Středa 21. července 1948

(Začátek schůze v 9 hod. 13 min.)

Přítomni:

Předseda dr. John.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Komzala, dr. Polanský, dr. Procházka, Richter, V. David, Žiak.

Zapisovatelé Pexa, Török.

Členové vlády: náměstek předsedy vlády Fierlinger; ministři dr. Čepička, inž. Jankovcová, Kliment, Kopecký, Krajčír, dr. Nejedlý, dr. Neuman, Nosek, Petr, Plojhar, inž. dr. Šlechta.

250 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: náměstek gen. tajemníka NS dr. Ramajzl.

Pořad

11. schůze Národního shromáždění republiky Československé,

svolané na středu dne 21. července 1948 na 9. hod.

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 40) o sbírkách zákonů (tisk 86).

2. Společná zpráva výborů zemědělského a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 11) o zalesňování a zakládání (obnově) rybníků (tisk 36).

3. Zpráva výborů zemědělského a ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 31) o ochraně pachtýřů zemědělských podniků a pachtýřů zemědělských pozemků (tisk 61).

4. Společná zpráva výborů hospodářského, zemědělského a ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 47) o Ústřední radě družstev (tisk 83).

5. Zpráva výborů soc.-politického a zdravotnického a ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 48), kterým se mění a doplňují některá další ustanovení dekretu presidenta republiky o závodních a podnikových radách (tisk 84).

6. Společná zpráva výborů hospodářského, ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 49) o komunálních podnicích (tisk 87).

7. Zpráva výborů soc.-politického a zdravotnického a ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 58), kterým se mění dekret presidenta republiky o všeobecné pracovní povinnosti (tisk 65).

8. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 59) o úpravě některých poměrů na ochranu veřejných zájmů (tisk 85).


Podpredseda Komzala (zvoní): Zahajujem 11. schôdzu Národného shromaždenia.

Dovolenú podľa § 1, ods. 4 rok. poriadku dal som na dnešnú schôdzu posl. Barešovi.

Pristúpime k rokovaniu o 1. odseku poriadku, ktorým je

1. Zpráva výboru ústavno-právneho o vládnom návrhu zákona (tlač 40) o sbierkach zákonov (tlač 86).

Zpravodajcom je posl. dr. Procházka; dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Procházka: Paní a pánové!

Osnova, ke které mám podat zprávu, je jedním z prováděcích zákonů k naší nové ústavě. V § 61 stanoví ústava, že k platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen, a to způsobem, jak ustanovuje zákon. Totéž se obdobně praví v § 111 pro zákony Slovenské národní rady. A konečně předpisuje ústava v § 66, aby neodkladná opatření předsednictva Národního shromáždění, k nimž by jinak bylo třeba zákona, byla vyhlašována obdobně jako zákony.

Tato ustanovení tedy provádí předložená osnova, která ovšem z praktických důvodů kromě zákonů upravuje i vyhlašování jiných právních norem - nařízení vládních ministrů, mezinárodních smluv i obecných právních předpisů. Osnova to činí tím způsobem, že pro vyhlašování zákonů a ostatních norem zavádí dvě publikační sbírky. Jedna se nazývá Sbírka zákonů republiky Československé, upravená v § 1 osnovy, a druhá Sbierka zákonov Slovenskej národnej rady, upravená v § 9 osnovy.

Zde je hlavní novinka návrhu proti stavu podle dřívější ústavy. Je to ovšem jen praktický důsledek nové úpravy poměru Čechů a Slováků, jak se jeví podle nové ústavy, zejména kapitoly V.

Chtěl bych zde v této souvislosti upozornit na důležitou věc. Byl by omyl domnívati se, že budeme mít nyní jednu sbírku zákonů českou a jednu slovenskou. To by nebylo v souladu s naším řešením poměru Čechů a Slováků. Zavádíme tyto dvě sbírky takto: jedna Sbírka zákonů republiky Československé, upravená §em 1 osnovy, je celostátní, a kromě toho osnova zavádí její slovenské vydání v § 3. Druhá pak sbírka je sbírka pro právní normy, vydávané slovenskými národnímí orgány - § 9 osnovy. Nikoliv sbírka česká a sbírka slovenská, nýbrž sbírka zákonů celostátních a sbírka zákonů Slovenské národní rady.

