon k schválení. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo zpravodaji za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací k odst. 3, p. posl. Kaďůrkovi.

Zpravodaj posl. Kaďůrek: Slavná sněmovno, paní předsedkyně, pane ministře, paní a pánové!

Byl jsem pověřen zemědělským, zásobovacím a osidlovacím výborem ústavodárného Národního shromáždění, abych jako zpravodaj podal slavnému ústavodárnému Národnímu shromáždění zprávu k vládnímu návrhu zákona tisk 1066 o zemědělském úvěru.

Vládní návrh zákona tisk 1066 je jedním článkem ze souboru zemědělských zákonů, na které čekají statisíce malých a středních zemědělců, aby jejich životní úroveň byla zlepšena a jejich existence zajištěna. Proto, paní a pánové, dovolte mi jako výkonnému zemědělci, který ve svém životě, ve svém malém hospodářství prožil a pocítil v době hospodářské krise na svých bedrech zadlužení, ba předlužení a strávil nespočetné bezesné noci v obavách o existenci své rodiny, aby alespoň několika slovy zhodnotil velký význam vládního návrhu zákona o zemědělském úvěru.

Lidově demokratický režim a jeho vláda ukázaly skutkem, že mají upřímnou snahu řešit věcně a důsledně všechny, i nejtěžší problémy našeho zemědělského stavu, stavu, který vždy byl zatlačován do pozadí a jehož zájmy nebyly respektovány, neboť nebyla zvážena důležitost zemědělské výroby pro blaho celého národa a všech ostatních vrstev obyvatelstva. Zemědělci byli namnoze ponecháni svému osudu a náhodám, nesli na svých bedrech risika katastrof, nemocí, neúrody a pádu dobytka, a tisíce takto postižených zemědělců bylo vystaveno nebezpečí zadlužení, při nemožnosti dluhové služby byli namnoze za lichvářské úroky hnáni do exekuce a jejich majetku se dražbou zmocňovali bursovní spekulanti a jiní vykořisťovatelé, kteří získali neúměrné kapitály vykořisťováním pracujícího lidu. Osnova tohoto zákona jednou provždy zabrání jakékoli spekulaci se zemědělským majetkem a poskytne potřebným zemědělcům za levný úrok úvěr, ať již dlouhodobý nebo krátkodobý, bez zatížení vedlejšími poplatky a kolkovným, neboť osnova tohoto zákona všechny úkony od kolků a poplatků zprošťuje.

Velkou vymožeností pro zemědělce v tomto zákoně jest, že ministerstvo zemědělství po dohodě s ministerstvem financí je podle § 8 zmocněno přejímat státní záruky za zemědělský úvěr a jeho příslušenství. V případě státní záruky podle § 9, prokáže-li dlužník nemožnost dluh splácet, převezme tuto povinnost za něho z části nebo úplně zemědělský zajišťovací fond, zřízený podle tohoto zákona, který bude dotován potřebnými částkami z rozpočtu a prostředků ministerstva zemědělství a Národního pozemkového fondu. Tedy žádné náplasti na otevřené rány, žádné sliby a žádné moratorium nebo těžké nevypověditelné závazky hypotekární, nýbrž přímá pomoc, pomoc hmotná a okamžitá, jak ji navrhuje osnova tohoto zákona, je jedině správná a pro zemědělce účinná.

Musím zde také zhodnotit, že podle § 10 osnovy může dlužník při dlouholetém úvěru dluh zaplatit před skončením smluvní doby, aniž by mu tím vznikly nějaké horší platební podmínky nebo větší závazky.

Dále má navržená osnova zákona svůj veliký význam proto že zapadá právě do doby, kdy bude zejména u drobných a středních zemědělců větší potřeba peněz a úvěru z důvodů získávání půdy z revise první pozemkové reformy a z nové pozemkové reformy. A také bude potřeba úvěru na provádění scelování, na meliorace, na nákup hospodářských strojů za účelem mechanisace zemědělské práce a na opravy hospodářských budov, které si následkem všeobecného zákazu staveb, nedostatečného udržování v době okupace a také poškození válečnými událostmi vyžádají značného nákladu. Ale nejen to, je třeba také našim vesnicím umožnit levným úvěrem provádět výstavbu obcí, hygienického bydlení a všeho zařízení, což zvýší životní úroveň člověka pracujícího na půdě a tím pomůže i odstranit nežádoucí útěk z venkova a od zemědělství.