Při oficiálních publikačních sbírkách je dále velmi důležitá otázka autenticity, to jest otázka, který text je původní. Osnova tisk 40 řeší podle mého názoru tuto otázku velmi šťastně. Ve Sbírce zákonů republiky Československé vycházejí zákony a jiné právní normy tak, jak byly usneseny nebo vydány, to znamená česky nebo slovensky. Příkladem z poslední doby je zákon z 30. června 1948, č. 168 Sb., o doplnění Slovenskej národnej rady, který vyšel v textu slovenském. A tu původní text je vždy ten, ve kterém zákony nebo jiné právní normy byly vydány ve Sbírce - tedy buď český nebo slovenský. To je v souladu s ústavou, zejména s jejím druhým základním článkem, kde se mluví o jednotném státu dvou rovnoprávných národů. Ústava sama naznačuje tím, že uprostřed českého textu uvádí bez překladu slovenské formule, jaký má být poměr těchto dvou jazyků. Ke Sbírce zákonů republiky Československé se podle § 2 osnovy vydává příloha, ve které se budou otiskovat mezinárodní smlouvy, jejichž text by příliš zatěžoval Sbírku. V této příloze budou právní normy, vydané v hlavní Sbírce slovensky, vycházet česky. Autentický text v tomto případě bude ovšem slovenský. K celostátní sbírce, o které mluví § 1, bude téměř současně vydáváno slovenské vydání, které upravuje § 3, jehož hlavní účel je ten, aby slovenské úřady a slovenská veřejnost měly všechny zákony a jiné právní normy v textu slovenském pohromadě. Zde, pokud se týká původnosti textu, nutno rozeznávat dvojí případ. Jeden případ bude ten, kde slovenský text zákona bude přímo přetištěn z hlavní Sbírky zákonů, to znamená, že je to text autentický. Druhý případ je ten, že v tomto slovenském vydání bude slovenský text k českému textu v hlavní sbírce. Zde ovšem zůstává autentickým textem text český.

Ústavně-právní výbor souhlasil s řešením, jak je přinesla osnova, a doporučuje vám schválit tuto novou úpravu. Provedl jen jednu důležitou změnu: Považoval totiž za nevhodné, aby se v poměru mezi jazykem českým a jazykem slovenským používalo slova "překlad" vzhledem k blízkosti těchto dvou bratrských jazyků a také vzhledem k poměru obou našich národů, který je zásadně odlišný od poměru k národům jiným, a tedy i k jejich jazyku. Proto ústavně-právní výbor změnil osnovu potud, že všude, kde jde o převod z českého jazyka do jazyka slovenského nebo naopak ze slovenského jazyka do českého, neužívá slova "překlad", nýbrž slova "znění". To najdete v § 2, odst. 3, v § 3 a v § 15. Slovo "překlad" ponechává návrh, upravený ústavním výborem v § 2, odst. 1, pro překlady z ostatních jazyků. A protože ústava podle znění osnovy, jak byla předložena, by nebyla oficiálně vydána ve slovenském znění, doplnil výbor osnovu novým § 15, který tento nedostatek napravuje, takže ve slovenském vydání Sbírky, které začne vycházet ihned, jakmile tento zákon vstoupí v účinnost, vyjde nová ústava, ústava 9. května, a všechny další právní předpisy, které vyšly od doby její účinnosti, to jest od 9. června, též ve slovenském znění.

To jsou hlavní změny, které provedl ústavně-právní výbor ve schůzi 16. července. Ostatní změny jsou podružnější, jsou to změny více stylistické a redakční. Jsou patrny z předložené zprávy tisk 86.

Takto upravený návrh doporučuji vám jménem ústavně-právního výboru ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. dr. Procházka: Nejsou.

Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 3 časti, nadpisy častí, 17 paragrafov, nadpis zákona a úvodnú formulu. Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto tedy súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 3 časťami, nadpismi častí, 17 paragrafmi, nadpisom zákona a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 1. odsek poriadku.

Pristúpime k prerokovaniu druhého odseku poriadku, ktorým je

2. Spoločná zpráva výborov zemedelského a rozpočtového k vládnemu návrhu zákona (tlač 11) o zalesňovaní a zakladaní (obnove) rybníkov (tlač 36).

Podľa usnesenia predsedníctva navrhujem, aby rokovanie o tejto predlohe sa slúčilo s rokovaním o predlohe, ktorá je ako 3. odsek poriadku, to je

3. Zpráva výborov zemedelského a ústavno-právneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 31) o ochrane árendátorov pôdohospodárskych podnikov a árendátorov poľnohospodárskych pozemkov (tlač 61).

Dôvodom pre navrhované slúčenie je, že ide o osnovy pôdohospodárske.

Sú niektoré námietky proti návrhu na slúčenie týchto odsekov? (Neboly.)

Nie sú. Rokovanie bude teda podľa návrhu slúčené.

Zpravodajcami sú:

k ods. 2 za výbor zemedelský za posl. Volavku posl. Václavů, za výbor rozpočtový posl. Žiak;

k ods. 3 za výbor zemedelský posl. Václavů, za výbor ústavno-právny posl. Vach.

Dávam slovo zpravodajcovi k ods. 2 za výbor zemedelský, posl. Václavů.

Zpravodaj posl. Václavů: Paní a pánové!

Zemědělský výbor mne pověřil, abych doporučil ke schválení osnovu, která byla projednána v jeho schůzi dne 7. července 1948. Je to vládní návrh zákona o zalesňování a zakládání (obnově) rybníků, který byl v některých paragrafech i v titulku pozměněn, takže zní: o zalesňování, zřizování ochranných pásů a zakládání (obnově) rybníků. Chtěl bych stručně říci, že tento zákon odpovídá moderním požadavkům souvisícím s potřebami našeho lesního hospodářství i s potřebami plánovité úpravy a ovlivňování klimatických poměrů, zejména v některých krajích naší republiky. Tímto zákonem se mění a upravuje novým, modernějším způsobem povinnost zalesňování a upravuje se tím starý lesní zákon.

Dále se ukládá vlastníku, aby při zalesňování volil místně vhodné dřeviny a jejich směsi, a to proto, protože zkušenost nás učí, že jednotné porosty, ať smrkové, borové nebo pod., se ukázaly v lesním hospodářství velmi škodlivé, ať už šlo o lesní škůdce nebo o využití půdy. Dále se pak omezuje těžba v našich lesích a způsob těžby je v novém zákoně přesněji formulován. Zakazují se jím holoseče, omezuje se těžba dřevní hmoty a zákon přímo říká, že větší, silnější výběr dřevní hmoty může se stát jen tenkrát, byl-li buď uměle nebo přirozeně získán porost a tím také podmínky k obnově lesa. Dále se mluví v zákoně o tom, že tam, kde má vlastník více než 100 ha lesa, je povinen udržovat lesní školku, i když mu tato povinnost není ukládána s konečnou platností, poněvadž ukáže-li se to žádoucí, může požádat okresní národní výbor, aby ho této povinnosti zprostil.

Nejdůležitější částí zákona je však ustanovení o zalesňování nevýnosných pozemků, jako jsou pastviště, hliniště, nezemědělské pozemky, stráně a pod., které mají být buď zalesněny, nebo na nich mají být zřízeny rybníky, anebo - jak bylo pak v zemědělském výboru doplněno - má jich být použito na t. zv. větrolomy, toto především v krajích jižní Moravy, u nás pak v krajích na jih od Prahy, abychom jimi po zkušenostech získaných v Sovětském svazu ovlivňovali nejen chod větrů, ale i počasí. Není zapotřebí zdůrazňovat význam tohoto ustanovení v zákoně. Dnes je každému z nás, tedy i naším rolníkům jasno, že v otázkách vlivu a úpravy klimatických podmínek v jednotlivých krajích republiky musíme postupovat velmi rychle, abychom to, co bylo v posledních 10 letech zameškáno, zničeno nebo pokaženo, co nejdříve nahradili a zlepšili, abychom tak získali našemu zemědělství nejvýhodnější výrobní podmínky.

Co rozumíme větrolomy? To jsou ony pásy lesních porostů, které mají býti zřizovány, a zákon přímo praví, že mají být zřizovány tak, že po straně nich má být ponechán určitý pozemek, to znamená, že nemá být osázen, aby tento lesní pás nepoškozoval přímo sousední zemědělskou půdu.

To jsou v podstatě nejdůležitější ustanovení zákona. V důvodové zprávě k němu jste se také dočetli o nákladech, které souvisí se zalesňováním, a myslím, že mohu říci, že tak, jako byl zákon uvítán zemědělským výborem, bude uvítán i naší širokou veřejností, ať už odborníky v lesním hospodářství nebo rolníky či pracovníky v našem rybníkářství. Jde tedy, vážené paní a pánové, o zákon, který jistě je možno co nejvřeleji doporučiti, a proto navrhuji jménem zemědělského výboru, abyste jej schválili se změnami, učiněnými tímto výborem tak, jak je předkládá.