K zvládnutí všech těchto úkolů zdaleka nestačí výtěžek práce zemědělcovy, a proto osnova navrženého zákona má tím větší význam, neboť umožní zemědělcům zdolání všech úkolů a plánů získáním takového levného zemědělského úvěrů, kde ti, kteří si půjčí, nemusí se obávat a strachovat o svoji existenci, nemusí se bát, když na ně dolehne neštěstí, neúroda a pod., že této jejich situace bude zneužito. Tito zemědělci se mohou věnovat klidně své práci, neboť sám stát bude ve smyslu návrhu zákona zaručovat a chránit jejich existenci.

Jsem pevně přesvědčen, že zákon o zemědělském úvěru se nemine svého cíle. Bude zařazen mezi nejvýznamnější zákony uskutečňující spravedlivé sociální uspořádání poměrů v našem státě a stane se tak ozdobou lidově demokratického režimu a vlády Klementa Gottwalda. Věřím, že za tento zákon budou vděčný statisíce malých a středních zemědělců a že se tím jejich práce na půdě stane radostnější.

Zemědělský, zásobovací a osidlovací výbor ústavodárného Národního shromáždění projednal osnovu zákona ve své schůzi konané dne 17. března 1948 a provedl některé nepatrné změny a tiskové opravy. Doporučuji slavnému ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby osnova zákona o zemědělském úvěru tisk 1066 byla přijata ve znění zprávy výborové. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo zpravodaji k odst. 3 za výbor rozpočtový, p. posl. Janoušovi.

Zpravodaj posl. Janouš: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Tisk 1088. který je vám dnes předložen ke schválení, t. j. zákon o zemědělském úvěru, je jedním z těchto zákonů, kterými chce Gottwaldova vláda a ministerstvo zemědělství zajistit výstavbu šťastné a pokrokové vesnice. Zákony, které dnes schvalujeme, jsou ovocem staletého úsilí a boje českého zemědělce, úsilí, které bylo před 100 lety korunováno zrušením roboty; znamenají také skoro stoleté oslavy svépomocné akce, protože v nejbližších dnech budeme oslavovat 90leté trvání záložny ve Vlašimi. Prostě znamenají tyto zákony dovršení vývojové cesty tím, že se zemědělec skutečně stává platným členem lidské společnosti.

Podle této osnovy přebírá stát záruku za riskantní podnikání našeho zemědělce a chce novým, moderním způsobem řešit jeho zajištění. Vzpomeňme jen, že v období krise se dostalo do dražby do r. 1935 asi 164.000 zemědělských usedlostí, protože držitelé těchto usedlostí byli všemožným pirátským způsobem vysáváni bankami a jinými ústavy; vzpomeňme také, že do r. 1935 dosáhlo zadlužení naší vesnice částky 30 miliard. Uvážime-li toto všechno, vidíme, že stát dnes skutečně splácí velký dluh zemědělskému lidu.

A ani dnes ještě není náš venkov osvobozen od dluhů. Ještě dnes se mohou dluhy našeho venkova odhadnouti částkou 6 miliard Kčs a proto je plně na místě, béře-li osnova zřetel na všechny tyto věci a chce-li novým způsobem předejíti tomu, aby se zemědělci dostávali na buben, chce-li nově a velkoryse řešit celou úvěrovou akci, kterou bude naše vesnice potřebovat.

V pětiletém plánu se počítá s tím, že do zemědělského podnikání bude nutno investovat 35 miliard Kčs. Kdybychom tento úvěr nezajistili, kdybychom ponechali volné pole působnosti všem bankám a ústavům - i když jsou nyní znárodněny a nemohou postupovat tak, jako kdysi - ohrozili bychom naše zemědělce.

Musím vzpomenout, jak se řešila otázka oddlužení za prvé republiky. Dělo se tak způsobem, který jsem už naznačil, že zemědělec byl oddlužen jen tehdy, když přistoupil na platformu potupného vyrovnání, byl oddlužen tehdy, když o tom prostě rozhodl někdo druhý a když se mu určitým procentem pomohlo. Dnes bude zemědělec oddlužen jinak při zachování vlastnictví k usedlosti. To je základní a zásadní věc, kterou tato osnova sleduje.

Dovolte, abych nyní alespoň několika slovy rozebral osnovu po stránce rozpočtové. Počítá se s tím, že podle tohoto zákona bude potřeba úvěru až d r. 1950 takováto: Na krátkodobý úvěr asi 1 miliarda Kčs a na úvěr dlouhodobý asi 8 miliard Kčs. Tím nebudou dotčeny výhody, kterých se mohou zemědělci dožadovat podle ustanoveni jiných zákonů, třeba zákona o stavební obnově a pod.

Risiko, které stát přebírá z případných ztrát, je vyčísleno asi takto: Pro r. 1948 celkem 36 mil. Kčs, pro rok 1949 62 mil. a pro r. 1950 63 mil. Kčs. Stát má na tyto ztráty přispívat paušálně částkou 75 mil. ročně z rozpočtu ministerstva zemědělství. Neznamená to tedy žádné nové zatížení státní pokladny, žádné ohrožení nebo zvýšení státního rozpočtu.

Případné přebytky, které zde budou, budou shrnovány do zvláštního fondu, ze kterého se budou hradit ztráty v době, kdy by zemědělství bylo postiženo novou mimořádnou katastrofou.

V jednotlivých paragrafech se rozebírá látka takto:

§ 1 určuje, komu se může úvěr poskytnout. Přitom bych chtěl říci, že jsou to především zemědělci, kteří samostatně hospodaří, a dále pak družstva, po případě obce, které chtějí budovat zařízení ve prospěch našich zemědělců. Myslí se tu na líhně a různé družstevní podniky, jako prádelny a pod. Všem takovým družstvům, po případě obcím, se podle § 1 může poskytnout úvěr, aby taková veřejně-potřebná zařízení pro zemědělce podporovaly.

V § 2 se specializují tyto kategorie a určuje se, komu se v jednotlivých kategoriích může úvěr poskytnout.

§§ 3 a 4 rozlišují úvěry a dobu splatnosti. To znamená u krátkodobého úvěru 6 měsíců, pak prolongaci směnek, a u dlouhodobého úvěru 5, případně 40 roků, jak již podotkl zpravodaj výboru zemědělského. Zemědělec může úvěr splatit tehdy, když bude míti hotové peníze, aniž mu vzniknou další poplatky a povinnosti vůči věřiteli.

§ 5 vypočítává taxativně, na co se může úvěr poskytnout, a § 6 jedná o tom, které ústavy mohou poskytnout úvěr. S radostí tu musím jako pracovník v družstevním podnikání konstatovat, že jsou to především Kampeličky a jiné družstevní úvěrní ústavy finanční, na které zákon pamatuje.

§ 7 rozebírá úrokovou sazbu a příspěvky do zajišťovacího fondu.

§ 9 specializuje udělení státní záruky, § 10 určuje, jak má být zápůjčka zajištěna knihovně, a upravuje další modifikace.

§§ 11, 12, 13 a 14 pojednávají o utvoření zemědělského zajišťovacího fondu, o jeho správě, jeho jmění, povinnostech a právech.

§§ 15, 16 a 17 určují zřízení zemědělských úvěrových komisí, jejich počet a složení a jejich úkoly. Vedoucí myšlenkou tu je, že o úvěrech pro zemědělce mají především rozhodovat zemědělci sami tím způsobem, že se mohou úvěry poskytnout na návrh místního sdružení Jednotného svazu českých zemědělců nebo okresního sdružení.

§§ 18 a 19 pojednávají o odvolací instanci a o projednávání sporných případů, kdyby snad došlo k tomu, že by zemědělec nebo ústav byl poškozen.

Ostatní paragrafy pak obsahují trestní a závěrečná ustanovení.

S klidným svědomím mohu říci, že rozpočtový výbor prostudoval tuto osnovu velmi bedlivě, a já jako zpravodaj vám doporučuji přijetí návrhu tak, jak se na něm usnesl výbor rozpočtový ve schůzi 18. března t. r. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo zpravodaji k odst. 4 za výbor zemědělský, zásobovací a osidlovací, p. posl. Kovářovi.

Zpravodaj posl. Kovář: Slavné ústavodárné Národní shromáždění!

Předstupuji před vás jako zpravodaj zemědělského, zásobovacího a osidlovacího výboru a podávám zprávu o vládním návrhu zákona tisk 1063 o zemědělské dani.