Podpredseda Komzala (zvoní): Dávam slovo zpravodajcovi k ods. 2 za výbor rozpočtový, p. posl. Žiakovi.

Zpravodajca posl. Žiak: Slávne Národné shromaždenie!

Osnova zákona o zalesňovaní, zriaďovaní ochranných pásov a zakladaní (obnove) rybníkov má byť moderný zákon, ktorým ako dobrí hospodári v našom štáte chceme zabezpečiť a zvýšiť starostlivosť o lesy a rybníky. Význam lesného bohatstva a rozumného hospodárenia s ním je každému osvietenému občanovi jasný. S lesmi sa bohužiaľ nehospodárilo správne. Lesy sa patrične neobnovovaly, nemecké pustošenie lesov v druhej svetovej vojne narobilo toľko škôd, že potrvá dlhý čas, kým sa odstráni. Lesy nám dávajú surovinu, drevo, bez ktorého by nebol možný hospodársky život. Veľká časť ľudského podnikania je závislá na dodávke dreva, a to nielen pokiaľ ide o jeho množstvo, ale aj o akosť. Ale nejde len o drevo ako hospodársku surovinu; ľudstvo chápe mienku prezieravých učencov a národohospodárov, že ubúdanie lesov má za následok ťažké poruchy, ktoré postihujú ostatnú hospodársku tvorbu. Po zmenšení lesnej plochy ubúda dažďov, kraje sa otvárajú prudkým vetrom, strácajú sa prirodzené prekážky proti ničivým prírodným živlom. Úbytok lesnej plochy má za následok znehodnotenie kraja po stránke zdravotnej a okrasnej.

Po minuloročnom katastrofálnom suchu uvažovali sme o teoretickej možnosti regulovať počasie. Vysadením lesných porastov na všetkých nevyužitých pôdach a založením rybníkov na miestach, kde sú pre to vhodné podmienky, zapôsobíme, aj keď len čiastočne, ale predsa prakticky na úpravu počasia, najmä predídeme katastrofálnym suchám. Zákon o zalesňovaní a zakladaní rybníkov nie je v lesnom hospodárstve prvý. Štátna moc prostredníctvom lesných zákonov a nariadení aj v minulosti starala sa o lesy, o ich prosperitu. Prítomná doba znamená v lesnom hospodárstve mimoriadny pokrok.

Vlastníkom rigorózne nakladá zakladať a obnovovať lesné porasty s tendenciou zvyšovať úrodnosť lesov a tým brániť zmenám podnebia. Lesná pôda musí ostať lesom. Ťažba dreva musí sa diať podľa plánu. Lesné plochy majú byť osiate alebo osadené vhodnými drevami, pričom sa má použiť odôvodnený spôsob vysadiť lesy miešaným porastom. Zakazuje sa vytínanie lesa načisto, tzv. holý porub na priestoroch nad 1/2 ha alebo nad 1/2% lesnej plochy obhospodarovanej časti. Nariaďuje sa omladzovanie lesa pre ťažbu dreva.

Zvláštny význam má ustanovenie, že vlastníci lesa nad 100 ha sú povinní zriadiť a udržiavať lesné školky s vhodnou plantou.

Osobitnej zmienky si zaslúžia ustanovenia o zalesňovaní nelesnej pôdy a k zakladaniu rybníkov podľa vypracovaných plánov.

Náklady na zalesnenie a obnovu rybníkov nesie v prvom rade vlastník, alebo vlastníci. Zákon pamätá v odôvodnených prípadoch na úhradu nákladov z verejných prostriedkov, ako aj na možnosti vyvlastnenia pozemkov pre účely lesa alebo rybníku. Prakticky pôjde skôr o vyvlastnenie pozemkov pre rybníky, nakoľko vybudovanie rybníkov a ich udržovanie bude žiadať značné náklady. S hľadiska nárokov na štátne prostriedky je významný § 8. Jednak vyslovuje, že za 10 rokov majú byť zalesňovací plán i obnova rybníkov skončené a zároveň na tento cieľ zaradia sa do štátneho rozpočtu primerané čiastky. Príspevky na zalesnenie sa poskytnú buď dodaním planty, buď prevzatím platenia anuít, alebo v hotovosti.

Príspevky na obnovu rybníkov sa poskytnú podľa zákona o štátnom fonde pre vodohospodárske meliorácie.

Pokiaľ ide o náklady na zalesnenie, treba spomenúť, že ide o zalesnenie okrúhle 170.000 ha pôdy v celom štáte pri priemernom náklade 23.000 Kčs za ha. Predpokladaná suma na zalesnenie činí 3.500 mil. Kčs. Predpokladá sa, že 2/3 uhradí štát a sväzky ľudovej správy a tretinu ostatní vlastníci.

Výdavky na zalesnenie budú značne nižšie, a to o rozdiel vo mzde pri použití školskej mládeže a lesných brigád pri zalesňovaní, vysadzovaní lesov. Náklady na obnovu rybníkov nemožno vyčísliť, lebo doteraz nebol vykonaný súpis a prieskum pôdy, ktorá príde do úvahy pre vodohospodársky plán. V našom štáte 1/3 pôdy zaujímajú lesy, čo predstavuje rozlohu vyše 4 mil. ha.

Pokiaľ ide o lesnú plochu v štáte, sme v Europe na 4. mieste. Zalesnenie menej úrodných pôd najmä v pohraničí nebude práca z núdze. Zalesnenie neužitočných plôch bude činom vysokého hospodárskeho významu. Zalesnenie značí návrat lesa tam, kde bol nesprávne vyklčený, znamená zúrodnenie, zlepšenie, okrášlenie kraja.

Pokiaľ ide o obnovu rybníkov, je to cieľavedomý plán napraviť chyby, ktoré technika doteraz narobila. Meliorovali sme, robili sme regulácie, vysúšali sme kraje a neblahé následky sa dostavily. V prírode nastaly trhliny, zmizlo rastlinstvo i zvieractvo a nastala zmena podnebia.

Zalesňovanie a obnova rybníkov podľa tohto zákona bude sa diať v celoštátnom krajinnom záujme. Bez lesov nebolo by krásnej Československej republiky. Slováci i Česi máme svoje lesy, svoje hory úprimne radi. Dnes nedívame sa na ne ako na majetok panský, vidíme v nich majetok svoj, majetok celého národa. Najmä lesy v našom pohraničí sú vencom, ktorý zvýrazňuje náš štát a zároveň je našou prirodzenou ochranou.

Rozpočtový výbor prerokoval vládny návrh v zasadnutí 7. júla a zdôraznil potrebu vypestovať dostatok akostnej lesnej planty a semien v štátnych lesných školkách, aby sa zalesňovacie práce mohly podľa plánu zvládnuť. Pokladám túto osnovu za šťastný vládny návrh a menom rozpočtového výboru prosím slávne Národné shromaždenie, aby ju v takomto znení, ako sme ho prerokovali s výborom zemedelským, jednomyseľne odhlasovalo. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Dávam slovo zpravodajcovi k ods. 3. za výbor zemedelský, pánu posl. Václavů.

Zpravodaj posl. Václavů: Paní a pánové!

Zemědělský výbor projednal na své schůzi dne 15. července 1948 vládní návrh zákona o ochraně pachtýřů zemědělských podniků a pachtýřů zemědělských pozemků. Jde o zákon odůvodněný ochranou drobných pachtýřů i důvody národohospodářskými. Zákon č. 46/1948 Sb. řeší otázku a prakticky ruší hospodářskou funkci pachtu, která pozbyla vydáním tohoto zákona významu.

Ustanovení § 1, odst. 3-5, a § 2 uvedeného zákona však nevylučuje a neruší pacht sám a zůstává tedy i nadále řada drobných pozemků, které budou propachtovávány.

Zákon, který se vám dnes předkládá ke schválení, má tedy na mysli především ochranu řádného drobného pachtýře. Drobným pachtýřem se rozumí rolník a pachtýř, který hospodaří na půdě, jež nepřesahuje v řepařské oblasti 5 ha, v oblasti obilnářské 8 ha, v oblasti bramborářské 10 a v oblasti pastvinářské 15 ha. To znamená, že podle navrhovaného zákona má pachtýř možnost v posledním roce 6 měsíců před projitím pachtovní lhůty dosáhnout dalšího propachtování a možnosti hospodařit na najaté půdě jen tím, že doporučeným dopisem oznámí vlastníku, že hodlá majetek dál pachtovat.

Důležitá ustanovení zákona jsou především v § 1, a pokud jde o vlastníka, v § 3, kde se praví, kdy nenastane obnovení pachtu, požádá-li o to vlastník. Je to v tom případě, že vlastník pozemků se chce ujmout hospodaření sám nebo chce-li změnit dosavadní stav tím, že buď hodlá změnit kulturu anebo provésti nějaké investice, pokud jde o budovy a pod.