Dnešní zasedání sněmovny jest opravdu historickým dnem pro naše zemědělce. Řadou velmi důležitých zemědělských osnov jim dáváme půdu, jejím scelováním umožníme ekonomické obdělání, přístupným úvěrem zajistíme zemědělcům trvalou existenci a novou zemědělskou daní osvobodíme převážnou část zemědělců od placení daně vůbec. Nová lidově-demokratická a socialistická republika Československá nejen slovy a sliby, nýbrž také skutky prokazuje, že vedle znárodněného průmyslu potřebujeme a proto budujeme i zdravé a silné zemědělství na nových základech, bez velkostatkářů a zbytkařů.

Zákon o nové zemědělské dani ve své podstatě jednotně shrnuje dosavadní daň pozemkovou, která činila 4,16 násobek katastrálního výtěžku, daň důchodovou, část všeobecné daně výdělkové, kterou platili někteří pachtýři, daň obratovou a paušál daně z masa, který se platil částkou 4 Kčs z jednoho ha orné půdy a luk. Tímto činem odstraňujeme dosavadní nepřehlednost a těžkopádnost daňového systému a přispíváme k zjednodušení státní administrativy.

Nová zemědělská daň se vztahuje na všechnu půdu s katastrálním výtěžkem, vlastní i pronajatou. Dani podléhají fysické osoby, které provozují na vlastní účet zemědělské hospodářství do výměry 50 ha. Více fysických osob, na př. manželé, podléhají dani společně. Jednotlivé fysické osoby podléhají dani jen tehdy, pracují-li v hospodářství trvale a zaměstnávají-li cizí osoby jen potud, pokud nestačí při svém plném zaměstnání na všechny zemědělské práce, s výjimkou případů nezletilosti, stáří, invalidity a vykonáváni veřejné funkce, avšak jinak než v placeném zaměstnaneckém poměru. Právnické osoby nepodléhají nové dani zemědělské a budou platiti dále dosavadní pozemkovou daň, zvýšenou o trojnásobek ze 2 % na 6 %.

Sdruží-li se více zemědělců v družstvo s neuzavřeným počtem členů ke společnému provozování svých zemědělských hospodářství, podléhají zemědělské dani tak, jako by hospodařili samostatně na vlastní účet. Daň se přiměřeně sníží, činí-li celková výměra lesů v hospodářském tělese více než 15 %.

Daň se vyměřuje částkou, uvedenou v tabulkách, připojených k tomuto zákonu, podle výrobních oblastí, výměry všech pozemků a průměrného katastrálního výtěžku podle stavu z 30. června rozhodného roku. Na pozemcích, kde se pěstují kultury, jimiž se dosahuje vyššího výnosu - chmel, vinná réva, tabák, paprika, zahradnictví a j. - vyměřuje se daň násobkem výměry půdy, který stanoví Ústřední zemědělská daňová komise.

Daňové minimum je stejné jako u daně ze mzdy, u jednotlivce 540 Kčs, což odpovídá základu 19.200 Kčs u daně ze mzdy, a u manželů 1.080 Kčs, což jest dvojnásobek. Provozuje-li zemědělství jednotlivec, zvyšuje se daň o 20 %. Při společném provozování více osob se daň snižuje o 20 % za třetí osobu a o 10 % za čtvrtou osobu, nejvíce však 30 %, to znamená na manželku nebo družku o 480 Kčs, na první dítě o 480 Kčs, na druhé dítě o 540 Kčs, na třetí a každé další dítě o 600 Kčs a na každého z rodičů o 480 Kčs. V zákoně jsou přesně vypočítáni rodinní příslušníci, na které se snížení daně vztahuje, s podmínkou, že jsou v poplatníkově zaopatření.

Další sleva na dani se poskytuje válečným i neválečným invalidům podle procenta pracovní neschopnosti, osobám tělesně nebo duševně vadným, vdovám a nezletilým sirotkům po padlých legionářích a příslušníkům národního odboje. Dále lze dosáhnouti slevy na dani pro zvláštní poměry, které poplatníka podstatně zatěžují - plnění alimentačních povinností, podporování nemajetných příslušníků rodiny, nákladné léčení a živelní pohromy. Přiznání k dani je povinen podati každý, kdo dani podléhá, do konce ledna běžného roku za uplynulý rok. Poplatník si sám výši daně vypočítá a daň zaplatí. Nepodá-li poplatník přiznání včas, může se daň zvýšiti až o 10 %. Berní správa nebude zasílati platební rozkazy jednotlivě, nýbrž vyrozumí poplatníky prostřednictvím místního národního výboru předpisným seznamem, který musí být veřejně vyhlášen způsobem v místě obvyklým a musí být veřejně vyložen po dobu třiceti dnů.