Vzhledem k těmto důvodům a proto, abychom zabránili někdy i šikanování pořádných drobných pachtýřů a nedovolovali přílišné vystavování pachtýře libovůli vlastníka pozemků, je předkládán tento zákon zemědělským výborem i vám ke schválení a doporučuji, abyste jej schválili jednomyslně, tak jako jej schválil zemědělský výbor. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Dávam slovo zpravodajcovi k ods. 3 za výbor ústavno-právny, posl. Vachovi.

Zpravodaj posl. Vach: Milé paní, vážení pánové!

Byl nám vládou předložen návrh zákona tisk 31 o ochraně pachtýřů zemědělských podniků a pachtýřů pozemků. Zde u příležitosti projednávání tohoto návrhu zákona musím uvésti, že si naše zemědělství zaslouží, aby naši zákonodárci pamatovali na jeho ochranu, jako je tomu v tomto případě. Musíme viděti praxi, a to od revoluce 1945. Tehdy naši pachtýři z neznalosti budoucího zemědělského programu v prvních měsících, v červnu a červenci 1945, začali téměř hromadně pouštět půdu z pachtu, ve svobodomyslném hnutí, že na cizím již sloužiti nebudou. Ministerstvo zemědělství i okresní národní výbory stály tehdy před obtížným úkolem, jak to učiniti, aby půda byla dále živitelkou v době pro celý národ tak potřebné.

Košický vládní program, pravda, určoval hospodářské cesty, ale úplné jasno a ulehčení přineslo vládní prohlášení přednesené tehdejším předsedou vlády Klementem Gottwaldem r. 1946 v měsíci červenci. Teprve zde narýsována cesta revise pozemkové reformy, trvalého vlastnictví k půdě, dále o půdě spekulační a půdě osob právnických. Puštěná půda začala býti znovu obdělávána, a dnes, kdy probíhají půdní reformy, jen s uzarděním může ta nebo ona obec ukázati ladem ležící pole.

Je ovšem jisté, že i zde má dobrá věc svou stinnou stránku. Zákon o trvalé úpravě vlastnictví k půdě i přes to, že je to jeden z výborných zákonů, kde právo výměnkářů, vdov a sirotků a sociálně slabých je plné chráněno, přece dává příležitost majitelům najímané půdy, aby ji dnes sami vypovídali z pachtu, podléhajíce našeptávání reakce, že když tak neučiní, o všechno přijdou. Tu jsme svědky nesprávného jednání, které přináší s sebou nervositu pachtýřů, ohrožuje plánovaný chod zemědělství, protože kdo dostane výpověď, již nehnojí, nestará se dopředu a majitel nebo nový pachtýř to neučiní. To je všechno, pravda, zdržování.

Proto dnes jednotlivé výbory sněmovny dostávají na stůl návrh zákona tisk 31 a já jako zpravodaj uvádím, že zákon pamatuje na to, aby se vrátil k půdě každý majitel, který sám chce hospodařiti. Vlastnické právo těch, kteří dále najímají, je podepřeno nejen tímto zákonem, ale přímo ústavou.

Výborem ústavně-právním mi bylo uloženo prohlásiti toto: Zákon o ochraně pachtýřů zemědělských usedlostí a pachtýřů zemědělských pozemků sleduje spravedlivé, národohospodářsky odůvodněné opatření, kterým má býti zabráněno spekulaci s půdou, aniž by docházelo také ke kořistění tohoto pronajímaného soukromého vlastnictví. Tak § 1, odst. 1 nedává pachtýři výsadně právo jen pacht prodloužiti o 3 roky, ale váže ho obecným občanským zákonem, § 1118, k plnění pachtovních smluv a je pro neplnění smluv možné krátkým řízením smlouvy rušiti. Stejně se majiteli dostává práva podle § 3 vrátiti se na usedlost a pozemky, ale jen s tím, že on i jeho rodina skutečně sami budou hospodařiti, bez úmyslu, že po roce dají znovu vše do pachtu a zákon takto obejdou. Zákon má přinésti jistotu pro práci našeho zemědělství; nezvedá jedny proti druhým, ale občanská slušnost a důvěra musí býti na všech stranách.

Tento vládní návrh zákona, tisk 31, byl 15. července projednán výborem ústavně-právním a jednomyslně přijat. Ve své úloze zpravodaje doporučuji sněmovně, aby jej schválila.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP